Témata
Reklama

Bezpilotní letoun Eurodrone s motorem Catalyst

Evropský výrobce letadel, společnost Airbus Defense and Space, vybrala pro pohon svého bezpilotního letounu Eurodrone motor Catalyst od firmy Avio Aero, která je součástí koncernu GE Aviation. Motor Catalyst byl vybrán na základě výběrového řízení, zahrnujícího podrobnou technickou a ekonomickou analýzu.

Motor Catalyst z Avio Aero a GE Aviation, u jehož zrodu stála i Fakulta strojní ČVUT v Praze, tak zaznamenal mimořádný mezinárodní úspěch. Eurodrone je dálkově řízený letecký systém (RPAS) se střední letovou výškou a dlouhou výdrží (MALE) s všestrannými a přizpůsobivými funkcemi, které z něj činí ideální nástroj pro mise v oblasti zpravodajství, sledování cílů a průzkumu (ISTAR) nebo pro operace v oblasti vnitřní bezpečnosti.

Eurodrone je dálkově řízený letecký systém (RPAS) se střední letovou výškou a dlouhou výdrží (MALE). (Zdroj: Airbus)
Reklama
Reklama
Reklama

Klíčovými aspekty při výběru dodavatelů Eurodrone jsou konkurenceschopnost, výkon, schopnost splnit náročný harmonogram dodávek a kapacita na uspokojení poptávky v provozu, a zajištění suverenity evropského obranného průmyslu. „Catalyst byl vybrán jako nejlepší řešení založené na vynikajícím výkonu, nižším vývojovém riziku, lepší ekonomice provozu a také růstovém potenciálu,“ vysvětlil Jean-Brice Dumont, vedoucí vojenského letectva společnosti Airbus Defence and Space.

Létající zkušebnou ČVUT je letoun Beechcraft King Air 350. Na jeho levém křídle je umístěn testovaný motor GE Catalyst. (Zdroj: ČVUT)

Úspěch české univerzity

Fakulta strojní ČVUT v Praze již loni prezentovala, že na své létající zkušebně spolu s českou odnoží společnosti GE Aviation provádí testy turbovrtulového motoru Catalyst. Dnes je Catalyst motorem prověřeným nejen pozemními zkouškami, ale i za letu, a to zejména při letech v Berlíně. Na jeho vzniku se podílely evropské týmy Avio Aero a GE Aviation z České republiky, Polska, Německa a Itálie. Stejně jako celý program Eurodrone byl i motor Catalyst koncipován stoprocentně bez ITAR (International Traffic in Arms Regulation).  Vyrobeno bylo již 17 prototypů motoru, na nichž proběhlo více než 3 000 hodin testování.

Motor Catalyst je podrobován testům v pozemních zkušebnách. (Zdroj: ČVUT)

Před šesti lety vláda ČR požádala ČVUT, aby vybudovalo ekosystém pro letectví a kosmické technologie založený na pozemních a létající zkušebně turbovrtulových motorů. ČVUT mělo posílit své výzkumné a výukové kompetence, aby tak příznivě podnítilo rozvoj vysoce specializovaných odborných kapacit a kompetencí potřebných pro celkový rozvoj letectví a kosmických aktivit v ČR.  To jsme splnili a dnes sklízíme další z výsledků těchto aktivit,“ sdělil děkan Fakulty strojní Michael Valášek. Podle něj jde navíc možná o klíčový bod vzniku dalšího pilíře českého hospodářství vedle automotive.

Vítězství v tendru potvrzuje vysokou úroveň výzkumné činnosti Českého vysokého učení technického. A každá úspora paliva je, zejména v této době, nejen akademickým úspěchem,“ uvedl rektor ČVUT Vojtěch Petráček.

Fakulta strojní ČVUT se zaměřila primárně na návrh konceptu systému preventivní údržby motoru Catalyst a na výzkum vlivu použití udržitelného leteckého paliva SAF na snížení emisí pevných částic a plynů. Na tomto poli dosáhla vynikajících výsledků.

