Tvarovací a lisovací nástroje se používají k ohýbání, řezání, lisování a natahování plechů.
Tyto procesy se tedy používají především v automobilovém, nábytkářském a elektrotechnickém průmyslu, kde u hran a povrchů nástrojů dochází k pravidelnému opotřebení. To platí zejména pro součásti nástrojů, jako jsou razidla, tvarovací lisovadla a prostřihovadla.
Opotřebení způsobené třením, tlakem svařování a difuzí zkracuje životnost nástrojů a ovlivňuje dosahované výsledky.
Díky pravidelnému přebrušování mohou být tyto nástroje používány opakovaně. V tomto procesu dochází k přebrušování hran, vyhlazování kontaktních povrchů lisovadel, razidel, vyrážečů a hran podavačů materiálu, aby bylo dosaženo co nejlepších vlastností pro posun opracovávaného materiálu. Řezné hrany jsou zpravidla opracovávány pomocí olejového brousku.
Tento manuální způsob obrábění však nezaručuje ani odpovídající spolehlivost, ani reprodukovatelnou kvalitu. Z provedených studií vyplývá, že automatizovaný proces mikroskopického zaoblování řezných hran nabízí celou řadu podstatných výhod.
Omezení prostojů souvisejících s nástroji
Při mikroskopickém zaoblení hran dochází ke zvýšení jejich stability, předchází se vzniku drobných ostří a snižuje se teplo vzniklé třením během obráběcího procesu. Tím se zvyšuje životnost nástroje a zároveň se zvyšuje technická kvalita a vzhled produktu. To umožňuje právě proces vlečného broušení: jeden ze způsobů vibračního omílání, který má přinejmenším zčásti svůj původ ve šperkařském průmyslu.
Proces vlečného broušení byl vyvinut ve šperkařském průmyslu za účelem opracování těžkých dílů vyznačujících se složitými geometrickými tvary, jako jsou těžké prsteny a hodinková pouzdra. Při opracování se tyto díly upevní do speciálních držáků a jsou vysokou rychlostí protahovány nádobou naplněnou brusným materiálem, který tvoří speciální granulát. Hlavní výhodou tohoto procesu je, že ve velmi krátkém čase umožňuje vytvoření nepoškrábaných, hladkých nebo vyleštěných povrchů bez nebezpečí poškození opracovávaných dílů vzájemným dotykem.
Vlečné broušení je vhodné pro mnoho různých aplikací
Protože zajišťuje spolehlivé a přesné opracování jemných a složitých dílů, dobývá tento proces v současné době trh i u mnoha dalších aplikací. Zejména vyhlazování povrchů částí nástrojů se složitými tvary je zpravidla velmi časově náročné a musí je provádět vysoce zruční pracovníci. Proces vlečného broušení je nejen jednodušší a rychlejší, ale také zlepšuje kvalitu povrchu opracovávaného nástroje.
Proces, který se používá na finální povrchovou úpravu vzácných šperků, pozvedl kvalitu povrchové úpravy obráběcích nástrojů do nových výšin. Jelikož lisovací matrice mohou být poměrně velké a těžké, je nutné používat zařízení pro vlečné broušení odpovídajících rozměrů. Pokud je to možné, mohou být menší součásti upevněny v rotačních držácích, avšak nejlepších výsledků je dosahováno u větších součástí uchycených v pevných držácích. Kontrolovaný pohyb pevně uchycených opracovávaných dílů eliminuje riziko poškození dílů v důsledku vzájemného dotyku během opracování. Upevnění nástrojů ve správných úhlech zajišťuje ideální pohyb brusiva po povrchu opracovávaného nástroje.
Příklad 1: lisovací matrice
Před: Ra = 2,04, Rz = 10,9
Po: Ra = 1,00, Rz = 4,1
Příklad 2: razicí matrice
Před: Ra = 0,45, Rz = 2,6
Po: Ra = 0,13, Rz = 0,8
Uvedené rozměry mluví samy za sebe. V pouhých dvou fázích opracování se struktura povrchu zlepšila z Ra = 0,4 na Ra = 0,06.
Tajemství úspěšného opracování spočívá v ideální kombinaci brusného média, rychlosti otáčení a úhlu upevnění nástroje. U razidel je důležité, aby ostří nebylo příliš zaoblené – zpravidla maximálně 8 až 10 µm. Dokonce i v odborných kruzích je takto jemná a přesná strojová povrchová úprava považována za významnou inovaci. I klíčoví zahraniční zákazníci jsou ohromeni výsledky, jichž lze dosáhnout procesem vlečného broušení. Například manažer výroby celosvětové skupiny společností působících v elektronice přiznal, že taková přesnost v řádu mikrometrů by dříve nebyla myslitelná.
Optimalizované povrchy zvyšují kvalitu produktů
Podrobné studie povrchů a struktur nástrojů a obráběných dílů ukazují vliv vlečného broušení tvarovacích nástrojů na výrobní proces:
Hrubosti povrchu nástrojů jsou uhlazeny nebo zaobleny (jak je vyznačeno v tabulce). To znamená, že při procesu tvarování je vyžadována menší síla. Je zde menší tendence ke zlomení materiálu opracovávaného dílu, neboť lepší vlastnosti pohybu materiálu při procesu tvarování vedou k účinnějšímu využití meze průtažnosti a meze pružnosti příslušného materiálu.
- Procentuální poměr kontaktního povrchu hran nástroje je možno zvýšit až na 95 % uhlazením hrubostí a nerovností.
- Snížení koeficientu tření snižuje míru opotřebení povrchu nástroje a zvyšuje jeho životnost. V mnoha případech je možno životnost nástroje zdvojnásobit.
- Snížení hrubosti povrchu také snižuje riziko svaření za studena mezi obráběným dílem a nástrojem. Například je vyžadována menší síla k vyjmutí nebo stažení, což snižuje poměr zmetků vzniklých nežádoucím ohnutím.
- Struktura zrn materiálu není negativně ovlivňována hrubými neopracovanými povrchy.
- Kvalita povrchu strojově opracovaných produktů se procesem vlečného broušení zvyšuje (obr. 2). Kvalita zůstává konstantní po delší dobu praktické životnosti produktu.
Dále dochází k úsporám nákladů vyplývajících z vyšší ekonomičnosti procesu vlečného broušení ve srovnání s tradičními procesy, jako je strojové nebo manuální broušení. Zpracování v zařízení pro vlečné broušení je mnohem méně náročné z hlediska nákladů a mnohem rychlejší. Doba potřebná k opracování se pohybuje od několika sekund, např. u zaoblování ostří u tenkých razidel z karbidu wolframu až po maximální dobu dvou hodin u tvarovacích nástrojů s relativně vysokým stupněm počáteční hrubosti. Stručně řečeno to znamená, že jsou zde kratší prostoje na údržbu, a tudíž vyšší míra využití výrobní linky spojená s lepší kvalitou opracovávaných povrchů.
Razicí a lisovací matrice jsou často opatřovány povlakem z karbidu wolframu, aby se snížila míra jejich opotřebení. V průběhu tohoto procesu se na povrchu opracovávaného dílu tvoří takzvané kapičky. Ve skutečnosti jde o ztuhlé kapénky povlakového materiálu. Proces vlečného broušení tyto kapičky odstraňuje. Miniaturní dutinky a jamky, které po kapičkách zůstávají, mohou sloužit jako zásobárny lubrikanů, např. oleje, během procesu tvarování. Díky tomu se vytvoří lepší film lubrikantu a podstatně se prodlouží životnost nástroje. K tomuto jevu dochází u tvarovacích i razicích nástrojů (obr. 3).
Odstraněním kapiček se vytvářejí kapsy pro lubrikanty
Kromě již zmíněných parametrů tohoto obráběcího procesu hraje významnou roli také výběr správného brusiva. Granuláty SIX jsou vhodné pro přípravu (vyrovnání) hrubých povrchů před leštěním, např. pro odstranění otřepů a zaoblení ostří u nástrojů z karbidu wolframu a u nástrojové oceli. U méně drsných povrchů lze pro stejné účely doporučit tvrdší granuláty HSC.
Granuláty ze slupek vlašských ořechů se používají na vyhlazení, leštění a jemné zaoblení hran netvrzené nástrojové oceli, pro leštění nástrojů z karbidu wolframu a tvrzené nástrojové oceli po předchozí přípravě povrchu pomocí granulátů SIX a HSC. Z provozních zkoušek vyplývá, že dobrých výsledků je dosahováno při použití směsi H 1/100 a H 1/400 (přibližně 30 % objemu H 1/400) a lešticí pasty P 17.
Pro použití vlečného broušení při opracování nástrojů neexistují prakticky žádná omezení (obr. 4). Obecně řečeno je možno opracovávat veškeré upevnitelné díly v délce do 250 mm a v průměru do 200 mm. Tento proces minimalizuje působení tření na nástroje používané k tvarování nebo řezání plechů nebo plastů, jež jsou předmětem mechanického opotřebení nebo jež byly opatřeny či mají být opatřeny ochranným nátěrem. U provozních součástí, jako jsou převodovky a součásti závodních automobilů a součásti v leteckém průmyslu, nabízí proces vlečného broušení dostupnou a účinnou metodu optimalizace povrchů.
Na rozdíl od použití olejového brousku splňuje vlečné broušení požadavky ISO/TS
Razicí nástroje mají mnohem delší životnost, pokud jsou jejich ostří přesně zaoblena, protože to podstatným způsobem zlepšuje stabilitu ostří. Kromě toho jednotná přesnost a kvalita povrchu ostří také zajišťuje mnohem vyšší kvalitu hrany opracovávaného dílu. Tradiční manuální přípravu ostří pomocí olejového brousku není možno považovat za spolehlivou ve smyslu požadavků normy ISO/TS 16949, neboť zde není možno určit žádnou konstantní a reprodukovatelnou kvalitu opracování, jak stanoví uvedená norma. Dokonce i částečně automatizované procesy, jako je pískování, kartáčování nebo strojní broušení, jsou stejně jako manuální povrchové úpravy náročné z hlediska nákladů, a ani tyto procesy nedosahují optimalizovaných a reprodukovatelných výsledků. Vlečné broušení naproti tomu dosahuje nejlepších výsledků při relativně nízkých nákladech. Tento proces nabízí jednoznačné výhody, zejména pro velké výrobní programy. Umožňuje zaoblení ostří a hran razicích a tvarovacích nástrojů s vysokou přesností, minimálními nároky na personál a nízkými náklady. To znamená lepší kvalitu produktů a nižší jednotkové náklady. Výsledkem je výrazné zvýšení produktivity a snížení jednotkových nákladů.
Ing. Helmut Gegenheimer
OTEC Präzisionsfinish
Umístění na MSV: pavilon E, stánek 58