Témata
Reklama

60. výročí řetězové štěpné reakce

V noci z 24. na 25. září 1957 se historicky poprvé na území tehdejšího Československa rozběhla řetězová štěpná reakce. Za uplynulých 60 let naše jaderná energetika výrazně pokročila, avšak dnes hrozí, že zamrzne na místě.

Za počátek československého jaderného programu můžeme považovat duben 1955, kdy byla podepsána dohoda o spolupráci se Sovětským svazem, na základě níž byl vybudován výzkumný jaderný reaktor a areál vybaven cyklotronem. Obě zařízení byla umístěna v Ústavu jaderné fyziky v Řeži (dnes součást Skupiny ÚJV), který byl založen nařízením vlády z 10. června 1955. V září téhož roku přivítala první studenty Fakulta technické a jaderné fyziky Karlovy univerzity (dnes Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT).

Projekt prvního československého jaderného reaktoru byl zahájen ve Škodě Plzeň (dnes Škoda JS) v roce 1956. Šlo o těžkovodní, plynem chlazený reaktor KS-150, který byl spuštěn v roce 1972 v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice A-1. Později se rozhodlo, že Československo půjde cestou ověřených reaktorů typu VVER. V roce 1970 byla podepsána mezivládní smlouva na výstavbu dvou bloků elektrárny Jaslovské Bohunice V1, kam ruské firmy dodaly jaderný ostrov a československé firmy turbínový ostrov a další součásti elektrárny. Pozdější projekty již probíhaly plně v režii československých společností na základě typového projektu dodaného z Ruska, a to včetně výroby reaktorů. Takto se postavily Dukovany, Jaslovské Bohunice V-2, Mochovce a Temelín.

V rámci východního bloku hrál československý jaderný průmysl klíčovou roli, protože dodával inženýringové služby a hlavní komponenty jaderných elektráren i do ostatních zemí. Do Maďarska byly dodány čtyři kompletní reaktory typu VVER-440, které jsou zde dodnes v provozu. Další reaktory tohoto typu byly vyrobeny pro východoněmeckou jadernou elektrárnu Greifswald a dva pro plánovanou polskou elektrárnu Zarnowiec. Jeden reaktor typu VVER-1000 byl dodán do bulharské elektrárny Belene, která nebyla dokončena, ale byl namontován do 4. bloku Kalininské elektrárny v Rusku. Celkem z reaktorové haly v Plzni vyjelo 21 reaktorů typu VVER-440 a 3 typu VVER-1000, čímž se Československo na konci 80. let zařadilo na čtvrté místo na světě v počtu vyrobených reaktorů.

Kromě těchto energetických reaktorů vyvinul a postavil československý průmysl také výzkumný reaktor TR-0 (po přestavbě je provozován v Řeži jako LR-0) a školní reaktor VR-1, který slouží ke vzdělávání budoucího personálu jaderných elektráren na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské.

Reklama
Reklama
Reklama
Reaktor VVR-S v roce 1957

Zpět do současnosti

V současnosti oba výzkumné jaderné reaktory provozuje společnost Centrum výzkumu Řež a od letošního roku jsou úzce propojeny s činností velké výzkumné infrastruktury Udržitelná energetika (Sustainable Energy – SUSEN). V rámci tohoto projektu vznikla v  Řeži u Prahy, ve Vědeckotechnickém parku Plzeň a v objektech Západočeské univerzity Plzeň špičková výzkumná pracoviště, která budou sloužit k podpoře bezpečnosti a spolehlivosti stávajících jaderných elektráren a k vývoji pro reaktory IV. generace a pro termojadernou fúzi. „Získali jsme základnu, která nás v některých oborech řadí k nejlépe vybaveným centrům jaderného a energetického výzkumu na světě, a je už jen na nás, jak tuto neopakovatelnou příležitost zařadit se mezi ně i výsledky našich prací využijeme,“ říká Jiří Richter, hlavní manažer projektu SUSEN z CVŘ.

Mezi nová zařízení patří několik experimentálních smyček, které umožňují provádět pokusy s různými typy chladicích látek včetně nadkritické vody a nadkritického oxidu uhličitého. Dále jde o zařízení HELCZA (Hich Energy Load Czech Assembly), které testuje materiál první stěny fúzního reaktoru ITER. Materiálový výzkum probíhá v deseti nových horkých komorách vybavených moderním diagnostickým vybavením včetně elektronového mikroskopu. Dalším příkladem unikátního zařízení jsou studené kelímky, které pomocí elektromagnetických vln ohřívají materiál až na 3 000 °C, a tím umožňují zkoumat materiál ve fukušimských jaderných reaktorech. Ještě před oficiálním uvedením do provozu byl na základě výzkumné práce prováděné v pracovištích SUSEN udělen jeden patent a výsledky mají reálné uplatnění například právě při odstraňování následků havárie v elektrárně Fukušima.

Jeden z 21 reaktorů typu VVER-440 vyrobených v Plzni

Jak to bude v budoucnosti?

Tento projekt ukazuje, že Česko neztratilo kompetence v jaderném výzkumu a díky nové špičkové infrastruktuře je v blízké budoucnosti pravděpodobně ani neztratí. Ale hrozí, že český jaderný průmysl, který léta nemá příležitost realizovat významnou zakázku na domácí půdě, ztratí kompetence a nebude schopen postavit další jaderné bloky. Velmi intenzivní tempo, které československý jaderný průmysl nabral v 80. letech, po dokončení Temelína zpomalilo. Nyní jen pozvolna pokračuje dokončováním výstavby slovenské elektrárny Mochovce započaté v 80. letech.

S tím, jak dlouho potrvá příprava výstavby nových bloků v ČR, hrozí, že český jaderný průmysl zcela ztratí know-how nezbytné k tomu, aby mohl postavit další jadernou elektrárnu. „Ještě na konci minulého tisíciletí bylo Československo jedním z osmi států na zeměkouli, které dokázaly vyrobit všechny komponenty jaderné elektrárny včetně primárního okruhu a reaktoru, o turbíně a sekundáru nemluvě. Jen palivo pro VVER jsme neuměli. I když pro A1 se palivo vyrábělo v Československu. Dnes už to není pravda. Nejen že ty velké díly, jako je reaktor, parogenerátor či kompenzátor objemu, již vyrobit nedokážeme, ale i kdybychom je nakrásně uměli vyrobit, tak je ani z Vítkovic, ani z Plzně neumíme odvézt na stavbu. Zvládneme aspoň sekundární okruh, to umíme a to bychom mohli vyrobit, dodat i smontovat. Ale zatím není jasné, kdy bude přijato rozhodnutí o formátu výstavby. Byť stále upozorňujeme, že se musí rozhodnout a makat. Nyní potřebuje český průmysl jako sůl zakázky od dodavatelů technologie, aby mohl přežít a uchovat si své kompetence,“ říká předseda Občanské bezpečnostní komise JE Dukovany Aleš John, bývalý ředitel JE Dukovany.

Zuzana Sommerová

sommerova@esscom.cz

Reklama
Vydání #10
Kód článku: 171043
Datum: 03. 10. 2017
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Autor:
Firmy
Související články
Made in Česko: Kde rostou srdce laserů

Že se dá pěstovat kdeco, je jasné – žampiony ve sklepě počínaje a vzácnou orchidejí konče. A není vůbec vyloučeno, že se snadno stanete světově proslulými pěstiteli. Stačí, aby vaše orchidej chytila nějak výjimečnou, netypickou barvu nebo byla větší než jiné, a je to, budete v novinách a stanete se světově známým pěstitelem. Existuje však jedno pěstování, které na hobby úrovni realizovat a dosáhnout v něm světového věhlasu nelze. Jde o pěstování monokrystalů pro vědu, výzkum, inovace a průmysl.

Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Stroje v pohybu:
Divoká jízda sondy Pathfinder

Sonda Mars Pathfinder, která 4. července 1997 přistála na rudé planetě, se může pyšnit několika prvenstvími. Třeba tím, že šlo o první mimozemský výsadek masově sledovaný uživateli internetu. Nebo tím, že jako první dopravila na Mars kolové průzkumné vozidlo, rover Sojourner.

Související články
Stroje v pohybu: Protipožární letadlo

Uprostřed letošního léta byl národní park České Švýcarsko zasažen rozsáhlým lesním požárem, proti němuž zasahovali hasiči z celé republiky. Velké pozornosti se v této souvislosti dostalo mimo jiné protipožárním letadlům Canadair CL-415, zapůjčeným z Itálie. Pojďme si tento letoun blíže představit.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Stroje v pohybu: Raketa, která změní svět

Americký podnikatel Elon Musk se od založení své firmy SpaceX v březnu 2002 netají tím, že jeho dlouhodobým cílem je kolonizace Marsu člověkem. Již letos přitom plánuje uskutečnit premiérový start orbitální rakety Starship, která mu má tento cíl pomoci splnit.

Stroje v pohybu:
Fotoprůzkumné družice

Za druhé světové války přinášely informace z fronty filmové týdeníky, při první válce v Perském zálivu vysílala živě CNN z bombardovaného Bagdádu – a nyní na Ukrajině má veřejnost poprvé v historii k dispozici prakticky v reálném čase družicové snímky. Navíc neskutečné kvality. Každopádně jde o materiál, který umožňuje potvrdit, nebo naopak vyvrátit mnohá tvrzení válčících stran.

Stroje v pohybu:
Webbův teleskop ve vesmíru

Pětadvacátého prosince loňského roku odstartovala z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně raketa Ariane 5, v jejímž nákladovém prostoru byl na svou misi připraven vesmírný dalekohled Jamese Webba. Právě začala nová etapa poznávání vesmíru. Vědci si od ní slibují nové informace o vzniku vesmíru, černých dírách a temné hmotě.

Stroje v pohybu – Pražská mobilní zvonohra

Tentokrát vám představíme stroj veskrze zvláštní a jedinečný. Vlastně jde o hudební nástroj. Je to však takový nástroj, jehož schopnost hýbat se je jen velmi obtížně představitelná, i když má v názvu slovo „mobilní“. Je to totiž zvonohra, jejíž hlavní součástí je soubor 57 zvonů. Jen samy zvony váží dohromady bezmála pět tun, hmotnost celého nástroje je 12 000 kg. Takový kolos byste čekali spíš v mohutných zdech chrámové věže než na korbě nákladního automobilu.

Stroje v pohybu – Vrtulník na Marsu

Vědci a technici z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) právě řídí jednu z nejnáročnějších operací v dějinách kosmonautiky. Expedice Mars 2020 hledá známky bývalého života na sousední planetě. Kromě pojízdné laboratoře je na Marsu také první stroj, který létá vlastní silou na jiné planetě, než je Země.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 7. díl: Bezpečnost trakčních baterií

V tomto díle se zaměříme na další problematickou stránku elektromobilů, na jejich bezpečnost. Oč nám půjde především, jsou rizika spojená s možným vzplanutím trakční baterie. Jak totiž v rozhovoru pro KdeNabíjet.cz uvedl plk. Mgr. Rudolf Kramář, mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR, pokud požár elektromobilu nezasáhne trakční baterii, pak neexistuje významnější rozdíl mezi požárem bateriového elektrického vozidla a toho s klasickým spalovacím motorem. Jakmile však baterie vzplane, ať už jsou toho příčiny vnější anebo vnitřní, vyžaduje si uhašení elektromobilu rozdílné, a nutno říct, že komplikovanější a nákladnější hasičské techniky a další navazující postupy.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Úspory naruby - Pravda a lži o vytápění, 2. část

S neustálým zdražováním energií se mnoho obyvatel ptá, čím ekologicky a současně i ekonomicky, tedy levně a s účinností pokud možno přes 100 %, vytápět svůj rodinný dům?

Made in Česko - Vodu nejen pro poušť

S.A.W.E.R. To je název vskutku geniálního zařízení na hranici skutečnosti a sci-fi, které bude ve velmi suchých oblastech generovat ze vzduchu vodu a posléze kultivovat místní půdu v úrodnou zemi. Zařízení již existuje a veřejnosti bude představeno na výstavě Expo 2020 v Dubaji. A stejně jako další neuvěřitelné patenty, které vám představujeme v tomto seriálu, i S.A.W.E.R. je výhradně dílem českých hlav a českých rukou.

Vyvíjí se nový solný reaktor

Ruští vědci zahajují přípravu koncepce reaktoru chlazeného tekutými solemi, který je považován za nezbytnou součást budoucnosti jaderné energetiky. Tento reaktor je totiž schopen spalovat nejrizikovější radioaktivní odpady pocházející nejen z jaderné energetiky. Dále se připravuje tendr na výstavbu reaktoru BREST-300, který také přispěje k řešení problému použitého jaderného paliva.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit