Témata
Reklama

Udržitelný rozvoj

Procházíte-li pozorně stránky tohoto časopisu, obvykle někde narazíte na termín „udržitelný rozvoj“ nebo „trvale udržitelné řešení“. V tomto čísle například v souvislosti s energeticky úspornými ložisky, jindy jde o účinnější pohony, stroje, nástroje nebo o softwarová řešení podporující ekologičnost navrhovaného výrobku. Ale co to vlastně ten udržitelný rozvoj je?

Zcela náhodou – to mohu přiznat, neboť náhody neexistují – jsem se během letošních Vánoc dostal ke knize Udržitelný rozvoj, jejímž autorem je Pavel Nováček, vedoucí katedry rozvojových studií Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Jedná se o 432stránkovou vázanou knihu formátu A4, ilustrovanou řadou barevných fotografií, které nicméně jen vhodně dokreslují text. Těžiště knihy hledejme jinde, tedy ve vlastním obsahu.

Reklama
Reklama
Reklama

Tato publikace je pokusem o syntézu dlouhodobě udržitelného rozvoje, tedy o formulování a prosazování způsobu života, který by umožnil uspokojovat v rozumné míře potřeby všech lidí na světě (a to včetně budoucích generací), ale zároveň by byl šetrný k životnímu prostředí a nepřekračoval by únosnou kapacitu využívání ekosystémů,“ dočteme se v anotaci na deskách publikace. Zdálo by se, že máme hned odpověď na otázku, kterou jsem si položil v úvodu. Jenže co znamená „rozumná míra“ nebo „únosná kapacita“ a jak má vypadat ten způsob života? Nezbude než knihu otevřít.

Globální výzvy

Pokud to uděláte, patrně budete překvapeni šíří jejího záběru. Ono totiž jde nejenom o to někde ušetřit na surovinách, dopravě nebo spotřebě energie, i když se jedná o praktickou oblast naplňování obsahu termínu „trvale udržitelný rozvoj“ ze strany technicky zaměřené části populace, ale současně také o životní filozofii zahrnující celou oblast života na Zemi. Témata nastiňuje hned první a zároveň nejrozsáhlejší kapitola nazvaná Globální výzvy, která zmiňuje již vznik vesmíru a života, zabývá se úlohou katastrofických jevů v procesu evoluce, příčinami vzestupu a pádu civilizací a samozřejmě se z největší části věnuje analýzám současných problémů. Z nich můžeme jmenovat problém násilí (války, terorismus), populační trendy, zajištění potravin, zdraví, životní prostředí, přírodní zdroje (suroviny, odpady), vztahy mezi chudými a bohatými, postavení žen a mužů či výzvy související s nano-, bio- a informačními technologiemi.

Průmyslová revoluce má dva symboly: závislost na fosilních palivech a exponenciální růst,“ píše například na str. 40 P. Nováček a pokračuje: „Teprve ve druhé polovině 20. století jsme si všimli, že něco není v pořádku a tento růst není dlouhodobě udržitelný. Náš prostor (...), naše zásoby surovin a energie jsou omezené a vyčerpatelné. Proto ekonomický růst, který odstartovala průmyslová revoluce, musí buď skončit, nebo se kvalitativně změnit.“ Text publikace podle potřeby doplňují mapky, grafy a pro čtenáře užitečné infoboxy. K tématu ošidnosti exponenciálního růstu jeden z infoboxů uvádí legendu o rádci, který pro perského panovníka vymyslel hru zvanou šachy. Rádce jako odměnu vyžadoval „... pouhé jedno zrnko rýže za první políčko na šachovnici, za druhé políčko však chtěl dvě zrnka, za třetí políčko čtyři zrnka, za čtvrté políčko osm zrnek rýže a tak dále. Panovník se nejdříve zaradoval, jak pořídil levně. Dokud nezjistil, že pokud by měl rádce takto odměnit za všech 64 políček, nestačila by mu nejen všechna rýže, která se ten rok urodila v celé říši. Nestačila by mu ani rýže, která se urodila za celou historii té říše.“

Udržitelný rozvoj

Další stěžejní kapitolou, s názvem shodným s názvem knihy, je Udržitelný rozvoj. Byl jsem zvědav, jakou zde dostanu odpověď na svou otázku, co to ten udržitelný rozvoj vlastně je. Pokud očekáváte stručnou a jasnou definici, patrně budete zklamáni. Jediná všeobecně přijímaná definice totiž neexistuje, naopak – definic existují stovky. Autor zde předkládá šest z nich, především však přitom upozorňuje na jeden důležitý aspekt, a sice na princip předběžné opatrnosti. Z definic také vyplývají určité požadavky zaměřené na uspokojování alespoň základních lidských potřeb současné i budoucích generací, respektování práv ostatních živých bytostí a požadavek „učení se z budoucnosti“. Jenže jak tyto požadavky stanovit? „V rozvinutých zemích bychom se jistě neradi smiřovali s pokrytím pouze těch nejzákladnějších potřeb umožňujících přežití. Kde však je hranice lidských potřeb?“ ptá se P. Nováček (str. 219) a dodává: „Základním požadavkem udržitelného rozvoje by nemělo být uspokojování lidských potřeb, ale respektování únosné kapacity ekosystémů.

Autor pochopitelně nezůstává pouze v obecné či filozofické rovině, ale zabývá se konkrétními aspekty udržitelného rozvoje v oblastech ekonomiky, technologie, politiky, energetiky, dopravy a urbanismu. Velkou pozornost věnuje také indikátorům udržitelného rozvoje, neboť „aby udržitelný rozvoj nebyl jen vágním konceptem, potřebujeme nástroj, který nám umožní měřit, zda k udržitelnému rozvoji směřujeme, či nikoliv,“ a zabývá se způsoby a možnostmi prosazování udržitelného rozvoje v globálních i národních podmínkách.

Rozsah článku mi, žel, neumožňuje podrobněji se zabývat dalšími tématy knihy (jen její obsah vychází na tři strany), takže mi zbývá dodat, že knihu Udržitelný rozvoj vydalo v roce 2010 v 1. vydání jako neprodejnou publikaci v rámci projektu Evironmentální vzdělávání rozvíjející uplatnění v praxi Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci (www.upol.cz/vup). V roce 2011 pak vyšlo 2. vydání, jehož cena je 674 Kč. Zájemcům o bližší informace mohu také doporučit další dvě recenze, které si lze přečíst na webu vydavatelství a které, jak myslím, tu mou vhodně doplňují.

Pavel Marek
pavel.marek@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #5
Kód článku: 120503
Datum: 15. 05. 2012
Rubrika: Servis / Recenze
Autor:
Firmy
Související články
Revoluce udržitelnosti: Digitalizací k úsporám

Průmyslová udržitelnost se v posledních letech stala nejen věcí image, ale také ekonomiky. Rostoucí ceny energií, tlak na snižování emisí i požadavky zákazníků nutí podniky hledat způsoby, jak vyrábět chytřeji. Jednou z hlavních cest je digitalizace. Ta dovoluje provoz detailně prozkoumat a z drobných optimalizací sestavit významné energetické úspory.

Revoluce udržitelnosti: Uzavřené smyčky v kovoprůmyslu

Navzdory sebevětšímu úsilí o maximální efektivitu zůstává produkce odpadu v průmyslu kovovýroby nedílným doprovodným faktorem. Recyklace třísek, emulzí a olejů je proto, zvláště pro malé a střední podniky, moudrým krokem do budoucna - šetří peníze i planetu, zefektivňuje ekonomickou stránku provozu a přispívá k dobrému jménu v očích potenciálních zákazníků.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Související články
Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 9. a 10. díl: Jak se staví odborníci k e-mobilitě

V minulém díle našeho seriálu jsme dali prostor pověřenci ministra dopravy pro čistou mobilitu Mgr. Janu Bezděkovskému pro vyjádření se k jednotlivým problematickým aspektům, které s sebou přináší deklarovaný úplný přechod na elektromobilitu. V tomto díle jsme s podobnými otázkami oslovili odborné garanty našeho seriálu – prof. Macka a Ing. Morkuse –, již na ně velmi obšírně odpověděli. Zároveň tímto rozhovorem s odborníky, kteří náš seriál dozorovali, připomínkovali jednotlivé díly a motivovali nás k tvorbě dalších, seriál Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu končí. Snad svůj účel – jímž bylo představit některé problematické stránky úplného přechodu na elektromobilitu a předložit je k další diskuzi – splnil.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Revoluce udržitelnosti: Bezuhlíková ocel je pouze zdánlivý paradox

Výroba oceli je dlouhodobě strategickým odvětvím, na němž nevyhnutelně stojí obrovská část strojírenské výroby. Jak může být ocel „bezuhlíková”, když je uhlík její nedílnou součástí? Odpovědí je změna výrobního procesu – nové technologie, které místo uhlíku využívají vodík a zelenou elektřinu, již v dnešní době přispívají k dekarbonizaci tohoto odvětví.

Revoluce udržitelnosti: Ekonomické přínosy ekologického smýšlení

Udržitelnost není pouze módní trend, ale především strategický přístup, který může strojírenským výrobcům přinést významné ekonomické výhody. Firmy, které zavádějí ekologická opatření, mohou těžit mimo jiné z úspor v oblasti nákladů či materiálů, a to skrze pokročilé řízení energetické spotřeby či zodpovědný přístup k recyklaci a odpadu z výroby.

Revoluce udržitelnosti: Přes 300 let starý pojem

V mnoha oblastech lidské činnosti, od zemědělství až po strojírenskou výrobu, je udržitelnost aktuálně jedním z nejčastěji skloňovaných slov. Tento úvodní článek ze série „Revoluce udržitelnosti“ se věnuje tomu, jak se tento pojem dostal do centra veřejných diskuzí, co vlastně znamená a proč se v posledních desetiletích stal tak důležitým.

Jak ušetřit za energie: Využijte odpadní teplo

Řada průmyslových provozů využívá různé technologie, při nichž vzniká velké množství odpadního tepla. Tato draze získaná energie často uniká bez užitku, například ve formě odvodu horkých spalin komínem. Na druhé straně teplo potřebujeme na ohřívání vody nebo na vytápění. K tomu, abychom unikající teplo zadrželi a využili je tam, kde je ho potřeba, slouží technologie zpětného získávání neboli rekuperace tepelné energie.

Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 2. Vliv výrobních strojů

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hrají roli politika a byznysové zájmy, a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

Jak ušetřit za energie: 10 kroků k vyšší efektivitě

Ačkoli se zdá, že největší vlna zdražování energií už začíná opadat, potřeba energetických úspor v průmyslu je stále velice naléhavá, a v příštích desetiletích tato naléhavost ještě poroste. Příčinou není jen rostoucí tlak na snižování finančních nákladů na výrobu, ale zejména nutnost omezovat její negativní dopady na životní prostředí, a to při očekávaném zvyšování celkové produkce. Abychom si zajistili udržitelný rozvoj, musíme už nyní hledat možnosti, jak zvýšit energetickou účinnost výroby, a těchto možností využívat.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 8. díl: Jak se vláda ČR staví k e-mobilitě

V minulých dílech našeho seriálu jsme se zabývali dílčími problematickými aspekty předpokládaného úplného přechodu na elektromobilitu. Poukázali jsme kupř. na energetickou i ekologickou náročnost výroby trakčních baterií, na energetickou náročnost hypotetického přechodu na elektromobilitu, na problém energetického mixu, ale i na bezpečnostní rizika a na sociální, ekonomická i politická úskalí takového podniku. V tomto díle přinášíme rozhovor s Mgr. Janem Bezděkovským, pověřencem ministra dopravy pro čistou mobilitu, kterého jsme se na některá z uvedených témat zeptali. Má vůbec smysl v tuzemských podmínkách vést debatu o úplném přechodu na elektromobilitu? Jak se vláda České republiky staví k elektromobilům, jak bude reagovat na nízkou poptávku po tomto typu osobní dopravy a úroveň povědomí o něm? Bude mít fenomén elektromobility dopad i na provoz autoškol? Odpověď na tyto a další otázky nalezne čtenář v následujícím rozhovoru.

Kvalita v automobilovém průmyslu

Co znamená, když se řekne kvalita v automobilovém průmyslu? Proč se na ni tolik dbá zrovna v tomto oboru? To byly otázky, na něž odpovědi zazněly z úst odborníků v rámci webináře Kvalita v automobilovém průmyslu. Ten uspořádala 9. listopadu Česká společnost pro jakost.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 7. díl: Bezpečnost trakčních baterií

V tomto díle se zaměříme na další problematickou stránku elektromobilů, na jejich bezpečnost. Oč nám půjde především, jsou rizika spojená s možným vzplanutím trakční baterie. Jak totiž v rozhovoru pro KdeNabíjet.cz uvedl plk. Mgr. Rudolf Kramář, mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR, pokud požár elektromobilu nezasáhne trakční baterii, pak neexistuje významnější rozdíl mezi požárem bateriového elektrického vozidla a toho s klasickým spalovacím motorem. Jakmile však baterie vzplane, ať už jsou toho příčiny vnější anebo vnitřní, vyžaduje si uhašení elektromobilu rozdílné, a nutno říct, že komplikovanější a nákladnější hasičské techniky a další navazující postupy.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 4. díl: Jaké jsou limity lithiových baterií

Stěžejní součást bateriových elektrických vozidel představuje trakční baterie, soustava navzájem propojených sekundárních (nabíjecích) galvanických článků, které v podobě chemické energie akumulují tu elektrickou, již z baterie získává elektromotor. Protože se jako jedna z nevýhod elektrických vozidel oproti těm konvenčním uvádí poměr uložené energie a hmotnosti akumulátorů, tedy jejich relativně nízká specifická energie, zaměříme se v tomto díle našeho seriálu právě na ni, představíme si některé možnosti jejího navýšení a zmapujeme důsledky, jaké může pro mobilitu mít.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit