Výrobou strojů krok za krokem

Pohyb mnoha cizojazyčných skupin po areálu společnosti byl dokonale časován a organizován tak, aby si všichni návštěvnici odnesli dokonalý zážitek, stihli celý program a zároveň nenarušili běžný chod společnosti. Komentované prohlídky totiž probíhaly za běžného provozu a návštěvníci tedy mohli sledovat směnu zaměstnanců přímo při jejich pracovních úkonech.

První kroky české skupiny zamířily pod vedením našich průvodců Barbary Hermann a Pavla Němečka do obrobny středně velkých dílů. Téměř všechny díly budoucích strojů jsou vyráběny zde a až na malé výjimky platí, že „Hermle vyrábí Hermle“. Díky tomu není společnost tolik závislá na externích dodavatelích a má pod kontrolou kvalitu vyrobených dílů přesně v duchu všudypřítomného hesla „Preciznost v každé dimenzi“. Stejně tak si vyrábí ve vlastní slévárně ve dvacet kilometrů vzdáleném městečku Zimmern lože z minerálního kompozitu pro všechny stroje počínaje C 250 až po C 42. Pro dodávky odlitků loží z jednoho kusu šedé litiny pro dva největší stroje C 52 a C 62 pak využívá služeb německého partnera a tato lože jsou obráběna na dvou strojích Waldrich Coburg. Všechny rámy strojů Hermle jsou konstrukčně stejné a liší se pouze velikostí a použitým materiálem. Jsou obrobeny tak, že stroje není nutno kotvit do podlahy či kopat základy pro jejich usazení. Úplně stejná situace je i při výrobě vřeten - opět pro menší stroje si je společnost Hermle vyrábí sama zde v Gosheimu a pro již zmíněné dva typy velkých strojů vřetena nakupuje. Soběstačnost platí i při výrobě plechových dílů pro krytování strojů.

Cestou přes obrobnu jsme nahlédli do měřicího střediska, kde jsou všechny vyrobené díly zkontrolovány a následně odvezeny k montáži konkrétního stroje. A do montážní haly mířily i naše kroky. Ve velké hale jsme viděli desítky strojů v různých fázích montáže, některé byly již zkompletovány a probíhaly na nich mnohahodinové zkušební provozy. Každý stroj je vyroben podle specifikace pro konkrétního zákazníka. V Hermle velmi dbají na osobní zodpovědnost jednotlivých pracovníků – ti svým podpisem v průvodní kartě každého stroje stvrzují všechny operace, které na vznikajícím stroji provedli. A stejně jako hotové stroje i my jsme zamířili do expedice.

Expediční hala, která slouží zároveň i jako centrální příjem, byla postavena v roce 2011 v rekordně krátkém čase pěti měsíců a od té doby spojuje výrobní závod se světem. Denně odsud v dopoledních hodinách expedují až pět nových zabalených strojů do celého světa a naopak odpoledne zde probíhá navážka veškerého materiálu pro výrobu dalších. Jako další jsme měli možnost prohléhnout si prostory Hermle-Leibinger Systemtechnik, 100% dceřiné společnosti firmy Maschinenfabrik Berthold Hermle, kde se montují speciální zakázky s automatizací podle přání zákazníka.

Další naší zastávkou byl expediční sklad náhradních dílů, který obsahuje na cca 28 000 položek, včetně těch k již nevyráběným starším typům strojů, které jsou však u zákazníků stále v provozu. V případě objednávky do patnácti hodin je náhradní díl expedován tentýž den a je zaručeno jeho doručení do 48 hodin. Servisní technici jsou díky několikaměsíčnímu zaškolení v místním oddělení nazvaném LOMO – Lernort-Montage – připraveni opravit jakýkoliv stroj po mechanické i elektrické stránce. Stejné výukové pracoviště využívají i učni z místního učňovského střediska. Ti se v rámci duálního vzdělávání po dobu studia stávají zaměstnanci společnosti a za odvedenou práci pobírají učňovský plat. Montáž provádějí pod dozorem zkušených pracovníků. Po ukončení školy většina z nich ve společnosti zůstává. Podle slov paní Barbary Hermann není výjimkou, že v Hermle pracují celé rodiny, či to, že jednotliví pracovníci zde stráví celý svůj profesní život od vyučení až po odchod do důchodu. To samozřejmě dále prohlubuje už tak pevné sepětí firmy s regionem.

Po návratu ze společné komentované prohlídky dostali návštěvníci možnost si individuálně prohlédnout jednak stánky více než padesáti renomovaných vystavovatelů z oborů nástrojové techniky, CAD/CAM, softwaru a řídicí techniky soustředěné v jedné hale a jednak v další hale – showroomu firmy Hermle – živě při práci dvacet strojů. Tyto stroje byly osazeny pro konkrétní obrábění v nejrůznějších high-tech oborech.

Většinu návštěvníků zaujaly dvě frézované figurky, které impozantně ukázaly efektivitu obráběcích center Hermle. Býk je frézován z pevného materiálu na pětiosém obráběcím centru C 650 z hliníkového bloku (860 x 480 x 530 mm s hmotností 600 kg). Po opracování má hmotnost 109 kg. Obrábění trvalo 35 hodin a vyrobilo se při něm 3,5 m³ třísek. Černý medvěd byl obroben na pětiosém obráběcím centru C 42 z bloku černého vysokomolekulárního termoplastického plastu polyoxymethylen (POM) o rozměrech 400 x 150 x 230 mm. Tento materiál je pro svou vysokou tuhost, nízký součinitel tření, vynikající rozměrovou stabilitu a tepelnou stabilitu používán především pro výrobu přesných dílů.

Druhý den proběhla v zasedací místnosti společnosti panelová diskuze na téma Automatizace a lidské zdroje. Program zahájil Pavel Němeček a pomocí sedmi argumentů představil vlastnosti, kterými se pyšní stroje Hermle, a zdůraznil, jaké výhody tyto vlastnosti, jako je preciznost, spolehlivost, dlouhodobá přesnost, znalost prostředí, kompetence při poskytování služeb či budování dlouhodobých partnerských vztahů, přinesou uživatelům v konkurenčním prostředí.

Dále promluvil o automatizaci, tedy tématu, kterému se věnuje samostatný článek níže na této straně. Podle slov Pavla Němečka význam automatizace stále roste a dnes již každý třetí stroj opouští závod s nejrůznějším automatizačním řešením od výměníků palet přes integrovaná robotická ramena až po instalaci lineárního robota pro obsluhu více strojů.

Skvěle připravenou návštěvu výrobního závodu Hermle pro české a slovenské zákazníky zorganizovali Barbara Hermann, Pavel Němeček a Martin Skukálek, zástupci české organizační složky.

Po panu Němečkovi se ujal slova Martin Skukálek, který hovořil o zkušenostech s aplikacemi automatizovaných řešení u zákazníků a uvedl některé bariéry, které zavedení například paletizace brání. Po jeho vystoupení předstoupil před posluchače s přednáškou o průlomových technologiích Roman Dvořák, šéfredaktor našeho časopisu, kterého u mikrofonu vystřídala Zuzana Köhlerová, konzultanta ze společnosti Mgc Group, která promluvila o nutnosti dalšího vzdělávání a personálního rozvoje pracovníků.

Nakonec vystoupili zástupci z řad zákazníků Hermle, popsali svoje zkušenosti se stroji a zmínili možnosti, které přinesla paletizace a automatizace. Postupně před posluchače předstoupili Alexandr Janata, jednatel a společník firmy JHSP, Josef Veselý, hlavní programátor Wikovu Sázavan, a Ladislav Hanousek, hlavní technolog společnosti Pavel Šteker. Po závěrečné diskuzi a zodpovězení všech otázek již následovalo jen pořízení společné fotografie všech účastníků před vstupem do budovy a rozloučení s našimi hostiteli.

Společnost Hermle si za svoji dosavadní historii prošla kompletní vývojovou evolucí od výrobce nabízejícího stroje s hospodárnou výměnou palet s inteligentními manipulačními systémy až po high-tech robotizovaná řešení.

Každé řešení automatizace výrobních procesů je v zátěžových zkouškách plně prověřováno ve vlastní výrobě – pro získání zkušeností z provozu neexistuje lepší platforma.

Obráběcí centra Hermle jsou osazovaná buď výměníky palet s manipulačními či paletizačními systémy, nebo robotickými systémy s robotickým ramenem anebo robotickým systémem skládajícím se ze samostatného robotického pracoviště umístěného v bezprostřední blízkosti jednoho, dvou anebo dokonce i tří obráběcích strojů. Při těchto řešeních dochází k obrovskému nárůstu produktivity práce.

Robotický systém RS05-2. (Foto Hermle).Nesporným benefitem této filozofie firmy Hermle je skutečnost, že jak obráběcí stroj, tak i automatizovaná řešení jsou zákazníkovi dodávána od jednoho dodavatele. To se projevuje jak při návrhu řešení, komplexnosti následné montáže a provozu, tak především při případném servisním zásahu, kdy je nutné eliminovat výrobní prostoje.

Komplexní systém Hermle pro inteligentní výrobu sestávající z digitálního konceptu přípravy výroby, samotné automatizované a robotizované výroby a digitální platformy servisu, tak plně zapadá do myšlenky Průmyslu 4.0.

Organizace OECD každoročně připravuje analýzu trhu práce 35 nejvýznamnějších ekonomik světa. Ta bude v následujícím období ovlivněna především rozvojem automatizace a robotizace a nejvíce se dotkne České republiky a Slovenska. Podle této studie jedním z hlavních znaků k přechodu k automatizaci je zvýšení důležitosti vysoce kvalifikovaných pracovníků, kteří se „budou starat“ o robotizační techniku. Na jejich odborné edukaci se mj. musejí podílet high-tech firmy dodávající velmi sofistikovaná výrobní řešení. Lze tedy očekávat, že tuto roli budou postupně přebírat jak obchodní zástupci, tak i aplikační technici daných dodavatelských firem.

Roman Dvořák

Gabriela Jedličková, Gosheim

gabriela.jedlickova@mmspektrum.com

roman.dvorak@mmspektrum.com