Témata
Reklama

Zemědělství součastnosti: Atomová zahrádka

České pivo je nejen chráněným označením v rámci EU, ale především národním produktem, kterým se ve světě rádi chlubíme. Málokdo však ví, že za jeho úspěchy vděčíme také radioaktivním procesům.

Diamant, praotec dnešních odrůd sladovnického ječmenu, vznikl v  roce 1965 tak, že badatel Josef Bouma ze Šlechtitelské stanice v  Branišovicích položil obilky ječmene pod zubařský rentgen. Vysoká dávka rentgenového záření nastartovala v  zrnkách proces mutace, na jehož konci byla obilovina, která dávala větší výnosy, měla kratší stébla a na polích méně poléhala. A také z  ní byl lepší slad.

Reklama
Reklama
Reklama
Diamant se už nepěstuje, protože životnost průměrné odrůdy sladovnického ječmenu dosahuje jen pěti až deseti let. Stejně tak už zanikl šlechtitelský program v Branišovicích. Boumův objev přesto stojí na počátku řady dalších českých i evropských odrůd ječmene, které dávají chuť nejen pivu, ale i whisky. A český Diamant je také jedním z prvních takzvaných radiačních mutantů, které se dostaly na seznam schválených odrůd spravovaný Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (IAEA) a Organizací pro výživu a zemědělství OSN (FAO).

Radiačně upravené rostliny

Databáze radiačních mutantů dnes obsahuje 3 218 položek, včetně osmnácti záznamů z  České republiky. Všechny registrované kultivary prošly na počátku silným ozářením. Pro představu: absorbovaná dávka rentgenového nebo intenzivnějšího gama záření, které vzniká pomocí izotopu kobaltu 60, dosahuje hodnoty až 60 gray. To je zhruba desetkrát více, než je smrtelná dávka pro dospělého člověka. Ionizující záření je ovšem nasměrováno jen do několika semen. Což neznamená, že by osivo následně radiačně „svítilo“. Navenek se totiž nijak neliší od toho konvenčního.

Mezi radiačně upravenými rostlinami dominují obiloviny, luštěniny a kukuřice, najdeme tu ale třeba i okrasné rostliny, okurky, salát, citrusy nebo jablka. I tady máme svého zástupce – pěstitelsky nenáročnou podzimní odrůdu James Grieve Double Red, kterou pomocí gama záření vyšlechtil v roce 1995 Výzkumný ústav ovocnářský v Holovousech.

Výraz šlechtění je tu na místě. Radiační mutace totiž není zásah srovnatelný se spornou metodou genetické modifikace (GMO), během níž dochází k  záměrné a člověkem řízené změně genetického materiálu. Ozařování oproti tomu jen urychlí přírodní proces mutace, tedy postupných dědičných změn. Na rozdíl od GMO také nejde o žádnou převratnou a sofistikovanou technologii. Už jen proto, že vědci v  případě využití radiace neumějí ovlivnit ani předpovědět výsledek, který zůstává náhodný. A také blízký přirozeným procesům. Radiační mutanty vznikají samovolně i v přírodě, i když velmi zřídka. Dávka radiačního záření jen celý proces zrychlí. „Spontánní mutace je motorem evoluce. My jen napodobujeme přírodu a koncentrujeme čas i prostor,“ vysvětluje Pierre Lagoda, šéf oddělení šlechtění a genetiky při IAEA.

Ječmen v pětitisících metrech

Získat s využitím cíleného radiačního ozáření výnosnější klasy ječmenu nebo šťavnatější jablko je v našich geografických podmínkách zajímavý experiment, který ale vždy zůstane jen jednou z metod šlechtění, bez níž se zemědělci pravděpodobně obejdou. Zato jinde na světě radiomutace významně pomáhá v boji s nedostatkem potravin a milionům lidí zajišťuje důstojnější život. Radiačně vyšlechtěné odrůdy rýže a obilnin rostou ve vyšších nadmořských výškách, potřebují méně vody a dokážou plodit dokonce i v zasolených půdách. „Vývoj nových odrůd osiv bude čím dál významnější, protože se svět musí připravit na případné následky klimatických změn,“ prohlásil generální tajemník IAEA Yukiya Amano.

O významu radiační mutace svědčí i pohled na nové odrůdy, které IAEA letos v září ocenila. Badatelé z  Peru například vyvinuli nové druhy ječmene a amarantu, který roste v  polohách nad pět tisíc metrů a dává práci i obživu sedmi milionům zemědělců, kteří žijí v  neúrodných oblastech And. Mezi oceněnými týmy je i indonéská Národní atomová agentura, která radiačně vyšlechtila vysoce plodící odrůdu rýže, vietnamská Akademie zemědělských nauk zase připravila nové odrůdy sójových bobů, jejichž výnosy narostly až o třetinu.

Ozařovací centra

V Rusku se využitím technologií ozáření zabývá korporace pro jadernou energii Rosatom. Do roku 2017 bude na území Ruské federace vybudováno pět ozařovacích center, specializovaných na služby spojené se sterilizací potravin a medicínských přístrojů, stejně jako semen plodin. Rosatom počítá s tím, že získá zakázky na své služby od výrobců a exportérů z více než 40 zemí, včetně Brazílie, Číny, Indie, zemí jihovýchodní Asie a Dálného východu. Nejnovější experimenty s ozařováním semen, které se uskutečnily v Rusku, ukázaly, že výnosnost pšenice vzrostla o 20 %, ječmene o 12 % a kukuřice o 30 %. V současné době se za podpory ruských expertů připravuje vybudování prvního ozařovacího centra ve Vietnamu.

-mm-

Reklama
Související články
Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Stroje v pohybu:
Divoká jízda sondy Pathfinder

Sonda Mars Pathfinder, která 4. července 1997 přistála na rudé planetě, se může pyšnit několika prvenstvími. Třeba tím, že šlo o první mimozemský výsadek masově sledovaný uživateli internetu. Nebo tím, že jako první dopravila na Mars kolové průzkumné vozidlo, rover Sojourner.

Stroje v pohybu: Raketa, která změní svět

Americký podnikatel Elon Musk se od založení své firmy SpaceX v březnu 2002 netají tím, že jeho dlouhodobým cílem je kolonizace Marsu člověkem. Již letos přitom plánuje uskutečnit premiérový start orbitální rakety Starship, která mu má tento cíl pomoci splnit.

Související články
Stroje v pohybu:
Fotoprůzkumné družice

Za druhé světové války přinášely informace z fronty filmové týdeníky, při první válce v Perském zálivu vysílala živě CNN z bombardovaného Bagdádu – a nyní na Ukrajině má veřejnost poprvé v historii k dispozici prakticky v reálném čase družicové snímky. Navíc neskutečné kvality. Každopádně jde o materiál, který umožňuje potvrdit, nebo naopak vyvrátit mnohá tvrzení válčících stran.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Stroje v pohybu:
Webbův teleskop ve vesmíru

Pětadvacátého prosince loňského roku odstartovala z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně raketa Ariane 5, v jejímž nákladovém prostoru byl na svou misi připraven vesmírný dalekohled Jamese Webba. Právě začala nová etapa poznávání vesmíru. Vědci si od ní slibují nové informace o vzniku vesmíru, černých dírách a temné hmotě.

Stroje v pohybu – Vrtulník na Marsu

Vědci a technici z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) právě řídí jednu z nejnáročnějších operací v dějinách kosmonautiky. Expedice Mars 2020 hledá známky bývalého života na sousední planetě. Kromě pojízdné laboratoře je na Marsu také první stroj, který létá vlastní silou na jiné planetě, než je Země.

Vyvíjí se nový solný reaktor

Ruští vědci zahajují přípravu koncepce reaktoru chlazeného tekutými solemi, který je považován za nezbytnou součást budoucnosti jaderné energetiky. Tento reaktor je totiž schopen spalovat nejrizikovější radioaktivní odpady pocházející nejen z jaderné energetiky. Dále se připravuje tendr na výstavbu reaktoru BREST-300, který také přispěje k řešení problému použitého jaderného paliva.

Jízdní kola z vesmírného inkubátoru

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Najít dveře do budoucnosti

Již 20. ročník Ceny Wernera von Siemense vyvrcholil 22. února slavnostním večerem v pražské Betlémské kapli. Za své práce zde převzalo ocenění celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů. Werner Siemens prý řekl: „Lepší než bušit hlavou do zdi je najít v ní očima dveře.“ Z mladých lidí, kteří převzali ocenění nesoucí jeho jméno, by měl jistě radost. Všichni totiž dokázali nejen najít dveře, ale otevřít je do budoucnosti.

Integrovaný obvod o tloušťce jedné molekuly

Lidstvo již zvládlo přeměňovat světlo na elektřinu a vytvořit akumulátory, v nichž nedochází k chemickým reakcím. Problémem však je, že tyto přístroje mají velmi nízkou účinnost. Nejlepších parametrů by se dosáhlo při použití polovodičů o tloušťce jediné molekuly. A ty se nyní naučili vyrábět vědci z ruského institutu MISiS, který je partnerem ruské korporace pro atomovou energii Rosatom.

Supravodič, to je 8 200 vláken o průměru pět mikrometrů

Poměrně dobře je známo, že Velký hadronový urychlovač v CERNu používá supravodivé magnety a že je bude používat i tokamak ITER. Jak je to však s použitím supravodičů v dalších vědeckých zařízeních? Kdy byl použit supravodič poprvé?

Hyperrychlost pro superspolehlivost

Rosatom vyvíjí a používá superpočítače schopné provést stovky trilionů operací za sekundu.

Zvídavé neutrony

Teroristické útoky v Belgii ukázaly, že v kontrole zavazadel v dopravních terminálech jsou povážlivé rezervy. Nadějí mohou být neutronové skenery, které oproti klasickým bezpečnostním rámům a rentgenům dokážou odhalit i samotnou výbušninu.

Umělé svaly, část 3: Dielektrické elastomery, 2. díl

Náš seriál pokročil do 21. století, ve kterém se téma umělých svalů stále častěji spojuje s technologií dielektrických elastomerů. Mobilní roboti, výrobní stroje, linky, dopravníky… všude zde se nabízí jejich využití. 2. díl je pokračováním a dokončením tématu dielektrických elastomerů

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit