Témata
Zdroj: RCMT

Výzkum pro praxi: Soustružnické stroje pro náročnou a přesnou výrobu

Spolupráce s praxí je jedním ze strategických cílů aktivit Ústavu výrobních strojů a zařízení a Výzkumného centra RCMT při FS ČVUT v Praze. Vizi 2030 Fakulty strojní naplňuje RCMT podporou konkurenceschopnosti tuzemských firem. Podněty z praxe jsou motivací výzkumu, jehož výsledky jsou uplatňovány v produktech a službách firem i v modernizaci oborové výuky. Postupně představujeme několik klíčových projektů, které byly ve spolupráci RCMT a konkrétních průmyslových firem v praxi v nedávné době řešeny. V tomto díle nahlédneme do oblasti přesné výroby a zaměříme se na vývoj soustružnického stroje KL 285 z produkce Kovosvit MAS.

Doc. Petr Kolář

Inženýrský i doktorský titul v oboru Výrobní stroje a zařízení získal na Fakultě strojní ČVUT v Praze. Zde se také následně habilitoval. Od roku 2001 pracuje ve Výzkumném centru pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (RCMT), které je od roku 2012 organizační součástí Ústavu výrobních strojů a zařízení FS ČVUT.
V letech 2015-2019 pracoviště vedl. Působí též na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky, ČVUT v Praze a na Fraunhofer IWU Dresden. Odborně se zabývá výzkumu a spolupráci s průmyslovými firmami v tématech dynamického chování výrobních strojů, chytrými výrobními stroji a Průmyslem 4.0.

Reklama

Firma Kovosvit MAS je v současné době jednou z mála firem, které v ČR vyvíjejí a vyrábějí soustružnické stroje. Tradičně tvořila páteř nabídky soustruhů uživatelsky aplikačně odstupňovaná linie strojů vyráběných v několika velikostech: od jednoduchých strojů s manuálním a NC řízením řady Masturn přes soustružnická centra řady SP až po multifunkční centra na bázi soustruhů řady Multicut. Počátkem roku 2017 se firma rozhodla vyvinout nový soustružnický stroj pro menší dílce. U nového stroje byla požadována základní jednoduchá koncepce charakterizovaná kinematikou s osami X, Z a C, (přísuv a posuv nástroje do řezu, natáčení vřetena v polohové vazbě) a jedna vřetenová hlava. Maximální rozměry soustruženého dílce byly nastaveny na průměr 285 mm a délku 550 mm. Oč byl koncept stroje jednodušší ve srovnání s dříve vyvíjenými multifunkčními stroji, o to více požadavků bylo na jeho provozní chování. Klíčovým požadavkem byla kompaktní vnější obálka s malou půdorysnou plochou, která měla být menší než u předchozího soustruhu typu SP 280. Dále byla požadována zvýšená tuhost na úrovni o řadu většího stroje SP 430, která měla být základem pro zajištění stabilního a přesného obrábění např. při náročných aplikacích tvrdého soustružení a v přerušovaných řezech. Třetím zásadním požadavkem byla vynikající teplotní stabilita, která měla zajistit dlouhodobou přesnost stroje v třísměnném bezobslužném provozu.

Soustružnický stroj KL 285. (Zdroj: Kovosvit MAS)

Aktivity týmu RCMT na vývoji stroje KL 285

Pracovníci RCMT byli firmou přizváni k vývoji stroje v okamžiku, kdy existoval první konstrukční návrh stroje, který definoval některé jeho zásadní rozměry. Základním úkolem byla výpočtová podpora návrhu. Jednání vedl za univerzitní tým a zadání pro simulační úlohy definoval doc. Petr Kolář. Hlavní část výpočtové optimalizace provedl Jaroslav Šindler, který vytvořil unikátní koncept sdružené strukturálně-teplotní topologické optimalizace. Tento výpočtový návrh umožňoval na jednom simulačním modelu posuzovat změnu strukturálních vlastností (zejména statické tuhosti) ve vazbě na konkrétní hmotnost struktury a současně sledovat teplotní deformace stroje vyjádřené chybou průměru obrobku ve 24hodinovém pracovním cyklu s kolísající teplotou okolí.

Reklama
Reklama
Reklama

Zvolená konstrukční varianta vykazovala snížené teplotní deformace v místě nástroje ve směru X i Z. Po úpravě konstrukce se zohledněním výsledků těchto koncepčních simulací proběhlo ještě několik iterací zaměřených na lokální optimalizace konstrukce. V rámci toho byla optimalizována např. poloha kotvicích patek stroje pro dosažení dobré přesnosti stroje při sníženém počtu ustavovacích bodů. Dále došlo k úpravě uspořádání žeber lože s ohledem na manipulaci se strojem. Finální verze návrhu stroje vykazovala ve srovnání s typovým předchůdcem zvýšení tuhosti ve směru X a Z cca o 20 % při současném snížení hmotnosti nosné struktury cca o 30 %.

Jedna z paretooptimálních variant lože při strukturálně-teplotní topologické optimalizací. (Zdroj: RCMT)
Simulace teplotního chování stroje v provozu při odhadu reálného zatížení pohonů. (Zdroj: RCMT)
Výsledkem návrhu stroje s podporou výpočtových simulací je nárůst tuhosti stroje proti předchozí generaci a její vyrovnání ve směrech X a Z při současném poklesu hmotnosti. Druhý obrázek ukazuje tvrdé dokončovací obrábění kalené oceli nástrojem z PKNB v přerušovaném řezu. (Zdroj: RCMT a Kovosvit MAS)

Na jaře roku 2018 byl vyroben první kus stroje KL 285, který prošel řadou provozních a technologických zkoušek. Při nich byla potvrzena dobrá tuhost stroje a výborné teplotní chování v provozu. Zkoušky provedli zkušební technici firmy Kovosvit MAS. Tým RCMT pod vedením doktora Pavla Zemana realizoval ve spolupráci s pracovníky Kovosvitu dvě fáze technologických zkoušek stroje. Cílem bylo ověřit, jak je stroj provozně vhodný pro zamýšlené aplikace tvrdého soustružení s použitím supertvrdého řezného materiálu – polykrystalického kubického nitridu boru (PKNB). K tomu byla připravena a provedena série testů soustružení výkovku z ložiskové oceli ČSN 14109.4 s tvrdostí 52 HRC. Obvodové a čelní soustružení plynulým a přerušovaným řezem proběhlo na dílci s funkčními plochami na průměrech 69 a 59 mm. Pro zajištění přerušovaného řezu byla v jednom případě na povrchu dílce umístěna podélná drážka. Sledováno bylo chování stroje ve vztahu k dosahované drsnosti, kruhovitosti a válcovitosti obrobených ploch, a to při plynulém a přerušovaném řezu a v různých řezných prostředích.

Pro dosažení nejvyšší kvality dílce byly ve spolupráci s firmou Iscar zvoleny břitové destičky typu DNGA dvou typů PKNB. Tento supertvrdý řezný materiál je současně vysoce otěruvzdorný, ale i křehký, což při produktivním obrábění klade zvýšené nároky na stroj. Ten spolu s nástrojem nesmí vibrovat, protože jinak by docházelo k nežádoucímu vyštipování břitu nástroje.

Přehledová grafika shrnující technologické zkoušky stroje KL 285 při tvrdém soustružení. (Zdroj: RCMT)

Při technologických zkouškách tvrdého soustružení prokázal stroj KL 285 své kvality, jak deklaruje přehledová grafika. Průměrná dosažená drsnost do Ra 0,4 µm ve všech případech je na úrovni broušení. Na zkušebních vzorcích s drážkou byla měřena kruhovitost do 5 µm a válcovitost do 12 µm. Avšak pro plynulý řez byly tyto výsledky ještě výrazně lepší. Navíc bylo při identickém testu na tužším stroji vyšší velikostní řady (SP 430) potvrzeno, že dílce z obou strojů vykazují srovnatelné hodnoty drsnosti, kruhovitosti i válcovitosti. Analýzou opotřebení břitu nástroje bylo zjištěno opotřebení výhradně otěrem na hřbetě. Nebylo tedy identifikováno vyštipování a ani vylamování břitu, což je jednoznačný důkaz stability stroje při tvrdém obrábění i při přerušovaném řezu.

Přínos spolupráce pro výrobní firmu

Vývoj stroje na straně firmy Kovosvit MAS vedl její technický ředitel Ing. Petr Heinrich, který k tomu uvedl následující: „Koncepční zadání vzniklo v roce 2016 a bylo rozpracováno konstruktéry do velmi zdařilého návrhu nového soustruhu. Cílem byla zejména kvalita, trvanlivost, přesnost a vysoké výkonové parametry. Vše z kvalitních komponentů z Evropy nebo Japonska. První jednoduchá varianta s koníkem, osou X, Z a C byla představena na MSV v Brně 2018 a setkala se se zájmem zákazníků. V roce 2019 byla představena varianta doplněná o osu Y a protivřeteno s výkonem 14 kW. Tím stroj nahradil plně předchozí typ SP280 a dnes již existují desítky spokojených zákazníků. Díky optimalizaci nosné konstrukce ve spolupráci s RCMT došlo k ideálnímu poměru tuhosti a hmotnosti, která se projevila nejen v kompaktnosti nového soustruhu, ale také k dosahované přesnosti. To potvrdily jak technologické testy, tak zejména přejímky na přesných dílcích ze strany našich zákazníků nejen z Čech, ale i z Německa. Poznatky získané na tomto projektu ve spolupráci s RCMT budeme dále rozvíjet. Dnešní požadavky na co nejmenší půdorysnou plochu obráběcího stroje a důraz na co nejnižší spotřebu energií vyžadují optimalizační výpočty. Pokud máte například poddimenzované vřeteno, tak se jeho pohon zbytečně přehřívá, když hýbete těžkým suportem, je to též ztráta, jestli na místo v hale dokážete umístit místo dvou strojů tři, také šetříte. A to jsou kromě zmiňované přesnosti další oblasti na nové projekty s RCMT.“

