Na začátku 90. let dvacátého století byla americká společnost Turbocam Inc., podnikající v oboru přesného strojírenství, vybídnuta indickým zákazníkem, aby využila nové, volnější právní předpisy FDI a otevřela v této zemi svůj výrobní závod. Důvodem byla skutečnost, že indická firma by získala přístup k vysoce kvalitním součástem, které potřebovala, ale už by za ně nemusela platit zahraniční měnou. Turbocam by na oplátku získala zázemí v jedné z nejrychleji rostoucích ekonomik světa. Byla to dlouhodobá investice s určitou mírou rizika, nicméně zákazník společnosti Turbocam přislíbil stálý přísun zakázek pro nový výrobní závod.
Pobočky jsou zpravidla stavěny v souladu se strategií mateřské organizace. Turbocam Inc. je úspěšná a velmi uznávaná společnost, která vyrábí součásti turbodmychadel pro některé největší a nejvýznamnější značky v leteckém, automobilovém, průmyslovém a lodním sektoru. Při budování indické pobočky Turbocam Pvt. byl výrobní závod vybaven CNC obráběcími stroji značky, se kterou mělo vedení firmy dobré zkušenosti a které důvěřovalo.
Reklama
Reklama
Reklama
„Tenkrát jsme byli přísně řízeni ústředím ve Spojených státech,“ vzpomíná Savio Carvalho, ředitel Turbocam India Pvt. Ltd. ve městě Goa. „To platilo i při výběru pracovního vybavení. Situace se však změnila v roce 2001, kdy jsme dostali velkou zakázku přes Turbocam Europe na izolační segmenty pro švýcarskou firmu Large Hadron Collider. Nakonec jsme vyrobili přibližně 60 000 těchto součástí. Po splnění této zakázky jsme podle mého názoru trochu ,povyrostliʻ v očích mateřské společnosti v Americe. Uznali, že bychom to zde mohli někam dotáhnout.“
Milion kusů na nových strojích
Objednávka od CERNu (evropské organizace pro nukleární výzkum) měla hodnotu přesahující 1 milion USD. Po dodání konečných součástí indická pobočka zjistila, že by potřebovala lepší a novější CNC stroje. „Již jsme byli v kontaktu s místním distributorem Haas a ten nám řekl o místní firmě, která používala stroj Haas – konkrétně VF-3,“ dodává pan Carvalho. „Vypravili jsme se tam a zeptali se majitele na jeho názor na stroj. Sdělil nám mnoho pozitivních zkušeností, já osobně jsem byl překvapen výkonem vřetena a ovládáním. Porovnal jsem jej s jinými stroji, promluvil si s dalšími lidmi a Haas mi z toho vyšel jako velmi dobrá ekonomická volba pro stroje vybavené danými funkcemi.“
Obr. 1. Turbocam India byla první divizí ze skupiny Turbocam, která zakoupila stroje Haas. Se svými provozovanými 27 stroji Haas patří mezi jejich největší zákazníky v Indii.
V roce 2004 společnost zakoupila VF-2SS – první stroj, který se nakonec ukázal být předchůdcem mnoha dalších CNC obráběcích strojů Haas. Pan Carvalho ale vzpomíná, že první rok stroj nebyl příliš využíván. „Většinu našich zakázek tehdy tvořilo obrábění v pěti osách. Pro čtyřosý stroj Haas jsme neměli přílišné využití, ale naučili jsme se, jak se strojem dosáhnout maximálních výsledků, díky čemuž jsme nemarnili čas.“
Obr. 2. Firma vyrábí důležité komponenty pro letecký průmysl a odvětví výroby elektrické energie. Obrábějí obtížně obrobitelné díly z nerezové oceli a titanu. Na obrázku je součást pro turbodmychadlo pro amerického zákazníka, která je z dodaných hrubých polotovarů soustružena a následně v buňkách po 15 kusech vrtána a odvrtávána.
Dříve Turbocam Pvt. používala stroj Haas pro hrubování turbínových lopatek, které následně dokončovala na svých 5osých strojích. „Používali jsme stroj Haas pro hrubování ve dvou nastaveních,“ říká pan Carvalho, „a výsledkem bylo podstatné zkrácení našich operací hrubování. Viděli jsme, že stroj Haas byl rychlý a spolehlivý. Prošel zátěžovým testem, nicméně jsme ho potřebovali začít opravdu využívat ke konečnému obrábění lopatek.“
Obr. 3. Finální kontrola aerodynamických tvarů kroužků turbodmychadel. Je kontrolován třicátý kus a při výměně nástroje pak každé jeho ostří.
Shodou okolností v té době obdrželi několik objednávek na méně složité turbínové lopatky, které bylo možné obrábět s využitím pouze čtyř os. Od té doby se Haas stal plně využívaným výrobním strojem. V roce 2005 vyrobili několik zkušebních součástí pro společnost Cummings. O něco později od nich dostali „zelenou“ s tímto komentářem: „Za rok plánujeme sériovou výrobu a chceme, abyste nám vyráběli 10 000 kusů měsíčně.“ Potřebovali rychle vybavit výrobní závod dalšími stroji. Avšak ne všichni tehdy byli příznivci plánu zakoupit stroje Haas.
Američané Haas nechtěli
Na začátku roku 2006 firma stále neměla jasno, jaké obráběcí stroje zakoupí. Turbocam India byla přesvědčena, že by měla investovat do strojů Haas, avšak ústředí ve Spojených státech mělo poněkud jiné představy. Aby se tato situace konečně vyřešila, pan Carvalho se spolu s Onno Weststratem z Turbocam Netherlands vydali do Hannoveru na veletrh EMO, kde navštívili stánek Haas Automation Europe. Odtud letěli do amerického ústředí v New Hampshire, kde se setkali s kolegy a přednesli jim své argumenty hovořící ve prospěch strojů Haas. Ti ale nebyli pořád zcela přesvědčeni. „Oslovil jsem Terrence Mirandu, výkonného ředitele Haas India, s tím, že musí přesvědčit Američany, aby koupili stroje Haas,“ říká pan Carvalho. „Se společností Haas Inc. dohodl, že náš technický ředitel a vedoucí obráběč přiletí do jejich výrobního závodu Oxnard v Kalifornii.“ Tato návštěva změnila jejich názory a rozpustila jejich obavy. Vedení firmy se vrátilo do New Hampshiru s velmi odlišným postojem.
Obr. 4. V době reportáže firma očekávala další dodávku strojů z Haas India. Bude tak ve výrobě disponovat celkem 23 frézkami Haas – 22 modelů VF-2SS a 1 model VF-3SS plus šest soustruhů Haas. „V běžném pracovním týdnu se stroje pouští v pondělí ráno v 6:30 a vypínají v sobotu ve 22:30. Neděle jsou vyhrazeny preventivní údržbě a zaslouženému volnu pro 105 firemních zaměstnanců,“ říká ředitel Savio Carvalho, ředitel Turbocam India Pvt. Ltd. nacházející se ve městě Goa.
Osobní návštěva přesvědčila
Byli skutečně nadšeni fungováním výrobního závodu. Viděli, jak Haas staví své stroje; viděli, že mnoho strojů Haas společnost používá ve vlastní výrobní lince; velmi se jim líbil systém zásob náhradních dílů a byli nadšeni celkovou filozofií společnosti. Znovu odeslali jejich návrh do amerického ústředí firmy a ten byl konečně schválen. Objednali pak osm strojů Haas – dva soustruhy a šest fréz. Potom došlo k bizarní situaci, neboť americké ústředí se připojilo k jejich přesvědčení a rovněž zakoupilo osm strojů Haas.
Změna technologie
O několik let později měla firma Turbocam 16 fréz Haas a 4 soustruhy, které za plného vytížení vyráběly 14 000 turbínových součástí Cummings měsíčně. „Původně jsme tuto součást soustružili z tyče,“ vysvětluje pan Carvalho. „Ale nebylo to příliš finančně efektivní a vznikalo množství odpadu. Tak jsme požádali zákazníka, aby vyrobil výkovky a poslal nám hrubované komponenty, abychom mohli provést konečné soustružení. Obsluha soustruhu kontroluje každý komponent před tím, než je předán k frézování. Nakonec je každý jedenáctý dokončený komponent stoprocentně zkontrolován v klimatizované místnosti CMM.“
Kontrola kvality je nezbytně důležitá. Mezi zákazníky Turbocam patří automobilky Chrysler, Volvo a další renomované společnosti. „Chtějí mít jistotu, že každá součást může putovat přímo na výrobní linku, a proto musejí být naše obráběcí procesy důkladné a musejí splňovat kontrolní parametry indexu způsobilosti CPK,“ říká závěrem pan Carvalho.
Při letošním ročníku došlo na CIMT k významné změně. Evropští i američtí vystavovatelé byli přemístěni z hal tzv. západních do východních. Proč, to se mi nepodařilo zjistit. V reportáži před čtyřmi lety jsem umístění evropských a asijských firem popisoval s notnou nadsázkou, a tak si tuto změnu vysvětluji po svém – vystavovatelé si přečetli mé zpravodajství z výstaviště?. Také platí, že není pavilon jako pavilon. Standardy úklidu v halách, stravovacích prostorech, na toaletách byly v pavilonech, kde byla německá a švýcarská expozice, bližší evropským zemím než asijským. A o tom je jedna z čínských mentalit – jaké standardy mají být, ty jim musejí být ukázány, resp. nadiktovány či nařízeny.
Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.
Povědomí o bývalém vojenském prostoru Stříbro v západní části naší republiky přinášejí buď vzpomínky osobního rázu, nebo přicházejí skrze narukované, kteří zde společně, převážně s romskými spoluobčany z tehdejšího východu Československa, v tankových praporech chránili naši republiku proti vpádu západních imperialistů. Doba se naštěstí změnila. Nyní je to rozvíjející se region jak díky blízkosti k Německu a hlavní dálniční tepně, tak i zásluhou generace techniků, kteří se zde kolem plzeňské Škody zrodili a po jejím rozpadu a rozmělnění se vydali na cestu soukromého podnikání ve strojírenském oboru. Do jedné z takových firem, nacházející se v Kladrubech u Stříbra, jsem se vypravil. Důvodem byla ukázka vzniku a růstu dalšího partnerství s dodavatelem technologií obrábění, společností Mazak.
Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.
V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.
Mezinárodní strojírenský veletrh vstupuje do svého již 61. ročníku. Během let se z něj stal nejrenomovanější oborový veletrh. Je tedy jasné, že řídit jej tak, aby renomé neztratil, není nic snadného a vyžaduje to člověka nejen schopného, ale i zkušeného. Současný ředitel, Ing. Michalis Busios, bezesporu splňuje obojí. Dokladem je skutečnost, že pro veletrh úspěšně pracuje již od roku 2008.
Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.
Zákaznický den ve firmě TOS Varnsdorf tradičně patří k vyvrcholení půlročního maratonu open houses, které pořádají téměř všechny výrobní a obchodní společnosti v komoditě obráběcích strojů pro své zákazníky a obchodní partnery. Zejména u výrobních firem je neopakovatelnou příležitostí zavítat do jejich provozů, zhlédnout zdejší technologické možnosti, být přímo od zdroje informovaný o žhavých novinkách a technologických řešeních, a v neposlední řadě pak potkat a pohovořit se známými lidmi.
Po sérii článků v minulém vydání se v posledním poohlédnutí po letošním hannoverském veletrhu EMO věnujeme důležité oblasti, a to jednoúčelovým strojům. I v letošním ročníku byla část expozic věnována této komoditě pro produkční výrobu a my se podíváme, co trh zákazníkům nabídl. Proč? Menším dílem proto, že se jim dlouhá léta autor (nejen) profesně věnuje, dílem podstatným proto, že jsou na nich „bytostně“ závislé veškeré obory nejen strojírenské či technické, ale i stavebnictví, telekomunikace, zdravotnictví a další.
Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.
V tomto příspěvku bych se rád vrátil ke své návštěvě japonské firmy Kyocera. V jednom z mých minulých textů (viz www.mmspektrum.com/170111) jsem představil unikátní systém řízení pomocí takzvaných améb, který vyvinul zakladatel firmy Kyocera Dr. Kazuo Inamori. Díky tomuto systému a japonské píli a umu se firma dostala na světovou špičku v řadě oborů. Na základě osobních zkušeností pak mohu prohlásit, že to platí také pro divizi řezných nástrojů. Například rychloposuvové frézy Kyocera vysoce překračují produktivitu, která je u nás i v Evropě standardní.
Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.
Česká expozice společné účasti na veletrhu CIMT je stejně jako v předchozích ročnících realizovaná specializovaným úsekem a. s. Veletrhy Brno a organizovaná pod patronací Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Nutno podotknout, že letošní expozice, i když po dlouhé době beze strojů, byla po designové stránce s ohledem na její kompaktnost velmi povedená. Možná právě proto, že ji netříštily volné otevřené plochy kolem stroje.
Při příležitosti nadcházejících veletrhů MSV a IMT v Brně jsme se zeptali ředitele Svazu strojírenské technologie Ing. Oldřicha Paclíka, jak vnímá současnou společenskou krizi v Evropě, geopolitické změny a jejich dopady na světové hospodářství, jak si v této nelehké době stojí české strojírenství a jaký vidí další vývoj v tomto důležitém segmentu našeho hospodářství.
Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem.
Proč jsme nejlepší?
Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici
Vysoký podíl redakčního obsahu
Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě