Témata
Foto: archiv Mirky Čejkové

Abeceda komunikace
(nejenom) pro strojaře,
Část 3. Hodnoticí pohovor

Člověk je tvor společenský a komunikace je jeho stěžejní dovednost. Komunikujeme proto, aby se něco stalo. Aby se naplnil náš záměr. Ať už chceme někoho pobavit, poučit, informovat, nebo přimět ke spolupráci, potřebujeme, aby nám rozuměl. Cílem úspěšné komunikace je dosáhnout určitého efektu. Aby se tak stalo, musíme použít správný obsah, formu, ale i správné načasování. Hranice mezi úspěchem a neúspěchem je velmi často daná právě (ne)schopností komunikovat. Ve spolupráci s odbornicí na strategickou komunikaci Mirkou Čejkovou pro vás připravujeme seriál, který, jak věříme, bude inspirací pro zlepšení vašich komunikačních dovedností.

Tento článek je součástí seriálu:
Abeceda komunikace
Díly
Mirka Čejková

Přes 20 let spolupracuje s firmami na tématech strategického rozvoje a efektivní komunikace. Klienti u ní oceňují věcný přístup a praktický přínos navrhovaných řešení. Optimalizace komunikačních procesů, včetně využívání moderních technologií a nastavení vhodné obchodní a marketingové strategie, zvyšuje konkurenční výhodu a posiluje dobré jméno firmy.

Reklama

„Hele, je to otrava, ale udělat se to musí.“ I tak začíná období hodnoticích pohovorů v některých firmách. A to je škoda. Pohovory jsou příležitostí pro získání zpětné vazby, umožňují zaměstnavatelům předcházet rizikům a poskytovat pracovníkům cílenou podporu, k maximálnímu využití jejich potenciálu. Přesto je užitek pohovorů v praxi často mizivý.

A nejčastější příčiny? Pohovor je formální záležitost. Místo manažera či přímého nadřízeného je veden pracovníky HR oddělení. Podceňuje se příprava. Chybí důvěra v proces. Manažer nemá potřebné komunikační dovednosti. Frekvence pohovorů je nízká. Nastavení firemní kultury je formální a výsledky pohovorů nejsou zapracovány do praxe.

Seriál tipů pro praktickou komunikaci připravuje pro MM Průmyslové spektrum Ing. Mirka Čejková. Přes 20 let spolupracuje s firmami na tématech strategického rozvoje a efektivní komunikace. Klienti u ní oceňují věcný přístup a praktický přínos navrhovaných řešení. Optimalizace komunikačních procesů, včetně využívání moderních technologií a nastavení vhodné obchodní a marketingové strategie, zvyšuje konkurenční výhodu a posiluje dobré jméno firmy.
Internetové stránky Mirky Čejkové, e-mail Mirky Čejkové

Cílem pohovoru je zhodnocení uplynulého období a poučení z něj. Ideální je oboustranné hodnocení situace – jak ji vidí pracovník a jak ji vnímá nadřízený. Nejde ale o odškrtávání cílů a hodnocení typu: „Pepo, tady ti to uteklo, přidej, na tomhle musíš zapracovat.“ Užitečnější je zkoumat proces ve smyslu přístupu pracovníka k práci, jeho kompetencí a dovedností. Je to oboustranné uvědomění, co pracovník udělal, co se naučil, co si chce ohlídat i jaké požadavky má směrem k vedení a co by jeho práci zlepšilo. Jde tedy o rozhovor, kde základní dovedností nadřízeného je naslouchání a správné formulování otázek.

Reklama
Reklama
Reklama

Ale vůbec nejdůležitější je skutečný zájem. Pokud nevěřím, že nadřízeného opravdu zajímám, aže můj názor je cenný– je celá teorie k ničemu. Takže než začnete, zeptejte se sami sebe, jak poznáte, když se někdo skutečně zajímá o vás nebo vaši práci. A pak – je to ta forma, jakou komunikujete se svým podřízeným?

Reklama
Související články
MM Podcast: Glosa - Královská disciplína

Z dostupných výzkumů víme, že do čtvrté třídy mají děti matematiku rády, ale poté se již ve srovnání se světem propadáme. Všechny ty pompéznosti s digitální revolucí a kampaně za větší počet studentů v technických oborech nemůžou padnout na úrodnou půdu, pokud nedokážeme vyučovat matematiku tak, aby se k ní děti rády vracely. A pro případnou eliminaci neúspěchů raději zrušíme povinnou maturitu z matematiky. 

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Fórum výrobních manažerů

Jakými kroky máme podle vás šanci zlepšit konkurenceschopnost České republiky na světových trzích? Které konkrétní bariéry shledáváte jako zásadní v tlumení rozvoje podnikání, a to jak ze strany státu, tak i „zažitých“ firemních zvyklostí a kultury?

Související články
Abeceda komunikace
(nejenom) pro strojaře,
Část 5. Přijímací pohovor se blíží...

V rámci našeho seriálu komunikačních dovedností jsme v minulém díle nastínili podstatu prvního kroku, který si musíme uvědomit, rozhodneme-li se v rámci přijímacího pohovoru ucházet o novou pracovní pozici.
Nyní jsme před rozhodnutím, jaký postoj vlastně zaujmout. Obdrželi jsme spoustu rad, ale jak je použít?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Zanedlouho začne nový akademický rok, který s sebou, v souvislosti reflexe poznání předchozího covidového období, přinese mnoho změn v přístupu nejen ve výuce, ale i ve fungování vzdělávacích institucí jako takových. Mohli byste prosím uvést, na které novinky a inovace se mohou studenti vaší fakulty těšit?

Abeceda komunikace
(nejenom) pro strojaře,
Část 4. Přijímací pohovor bez stresu

Člověk je tvor společenský a komunikace je jeho stěžejní dovednost. Komunikujeme proto, aby se něco stalo. Aby se naplnil náš záměr. Ať už chceme někoho pobavit, poučit, informovat, nebo přimět ke spolupráci, potřebujeme, aby nám rozuměl. Cílem úspěšné komunikace je dosáhnout určitého efektu. Aby se tak stalo, musíme použít správný obsah, formu, ale i správné načasování. Hranice mezi úspěchem a neúspěchem je velmi často daná právě (ne)schopností komunikovat. Ve spolupráci s odbornicí na strategickou komunikaci Mirkou Čejkovou pro vás připravujeme seriál, který, jak věříme, bude inspirací pro zlepšení vašich komunikačních dovedností.

Promluvy Štefana Kassaye: Potřeba znalostí

Znám mnoho lidí, kteří vystudovali několik univerzit, včetně zahraničních. Po absolutoriu získali vysokoškolské diplomy s příslušnými akademickými tituly, v řadě případů následně i vědeckými hodnostmi. Při setkáních v kampusech či jiných místech akt vzájemné výměny vizitek často promění smysl samotného setkání.

Príhovor Štefana Kassaya, Osem desaťročí života

Ak zoberiem do úvahy, že mám za sebou osem desaťročí života, konečne by som sa mal sám voči sebe vyjadriť zreteľne a jednoznačne. Pravda, v tejto časti sebaspytovania mám na mysli výlučne pracovné záležitosti, napredované vo svojej profesii, napĺňanie vytýčených cieľov. Moja rodina i moje blízke okolie vedia, na akú veľkú úlohu, na ktorej pracujem dodnes, som sa podujal. A teraz by som čakal, že sa ma môj vnímateľ opýta, o čom to vlastne hovorím? Prílišná pracovná orientácia, absolutizovaná honba za chimérou, zafixovaným cieľom sa spravidla vypomstí.

Vezměme rozum do hrsti a bojujme

Pavel Sobotka, zakladatel a ředitel firmy Frentech Aerospace. Základy technických a technologických schopností získal v Tesle Brno, kde pracoval 27 let. Již tehdy byl přesvědčen, že přesná mechanika bude stále atraktivním oborem, jelikož se podílí absolutně na všem, co používáme. Brýle, zdravotnická technika, auta, letadla, kosmické rakety, obranný průmysl, tiskařina, výroba mikročipů, počítačů a mnoho dalšího.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Deset zastavení s JK: Obnova Slovenska

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit