Automobilový průmysl má před sebou dilema hmotnosti. Například v roce 2017 vážila lehká užitková vozidla vyrobená ve Spojených státech v průměru 4 044 liber (přibližně 1 800 kg) – což ne vždy bylo v souladu s jejich názvem. Použití nových prvků a technologií je spojeno s růstem hmotnosti vozidel, avšak v zájmu životní prostředí je nutné, aby výrobci jejich hmotnost snižovali. Hliník jako lehký materiál může pomoci tuto situaci vyřešit, ale při jeho frézování, a obrábění obecně, může také docházet k problémům. Eduardo Debone, globální manažer pro segment automobilové výroby ve společnosti Sandvik Coromant, která zaujímá vedoucí postavení v oblasti obrábění kovů, zde rozebírá, jak by jejich řešení mohla nabídnout jediná fréza.

Věděli jste, že společnost Heidenhain je mimo jiné také výrobcem vysoce přesných ložisek i snímačů? A proto dokáže nabídnout snímač, který integruje obě tyto části. Jedná se o úhlové snímače Heidenhain MRP.

V Testbedu pro Průmysl 4.0 na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze vzniklo vývojově výzkumné pracoviště pro poloautomatizovanou víceosou aditivní výrobu. Robotické pracoviště také dokáže řešit problémy komplexní kontroly rozměrů a geometrických tolerancí výrobních procesů. V tomto článku se zaměříme na technické detaily vývoje a jeho potenciál pro využití v praxi. Vývoj pracoviště byl financován centrem RICAIP (Research and Innovation Centre on Advanced Industrial Production).

Už v době, kdy studovala obchod na Masarykově univerzitě v Brně, měla Kateřina Kadlecová jasno: po absolvování školy nastoupí do rodinné firmy USSPA. Zakladatelem prvního českého výrobce spa a termálních bazénů swim spa se v roce 1995 stal Kateřinin otec, Petr Kolář. Ten předal v roce 2011 vedení, tehdy již velmi úspěšné firmy své dceři, která ji, společně s manželem, vede k prosperitě dodnes.

Räder-Vogel, přední světový výrobce kol, kladek a také otočných a pevných koleček, důvěřuje systémům pro čištění vzduchu od společnosti LTA Lufttechnik, které představují aktivní ochranu zdraví před škodlivými částicemi.

Hrotová bruska Quickpoint od společnosti Junker přesvědčí excelentním výkonem a flexibilitou díky kompletnímu obrábění na jedno upnutí. Firma Sisamex obrábí převodové hřídele s nejvyšší úrovní přesnosti, zároveň zkracuje neproduktivní časy a zajišťuje efektivní výrobu s minimálními nároky na manipulaci.

V průběhu dalších let může dojít k vyčerpání světových zásob wolframu a kobaltu, tedy klíčových materiálů pro výrobu řezných nástrojů. Možná řešení mohou být zvýšení recyklace obsažených kritických kovů, náhrada některého z obsažených kritických kovů či design zcela nového materiálu bez obsahu těchto kritických kovů.Jakým směrem se podle vás budou ubírat řešení nedostatku těchto kovů? Nabízí vaše společnost již dnes nějaké možnosti?

Článek přináší historický pohled do světa plastů a jejich rozmanité aplikace od umění až po inovativní strojírenství. Součástí moderního materiálového inženýrství by totiž mělo být hledání souvislostí mezi potřebami lidské společnosti a materiálovým a technologickým řešením výrobků. Plasty znamenají revoluční přínos pro téměř veškerou oblast lidské činnosti, včetně strojírenské výroby.

56 odborníků a zástupců akademické obce a neziskových organizací zasedlo letos v odborných porotách ceny Wernera von Siemense. Jejich úkol byl nesnadný – vybrat nejlepší studenty, pedagogy a mladé vědce, kteří se stanou nositeli těchto prestižních ocenění za rok 2021. Ceny byly uděleny v rámci slavnostního večera, který se konal ve čtvrtek 19. května.

Ve dnech 10. – 13. května směřovalo neobvyklé množství lidí nejrůznějšího věku do obce Jažlovice u Prahy. Proč? Zdejší technologické centrum společnosti Yamazaki Mazak totiž v těchto dnech otevřelo své dveře zákazníkům, dodavatelům, studentům i zájemcům z řad odborné veřejnosti. Redakce MM Průmyslového spektra při této akci, při níž rozhodně bylo na co se dívat i co se dozvědět, nemohla samozřejmě chybět.

56 odborníků a zástupců akademické obce a neziskových organizací zasedlo letos v odborných porotách ceny Wernera von Siemense. Jejich úkol byl nesnadný – vybrat nejlepší studenty, pedagogy a mladé vědce, kteří se stanou nositeli těchto prestižních ocenění za rok 2021. Ceny byly uděleny v rámci slavnostního večera, který se konal ve čtvrtek 19. května.

„Financování projektů aplikovaného výzkumu se v souvislosti s válkou na Ukrajině výrazně mění. Současná vláda chce cílit výzkumné programy na formulované priority, jako jsou energetika, soběstačnost v potravinách a odolnost společnosti vůči krizím,“ říká v rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum prof. Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury ČR (TA ČR). Ve vlastních programech TA ČR, která má podle zákona plnit roli centrální instituce pro podporu aplikovaného výzkumu, ročně obhospodařuje více než 1 600 projektů. Od počátku existence v roce 2009 podpořila projekty za více než 30 miliard korun. Výsledkem většiny jsou aplikace v průmyslu.

Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.

Ing. Marek Kožnar dnes pracuje na pozici manažera projektů v oblasti forenzních technologií a eDiscovery ve společnosti Deloitte v Mnichově. Za hlavní (ale zdaleka ne jediný) benefit tohoto místa s manželkou a dětmi považují fakt, že bydliště mají přímo v alpském městečku Zillertal. Na počátku jeho profesní dráhy, která jej dovedla až na úpatí evropských velehor, stálo české technické vzdělání, konkrétně pražské ČVUT.

56 odborníků a zástupců akademické obce a neziskových organizací zasedlo letos v odborných porotách ceny Wernera von Siemense. Jejich úkol byl nesnadný – vybrat nejlepší studenty, pedagogy a mladé vědce, kteří se stanou nositeli těchto prestižních ocenění za rok 2021. Ceny byly uděleny v rámci slavnostního večera, který se konal ve čtvrtek 19. května.

„Financování projektů aplikovaného výzkumu se v souvislosti s válkou na Ukrajině výrazně mění. Současná vláda chce cílit výzkumné programy na formulované priority, jako jsou energetika, soběstačnost v potravinách a odolnost společnosti vůči krizím,“ říká v rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum prof. Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury ČR (TA ČR). Ve vlastních programech TA ČR, která má podle zákona plnit roli centrální instituce pro podporu aplikovaného výzkumu, ročně obhospodařuje více než 1 600 projektů. Od počátku existence v roce 2009 podpořila projekty za více než 30 miliard korun. Výsledkem většiny jsou aplikace v průmyslu.