Výchozí práce s klasickými ocelovými plechy ukázala jasný rozdíl mezi dobrými a vadnými svary: v dobrých svarech se neobjevovala žádná meziecha. Tento rozdíl se nevztahuje na materiály vyšší třídy, které jsou pokryty ochrannou vrstvou proti korozi, a na oceli vyšší pevnosti, v nichž se meziecha objevují dokonce i v dobrých svarech.
Na základě studia těchto znalostí jsme vyvinuli nástroj pro vyhodnocení bodových svarů oceli vyšší pevnosti anebo povrchů pokrytých silnou ochrannou vrstvou. V tomto článku jsou popsány metody vyhodnocení a slibné výsledky série testů prováděných za účelem vyhodnocení výkonu těchto nástrojů v průmyslovém prostředí.
1. Úvod
Bodové svařování představuje metodu automatizovaného spojování materiálů, která je využívána ve velkokapacitní výrobě. Tato metoda je ve velké míře používána v automobilovém průmyslu, protože na jednom vozidle je obvykle 3000 až 5000 bodových svarů.
2. Důvody pro kontrolu bodových svarů
Kvalita bodových svarů hraje rozhodující roli ve spolehlivosti vozidla. V současné době jsou používány tři metody pro kontrolu bodových svarů:
- Metoda „sekáčových zkoušek“ – polonedestruktivní metoda, jejíž aplikace je limitována, protože neposkytuje spolehlivé výsledky pro třívrstvé díly a pro materiály s povrchovou úpravou a nemůže být používána pro již lakované díly. Tato metoda je časově náročná a testovaný díl vyžaduje přepracování nebo musí být zcela vyřazen.
- Destruktivní kontrola – touto metodou je možné zjistit téměř všechny vady, je však fyzicky náročná, vyžaduje vysoké náklady v oblasti lidských zdrojů a je nutno započítat ztrátovost při vyřazování hotových výrobků včetně jejich přidané hodnoty.
- Nedestruktivní ultrazvuková metoda (UT) – v případě, že je automatizovaná, je rychlá, spolehlivá a nenáročná na obsluhu.
Ultrazvuková metoda pro kontrolu bodových svarů je založena na vyhledávání násobných ech od zadní stěny svařovaného dílu a meziech, pokud se vyskytují, vytvářených rozhraními mezi svařovanými plechy. Svar může být vyhodnocen na základě parametrů naměřených hodnot: útlum signálu (snížení amplitudy), amplituda, počet a umístění meziech. Obrázek 2a. a 2b. zachycuje vadný svar a jeho znázornění ultrazvukem.
3. Vlastnosti bodových svarů klasického ocelového plechu
Následující seznam obsahuje hlavní parametry, které jsou posuzovány při ultrazvukové (UT) metodě:
- druh materiálu;
- typ povrchové úpravy (pokud je aplikována);
- počet vrstev svařených plechů;
- tloušťka jednotlivých plechů.
Obecně jsou UT metodou vyhodnocovány následující hlavní kategorie vad svarů. Charakteristické vlastnosti a určení každé kategorie jsou pro plechy ze standardní uhlíkatéoceli rozděleny následovně:
- žádný svar;
- malý průměr bodu (=nugety);
- svar s velkým vtiskem (tenký svar);
- slepený svar;
- vady (porozita) v bodu;
- spálený svar;
- více vad (např. malý průměr bodu a tlustý svar).
„Dobrý“ bodový svar
- Postupně utlumovaná echa jdou po sobě v intervalech odpovídajících svařovaným tloušťkám plechů.
- Útlum po sobě jdoucích ech je způsoben větším zrnem ve svaru ve srovnání se základním materiálem.
- Amplituda meziech (šumu) je obvykle menší než 10 % výšky obrazovky, přičemž prvníecho od zadní stěny je na 80 % výšky obrazovky.
Poddimenzovaný svar (malý bod)
- Ultrazvuková sonda je vždy vybrána tak,aby ultrazvukový svazek odpovídal průměru svaru, proto jsou poddimenzované svary charakterizovány neúplnými odrazy od rozhraní spoje.
- Obalová křivka těchto meziech má charakteristický tvar: tímto se poddimenzovaný bodový svar odlišuje od slepeného svaru nebo porozity ve svaru.
Slepený nebo přeplátovaný bodový svar
- Bod ve slepeném nebo přeplátovaném typu svaru není skrz celou tloušťku svařených plechů.
- Menší útlum v přeplátovaném svaru (ve srovnání s dobrým svarem) má za následek menší útlum signálu.
- Často je také zřetelné echo od rozhraní svaru.
Svar s velkým vtiskem (tenký svar)
- Nesprávný svařovací proud, doba kontaktu a tlak elektrod způsobují tenké bodové svary.
- Vzhled charakteristického tenkého bodu je podobný dobrému svaru, a často tak zmátne i zkušenou obsluhu
- Typické rysy zobrazení tenkého svaru jsou určeny měřením celkové tloušťky svařovaných plechů na základě časových úseků mezi opakovanými echy svařovaných plechů o daných tloušťkách.
Porozita ve svaru
- A-zobrazení signálu se skládá z ech od zadní stěny svařence a meziech od pórů nebo vad v bodu.
- Pořadí meziech znázorňuje ubývající amplitudu, která po několika opakováních prakticky zmizí.
Spálený svar
- A-zobrazení signálu propáleného bodu jecharakterizováno echy o nízké amplitudě.
Žádný svar
- Nejzřetelnějším prvkem žádného svaru je opakované echo znázorňující tloušťku vrchního svařovaného plechu.
- Tlumení echa od rozhraní svaru je charakteristické pro zrnitou strukturu svařovaného materiálu. Protože zde ke změněmateriálové struktury nedošlo, není zde ani výrazné tlumení.
4. Výsledky materiálů pokrytých silnou povrchovou ochrannou vrstvou
Předcházející uvedené údaje, které jsou v UT zkoušení běžné, byly zpracovány v šedesátých letech za použití analogových přístrojů.Některé předpoklady neplatí pro aplikaci na materiálech s povrchovou ochrannou vrstvou, obzvláště ten předpoklad, že dobré svary negenerují velká meziecha. Při použití plechů s povrchovou ochrannou vrstvou jsou meziecha velká i v dobrých svarech. Proto je nutné upravit vyhodnocení algoritmů s přihlédnutím k těmto vlivům. V tomto případě je nutné rozdělit vyhodnocení na svary plechů o stejné tloušťce a svary plechů o nestejné tloušťce. U plechů o nestejné tloušťce se meziecha výrazně liší od přeplátovaných a dobrých svarů. Zatímco v přeplátovaných svarech nejsou meziecha ve středech intervalů mezi echy od zadní stěny, meziecha dobrých a poddimenzovaných svarů jsou vycentrována mezi násobná echa od zadní stěny. Rozlišení mezi malými a dobrými svary je náročnější a vyžaduje pečlivou kalibraci a vyhodnocení relativních amplitud vystředěných ech ve vztahu k echům od zadní stěny. Obrázky 3 a 4 znázorňují dobrý a přeplátovaný svar plechů o nestejných tloušťkách s povrchovou úpravou. Jak již bylo uvedeno, umístění meziech se výrazně liší.
5. Závěr
UT metoda byla zpracována v šedesátých letech za použití analogových přístrojů. V té době musela být kombinována s vizuální metodou a rozhodnutí obsluhy záležela na zkušenostech, přesnosti a soustředění. Nástup digitálních ultrazvukových přístrojů umožnil provádět rozhodnutí za pomoci on-line vyhodnocení počítačem. UT metoda je v současné době ve velké míře používána v automobilovém průmyslu a je nejvhodnější metodou pro kontrolu bodových svarů jak přímo ve výrobě, tak i ve zkušebnách. Kromě nedestruktivní povahy zkoušení nabízí UT metoda vysoký výkon, vysokou spolehlivost ve vyhledávání vad a možnost plné dokumentace. Panametria NDT, s. r. o., se těší na vaši návštěvu.
-DF-
Umístění na MSV: pavilon C-I, stánek 164