Turbovrtulový motor Catalyst

Turbovrtulový motor Catalyst, který v současné době prochází zátěžovými letovými zkouškami, je prvním turbovrtulovým motorem v historii letectví, v jehož konstrukci jsou zahrnuty komponenty vytištěné na 3D tiskárně; tento proces umožňuje vyrobit lehčí a účinnější motor. Motor Catalyst vykazuje ve své třídě nejlepší celkový tlakový poměr 16 : 1 a díky němu nabízí až o 20 % nižší spotřebu paliva a o 10 % vyšší cestovní výkon a užitečné zatížení. V praxi to znamená až o tři hodiny delší běžnou misi bezpilotního letounu ve srovnání s dnešními turbovrtulovými motory. Důležité je také prodloužení servisní doby motoru, a to o 30 %. Systém FADEC (digitální řízení motoru s plným oprávněním) motoru Catalyst zjednodušuje integraci mezi vrtulí (vrtuli navrhuje a vyrábí německá společnost MT-Propeller) a avionikou.


Zpracováno podle tiskových zpráv ČVUT v Praze a společnosti GE Aviation.

Související články
Modernizace studijních programů na FS ČVUT v Praze

Strojní fakulta nejstarší tuzemské techniky aplikuje do výuky aktuální technologické směry a nejnovější poznatky z robotiky, automatizace, aditivní výroby a řízení procesů. Fakulta má vlastní zkušebny leteckých motorů, zajišťuje homologaci nových automobilů a podílí se na vývoji obráběcích strojů. 

Drony pro humanitární operace

Skupina MRS (Multi-Robot Systems) působící v rámci katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT v uplynulých týdnech na poušti ve Spojených arabských emirátech testovala let roje dronů. Pro realizaci skupinového letu se vědci inspirovali hejnem ptáků či plovoucích ryb. Drony by pak mohly být zapojeny do humanitárních operací vyhledávání a záchrany osob.  

Související články
Technologické trendy 2021 #6 Zero Trust

Transformace stávajících technologií a vznik nových je tak rozsáhlý a rychlý, že ten, kdo chce držet krok a sledovat veškeré změny, se stává v podstatě celoživotním lovcem nových objevů a poznání. Technologický pokrok jde ruku v ruce s růstem ekonomickým a v některých případech stojí za průlomovými změnami. Společnost Deloitte každoročně připravuje studii Deloitte Tech Trends. Nejinak tomu i letos. V pořadí již šestý trend se zabývá tzv. Zero Trust, tedy nulové důvěře, a to k čemukoliv. 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Online univerzita digitálního řemesla

Komplexní vzdělávací platforma v oblasti digitálního řemesla FabLab University učí pedagogy a studenty, jak využívat a ovládat moderní výrobní technologie. Prezenční kurzy a workshopy jsou určeny pro učitelé středních a základních škol. Pro studenty je k dispozici web plný lekcí, tutoriálů a doplňkových materiálů. Webová stránka fablabuniversity.cz nyní nahrazuje dočasně zavřené laboratoře.

Zelená energie pro výrobu v továrnách 3M

Všechny výrobní závody a kanceláře společnosti 3M v Polsku od letoška odebírají výhradně elektřinu ze stoprocentně obnovitelných zdrojů. Díky přechodu na obnovitelné zdroje energie firma výrazně snižuje emise oxidu uhličitého a uhlíkovou stopu svých výrobků.

Postprocesing v aditivní výrobě

Německý výrobce plastových komponentů Oechsler, patřící svým objemem produkce na vrchol světové produkční pyramidy, aktuálně zastává další prvenství. Stal se jedním z největších světových výrobců 3D tištěných plastových dílů. Ve spolupráci s předními výrobci 3D tiskáren a dodavateli materiálů společnost Oechsler aktivně podporuje hromadnou výrobu aditivní dílů pro automobilový průmysl, domácí výrobky a sportovní zboží. 

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit