Témata
Reklama

České technické normy - klíč k evropskému trhu

18. 06. 2003

Další z řady článků, které pro vás pravidelně v každém vydání připravujeme s Českým normalizačním institutem, pojednává o směrnicích "Nového přístupu EU" a postupech posuzování shody v ČR

Předpoklad prosperity EU je jednotný trh, jehož základ mimo jiné tvoří volný pohyb zboží. Snaha členských států o dosažení tohoto cíle do 31. 12. 1992 byla komplikována "technickými překážkami volného obchodu" jako důsledku rozdílných národních technických norem a předpisů. Jednotného trhu nebylo možné dosáhnout bez nového společného regulačního systému, který byl stanoven těmito hlavními dokumenty:
  • usnesení Rady ze 7. května 1985 o novém přístupu k technické harmonizaci a normám (85/C 136/01), tzv. Nový přístup;
  • usnesení Rady z 21. prosince 1989 o globálním přístupu k posuzování shody (90/C 10/01), tzv. Globální přístup;
  • rozhodnutí Rady z 22. července 1993 týkající se modulů pro různé fáze posuzování shody a pravidel pro připojování a používání označení CE, které jsou určeny k použití ve směrnicích pro technickou harmonizaci (93/465/EHS), tzv. Modulární koncepce;
  • směrnice Rady z 25. července 1985 o sbližování zákonů a dalších právních a správních předpisů členských států, týkajících se odpovědnosti za vady výrobku (85/374/EHS);
  • směrnice Rady o všeobecné bezpečnosti výrobků (92/59/EHS).
  • Usnesení Rady v roce 1985 o Novém přístupu k technické harmonizaci a normalizaci zavedlo následující základní principy:
  • harmonizace právních předpisů se omezuje jen na základní požadavky, které musí výrobky splnit, aby mohly být volně uvedeny na trh ES;
  • technické vlastnosti výrobků, které splňují základní požadavky, stanovují harmonizované normy;
  • harmonizované normy jsou dobrovolné a výrobce může použít i jiná technická řešení pro splnění základních požadavků;
  • platí, že výrobky, které jsou vyrobeny v souladu s harmonizovanými normami, vyhovují základním požadavkům a jsou s nimi ve shodě.
  • Jako součást tohoto regulačního systému bylo nutné vytvořit i podmínky pro objektivní posouzení shody výrobků se základními požadavky. Toto úsilí bylo završeno usnesením Rady 93/465/EHS z roku 1993 o Globálním přístupu k certifikaci a zkoušení, které zavedlo základní principy posuzování shody vnitřní kontrolou návrhu a výroby prováděnou výrobcem, přezkoušení typu třetí stranou kombinovanou s vnitřní kontrolou výroby prováděnou výrobcem, přezkoušení typu nebo návrhu třetí stranou kombinovanou se schválením systémů zabezpečení jakosti výrobků nebo výroby nebo ověření výrobků třetí stranou, ověření celku třetí stranou z hlediska návrhu a výroby, schválení systémů komplexního zabezpečení jakosti třetí stranou. Na základě těchto principů a zásad postupně vznikaly směrnice nového přístupu pro jednotlivé sektory výrobků, které jsou založeny na zásadách, že harmonizace se omezuje na základní požadavky, že na trh a do provozu mohou být uvedeny pouze výrobky, které splňují základní požadavky, že harmonizované normy, které byly převzaty členskými státy do svých národních norem, se považují za vyhovující příslušným základním požadavkům, že použití harmonizovaných norem je dobrovolné a výrobci mohou zvolit jakékoliv technické řešení, které splňuje základní požadavky, že výrobci mohou volit z různých postupů posuzování shody stanovených příslušnou směrnicí.
    Směrnice Nového přístupu jsou směrnicemi úplné harmonizace a ustanovení těchto směrnic nahrazují všechna odpovídající vnitrostátní ustanovení. Jsou určeny členským státům, které jsou povinny je odpovídajícím způsobem převzít do svých vnitrostátních právních předpisů. Vnitrostátní právní nebo správní předpisy, kterými se směrnice přebírají, musí obsahovat odkaz na danou směrnici nebo musí být takový odkaz připojen při jejich úředním vyhlášení. Členské státy musí Komisi uvědomit o vnitrostátních právních nebo správních předpisech, které byly přijaty a vyhlášeny jako převzetí dané směrnice.
    Reklama
    Reklama
    Reklama

    Technické požadavky na výrobky

    K naplnění článků 69 a 75 Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na straně jedné a Evropskou unií na straně druhé, které pojednávají mimo jiné o kompatibilitě právních předpisů a postupů posuzování shody v ČR a EU, bylo nutné systém státního zkušebnictví daný zákonem č. 30/1968 Sb. o státním zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů, zásadně změnit. Klíčovým dokumentem se stal zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů (dále jen zákon). Ten v původní podobě nabyl účinnosti dnem 1. září 1997, později prošel třemi novelami (zákon č. 71/2000 Sb., zákon č. 102/2000 Sb., a zákon č. 205/2002 Sb.). Zákon ve své aktuální podobě znamená zásadní změnu v systému posuzování shody výrobků, protože zavedl do právního řádu ČR zásady, které obsahují dokumenty tvořící základ právní úpravy posuzování shody ve státech EU. S tímto zákonem souvisí zákon č. 59/1998 Sb. o odpovědnosti za škody způsobené užíváním vadného výrobku (transposice směrnice 85/374/EEC) a zákon č. 102/2001 Sb. o všeobecné bezpečnosti výrobků (transposice směrnice 92/59/EEC).

    Právní vztahy

    Současná úloha státu v oblasti posuzování shody je minimalizována a zahrnuje především:
  • úlohu Ministerstva průmyslu a obchodu při pověřování právnické osoby k akreditaci;
  • činnost Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, při autorizaci právnických osob pro činnosti při posouzení shody výrobků;
  • působení infrastruktury představovanou zejména aktivitami autorizovaných osob.
  • Podstatný rozdíl minulého a současného systému státního zkušebnictví je tedy v právních vztazích vznikajících mezi výrobci nebo dovozci a právnickými osobami autorizovanými pro činnosti při posouzení shody výrobků a ve srovnání s právními vztahy, které vznikaly mezi přihlašovateli a státními zkušebnami. Státní zkušebny v minulosti rozhodovaly zejména o schválení výrobků (které bylo koncipováno jako výkon státní správy) ve správním řízení podle správního řádu a tato rozhodnutí byla přezkoumatelná v rámci odvolacího řízení. Obdobně postupovaly státní zkušebny při povinné certifikaci výrobků.
    K aplikaci zákona byla vydána řada prováděcích předpisů, kterými jsou zásadně nařízení vlády. Je tak vytvořen systém důsledně uplatňovaný při transpozici směrnic nového a globálního přístupu. Do konce února 2003 bylo vydáno celkem 75 nařízení vlády k jeho provádění, která jsou plně slučitelná se směrnicemi EU týkajícími se technických požadavků na jednotlivé sektory výrobků a postupů posuzování jejich shody.
    Přístup českého státního zkušebnictví k postupům posuzování shody je tedy z pohledu EU v souladu s rozsahem činností a aktivit třetích stran, tedy v podmínkách EU notifikovaných osob v procesu posuzování shody, nevytváří nadbytečné technické požadavky ani nadbytečné postupy posuzování shody, které by mohly působit technické překážky obchodu. Nezbytnou nutností pro činnost notifikovaných osob je však nejen vysoká odborná a profesionální úroveň všech činností spojených s posuzováním shody, ale i důsledná koordinace těchto činností na národní i mezinárodní úrovni.

    PECA

    Druhým klíčovým dokumentem v oblasti posuzování shody v ČR je Protokol k Evropské dohodě o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků (PECA), který vstoupil v platnost 1. července 2001. Obsah tohoto protokolu je v ČR obecně znám. Jeho účelem je usnadnit stranám odstraňování technických překážek obchodu u průmyslových výrobků. Prostředkem k tomuto cíli je ze strany České republiky postupné přijímání a provádění národního práva odpovídajícího právu EU.
    Tento Protokol upravuje vzájemnou akceptaci průmyslových výrobků, jejichž seznam je uveden v přílohách o "vzájemné akceptaci průmyslových výrobků" a které splňují požadavky pro to, aby byly v souladu s právními předpisy uvedeny na trh jedné ze stran. Druhá úprava se týká vzájemného uznávání výsledků posuzování shody u průmyslových výrobků, na něž se vztahuje právo EU a odpovídající české národní právo. Seznam právních předpisů EU a ČR je uveden v přílohách o "vzájemném uznávání výsledků posuzování shody".
    Výsledkem protokolu PECA je, že pro určité sektory výrobků byl vytvořen prakticky volný pohyb mezi ČR a státy EU, využívání označování výrobků označením CE a v neposlední řadě možnost notifikovat subjekty z ČR, které působí v procesu posuzování shody jako třetí strany.
    V současné době jsou připravovány úpravy PECA spočívající ve třech principech:
  • změna textu, spočívající v odstranění ustanovení o původu zboží (dosud se protokol vztahuje pouze na výrobky mající původ v ČR a v EU);
  • změny v textech stávajících sektorových příloh (mají umožnit aktualizaci);
  • rozšíření stávajících sektorových příloh.
  • Všechny tři okruhy změn si samozřejmě vyžádaly odpovídající změny či úpravy právních předpisů, tedy zákona a příslušných nařízeních vlády. Současná právní úprava znamená minimálně ve výrobkových sektorech, které jsou buď pokryty PECA, nebo připraveny k rozšíření PECA, docílení kompatibility s postupy posuzování shody v členských státech EU. Současně s podpisem PECA došlo k notifikaci prvotní skupiny třinácti autorizovaných osob. Ta se později rozšířila na čtrnáct subjektů působících jako notifikované osoby a pět subjektů působících jako oprávněné organizace.
    V průběhu roku 2001 bylo docíleno slučitelnosti u dalších sektorů, které byly navrženy k zařazení do rámce PECA.
    Jedná se o tyto sektory:
  • stavební výrobky v harmonizovaných oblastech;
  • rádiová a telekomunikační koncová zařízení;
  • zdravotnické prostředky;
  • správná laboratorní praxe pro léčiva a chemické látky a přípravky;
  • váhy s neautomatickou činností;
  • legální metrologie - hotově balené zboží;
  • legální metrologie - měřicí přístroje.
  • Rozšíření PECA o nové sektory vyžaduje připravenost autorizovaných osob a dalších subjektů k novým činnostem při zajištění výkonů v oblasti posuzování shody. O toto metodické a technické zajištění infrastruktury pečuje zejména ÚNMZ (//www.unmz.cz) formou Plánu standardizace - programu rozvoje zkušebnictví, v jehož rámci se řeší úkoly metodické přípravy.
    Ing. Jan Gregorovicz, ÚNMZ,
    Ing. Jaroslav Skopal, CSc., ČSNI
    Osvěta pojmů a pravidel
    Pokud máte specifické přání na vysvětlení určitých pojmů z oblasti norem, kontaktujte redakci na adrese [email protected].
    Jsou české technické normy závazné?
    Novela zákona č. 22/1997 Sb. (provedená zákonem č. 71/2000 Sb.) přinesla nově základ k vymezení postavení ČSN v soustavě předpisů ČR tím, že výslovně stanovuje, že Česká technická norma není obecně závazná (viz § 4). Z toho vyplývá, že ČSN nejsou považovány za právní předpisy a není stanovena obecná povinnost jejich dodržování. To ale neznamená, že taková povinnost nemůže vyplynout z jiného právního aktu. V praxi nastávají tyto možné případy:
    Pokyn nadřízeného
    V zaměstnaneckých vztazích může vzniknout povinnost řídit se ustanoveními ČSN, jestliže nadřízený (zaměstnavatel) s těmito ČSN zaměstnance řádně seznámí. Jestliže k tomu dojde, je dodržování ČSN pracovněprávní povinností. To lze odvodit z ustanovení § 273 odst. 1 zákoníku práce, podle kterého jsou ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci i normami.
    Smlouva
    Jestliže mezi účastníky obchodního vztahu založeného smlouvou podle občanského nebo obchodního zákoníku dojde k ujednání o tom, že např. zboží nebo činnosti, které jsou předmětem této smlouvy, musí splňovat požadavky konkrétní ČSN, stává se plnění této ČSN právní povinností. Její nedodržení pak způsobuje právní následky stanovené pro případ nedodržení smlouvy.
    Rozhodnutí správního orgánu
    Povinnost dodržet určitou ČSN může být stanovena v rozhodnutí, které správní orgán vydá na základě zmocnění uvedeného v zákoně. Jako příklad lze uvést právní úpravu uvedenou v zákoně č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon v § 66 stanoví mimo jiné, že stavební úřad stavebním povolením zabezpečí stanovenými podmínkami dodržování technických norem. Pokud tedy ve stavebním povolení je stanoveno, že stavba musí splňovat požadavky určitých ČSN, jde o povinnost právní. Důsledkem nesplnění této povinnosti je to, že stavba nebude kolaudována, a tedy ji nebude možné používat.
    Právní předpisy
    Některé právní předpisy (tj. předpisy publikované ve Sbírce zákonů a nebo i vyhlášky obcí) určitým způsobem odkazují na ČSN. Stanoví tak přímo či nepřímo povinnost dodržovat technické normy, ale jen těm subjektům, kterým daný právní předpis stanoví konkrétní povinnosti.
    Nezávaznost ČSN vyplývající ze zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nelze tedy považovat za dramatickou změnu. Právní řád České republiky obsahuje totiž řadu předpisů, které stanoví přímo či nepřímo povinnost řídit se technickými normami. Lze proto doporučit, aby všechny podniky ve vlastním zájmu dodržovaly zejména ta ustanovení ČSN, která se týkají ochrany oprávněného zájmu, tj. zájmu na ochraně života, zdraví a bezpečnosti osob a zvířat, majetku a životního prostředí.
    Např. podle § 46a odst. 4 stavebního zákona jsou autorizovaní architekti, inženýři či technici povinni při své odborné činnosti chránit oprávněné zájmy. Je tedy na osobní zodpovědnosti a profesní úrovni těchto autorizovaných osob, jak budou ČSN v praxi uplatňovat.
    Zároveň lze konstatovat, že nynější stav obecné nezávaznosti ČSN se podstatně přiblížil obvyklému stavu ve státech s liberální ekonomikou, kde se uplatňuje pojetí, ve kterém je dodržení nezávazných národních norem považováno za důkaz souladu s požadavky právního řádu.
    Ing. Ludmila Kratochvílová
    Reklama
    Vydání #6
    Kód článku: 30688
    Datum: 18. 06. 2003
    Rubrika: ČNI / EU a normalizace
    Autor:
    Firmy
    Související články
    Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

    Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

    MM Glosa: Výprodej evropské DNA

    Z dějin známe mnoho způsobů, jak se dobývají pevnosti. Ten dnešní s historickou strategií obléhání nemá nic společného. Jde o klasickou akvizici, formálně zcela v pořádku. Nepadají žádné hradby, nesundávají se vlajky, jen se v tichosti změní majitel. A s ním i další věci – kdo rozhoduje, co se v továrně vyrobí, komu se to prodá a kam putují výkresy, data a know-how.

    Laser jako nástroj: Světlem proti nečistotám

    Laser lze použít i v situacích, kdy je potřeba zbavit povrch nežádoucích vrstev, např. při přípravě svarových ploch, při čištění forem nebo při odstraňování starého nátěru. Díky přesně řízenému působení umožňuje lokální a opakovatelné čištění bez abraziv či chemických lázní. Zásadní je přitom rovnováha mezi účinným odstraněním nečistot a ochranou podkladu.

    Související články
    IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

    V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Související články
    Tvoje ekonomie: Průvodce světem rozhodování (nejen) pro strojaře

    Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V tomto seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvanou Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme na to, proč je člověk alfou a omegou tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „goodmanismus“.

    Ve znamení kvality: Proměny průmyslové kontroly

    Zajišťování kvality se v průběhu staletí proměnilo z osobní odpovědnosti řemeslníka v komplexní disciplínu, která prostupuje celým výrobním procesem. Za tímto vývojem stojí nejen technologický pokrok, ale také zásadní změny v organizaci práce, rozvoj statistických metod a nové přístupy k řízení průmyslových podniků.

    Rozhodujeme na čtyři roky, plánujeme na 10 let

    V minulém, říjnovém příspěvku jsem psal o tom, že nám nedocházejí nápady, ale lidé. Od té doby jsem si uvědomil, že ten problém má ještě jednu vrstvu, a ta je nepříjemnější. Nejde jen o to, že lidí je málo. Jde o to, že skoro všechno, co by s tím mohlo pohnout, trvá déle, než vydrží ten, kdo o tom rozhoduje.

    Vysokoteplotní pára z lehkovodních SMR

    Pokročilé reaktory IV. generace slibují páru o teplotách 500 °C a vyšších, do komerčního provozu se však dostanou nejdříve kolem roku 2050. Lehkovodní malé modulární reaktory (SMR) budou k dispozici o deset i více let dříve, jejich pára ale dosahuje jen necelých 300 °C. Mezeru mezi oběma generacemi může překlenout sekundární stupeň mechanické komprese páry. Článek představuje koncept multiaplikačního teplárenského a průmyslového komplexu MASMRaK a ukazuje jej na reaktorech NuScale VOYGR a NUWARD 400 i na příkladech konkrétních českých tepláren.

    Made in Česko: Tam, kde věří, že sníh má budoucnost

    Příběh podkrkonošské značky Lusti se začal psát již v ranných 90. letech. Dnes, po více než 30 letech, ukazuje, že když se spojí manuální zručnost, láska k zimním sportům a nekompromisní lpění na tradiční konstrukci, může i v malém krkonošském městě vzniknout moderní výrobní podnik, jehož produkty konkurují největším světovým hráčům. Milan Luštinec, zakladatel a majitel firmy z Žacléře, vybudoval rodinnou manufakturu, která si i při roční produkci kolem 6 000 párů lyží zachovává charakter poctivé malosériové rukodělné práce.

    Všude kolem nás jsou stroje

    Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

    Kompasem firmy je její smysl

    Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

    Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

    Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

    MM Glosa: Cesta do hlubin školní propasti

    Před necelými devadesáti lety napsal Jaroslav Žák knihu, která se stala nesmrtelnou satirou českého školství, a Martin Frič podle ní natočil stejnojmenný film. Jedna věta z oné studentské klasiky se vryla do národní paměti: "Já nevím, pane profesore." Tehdy to byl důvod k smíchu.

    Made in Česko: Chutná (nejen) česká tradice

    Když se před více než 10 lety spoluzakladatelé společnosti Knedlíky Láznička rozhodli založit firmu zaměřenou na výrobu knedlíků, čelili poměrně značné skepsi okolí. Tento segment byl vnímán odbornou i laickou veřejností jako nekvalitní, nemoderní a výživově neatraktivní. Vladimír Zikmunda a šéfkuchař Petr Kosiner se však rozhodli dokázat, že i hromadně vyráběný knedlík může mít špičkovou kvalitu, chutnat jako od babičky a stát se vynikající součástí moderní gastronomie.

    Reklama
    Předplatné MM

    Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

    Proč jsme nejlepší?

    • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
    • Vysoký podíl redakčního obsahu
    • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
    Předplatit