Témata
Foto: archiv Mirky Čejkové

Abeceda komunikace
(nejenom) pro strojaře,
Část 3. Hodnoticí pohovor

Člověk je tvor společenský a komunikace je jeho stěžejní dovednost. Komunikujeme proto, aby se něco stalo. Aby se naplnil náš záměr. Ať už chceme někoho pobavit, poučit, informovat, nebo přimět ke spolupráci, potřebujeme, aby nám rozuměl. Cílem úspěšné komunikace je dosáhnout určitého efektu. Aby se tak stalo, musíme použít správný obsah, formu, ale i správné načasování. Hranice mezi úspěchem a neúspěchem je velmi často daná právě (ne)schopností komunikovat. Ve spolupráci s odbornicí na strategickou komunikaci Mirkou Čejkovou pro vás připravujeme seriál, který, jak věříme, bude inspirací pro zlepšení vašich komunikačních dovedností.

Tento článek je součástí seriálu:
Abeceda komunikace
Díly
Mirka Čejková

Přes 20 let spolupracuje s firmami na tématech strategického rozvoje a efektivní komunikace. Klienti u ní oceňují věcný přístup a praktický přínos navrhovaných řešení. Optimalizace komunikačních procesů, včetně využívání moderních technologií a nastavení vhodné obchodní a marketingové strategie, zvyšuje konkurenční výhodu a posiluje dobré jméno firmy.

Reklama

„Hele, je to otrava, ale udělat se to musí.“ I tak začíná období hodnoticích pohovorů v některých firmách. A to je škoda. Pohovory jsou příležitostí pro získání zpětné vazby, umožňují zaměstnavatelům předcházet rizikům a poskytovat pracovníkům cílenou podporu, k maximálnímu využití jejich potenciálu. Přesto je užitek pohovorů v praxi často mizivý.

A nejčastější příčiny? Pohovor je formální záležitost. Místo manažera či přímého nadřízeného je veden pracovníky HR oddělení. Podceňuje se příprava. Chybí důvěra v proces. Manažer nemá potřebné komunikační dovednosti. Frekvence pohovorů je nízká. Nastavení firemní kultury je formální a výsledky pohovorů nejsou zapracovány do praxe.

Seriál tipů pro praktickou komunikaci připravuje pro MM Průmyslové spektrum Ing. Mirka Čejková. Přes 20 let spolupracuje s firmami na tématech strategického rozvoje a efektivní komunikace. Klienti u ní oceňují věcný přístup a praktický přínos navrhovaných řešení. Optimalizace komunikačních procesů, včetně využívání moderních technologií a nastavení vhodné obchodní a marketingové strategie, zvyšuje konkurenční výhodu a posiluje dobré jméno firmy.
Internetové stránky Mirky Čejkové, e-mail Mirky Čejkové

Cílem pohovoru je zhodnocení uplynulého období a poučení z něj. Ideální je oboustranné hodnocení situace – jak ji vidí pracovník a jak ji vnímá nadřízený. Nejde ale o odškrtávání cílů a hodnocení typu: „Pepo, tady ti to uteklo, přidej, na tomhle musíš zapracovat.“ Užitečnější je zkoumat proces ve smyslu přístupu pracovníka k práci, jeho kompetencí a dovedností. Je to oboustranné uvědomění, co pracovník udělal, co se naučil, co si chce ohlídat i jaké požadavky má směrem k vedení a co by jeho práci zlepšilo. Jde tedy o rozhovor, kde základní dovedností nadřízeného je naslouchání a správné formulování otázek.

Reklama
Reklama

Ale vůbec nejdůležitější je skutečný zájem. Pokud nevěřím, že nadřízeného opravdu zajímám, aže můj názor je cenný– je celá teorie k ničemu. Takže než začnete, zeptejte se sami sebe, jak poznáte, když se někdo skutečně zajímá o vás nebo vaši práci. A pak – je to ta forma, jakou komunikujete se svým podřízeným?

Reklama
Související články
Fórum výrobních manažerů

Jakými kroky máme podle vás šanci zlepšit konkurenceschopnost České republiky na světových trzích? Které konkrétní bariéry shledáváte jako zásadní v tlumení rozvoje podnikání, a to jak ze strany státu, tak i „zažitých“ firemních zvyklostí a kultury?

Abeceda komunikace
(nejenom) pro strojaře,
Část 5. Přijímací pohovor se blíží...

V rámci našeho seriálu komunikačních dovedností jsme v minulém díle nastínili podstatu prvního kroku, který si musíme uvědomit, rozhodneme-li se v rámci přijímacího pohovoru ucházet o novou pracovní pozici.
Nyní jsme před rozhodnutím, jaký postoj vlastně zaujmout. Obdrželi jsme spoustu rad, ale jak je použít?

Abeceda komunikace
(nejenom) pro strojaře,
Část 4. Přijímací pohovor bez stresu

Člověk je tvor společenský a komunikace je jeho stěžejní dovednost. Komunikujeme proto, aby se něco stalo. Aby se naplnil náš záměr. Ať už chceme někoho pobavit, poučit, informovat, nebo přimět ke spolupráci, potřebujeme, aby nám rozuměl. Cílem úspěšné komunikace je dosáhnout určitého efektu. Aby se tak stalo, musíme použít správný obsah, formu, ale i správné načasování. Hranice mezi úspěchem a neúspěchem je velmi často daná právě (ne)schopností komunikovat. Ve spolupráci s odbornicí na strategickou komunikaci Mirkou Čejkovou pro vás připravujeme seriál, který, jak věříme, bude inspirací pro zlepšení vašich komunikačních dovedností.

Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Zanedlouho začne nový akademický rok, který s sebou, v souvislosti reflexe poznání předchozího covidového období, přinese mnoho změn v přístupu nejen ve výuce, ale i ve fungování vzdělávacích institucí jako takových. Mohli byste prosím uvést, na které novinky a inovace se mohou studenti vaší fakulty těšit?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Príhovor Štefana Kassaya, Osem desaťročí života

Ak zoberiem do úvahy, že mám za sebou osem desaťročí života, konečne by som sa mal sám voči sebe vyjadriť zreteľne a jednoznačne. Pravda, v tejto časti sebaspytovania mám na mysli výlučne pracovné záležitosti, napredované vo svojej profesii, napĺňanie vytýčených cieľov. Moja rodina i moje blízke okolie vedia, na akú veľkú úlohu, na ktorej pracujem dodnes, som sa podujal. A teraz by som čakal, že sa ma môj vnímateľ opýta, o čom to vlastne hovorím? Prílišná pracovná orientácia, absolutizovaná honba za chimérou, zafixovaným cieľom sa spravidla vypomstí.

Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Milan Edl, ZČU v Plzni

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Milana Edla, děkana Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni.

Síla společnosti tkví v chytrých lidech a vědecké základně

Nadační fond Neuron vznikl na podporu české vědy v období hospodářské krize po roce 2009. Jeho mecenáši rozdali za dobu jeho existence více než 110 milionů korun. Není závislý na státních financích, ale přesto, pokud by se současný státní rozpočet vydal cestou škrtání výdajů na vědu, byl by to pro jeho členy signál pro to, aby své aktivity zesílili a nedovolili, aby česká věda upadla v zapomnění a čeští vědci odcházeli do zahraničí. Hovoříme s Monikou Vondrákovou, která Nadační fond Neuron od jeho vzniku řídí.

Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

V on-line byznysu chybí lidská chemie

Online platforma se i díky pandemii koronaviru stala hitem posledních tří měsíců. Někteří podnikatelé dokonce tvrdí, že se velká část byznysu a obchodování přesune do online prostředí. Bude tento fenomén přetrvávat, změní se konečně české montovny na podniky s přidanou hodnotou, a proč by Čechům mohla i krize prospět? Na to jsme se zeptali ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy.

Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Budoucnost české výroby

Česká výroba prochází složitým obdobím. Naši výrobci musí každý den řešit složité úkoly a problémy, za které si z části ani nemohou. Doba už je taková, je potřeba se jí ale postavit čelem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit