Témata
Reklama

Hluboké učení + strojové vidění = kontrola kvality nové generace

Kombinace techniky strojového vidění a metod hlubokého učení (deep learning) dává firmám výkonný prostředek pro optimalizaci provozních nákladů a návratnosti investic (ROI). Pro maximalizaci návratnosti investic je klíčové pochopit, jak se mohou klasické metody zpracování obrazu a metody hlubokého učení navzájem doplňovat – spíše než si konkurovat nebo se nahrazovat. Tento článek pomůže věc objasnit.

V poslední dekádě se svět techniky mění a objevuje se mnoho různých nových pojmů: mobilní zařízení, big data, umělá inteligence (AI), internet věci (IoT), robotika, blockchain, 3D tisk, strojové vidění... Novinky přicházející z výzkumných a vývojových pracovišť pomáhají zlepšovat náš každodenní život.

Inženýři tyto novinky rádi přijímají a přizpůsobují je pro náročné průmyslové prostředí a těžké podmínky. Pro průmyslové podniky je zásadní, aby strategicky plánovaly implementaci a využití všech těchto novinek, nebo alespoň některých z nich.

Zde se soustředíme na umělou inteligenci, AI, a konkrétně na analýzu obrazu založenou na hlubokém učení a na porovnávání snímaného obrazu s množinou vzorů. V kombinaci s tradičním strojovým viděním využívajícím rozhodování založené na pevných pravidlech to může pomoci lépe identifikovat správné díly při robotizované montáži, detekovat, zda je díl přítomen nebo ne, popř. zda není do hotového produktu namontován nesprávný díl, a rychle určit, je-li detekovaná odlišnost vadou nebo jen nepodstatnou odchylkou. A to vše může být vykonáno s velkou přesností.

Reklama
Reklama
Reklama

Podívejme se nejprve, co je to hluboké učení

Bez toho, že bychom se ponořili hluboko do detailů teorie (lze to tak říci?), pojďme si nejprve něco povědět o hardwaru GPU. GPU (Graphics Processing Units) jsou procesorové jednotky, které se skládají z tisíců relativně jednoduchých výpočetních jader na jednom čipu. Jejich architektura vypadá jako neuronová síť. To umožňuje využívat biologicky inspirované a mnohovrstvé "hluboké" neuronové sítě připomínající lidský mozek.

Obrázek 1 – První rozdíly mezi tradičním strojovým viděním a strojovým viděním s využitím hlubokého učení zahrnují: 1. proces vývoje (programování založené na pravidlech vs. učení na trénovací množině); 2. investice do hardwaru (hluboké učení vyžaduje více výpočetního výkonu a paměti); 3. případové studie z průmyslové automatizace.Taková architektura umožňuje prostřednictvím hlubokého učení řešit specifické úlohy bez explicitního programování. Jinými slovy, klasické počítačové aplikace založené na rozhodování podle pravidel jsou pro plnění specifických úloh programovány lidmi, ale hluboké učení využívá trénování neuronové sítě na trénovacích datech (obrazech, řeči, textu, číslech...). Neuronové sítě v průběhu hlubokého učení začínají s primární logikou vyvinutou při počátečním natrénování a kontinuálně s tím, jak jsou jim dodávána nová data, zlepšují svůj výkon.


Metoda je založena na detekci rozdílů: permanentně hledá v množině dat změny a nepravidelnosti. Je citlivá na nepředvídatelné poruchy a dokáže na ně reagovat. Lidé to tak dělají přirozeně, ovšem počítačové systémy založené na rigidním programování v tom nejsou zrovna dobré. (A na rozdíl od lidských kontrolorů na výrobních linkách se počítačové systémy nikdy neunaví tím, že dělají stále dokola stejnou iteraci.)

V každodenním životě jsou typickými úlohami pro hluboké učení rozeznávání obličejů (pro přihlášení uživatele do počítače nebo identifikaci osob na fotografiích), výběr doporučení (u služeb streamování videa nebo hudby nebo při nákupu v e-shopech), filtrování spamu v emailech, podpora diagnostiky chorob v medicíně, detekce zneužití kreditních karet atd.

