Témata

MM Podcast

Moderní průmysl, inovace a vzdělávání. Podcastové vysílání přináší podnikatelské příběhy, živé rozhovory, glosy na aktuální témata a mnoho dalšího. Odebírejte nás na Spotify, Apple Podcasts nebo Amazon music. Děkujeme.

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

11. 11. 2026
Roman Dvořák

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

MM Glosa: Výprodej evropské DNA

11. 11. 2026

Z dějin známe mnoho způsobů, jak se dobývají pevnosti. Ten dnešní s historickou strategií obléhání nemá nic společného. Jde o klasickou akvizici, formálně zcela v pořádku. Nepadají žádné hradby, nesundávají se vlajky, jen se v tichosti změní majitel. A s ním i další věci – kdo rozhoduje, co se v továrně vyrobí, komu se to prodá a kam putují výkresy, data a know-how.

Promluvy Štefana Kassaye: Limity a přesahy lidského poznání

11. 11. 2026

V každodenním úsilí o uchopení reality, o přesné poznání toho, co se odehrává v našem nitru i ve vnějším prostředí, neřešíme pouze nové, dosud neprozkoumané výzvy. Ve vědecké i manažerské praxi se často setkáváme s fundamentálními, neustále se opakujícími problémy, které v měnícím se globálním prostředí nabývají nečekaných kontur. Při akutnosti a frekvenci nejnovějších informačních podnětů, které nás v současné digitální éře zaplavují, často zapomínáme na podstatný fakt: nejde jen o přísun „nových“ dat, ale o nepřetržité zrcadlení a rekonstrukci „starých“ informací v kontextu inovací. Turbulence dnešní ekonomiky a produkční sféry nás nutí nahlížet na tyto procesy striktně systémově. Inovace bez opory v ověřených principech je pouhým prázdným experimentem, zatímco lpění na starém bez přijetí nového znamená stagnaci.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

01. 10. 2026
Roman Dvořák

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

MM Glosa: Cesta do hlubin školní propasti

01. 10. 2026

Před necelými devadesáti lety napsal Jaroslav Žák knihu, která se stala nesmrtelnou satirou českého školství, a Martin Frič podle ní natočil stejnojmenný film. Jedna věta z oné studentské klasiky se vryla do národní paměti: "Já nevím, pane profesore." Tehdy to byl důvod k smíchu.

Promluvy Štefana Kassaye: Společenská pasivita

01. 10. 2026

Fenomén společenské pasivity představuje závažný symptom civilizační krize. Jde o projev kolektivní apatie, která vzniká ze synergie vnějšího zastrašovacího tlaku globální nejistoty a vnitřního zklamání z nenaplněných očekávání. Pasivita se větví do mnoha podob a její příčiny tkví v geopolitickém i hodnotovém rámci – především v rozložení velmocenských sfér vlivu reziduálních, aktuálních i perspektivních, jež určují dominanci v našem prostoru.

Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

02. 09. 2026
Roman Dvořák

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

MM Glosa: Dva světy, jedna nepříjemná pravda

02. 09. 2026
Roman Dvořák

Jeden z nejpřímějších hlasů českého průmyslu to nedávno perfektně vystihl: „Je to jako mít kouli na noze, svázané tkaničky od bot a do kalhot nalitý beton. Jak s tímhle můžeme běžet závod na 100 metrů? To nejde. To musíme prohrát.“ Tuto větu si zapamatujme. Je to nejvýstižnější diagnóza stavu evropského průmyslu, jakou jsem v poslední době slyšel.

Promluvy Štefana Kassaye: Vzácnost práce

02. 09. 2026

Žijeme v epoše, která s bezprecedentní naléhavostí prověřuje samotné základy naší civilizační identity. Dlouhá staletí jsme považovali za největší bariéru rozvoje nedostatek materiálních zdrojů, kapitálu či limity přírody. Tradiční ekonomie stavěla na alokaci těchto vzácných statků, zatímco lidská práce byla chápána jako mobilní, byť limitovaný faktor. Příchod intenzivní ekonomiky však tuto rovnováhu zásadně rozvrátil. Současný trh práce nečelí pouze přechodnému poklesu, ale hluboké strukturální krizi. Setkáváme se s vzácností práce – nikoli ve smyslu jejího nedostatku pro produkci, ale v nedostatku smysluplných příležitostí pro člověka. Tento nový, trvalý stav postindustriální civilizace vyžaduje hluboké filozoficko-etické a systémové přehodnocení.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

24. 06. 2026
Roman Dvořák

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

MM Glosa: Matematika jako osud. Náš osud

24. 06. 2026

Čísla jsou neúprosná. Průzkum z března letošního roku ukázal, že matematika je pro mladé lidi mezi 16 a 26 lety jedním z hlavních důvodů, proč si nevybírají určité studijní obory. Téměř polovina respondentů ji nemá ráda a záměrně se jí při volbě studia vyhýbá. A výsledky přijímacích zkoušek nanečisto? Průměrná úspěšnost v matematice nedosáhla ani čtvrtiny. Ze středních odborných škol matematika při maturitě prakticky mizí – letos z ní maturoval každý 10. žák, v roce 2013 to bylo na 36 % maturantů. Tato čísla neznačí jen školský problém. Jsou to čísla o budoucnosti našeho průmyslu, naší ekonomiky, naší budoucnosti.

Miliardová investice do nezávislosti

02. 06. 2026
Roman Dvořák

Úspěch PBS Velká Bíteš není jen příběhem o technické excelenci, ale především o strategické prozíravosti a odvaze vystoupit z komfortní zóny subdodavatelského modelu. Zatímco mnohé české podniky v devadesátých letech rezignovaly na vlastní finální produkty, velkobítešská firma se pod taktovkou Milana Macholána vydala na náročnou cestou budování vlastního vývoje a globální značky. Tato transformace, podpořená dekádami zkušeností a neustálými inovacemi, dnes dělá z moravského podniku klíčového technologického partnera, který dokáže v přímém souboji o unikátní technická řešení porazit i ty největší americké giganty.