Reklama

Přínos spolupráce pro výzkumnou organizaci

Výpočtové a simulační aktivity týmu RCMT koordinoval doc. Petr Kolář. Ten to okomentoval následovně: „Spolupráce s firmou na vývoji reálného stroje ve všech souvislostech jeho budoucího reálného provozu byla příležitostí, jak rozšířit naše know-how v oblasti výpočtů a uplatnit získané zkušenosti v oblasti rozhodování o uplatněných simulačních postupech. Práce probíhaly v úzké spolupráci s vývojovým týmem Ing. Polanského, Ing. Sachra, Ing. Muzikáře a Ing. Havlíka. Zkoušky byly realizovány v součinnosti se zkušebním technikem firmy Ing. Šnajdrem. Příležitost být součástí vývojového projektu od prvních návrhů až po finální zkoušky stroje a testy technologií umožňuje doplňovat naše teoretické znalosti o řadu praktických postřehů a souvislostí. V tom jsme velmi ocenili přímou a otevřenou komunikaci na každodenní bázi s kolegy z firmy.“

Popsanou část technologických zkoušek stroje připravoval a vedl doktor Pavel Zeman, který k tomu uvedl následující: „Technologicky a aplikačně zaměřeným testům strojů se ve spolupráci s Kovosvit MAS věnujeme řadu let. Hlavní motivací spolupráce je dále zvyšovat parametry produktivity, kvality a efektivity výroby prostřednictvím vhodného způsobu provozování strojů v praxi. Konkrétně se snažíme nalézat především vhodné způsoby použití strojů a ověřovat jejich žádané a deklarované parametry. Do této spolupráce však mimo jiné patří i tvorba postprocesorů se speciálními funkcemi, vývoj a aplikace nových obráběcích strategií nebo zvyšování efektivity vlastní výroby komponent strojů Kovosvit MAS. Tato konkrétní spolupráce s aplikačním týmem firmy pod vedením Ing. Heinricha a Ing. Šnajdra umožnila využít a dále rozšířit know-how v oblasti použití nástrojů ze supertvrdých řezných materiálů pro náročné aplikace v těžkoobrobitelných materiálech. Tuto oblast v RCMT dlouhodobě rozvíjíme jakožto jedno ze strategických výzkumných témat.“

Stroj KL 285 měl premiéru na veletrhu MSV 2018. Od té doby firma dodala desítky strojů spokojeným uživatelům v ČR i zahraničí. Pro RCMT FS ČVUT v Praze byla v projektu cenná úzká spolupráce v oblasti vývoje stroje i v procesu. V obou oblastech došlo k rozvoji dlouhodobého know-how, které bylo doplněno mnoha praktickými postřehy, jež se prostřednictvím oborové výuky přenášejí do výchovy budoucích inženýrů v oboru strojírenské výrobní techniky a technologie.

Související články
IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Senzory a stroje pro monitoring obrábění

Efektivní sledování řezného procesu v reálném čase je klíčem k vyšší produktivitě a přesnosti obrábění. Výzkumníci z pražského pracoviště RCMT při ČVUT se komplexně zabývají současnými možnostmi inprocesní diagnostiky. Tento příspěvek analyzuje cestu od laboratorních senzorických břitových destiček přes inteligentní nástrojové držáky až po koncept využití samotného stroje jako senzoru s využitím dat z řídicího systému.

Aktuální trendy v oboru obráběcích strojů

Obor obráběcích strojů prochází velkými změnami, které pravděpodobně nejsou na první pohled tak zřetelné. Požadavky na stroje se mění v důsledku postupných proměn světa okolo nás a výrobci strojů na to reagují, aby si zajistili potřebnou konkurenceschopnost.

Související články
Výzkum a budoucnost přesného obrábění

Dne 2. dubna 2026 se prostory Fakulty strojní ČVUT v Praze v Horské ulici staly centrem setkání předních odborníků z akademické sféry i průmyslové praxe. Ústav výrobních strojů a zařízení (RCMT) ve spolupráci se Společností pro obráběcí stroje zde uspořádal odborný seminář s názvem „Aktuální výzkumná témata ve strojírenské výrobní technice a přesném strojírenství“. Akce nabídla ucelený pohled na nejnovější trendy výzkumu v oblasti přesnosti strojů, řezných sil a progresivních technologií obrábění.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Projekt Národní centrum kompetence - Strojírenství dosáhl úspěšných výsledků

Projekt Národní centrum kompetence - STROJÍRENSTVÍ (NCKS) byl realizován od ledna 2019 do prosince 2022. V konsorciu bylo zapojeno celkem 26 účastníků, z toho 9 výzkumných organizací a 17 průmyslových partnerů.

Závěrečné oponentní řízení CK-SVT

V dubnu 2012 byl na půdě Fakulty strojní ČVUT v Praze oficiálně zahájen osmi letý projekt Centrum kompetence - Strojírenská výrobní technika v rámci dotačního programu Technologické agentury ČR. Projekt byl úspěšně ukončen ke konci roku 2019 a v červnu 2020 proběhlo Závěrečné oponentní řízení ve firmě TOS Varnsdorf, jednoho ze spoluřešitelů.

RCMT - 20 let ve výzkumu obráběcích strojů

Před 20 lety se začaly psát dějiny novodobé tuzemské výzkumné základny strojírenské výrobní techniky. Tento příspěvek nahlíží na klíčové milníky na jeho cestě očima aktérů, kteří stáli a stojí po jeho boku. Vydejme se společně na cestu, která formovala dnešní podobu Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii RCMT (Research Center of Manufacturing Technology) při FS ČVUT v Praze.

Výzkum pro praxi:
Vývoj v oblasti Hybrid Manufacturing

Spolupráce s praxí je jedním ze strategických cílů aktivit Ústavu výrobních strojů a zařízení a Výzkumného centra RCMT při FS ČVUT v Praze. Vizi 2030 Fakulty strojní naplňuje RCMT podporou konkurenceschopnosti tuzemských firem. Podněty z praxe jsou motivací výzkumu, jehož výsledky jsou uplatňovány v produktech a službách firem i v modernizaci oborové výuky. Postupně představujeme několik klíčových projektů, které byly ve spolupráci RCMT a konkrétních průmyslových firem v praxi v nedávné době řešeny. Dnes se zaměříme na vývoj v oblasti aditivních technologií.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Jarní setkání strojařů v Plzni

Více než 30 vystavovatelů, téměř 50 řečníků, tři výstavní haly a jeden nezapomenutelný strojírenský zážitek. Akce Strojírenská inspirace 2024 se konala v Plzni od 4. do 6. června 2024 a zaměřila se na digitální výrobu, automatizaci a inovace ve strojírenství. Letos poprvé se toto setkání uskutečnilo v areálu Depo2015, který se stal centrem pro sdílení zkušeností a nápadů mezi odborníky z průmyslu a digitalizace.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Řezné nástroje: trendy a výzvy v průmyslu

Základní funkce a podstata řezných nástrojů jsou stejné už od doby kamenné. Ale také platí, že se kontinuálně vyvíjejí spolu s požadavky na obrábění nových materiálů a na vyšší produktivitu a kvalitu obrobeného povrchu. Moderní nástroje jsou vyráběny vedle tradičních i moderními a nekonvenčními metodami. Na významu nabývá také monitoring řezných operací a management nástrojů, obojí s přihlédnutím k ekonomicko-ekologickým aspektům.

Kolébka českého inženýrství: Ústav výrobních strojů a zařízení (RCMT)

Ústav výrobních strojů a zařízení Fakulty strojní ČVUT v Praze je přední pracoviště aplikovaného výzkumu s rozsáhlými vazbami na průmyslovou praxi v oblasti výrobní techniky. Dlouhodobě se zaměřuje na výzkum progresivních témat, která vycházejí z průběžné identifikace hlavních hybných sil v průmyslové výrobě a zájmu průmyslových partnerů.

Hlavní trendy EMO Hannover 2017 očima výzkumníků

Hannoverský veletrh EMO je právem považován za výkladní skříň toho nejlepšího, co inovační týmy světových leaderů i jejich následovníků navrhli a v prototypech či již sériově nabízejí. Sektor výrobních strojů bývá na špici technického pokroku v oblasti strojírenství a udává směr dalším oborům, které jej následují. U nás má velkou tradici a není proto s podivem, že letos do Hannoveru zavítalo na 2 200 českých návštěvníků.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit