Témata
Reklama

Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou (DPMLJ) má díky spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci (TUL) nového pomocníka. Jde o prototyp zařízení pro automatickou kontrolu profilu a rozchodu tramvajových kolejí, vyvinutého a zkonstruovaného týmem vědců z TUL. Měřicí zařízení je připevněno k podvozku tramvaje T3 a k měření za jízdy využívá lasery, kamery a satelitní polohovací systém GPS.

Nové, automatizované měřicí zařízení účinně nahradí ruční práci pracovníků dopravního podniku, kteří dosud museli trať procházet, její stav kontrolovat ručními nebo pojízdnými měřidly a naměřené hodnoty ručně zapisovat. Šlo o nekomfortní a zdlouhavé měření spíše lokálního charakteru. Nové měřicí zařízení je přichyceno k podvozku tramvaje, vše je automatizované a všechny naměřené údaje se ukládají do počítače. Během krátké doby lze takto proměřit celou tramvajovou trať a měření opakovat častěji, než to bylo možné doposud.

Reklama
Reklama
Reklama

Podobný systém měření, založený na použití laserů, kamer a satelitní navigace, se využívá i na železničních tratích. Tramvajové tratě však mají podstatnou část kolejí zapuštěnou v úrovni terénu, což měření za pomoci laserů a kamer znemožňovalo. Tento problém nyní dokázali vyřešit na Fakultě strojní TUL, když vyvinuli a zkonstruovali toto unikátní zařízení.

Lasery, kamery, GPS a počítač

Princip měření vysvětluje člen řešitelského týmu z Fakulty strojní TUL Ondřej Matúšek: „Každou měřicí jednotkou promítáme kolmo na kolejnici laserový paprsek a kamerou snímáme obraz. Získáváme tedy dva obrazy – levé a pravé kolejnice. Softwarově tyto dva obrazy vyhodnotíme a získáme aktuální rozchod. To byl obtížný úkol. Jedná se totiž o dvě samostatná zařízení, která ale umíme společně kalibrovat tak, aby měřila správně a naprosto přesně. Díky satelitní navigaci GPS pak přesně zaznamenáme, v jaké části trati je problém.

Měřicí zařízení z dílny TUL na podvozku tramvaje DPMLJ. (Zdroj: TUL)

Zařízení o rozměrech 140 × 106 × 400 mm o hmotnosti 6,5 kg je pevně uchyceno na tramvajovém podvozku. Základem zařízení je úhlově nastavitelná kamera s objektivem a podélně polohovatelný liniový laser. Kamery s laserem jsou umístěny ve stejné vertikální rovině. Kamery jsou napojeny na notebook. Ten má u sebe operátor, který sedí ve voze.

Měření v reálném provozu

Navržené zařízení je primárně určeno pro tramvajové podvozky T3. Na těchto tramvajích se také v noci, aby se jízdou 20 km.h-1 nebrzdil provoz na trati, v Liberci testovalo. Další testy ještě budou probíhat.

Měření probíhalo převážně při jízdách v noci. (Zdroj: archiv DPMLJ)

 „Velkou výhodou je, že během měření jsou kolejnice zatíženy jako v reálném provozu. Mnohatunová souprava totiž může mít na vzájemnou polohu kolejnic nezanedbatelný vliv,“ doplňuje provozní ředitel DPMLJ Ludvík Lavička.

Kontrola rozchodu bude nyní mnohem komfortnější. Kromě toho, že zařízení dokáže odhalit potenciálně nebezpečná místa tratě, mohou se získané výsledky využít i v rámci dlouhodobého efektivního plánování oprav tratí,“ říká Michal Starý, vedoucí týmu Fakulty strojní TUL a Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL, který systém tři roky vyvíjel.

Zástupci DPMLJ a řešitelského týmu z TUL: zleva stojící Michal Starý z TUL, Josef Kolář a Ludvík Lavička z DPMLJ a klečící Ondřej Matúšek z TUL. (Zdroj: TUL)

Univerzita bude zařízení nabízet komerčně

Tým doktora Starého vyvinul zařízení v rámci projektu „Provozní diagnostika profilu a rozchodu tramvajových kolejí pod zatížením“ a prototyp včetně licence k provozování předal do vlastnictví DPMLJ. Technická univerzita v Liberci má zájem zařízení dál komercionalizovat a nabídnout i jiným dopravním podnikům v tuzemsku i za hranicemi. S vyhledáním potenciálních komerčních partnerů pomůže nově založená univerzitní společnost The University Company TUL (TUC).


Zpracováno redakcí podle tiskové zprávy Dopravního podniku měst Liberce a Jablonce nad Nisou.

Související články
Roboty na farmě – chytrý monitoring rostlin

Robotizace a umělá inteligence proniká už i do českého zemědělství. Čeští agronomové, IT specialisté a vědci spolupracují na vývoji robotického monitorovacího systému, který je schopen automaticky odhalovat škůdce na rostlinách ve skleníku, předpovídat kvalitu sklizně a zjišťovat případné nedostatky v pracovních harmonogramech pěstitele.

Související články
Vědci a firmy z ČR společně zkoumají vesmír

Čeští vědci a technici se významnou měrou podílejí na vědecké misi Plato, kterou připravuje Evropská vesmírná agentura (ESA). Přípravy probíhají už od roku 2014, vesmírná sonda Plato má být vypuštěna v roce 2026. Jejím úkolem je objevovat a zkoumat planety podobné Zemi v prostoru mimo Sluneční soustavu, tzv. exoplanety.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit