Kolaborativní roboty jsou ekonomicky rentabilní cestou k automatizaci pomocí robotů. Lze je použít k automatizaci částí výrobní linky s minimálními změnami její zbývající části a opatřit podnikům, které dosud výrobní proces neautomatizovaly (většinou malé a střední podniky) přístup ke zlepšení produktivity práce a jakosti, kterou roboty nabízejí.
U podniků, jakými jsou například výrobci automobilů, kteří již plně automatizovali výrobu karoserií, použití kolaborativních robotů navíc nabízí možnost ulehčit pracovníkům práci při konečné montáži auta, která je často zdrojem chronických poškození páteře. Kolaborativní roboty umožňují výrobcům automatizovat ty části výrobního procesu, které jsou pro lidi zdlouhavé a nudné – od nošení dílů a zakládání do strojů až k ověřování jakosti, což je činnost, kterou člověk jen velmi těžko provádí pečlivě po delší dobu.
V minulosti bylo od systémových integrátorů a expertů v oblasti robotiky požadováno, aby instalovali, programovali a provozovali roboty. Programová rozhraní jsou nyní intuitivnější, a to jak u tradičních robotů, tak u novějších kobotů. Odborníci na systémovou integraci jsou stále žádáni u složitých aplikací a u těch, která vyžadují přestavbu celého výrobního procesu. Avšak u jednodušších, nezávislých aplikací může i pracovník s minimálními zkušenostmi s robotikou snadno přesunout robot na jinou práci. To je zvlášť důležité pro výrobce s malými výrobními sériemi, kteří musí umět rychle přesunout robot k provádění úkonů na další sérii. Koboty jsou obvykle lehké konstrukce a lze je snadno přemísťovat po celém podniku. Obvykle zabírají méně podlahové plochy, což je pro výrobce významná nákladová položka. Tato kombinace charakteristik oslovuje trh koncových uživatelů, kteří jsou v automatizaci pomocí robotů nováčky a nemají nebo neplánují získat schopnost být experty v automatizaci.
Průmyslové roboty obvykle pracují na pevném místě, existuje však i poptávka po mobilních průmyslových robotech, které kombinují mobilní bázi s (kolaborativním) robotem. Takový robot může například přenášet materiál z jednoho pracovitě a někde ho vyložit, nebo ho na jiném pracovišti upnout do stroje.
Výběr správného robota, ať už tradičního, nebo kolaborativního, se řídí tím, k jakému účelu je určen. Pokud primárními automatizačními kritérii jsou rychlost a absolutní přesnost, nebude žádná forma aplikace s kolaborativním robotem ekonomicky rentabilní. V takovém případě bude, a to i v budoucnosti, dávána přednost tradičnímu, průmyslovému robotu umístěnému v kleci. Pokud díl, se kterým robot manipuluje, může být v pohybu nebezpečný, například má-li ostré hrany, je určité ohrazení robota nutné. To platí i pro koboty, které se po dotyku zastavují. Jiným faktorem, který ovlivňuje ekonomickou rentabilitu, je míra, do jaké musí být robot začleněn do soustavy jiných strojů v daném výrobním procesu. Čím větší je toto začlenění, tím větší jsou náklady spojené s jeho instalací.
Kolaborativní průmyslové roboty jsou nástrojem, který podporuje zaměstnance v jejich práci, přičemž je zbavuje řady těžkých, neergonomických, zdlouhavých a únavných úkonů, jako například držet těžkou součást nehnutě v požadované poloze, aby do ní jiný pracovník mohl zašroubovat šrouby. Avšak stále existuje mnoho úkonů, které jsou pro člověka snadné, ale těžko se automatizují, například práce s nevytříděnými díly a nepravidelné nebo pružně zvlněné tvary. Dokončovací operace jako leštění a broušení, které vyžadují stálou kontrolu správného přítlaku na díl, se rovněž nedají dost dobře rentabilně automatizovat. Kolaborativní robotika zde výrobcům umožňuje zvyšovat produktivitu práce použitím robotů jako doplňku lidské zručnosti.