Metoda hlubokého učení dává na základě dostatečné množiny tréninkových dat velmi přesné výstupy. Používá se pro odhad vzorů, detekci odchylek a anomálií a pro přijímání kritických podnikatelských rozhodnutí. Tato metoda se nyní přesouvá do oblasti pokročilé výrobní praxe např. pro kontrolu kvality a pro jiné úlohy, v nichž je třeba přijímat rozhodnutí.

Jestliže je metoda hlubokého učení spolu se strojovým viděním implementována pro správný typ úloh v podniku, rychle zvyšuje ziskovost výroby (to je výhoda zvláště ve srovnání s investicemi do jiných emergentních technologií, u nichž je třeba počítat s návratností až za mnoho let).

Jak hluboké učení doplňuje strojové vidění?

Systém strojového vidění se spoléhá na digitální senzor obrazu umístěný v průmyslové kameře s objektivem vybraným podle požadavků úlohy. Senzor snímá obrazy, které jsou následně přenášeny do počítače. Specializovaný software obrazy zpracovává, analyzuje a počítá různé charakteristiky potřebné pro přijímání rozhodnutí. Systémy strojového vidění s rozhodováním založeným na pravidlech pracují spolehlivě s konzistentními, shodně vyrobenými díly. Využívají postupné filtrování a jejich rozhodovací algoritmy mají pevně daná pravidla.

Ve výrobní lince může systém strojového vidění s tímto rozhodovacím algoritmem vysoce přesně kontrolovat stovky až tisíce dílů za minutu. Ve srovnání s lidskou kontrolou je systém strojového vidění cenově úspornější. Při řešení úloh rozhodování je třeba pro analýzu obrazu určit a do aplikace naprogramovat pevně daná a jednoznačná pravidla.

V podnikové praxi je tradiční strojové vidění s vyhodnocením založeným na pravidlech ideální pro: navádění (určení pozice, orientace...), identifikaci (čárové kódy, data-matrix kódy, značky, písmena a číslice...), měření (srovnání rozměrů se specifickými jmenovitými hodnotami...) nebo kontrolu (trhliny a jiné problémy, jako jsou chybějící bezpečnostní těsnění, zlomené díly...).

Strojové vidění s rozhodováním založeným na pravidlech je skvělé, je-li k dispozici známá množina proměnných: je díl přítomen nebo ne? jak daleko je přesně jeden předmět od druhého? kde má robot uchopit tento díl? Tyto úlohy je snadné vyřešit na montážních linkách v kontrolovaném prostředí. Co se však stane v případě, že věci nejsou tak jednoznačné?

To je právě oblast, kde se do hry může zapojit hluboké učení:

• řešení úloh strojového vidění v případech, kdy by jejich naprogramování podle pravidel bylo příliš složité,
• řešení úloh, kde je třeba vypořádat se s rušivým pozadím nebo odchylkami ve vzhledu dílů,
• údržba aplikací v provozu a trénování s novými obrazovými daty,
• přizpůsobení novým příkladům bez nutnosti znovu programovat neuronovou síť v jádru aplikace.

Typickým příkladem z průmyslu je vyhledávání škrábanců na obrazovkách elektronických zařízení. Tyto defekty mohou mít různou velikost, vzhled a umístění a mohou se vyskytovat na displejích s různým pozadím. S ohledem na tuto různorodost je to právě hluboké učení, které dokáže určit rozdíl mezi vyhovujícím a nevyhovujícím dílem. A navíc, natrénovat neuronovou síť na nový cíl (např. na nový typ displeje) je jednoduché – stačí jen mít trénovací množinu nových referenčních obrazů.

Obrázek 2 – Typický příklad z průmyslu: vyhledávání defektů, které se liší velikostí, tvarem a umístěním a vyskytují se na různých površích s různým pozadím.Dalším výrazným problémem pro tradiční systémy strojového vidění s rozhodováním založeným na pravidlech je kontrola vzhledově podobných dílů se složitou texturou povrchu a odchylkami vzhledu. "Funkční" nedostatky, která mají vliv na užitnou hodnotu, jsou téměř vždy nežádoucí, ale "kosmetické" odchylky mohou být v některých případech, v závislosti na potřebách a preferencích výrobce, přijatelné. Pro tradiční systémy strojového vidění však může být rozlišení mezi těmito defekty obtížné.


Vzhledem k mnoha vlivům, které je těžké eliminovat (osvětlení, změny barvy, tvaru nebo zorného pole) je detekci některých vad těžké pevně naprogramovat a úlohu vyřešit prostřednictvím tradičních metod strojového vidění. A zde je opět vhodným nástrojem hluboké učení.

Krátce řečeno, tradiční metody strojového vidění pracují spolehlivě s konzistentními, shodně vyrobenými díly, ale aplikaci je složité naprogramovat, je-li knihovna defektů a výjimek z pravidel příliš rozsáhlá. U složitých úloh, kde je třeba vidění podobné lidskému, ale s rychlostí a spolehlivostí počítačového systému, je možné se jako na vhodnou variantu spolehnout na hluboké učení.

Obrázek 3 – Ve srovnání s tradičními metodami strojového vidění je hluboké učení: 1. vhodné pro obtížně řešitelné úlohy; 2. snáze konfigurovatelné; 3. tolerantní k odchylkám.

Výhody metod hlubokého učení pro průmyslovou výrobu

Strojové vidění využívající rozhodování založené na pravidlech a metody hlubokého učení se navzájem doplňují a při volbě nástrojů pro novou generaci průmyslové automatizace nejde o výběr buď-nebo. V mnoha úlohách, např. při měření rozměrů, jsou klasické metody strojového vidění s naprogramovanými pravidly stále preferovanou a cenově výhodnou volbou. Pro složité kontrolní úlohy s mnoha odchylkami a nepředvídatelnými závadami jsou aplikace strojového vidění naprogramované tradičním způsobem příliš rozsáhlé a komplikované z hlediska tvorby i údržby aplikace, a v těchto případech jsou metody hlubokého učení výbornou alternativou.

Chcete-li se o řešeních s hlubokým učením od firmy Cognex dozvědět více, navštivte cognex.com/ViDi-deep-learning

Zdroj: tisková zpráva MEPAX
Zpracováno redakcí

Pro zvětšení klikněte na obrázek

Pro zvětšení klikněte na obrázek

Reklama
Firmy
Související články
Chytré senzory sbírají informace přímo z kolejí

Nenápadný senzor na kolejnici, který zachytí jakékoliv vibrace a vzruchy, odešle signál a umělá inteligence vyhodnotí potenciální riziko. Takový by podle odborníků z Fakulty strojního inženýrství VUT mohl být recept pro zvýšení bezpečnosti na železnici. Na výzkumu spolupracují s tuzemskými a tchajwanskými partnery. Po nedávném železničním neštěstí, při kterém na Tchaj-wanu přišlo o život přes pět desítek lidí a na dvě stovky utrpělo zranění, se bezpečnost pro tamní úřady stala prioritou. Testovací nasazení nadějné technologie z Česka chtějí proto Tchajwanci maximálně urychlit.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Pro cestu na ISS se chystají české experimenty, ikonické artefakty i národní symboly

Devátý ročník největšího tuzemského festivalu kosmických aktivit Czech Space Week nabízí od 2. do 8. listopadu bohatý program pro veřejnost, studenty, odborníky i firmy a propojuje český kosmický sektor s připravovanou misí na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS). Na tiskové konferenci byly poprvé oficiálně odhaleny předměty, které mají v příštím roce zamířit s českým astronautem Alešem Svobodou na ISS a nést s sebou příběhy české historie, kultury, sportu, vědy a techniky. Jejich výběr vychází z více než tisícovky návrhů veřejnosti a zahrnuje také návrhy koordinujících rezortů a Aleše Svobody. Předvybrané předměty nyní čeká schválení a technické posouzení ze strany mezinárodních partnerů mise ESA, NASA a Vast.

Mendel festival 2026 v Brně

Tradiční Mendel festival i letos propojil vědeckou komunitu, akademická pracoviště a širokou veřejnost. Týdenní program věnovaný odkazu zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela přilákal do jihomoravské metropole tisíce návštěvníků a ukázal, jak klíčová je srozumitelná popularizace výzkumu a vývoje pro celou společnost.

Ferrari Luce: Budoucnost z Maranella s rukopisem Jonyho Ivea

Italská automobilka Ferrari otevírá novou kapitolu své historie představením designu interiéru a názvu svého vizionářského plně elektrického sportovního vozu Ferrari Luce. Tento model, jehož jméno v italštině znamená „světlo“ či „osvícení“, symbolizuje strategické zaměření značky na budoucnost a novou éru, v níž se technické know-how pojí s nekompromisní vizí. Vývoj probíhal v San Franciscu ve spolupráci s kreativním kolektivem LoveFrom, který založili designéři Sir Jony Ive a Marc Newson. Spolupráce trvající již pět let měla za cíl vytvořit automobil, který ctí legendární dědictví Ferrari, ale zároveň přehodnocuje každý detail od materiálů až po uživatelský zážitek.

Strojírenské Oscary se opět blíží. Přihlaste se!

Strojírenské Oscary. Tak se přezdívá oborové kategorii v rámci soutěže o nejlepší české strojírenské firmy, Českých 100 Nejlepších. Garantem kategorie je PhDr. Pavel Diviš, zakladatel a CEO společnosti TGS nástroje-stroje-technologické služby. MM Spektrum je mediálním partnerem této akce, o níž jsme přesvědčeni, že mnohé z vás, našich čtenářů zajímá. Proto vám nyní přinášíme dopis od Pavla Diviše. 

Hasební deka, která odstíní i hořící kovy

Nová hasební deka Foga, jež je produktem českého startupu Walk on Water, je schopna konkurovat hasebním schopnostem hasicích přístrojů a v řadě parametrů je i překonat. Tato deka při testech dokázala odstínit letící hořící kovy o přibližné teplotě 2 000 °C. Využití hasební deky Foga, která představuje dosud nejbezpečnější způsob amatérského hašení, se tak z domácností, provozů a laboratoří rozšiřuje například i do metalurgického průmyslu. Na jejím vzniku se podíleli také vědci z Univerzity Karlovy a centra Biocev.

Využití potenciálu kosmických aktivit v ČR

Dlouhodobý projekt „Česká cesta do vesmíru“ chce prostřednictvím kosmických aktivit a jejich dalšího rozvoje přispět k transformaci českého hospodářství na ekonomiku založenou na aktivitách s vysokou přidanou hodnotou. Vznik projektu podpořila vláda na svém posledním jednání.

Můstek k inovacím

Jen pár kroků od stanice metra Můstek se v ulici Na Příkopě rozpíná pestrá přehlídka technologických inovací zvaná Czech Industry Photo. Ještě do 15. května 2024 se veřejnost může prostřednictvím uměleckých fotografií a doprovodných příběhů bezplatně seznámit s tím, jak magicky vypadá svět například pod mikroskopem, nebo když hraje plazma hlavní roli. Praha je v pořadí předposlední zastávkou této putovní výstavy, jejíž velkoformátové obrazy každoročně navštíví deset měst Čech a Moravy. Sedmiměsíční osvětová mise bude následně završena v Plzni.

Dalších 17,5 miliardy korun z Národního plánu obnovy

Evropská komise vydala kladné předběžné hodnocení splnění 28 dílčích milníků a cílů. Po schválení členskými státy Evropské unie tak Česká republika obdrží dalších více než 17,5 miliardy korun ve formě grantů z celkové částky 228,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy.

Evropská centra pro digitální inovace

K rozvoji a transformaci především malých a středních podniků mají sloužit Evropská centra pro digitální inovace. V evropské výzvě programu Digitální Evropa pro vybudování sítě těchto center uspělo pět českých kandidátů. 

Národní strategie pro inteligentní specializaci

Současná bezpečnostní a energetická situace jasně ukázala strategický význam technologií a inovací. Při řešení společenských výzev a využití technologických trendů je podpora výzkumu a inovací nezbytným krokem k udržení tempa v globální konkurenci. Pomoci by České republice mohla i národní strategie pro inteligentní specializaci, kterou schválila Evropská komise.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit