Témata
Zdroj: Sluno

Automatizace logistiky v třísměnném provozu

Radim Tvardek se zabývá intralogistikou, robotikou a strategií rozvoje logistických prostor už od začátku tisíciletí. Už brzy oslaví 25 let v ostravské společnosti Sluno – nedávno byl se svým týmem u vůbec první instalace robotického systému AirRob v Česku a aktuálně řeší zejména to, jak optimalizovat sklad, když je na trhu práce nedostatek lidí. Automatizace a robotizace intralogistiky patří k těm málo variantám, jak takové situaci čelit.

Reklama

MM: Jak vnímáte současnou situaci ve výrobních firmách?

R. Tvardek: Máme jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropě, nedávno jsme prožili skokovou inflaci a s tím související tlak na růst mezd a je tu stále agresivnější globální konkurence. Tato kombinace faktorů je pro firmy složitá, a tak musejí hledat další možnosti, jak svou činnost zefektivnit. V minulých letech se logicky primárně automatizovala výroba. Dnes to nestačí – a pokud má být firma do budoucna efektivní, sklad musí být na řadě jako další.

Vychystávací robot Libiao AirRob automaticky vyskladňuje produkty a převáží je na finální stanoviště. (Zdroj: Sluno)

MM: Jak taková automatizace nebo robotizace intralogistiky v praxi vypadá?

R. Tvardek: Ve výrobě už dnes existují stroje, které samy automaticky obrábějí, lepí, řežou nebo svařují. Tyto roboty získávají nové schopnosti, aby práce s nimi byla jednodušší a efektivnější a aby je byli schopni nastavit i běžní vyškolení operátoři. My společně s firmami dnes řešíme především to, jak k těm pracovištím dodat materiál, který ke své práci potřebují, a jak zajistit ve správnou chvíli ty správné komponenty. To je samozřejmě rébus, protože nakupování probíhá ve vlnách a vy musíte všechno nejprve uskladnit. Proto jsou v celém procesu tři fáze manipulace s komponenty: do meziskladu, teprve pak ke strojům a nakonec do expedičního skladu. Naším úkolem je zautomatizovat co nejvíc činností.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Co vaše zákazníky trápí nejčastěji?

R. Tvardek: Pro investici do strojů, automatizace a robotů je nejvýhodnější, když ji využíváte ve třísměnném provozu, protože pak se vše vrací nejrychleji. Ale udržet provoz na tři směny je těžké, málokdo chce pracovat v noci. Pak je tu rostoucí cena za práci, dostupnost, loajalita a další aspekty. Proto firmy hledají řešení, které by jim umožnilo pracovat nonstop s minimem zaměstnanců.

Radim Tvardek se v ostravské společnosti Sluno zabývá intralogistikou, robotikou a strategií rozvoje logistických prostor. (Zdroj: Sluno)

MM: Jak dlouho trvá, než výrobní firma dokáže podstatnou část lidí ve skladu nahradit roboty?

R. Tvardek: Nebudeme slibovat, že to je proces na týdny. Když všechno jde ideálně, trvá to přibližně devět měsíců, ale je lepší počítat s rokem. Samotná analýza zabere přibližně dva měsíce, ale pak se přibližně půl roku čeká na dodání objednaných robotů. Po tu dobu samozřejmě nezahálíme, děláme integrace a přípravné práce, aby pak vše šlo co nejhladší cestou.

Reklama

MM: Jak takové výsledné řešení může vypadat?

R. Tvardek: Obvykle je rozděleno na skladovou a transportní část. O tu první se budou starat výhradně ty roboty, které mají pod palcem interní sklad, do něhož člověk za normálních okolností nezasahuje. Roboty mají svůj vymezený prostor. Zvládneme i nakupované komponenty, které je nutné zaskladnit. I zde lze redukovat neproduktivní čas, strávený převozem materiálu z příjmu do automatického skladu. K předávání přepravek mezi lidskou obsluhou a transportními roboty využíváme takzvané flowracky. Transportní roboty se starají o druhou část, dokážou si naskenovat skladový prostor a pohybovat se tak, aby co nejefektivněji našly cestu ke stroji nebo konkrétnímu pracovníkovi. Naší velkou výhodou je, že dlouhodobě spolupracujeme s klíčovými hráči v oboru. Proto nestavíme řešení ad-hoc, ale víme, co bude fungovat. Navíc nad tím vším máme svůj vlastní software WES (Warehouse Execution System) a především lokální vývojový tým.

Autonomní robotické vozíky se dokážou pohybovat tak, aby co nejefektivněji našly cestu ke stroji nebo konkrétnímu pracovníkovi. (Zdroj: Sluno)

MM: Co dnes vidíte jako klíčové trendy směrem do budoucna?

R. Tvardek: V letošním roce se hodně řeší čisticí roboty, uklízející skladové prostory za normálního provozu. Pokud jde o humanoidní roboty, tento typ už trochu připomíná člověka. Obor jde ohromně rychle dopředu – humanoidi si už dnes umí vyměnit ruku, tedy koncový nástavec, a velkou výhodou je, že když něco naučíte jednoho, automaticky tak naprogramujete všechny ostatní, neboť oni své programy sdílejí mezi sebou. To s lidmi nikdy nezařídíte.

Související články
Výrobu jste automatizovali, na řadě je sklad

Výrobní firmy v Česku nemají momentálně právě nejlépe rozdané karty. Ovlivňuje je čím dál agresivnější globální konkurence a zároveň to, že v tuzemsku je nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Firmy tak musí bojovat o každého zaměstnance a ideálně jej přeplácet, aby neodešel ke konkurenci. Inflace navíc zdražila nejen vstupy, ale také cenu za lidskou práci. Řešením je automatizovat, digitalizovat, robotizovat – dnes už nejen výrobu, ale ideálně také sklady.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Související články
Jak se zrodil systém pro monitoring výroby

Jiří Rozvařil spoluzakládal v roce 1996 v Kolíně tiskárnu Colognia press, ze které se po 20 letech stala firma se 100 zaměstnanci a obratem kolem 300 mil. ročně. Její vývoj byl téměř čítankový od garážového podnikání přes pokusy a omyly až ke stavbě nové haly a koupi špičkově fungujících tiskových strojů, díky kterým patří dnes tiskárna etiket k lídrům na českém trhu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Kontakt s regionálními firmami je pro mě obrovskou inspirací

V cyklu podnikatelských příběhů jsme tentokrát měli možnost vyzpovídat Ing. Jiřího Holoubka, jehož profesní kariéra byla spojena především se společnosti ELCOM. V současné době se Jiří Holoubek vrcholově věnuje problematice Průmyslu 4.0.

Fórum výrobních průmyslníků

Je typ vaší výroby (klíčový výrobní úsek ve firmě) vhodný k tomu, abyste integrací inteligentních automatizovaných systémů a „chytrých“ technologií on-line propojenými zvýšili její efektivitu provozu? Je to pro vás v této chvílí „na programu dne“, nebo jsou pro vás aktuálnější investice do upgrade výroby?

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Transparentní továrna usnadňuje přístup k datům z výroby

Před pěti lety prošel vrchlabský závod Škoda Auto kompletní proměnou z výroby automobilů na výrobu high-tech automatické dvouspojkové převodovky DSG. Samozřejmě musel být vymyšlen zcela nový layout všech jednotlivých výrobních úseků, důkladně byl navržen tok materiálu až do posledního centimetru a myšleno bylo již od počátku také na přicházející digitalizaci a éru Průmyslu 4.0. Postupné zavádění prvků moderní výroby později pomohlo k vyšší efektivitě. Dnes se namísto původního 1 000 převodovek denně vyrábí více než dvojnásobek.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Sběr (léčivých bylin) dat z výroby

Ano, sběr bylin sem nepatří a je to špatně (?????). Anebo ne tak docela? No, byliny se obvykle sbírají proto, aby po svém zpracování pomáhaly léčit, hojit a podobně. Co to má se sběrem výrobních dat společného? Na první pohled pramálo - ale je to tak úplně pravda?

E-commerce posouvá logistiku do vyšší dimenze

S rozvojem elektronického obchodování zaznamenala logistika velké změny. Dalším zlomovým okamžikem byl příchod pandemie na začátku tohoto roku, kdy e-shopy a logistické společnosti poskytující služby pro e-commerce musely prakticky den ze dne změnit své obchodní jednání, včetně logistiky. Proč se to jako jednomu z mála segmentů ekonomiky úspěšně podařilo a dále daří, jaké jsou nové trendy a jaký potenciál má umělá inteligence a další moderní technologie v logistickém byznysu? MM Průmyslové spektrum nad těmito tématy diskutovalo se zakladatelkou Zásilkovny a výraznou osobností české e- commerce Simonou Kijonkovou.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Cesta k inteligentní výrobě

Existuje pádný důvod, proč je vytvářen globální tlak na rozvoj inteligentní výroby – díky důslednému propojování výrobních podniků a zajištění zásadních výrobních informací přináší výrobcům téměř neomezené příležitosti ke zlepšování provozních operací či vytváření přidané hodnoty a usnadňuje odpovědi na otázky, jak řešit nedostatek pracovníků s odpovídajícími schopnostmi.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit