Témata

MM Glosa: Cesta do hlubin školní propasti

Před necelými devadesáti lety napsal Jaroslav Žák knihu, která se stala nesmrtelnou satirou českého školství, a Martin Frič podle ní natočil stejnojmenný film. Jedna věta z oné studentské klasiky se vryla do národní paměti: "Já nevím, pane profesore." Tehdy to byl důvod k smíchu.

Reklama

Projekt PISA zveřejnil výsledky pravidelného testování žáků v zemích OECD a čísla jsou pro Českou republiku otřesná. Matematická gramotnost, čtenářská gramotnost, přírodní vědy – ve všech třech oblastech pokračující a gradující propad. Po zlomu v roce 2018 grafy klesají strmě dolů. Shodou okolností právě v době, kdy se chytré telefony a sociální sítě staly neodmyslitelnou součástí každodenního života dětí. Náhoda? Sotva.

Tato data nezobrazují jen školský problém. Jsou to čísla o budoucnosti průmyslu, ekonomiky a demokracie zároveň. Zvlášť znepokojivý je český propad v oblastech, které jsou pro moderní průmysl naprosto klíčové: vyhodnocování informací z více zdrojů, kritické posouzení dat, schopnost soustředěného čtení s porozuměním. Namísto toho se šíří tzv. chvatné čtení – velmi rychlé, ale velmi nepřesné skenování textu. Generace, která neumí číst s porozuměním, neumí ani analyzovat technický výkres, vyhodnotit data ze stroje, porozumět manuálu. Může mačkat tlačítka, ale kreativně inovovat nikoliv.

A pak jsou tu další zjištění výzkumu, která by si měl každý, kdo má v tomto státě co do činění se školstvím, vytisknout a pověsit na zeď. Pocit sounáležitosti – jak moc se české děti ve škole cítí přijaty, zda mají pocit, že tam patří. Ze všech sledovaných zemí OECD je naše republika druhá od konce. České dívky jsou prakticky na samém chvostu. To není statistický šum. To je výpověď o tom, jak náš vzdělávací systém zachází s dětmi. Škola, která v nich nevzbuzuje pocit, že tam patří, není škola. Je to instituce, skrze níž se prochází se zaťatými zuby. Tato zkušenost se neztratí za školními vraty. Přenese se dál – do pracovního prostředí, do vztahů, do schopnosti důvěřovat druhým lidem a dalším institucím. Vždy jsem vnímal, že v mezilidské důvěře máme jako národ hluboký deficit. Výsledky PISA ukazují jasně, kde to začíná a jak brzy.

Důsledky nejsou jen ekonomické. Lidé se sníženou schopností kriticky posuzovat informace jsou snadněji manipulovatelní a skočí na pozlátko předvolební propagandy. Politici jsou vždy odrazem svého voličstva. Čím méně cvičené mozky, tím nižší laťka pro ty, kteří o nás rozhodují. Pepík Vondráček byl filmovou postavou onoho Fričova filmu – ale věta „já nevím, pane profesore“ coby národní životní postoj se stala realitou, která nás může přijít velmi draho.

Na vrcholu vzdělávací pyramidy pak obraz dokresluje skutečnost, která by nás měla spalovat studem. Ve stovce nejlepších evropských univerzit nemáme ani jednu naši. Podnikatelé a investoři, kteří si to uvědomují, zakládají vlastní iniciativy a opakovaně tlačí na reformu vysokoškolského zákona. Současný ministr školství Plaga je již za 30 let xtý, který o ni hovoří a začíná podnikat příslušné kroky. Jenže reforma vysokých škol na nestabilním podloží – bez škol, které děti naučí přemýšlet, číst a cítit se jejich součástí – je jako opravovat střechu rozbořeného domu.

Vzdělání musí být skutečnou státní prioritou, nikoliv jednou z mnoha položek vládního programu. Premiér, který by byl ochoten trávit třetinu svého času nad školstvím, by udělal pro tuto zemi víc než desítky miliardových investičních balíčků. Vše ostatní jsou dočasné záplaty na trhliny v budově, jejíž základy se propadají. Zatím se příliš často naplňuje pravdivost onoho hořkého českého bonmotu, který opakovaně v kontextu celé řady záležitostí zmiňuji: mysleli jsme to dobře, dopadlo to jako vždycky.

Buďme zdrávi na těle i na duchu, a přesto přese všechno si i nadále uchovávejme naději, že tentokrát to nejen dobře myslíme, ale ve finále to i dobře dopadne – protože u vzdělání si další „jako vždycky“ dovolit nemůžeme.




Vydání #10
Kód článku: 261045
Datum: 01. 10. 2026
Rubrika: Redakce / Názory
Autor:
Firmy
Související články
MM Glosa: Matematika jako osud. Náš osud

Čísla jsou neúprosná. Průzkum z března letošního roku ukázal, že matematika je pro mladé lidi mezi 16 a 26 lety jedním z hlavních důvodů, proč si nevybírají určité studijní obory. Téměř polovina respondentů ji nemá ráda a záměrně se jí při volbě studia vyhýbá. A výsledky přijímacích zkoušek nanečisto? Průměrná úspěšnost v matematice nedosáhla ani čtvrtiny. Ze středních odborných škol matematika při maturitě prakticky mizí – letos z ní maturoval každý 10. žák, v roce 2013 to bylo na 36 % maturantů. Tato čísla neznačí jen školský problém. Jsou to čísla o budoucnosti našeho průmyslu, naší ekonomiky, naší budoucnosti.

MM Glosa: Když apatie a lhostejnost vrhají stín

S koncem školního roku se tradičně naskýtá příležitost k bilancování. Zatímco žáci a studenti se radují z blížících se prázdnin a zaslouženého odpočinku, rodiče a pedagogové si s úlevou vydechnou po dalším náročném období. Měla by to být chvíle radosti a naplnění, avšak při pohledu na současný stav českého školství se spíše nabízí hořká pachuť zklamání a znepokojení. Je na čase si přestat nalhávat, že je vše v pořádku, a i v tomto sektoru začít pojmenovávat věci pravými jmény. Koncept našeho školství nesmyslně stresuje generace dětí i jejich rodičů, a páchá na nich nenapravitelné škody.

MM Podcast: Glosa - Královská disciplína

Z dostupných výzkumů víme, že do čtvrté třídy mají děti matematiku rády, ale poté se již ve srovnání se světem propadáme. Všechny ty pompéznosti s digitální revolucí a kampaně za větší počet studentů v technických oborech nemůžou padnout na úrodnou půdu, pokud nedokážeme vyučovat matematiku tak, aby se k ní děti rády vracely. A pro případnou eliminaci neúspěchů raději zrušíme povinnou maturitu z matematiky. 

Související články
Fórum výrobních manažerů

Jakými kroky máme podle vás šanci zlepšit konkurenceschopnost České republiky na světových trzích? Které konkrétní bariéry shledáváte jako zásadní v tlumení rozvoje podnikání, a to jak ze strany státu, tak i „zažitých“ firemních zvyklostí a kultury?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Abeceda komunikace
(nejenom) pro strojaře,
Část 5. Přijímací pohovor se blíží...

V rámci našeho seriálu komunikačních dovedností jsme v minulém díle nastínili podstatu prvního kroku, který si musíme uvědomit, rozhodneme-li se v rámci přijímacího pohovoru ucházet o novou pracovní pozici.
Nyní jsme před rozhodnutím, jaký postoj vlastně zaujmout. Obdrželi jsme spoustu rad, ale jak je použít?

Abeceda komunikace
(nejenom) pro strojaře,
Část 4. Přijímací pohovor bez stresu

Člověk je tvor společenský a komunikace je jeho stěžejní dovednost. Komunikujeme proto, aby se něco stalo. Aby se naplnil náš záměr. Ať už chceme někoho pobavit, poučit, informovat, nebo přimět ke spolupráci, potřebujeme, aby nám rozuměl. Cílem úspěšné komunikace je dosáhnout určitého efektu. Aby se tak stalo, musíme použít správný obsah, formu, ale i správné načasování. Hranice mezi úspěchem a neúspěchem je velmi často daná právě (ne)schopností komunikovat. Ve spolupráci s odbornicí na strategickou komunikaci Mirkou Čejkovou pro vás připravujeme seriál, který, jak věříme, bude inspirací pro zlepšení vašich komunikačních dovedností.

Fórum děkanů strojních fakult

Zanedlouho začne nový akademický rok, který s sebou, v souvislosti reflexe poznání předchozího covidového období, přinese mnoho změn v přístupu nejen ve výuce, ale i ve fungování vzdělávacích institucí jako takových. Mohli byste prosím uvést, na které novinky a inovace se mohou studenti vaší fakulty těšit?

Abeceda komunikace
(nejenom) pro strojaře,
Část 3. Hodnoticí pohovor

Člověk je tvor společenský a komunikace je jeho stěžejní dovednost. Komunikujeme proto, aby se něco stalo. Aby se naplnil náš záměr. Ať už chceme někoho pobavit, poučit, informovat, nebo přimět ke spolupráci, potřebujeme, aby nám rozuměl. Cílem úspěšné komunikace je dosáhnout určitého efektu. Aby se tak stalo, musíme použít správný obsah, formu, ale i správné načasování. Hranice mezi úspěchem a neúspěchem je velmi často daná právě (ne)schopností komunikovat. Ve spolupráci s odbornicí na strategickou komunikaci Mirkou Čejkovou pro vás připravujeme seriál, který, jak věříme, bude inspirací pro zlepšení vašich komunikačních dovedností.

Fórum děkanů strojních fakult

Jak současná doba ovlivňuje realizaci smluvního výzkumu na již hotových projektech, resp. při akvizici nových? Zaznamenáváte aktuálně pokles zájmu firem o spolupráci?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak se současný způsob výuky odráží na studentech – na jejich osobnosti, přístupu ke studiu, k dosahování dílčích výsledků, na přípravě k finální části studia, k následujícímu profesnímu působení, ale i v sociální/osobní rovině vazby pedagog – student?

Fórum děkanů strojních fakult

Dnešní otázka je v podobném duchu jako ta z minulého vydání, ale tentokráte míří do rezortu Ministerstva průmyslu. Pokud byste byl jmenován ministrem průmyslu a obchodu, jaký první krok byste ve své funkci realizoval směrem k podpoře aplikovaného výzkumu a vývoje?

Fórum děkanů strojních fakult

Pokud byste byl jmenován ministrem školství, jaký první krok byste ve své funkci realizoval směrem k technickému vzdělávání?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak distanční způsob výuky (napříč celým vzdělávacím systémem) podle vás prohloubí znalostní rozdíly mezi žáky a studenty, které si následně s sebou ponesou do dalšího fáze vzdělávání, nebo praxe? Kde vy osobně vidíte konkrétní momenty distanční výuky, které v žádném případě nemohou plnohodnotně nahradit prezenční formu?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak se vaší fakultě a jejím výzkumným pracovištím dařilo realizovat smluvní výzkum a spolupráci s praxí během pandemie covid-19 a jak se aktuálně staví průmyslová praxe ke společným projektům pro následující období (jak již běžící projekty, tak i nové výzvy)?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit