Témata
Reklama

Tendence v procesu tvorby technických norem

12. 05. 2008

Rozhodnutím č. 50/2008 ministra průmyslu a obchodu ze dne 18. března 2008 byl podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, s účinností ke dni 31. prosince 2008 zrušen Český normalizační institut se sídlem v Praze.

Tato příspěvková organizace zřízená Ministerstvem hospodářství České republiky ke dni 21. prosince 1992 a na základě rozhodnutí č. 203/97 ze dne 1. září 1997 je tedy do 31. prosince 2008 pověřena zabezpečováním tvorby a vydáváním českých technických norem.

Stručně o české technické normalizaci

Činnost, kterou se zavádějí ustanovení pro všeobecné a opakované použití, zaměřená na dosažení optimálního stupně uspořádání v dané souvislosti s ohledem na aktuální nebo potenciální problémy, je na mezinárodní, evropské a národní úrovni náplní technické normalizace. Tato činnost sestává zejména z procesů tvorby, vydávání a implementace technických norem. Důležitým přínosem normalizace je zlepšení vhodnosti výrobků, procesů a služeb pro zamýšlené účely, předcházení překážkám obchodu a usnadnění technické spolupráce. Předmětem normalizace je stává téma, které se má normalizovat.

Dále uvedená pravidla pro zřízení a jednání jsou určena pro teritoriální normalizaci, tedy pro technickou normalizaci, která se uskutečňuje v České republice na úrovni odvětví sdružení a podniků v průmyslu s přímým dopadem na jednotlivé závody, drobné podnikatele, dílny a úřady, a bude zajišťována centry technické normalizace. Základní legislativní požadavky pojednávající o technických normách stanovuje zákon č. 22 ze dne 24. ledna 1997, o technických požadavcích na výrobkya o změně a doplnění některých zákonů v hlavě II, paragrafech 4, 5 a 6.

Pro uživatele technických norem je důležitý § 5 uvedeného zákona, a to Zabezpečení tvorby norem.

Zabezpečení tvorby norem ve smyslu zákona č. 22/1997

(1) Tvorbu a vydávání norem v rozsahu vymezeném tímto zákonem zaručuje stát.

(2) Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „Ministerstvo“) může pověřit právnickou osobu zabezpečováním tvorby a vydáváním norem (dále jen „pověřená právnická osoba“). Toto pověření je nepřevoditelné. Po dobu, po kterou je toto pověření platné, nesmí být touto činností pověřena jiná právnická osoba. Na udělení pověření není právní nárok.

(3) Ministerstvo rozhoduje o pověření právnické osoby na základě její žádosti. Posuzuje přitom zejména, zda žadatel bude schopen plnit všechny podmínky stanovené tímto zákonem.

(4) Pokud pověřená právnická osoba neplní podmínky stanovené v tomto zákoně a v rozhodnutí o pověření nebo pokud o to požádá, Ministerstvo pověření zruší.

(5) Rozhodnutí o pověření právnické osoby, jakož i zrušení tohoto rozhodnutí zveřejní Ministerstvo ve formě sdělení ve Sbírce zákonů České republiky.

(6) Pokud nejsou tvorba a vydávání norem zabezpečeny pověřenou právnickou osobou, zabezpečuje plnění jejích úkolů Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ).

(7) Náklady na tvorbu norem hradí ten, kdo požaduje jejich zpracování. Náklady na tvorbu norem, především harmonizovaných norem zpracovaných na základě požadavku ministerstev nebo jiných ústředních správních úřadů, a náklady spojené s členstvím v mezinárodních a evropských normalizačních organizacích hradí stát.

(8) Normy vydané na jakémkoliv nosiči smějí být rozmnožovány a rozšiřovány jen se souhlasem právnické osoby pověřené jejich tvorbou a vydáváním nebo za podmínek stanovených v odstavci 6 se souhlasem ÚNMZ.

Stručný pohled do historie technické normalizace

Všeobecná normalizace vytvořila svůj vrcholný orgán v roce 1922. Dne 28. prosince 1922 byla založena oficiálně, za účasti zástupců vlády ČSR, Československá normalisační společnost.Před jejím ustavením sevedly četné debaty o charakteru budoucí organizace. Uvažovalo se například o soustředění normalizace na úrovni státních orgánů, na ministerstvu veřejných prací. V dohodě s významnými čs. podniky a profesními sdruženími se podařilo, hlavně zásluhou iniciátora těchto jednání profesora Lista, prosadit ji jako nevýdělečnou společnost, financovanou členskými podniky na komerčním základě. Tím byl zajištěn významný předpoklad pro její nezávislost, potřebnou k objektivní odborné práci, na základě rovnosti všech účastníků normalizačního řízení. Jejími zakladateli bylo 9 vedoucích železáren, strojíren a elektrotechnických továren, které zaměstnávaly úctyhodný počet zaměstnanců – okolo 39 000. Vlastní odborná činnost společnosti spočívající v tvorbě a vydávání československých norem ČSN byla zahájena 15. března 1923. ČSN byla organizována na členském principu zakotveném ve společenské smlouvě. Jednotliví členové, kterými byly převážně průmyslové závody, platily roční členské příspěvky, které se řídily počtem zaměstnanců.

První práce byly věnovány rozměrovým normám strojních součástí k zabezpečení jejich zaměnitelnosti mezi různými výrobci. Základní normy strojních součástí tvořily první etapu normalizace nejen u nás, ale téměř v celém světě. První normou v této oblasti byla norma „Závity“. Zmenšením počtu tvarů a vyloučením nevhodných typů se zjednodušila výroba, dosáhlo se vyšší zaměnitelnosti, zjednodušily se i sklady a evidence normalizovaných výrobků. Rozměrová normalizace byla jen začátkem. ČSN reagovala pružně na potřeby trhu a pustila se do urychlené normalizace ocelového materiálu, barevných kovů a slitin, což vedlo k postupnému zpracování a vydávání technických norem prokazujících kvalitu a stanovujících metody zkoušení. Mezidobí 1948–1950 je svědkem prvních pokusů o začlenění čs. normalizace pod státní kontrolu. Normalizace se považuje za prvek řízeného technického rozvoje. V roce 1951 se zřizuje Úřad pro normalizaci jako samostatný orgán, s úkolem řídit technickou normalizaci v celém rozsahu národního hospodářství. Tím skončila činnost ČSN a ESČ (Elektrotechnický svaz český) založená na spolkovém principu. Řízení technické normalizace převzal stát. Zákonným nařízením byla sloučena všeobecná a elektrotechnická normalizace a převedena do kompetence ÚNMZ. Technická normalizace se tak stává centrálně řízenou součástí státem plánovaného hospodářství.

Účel technické normalizace byl zákonným předpisem vytyčen vládním nařízením č. 45/1951 Sb. o technické normalizaci. Stanovil jej tak, že se vytváří technické normy s taxativně vyjmenovaným předmětem normalizace (tvary, rozměry, kvalita výrobků apod.). Byla vyhlášena závaznost norem pro každého, koho se věcně týkají. Tím byla zavedena všeobecná závaznost norem ze zákonného předpisu. Vedle toho se ještě tolerovaly normy směrné, tzn. nezávazné. Zavedly se tyto kategorie technických norem: státní, úsekové a podnikové. Značka ČSN dostává nový obsah. Jsou jí označovány Československé státní normy Protože nebylo vždy možné z nejrůznějších důvodů, např. technických, ekonomických a jiných je dodržet, výjimka udělená ÚNMZ uvedla výrobce/dodavatele formálně do souladu se zákonem. Institut výjimek povolovaných ÚNMZ trval po celou dobu existence státních norem až do roku 1991.

Pohled do budoucna

Historiamagistravitae tedy historie učitelka života může vést k historickým kořenům tvorby a zajišťování technických norem. O tento krok se pokouší Česká společnost normalizační, o. s. www.csnos.cz). Z pohledu současné legislativy zajišťuje státní správu v oblasti technické normalizace Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (www.unmz.cz) ÚNMZ je organizační složkou státu v rezortu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Hlavním posláním ÚNMZ je zabezpečovat úkoly vyplývající ze zákonů České republiky upravujících technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a úkoly v oblasti technických předpisů a norem uplatňovaných v rámci členství ČR v Evropské unii.

ÚNMZ vykonává působnost státu v následujících oblastech:

  • harmonizace technických předpisů;
  • technické normalizace;
  • metrologie;
  • zkušebnictví.

Závěr

Vážený čtenáři tohoto článku, téměř půl století pracuji jako referent technické normalizace, a proto bych se vámi rád podělil o vaše zkušenosti při využívání, případně při tvorbě technických norem. Vaše názory a zkušenosti, za které vám předem děkuji, zašlete na adresu [email protected]

Jaroslav Skopal

[email protected]

Český normalizační institut

www.cni.cz

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Vydání #5
Kód článku: 80519
Datum: 12. 05. 2008
Rubrika: ČNI / EU a normalizace
Autor:
Firmy
Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

MM Glosa: Výprodej evropské DNA

Z dějin známe mnoho způsobů, jak se dobývají pevnosti. Ten dnešní s historickou strategií obléhání nemá nic společného. Jde o klasickou akvizici, formálně zcela v pořádku. Nepadají žádné hradby, nesundávají se vlajky, jen se v tichosti změní majitel. A s ním i další věci – kdo rozhoduje, co se v továrně vyrobí, komu se to prodá a kam putují výkresy, data a know-how.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Související články
Made in Česko: Tam, kde věří, že sníh má budoucnost

Příběh podkrkonošské značky Lusti se začal psát již v ranných 90. letech. Dnes, po více než 30 letech, ukazuje, že když se spojí manuální zručnost, láska k zimním sportům a nekompromisní lpění na tradiční konstrukci, může i v malém krkonošském městě vzniknout moderní výrobní podnik, jehož produkty konkurují největším světovým hráčům. Milan Luštinec, zakladatel a majitel firmy z Žacléře, vybudoval rodinnou manufakturu, která si i při roční produkci kolem 6 000 párů lyží zachovává charakter poctivé malosériové rukodělné práce.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Tvoje ekonomie: Průvodce světem rozhodování (nejen) pro strojaře

Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V tomto seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvanou Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme na to, proč je člověk alfou a omegou tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „goodmanismus“.

Ve znamení kvality: Proměny průmyslové kontroly

Zajišťování kvality se v průběhu staletí proměnilo z osobní odpovědnosti řemeslníka v komplexní disciplínu, která prostupuje celým výrobním procesem. Za tímto vývojem stojí nejen technologický pokrok, ale také zásadní změny v organizaci práce, rozvoj statistických metod a nové přístupy k řízení průmyslových podniků.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

Všude kolem nás jsou stroje

Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

Rozhodujeme na čtyři roky, plánujeme na 10 let

V minulém, říjnovém příspěvku jsem psal o tom, že nám nedocházejí nápady, ale lidé. Od té doby jsem si uvědomil, že ten problém má ještě jednu vrstvu, a ta je nepříjemnější. Nejde jen o to, že lidí je málo. Jde o to, že skoro všechno, co by s tím mohlo pohnout, trvá déle, než vydrží ten, kdo o tom rozhoduje.

Laser jako nástroj: Světlem proti nečistotám

Laser lze použít i v situacích, kdy je potřeba zbavit povrch nežádoucích vrstev, např. při přípravě svarových ploch, při čištění forem nebo při odstraňování starého nátěru. Díky přesně řízenému působení umožňuje lokální a opakovatelné čištění bez abraziv či chemických lázní. Zásadní je přitom rovnováha mezi účinným odstraněním nečistot a ochranou podkladu.

Vysokoteplotní pára z lehkovodních SMR

Pokročilé reaktory IV. generace slibují páru o teplotách 500 °C a vyšších, do komerčního provozu se však dostanou nejdříve kolem roku 2050. Lehkovodní malé modulární reaktory (SMR) budou k dispozici o deset i více let dříve, jejich pára ale dosahuje jen necelých 300 °C. Mezeru mezi oběma generacemi může překlenout sekundární stupeň mechanické komprese páry. Článek představuje koncept multiaplikačního teplárenského a průmyslového komplexu MASMRaK a ukazuje jej na reaktorech NuScale VOYGR a NUWARD 400 i na příkladech konkrétních českých tepláren.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Docházejí nám lidé, ne nápady

V zářijovém příspěvku jsem psal o čínském modelu Kimi K3, který se dostal na první místo žebříčku Frontend Code Arena, před tehdejší nejlepší americké modely. Vypadalo to jako špatná zpráva pro Západ. Za pár týdnů se ukázalo, že tato mince má i druhou stranu.

MM Glosa: Cesta do hlubin školní propasti

Před necelými devadesáti lety napsal Jaroslav Žák knihu, která se stala nesmrtelnou satirou českého školství, a Martin Frič podle ní natočil stejnojmenný film. Jedna věta z oné studentské klasiky se vryla do národní paměti: "Já nevím, pane profesore." Tehdy to byl důvod k smíchu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit