Témata
Reklama

Další blok generace III+ jde do provozu

Dlouho očekávané spouštění jaderných elektráren generace III+ pokračuje. Elektřinu do sítě totiž dodává již v pořadí druhý blok typu VVER-1200 na světě – tentokrát je to 1. blok jaderné elektrárny Leningradská II. Z českého pohledu má tento projekt velký význam, protože je přímou referencí pro nabídku ruské korporace pro atomovou energii Rosatom na výstavbu nových bloků v Česku.

Spouštění 1. bloku elektrárny Leningradská II začalo 8. prosince 2017, kdy pracovníci do reaktoru zavezli první kazety s čerstvým jaderným palivem. Tím skončily všechny stavební a montážní práce a začal dlouhý proces uvádění nového bloku do provozu. První etapou bylo fyzikální spouštění, které vyvrcholilo dosažením minimálního kontrolovaného výkonu. Potom následovalo energetické spouštění s důležitým mezníkem v podobě připojení bloku k rozvodné síti, k čemuž došlo 9. března 2018.

Pomyslnou červenou nití, která se vine celým uváděním do provozu, jsou opakované zkoušky jednotlivých komponent i celých systémů bloku. Postupně byla zkoušena čerpadla, ventily, kabelové trasy a další části bloku a později se měření přesunulo k ověřování projektových a skutečných parametrů elektrárny. Prověřovala se správná funkce systému vnitroreaktorového měření, záložního napájení bloku a další důležité systémy. Dne 11. dubna 2018 blok dosáhl 50% výkonu a začaly dílčí zkoušky při této výkonové hladině. Blok dále pokračuje na 75, 90 a 100 % a vše bude zakončeno patnáctidenní komplexní zkouškou při nominálním výkonu.

Reklama
Reklama
Reklama

Generace III+

Po roce 2000 se začalo ve velkém mluvit o tzv. generaci III+ a o tom, jak bude přebírat výrobu po stávajících jaderných elektrárnách, které lze označovat za II. generaci (přistoupíme-li na používání tohoto dělení). Z řady důvodů došlo k tomu, že v rozvinutých zemích byly tyto plány rozjety pouze v omezené formě a jejich realizace se navíc oproti očekáváním dost protahuje. Rosatom je zatím jedinou firmou, která novou generaci bloků již provozuje.

Všeobecně patří mezi rysy generace III+ zvýšená úroveň bezpečnosti oproti II. generaci, vyšší účinnost provozu, optimalizované množství provozního personálu a zlepšené další provozní a ekonomické ukazatele. Všechny nové bloky navíc splňují moderní bezpečnostní požadavky, které byly zpřísněny v reakci na fukušimskou havárii.

Jaderná elektrárna Leningradská II.

Novinka mezi reaktory VVER

Reaktor VVER-1200 vznikl jako nový člen rodiny reaktorů VVER, které se rozšířily do řady zemí světa (Rusko, Česko, Slovensko, Německo, Finsko, Bulharsko, Indie, Čína, Írán ad.) a jsou tak provozovány v nejrůznějších podmínkách od mrazivého severu přes horké subtropické oblasti až po místa s relativně vyšší seizmickou aktivitou. V souhrnu se jedná o více než 1 500 reaktorů v provozu bez vážné havárie. 1200MW verze reaktoru VVER evolučně navazuje na VVER-1000 V320, které stojí například v Temelíně, a modernizované verze AES-91 a AES-92 postavené v Číně a Indii.

Oproti svým předchůdcům má VVER-1200 delší projektovou dobu provozu (60 let oproti 30 letům), vyšší výkon (1 180 MWe oproti 1 000 MWe) a vyšší tepelnou účinnost (34,8 % oproti 31,6 %). Do aktivní zóny se zaváží stejný počet palivových kazet (163 kusů), ale reaktorová nádoba má mírně zvětšený průměr a v aktivní zóně je dosahováno vyššího provozního tlaku, teploty a míry vyhoření paliva. Zachovává si čtyři chladicí smyčky stejně jako VVER-1000.

Projektové kanceláře Rosatomu vyvinuly dvě verze bloku typu VVER-1200, každá z nich je určena pro použití v jiné oblasti světa. Verzi V-392M připravil moskevský Atomenergoprojekt a referenčním blokem je jaderná elektrárna Novovoroněžská II, která byla v únoru 2017 uvedena do komerčního provozu jako první blok generace III+ na světě. Tato verze je uzpůsobena pro seizmicky aktivní oblasti, takže se staví v bangladéšském Rooppuru a v tureckém Akkuyu.

Druhou verzí je V-491, vypracoval ji petrohradský Atomprojekt a referenční bloky vznikají v jaderné elektrárně Leningradská II. Výstavba se dále připravuje v Hanhikivi ve Finsku, v Paks II v Maďarsku a v El-Dabaa v Egyptě a tento projekt je nabízen i pro Česko. Oproti své sesterské verzi byl blok vyprojektován tak, aby splňoval striktní evropské bezpečnostní požadavky, například má čtyři trasy bezpečnostních systémů a větší počet nádrží určených k nouzovému chlazení reaktoru. Počítá se dvěma typy turbíny, s pomaloběžnou Arabelle od francouzského Alstomu a s rychloběžnou od ruského podniku Silovyje mašiny.

Česká stopa

Část komponent, které elektrárna Leningradská II používá, nese nápis Made in Czech Republic. Jde například o armatury od společností Arako, Armatury Group, Modřany Power, Mostro a MPower Engineering. Kabely dodává Kabelovna Kabex, čerpací techniku Sigma Group a servopohony ZPA Pečky.

Jedná se o podobný úkaz jako i v několika dalších elektrárnách stavěných Rosatomem, neboť české firmy patří mezi jeho tradiční dodavatele. Českou produkci tak najdeme ve všech jaderných elektrárnách na území Ruska i ve většině zahraničních projektů typu VVER, včetně exotických zemí, jako jsou Indie a Čína.

Reklama
Související články
Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 2. díl: Elektromobilita a emise. Regulace vs. poptávka

Ačkoli je přechod na elektromobilitu motivován zejména snahou o celkové snížení emisí CO2, a tím o dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, má podle Evropské unie rovněž podpořit konkurenceschopnost unijního trhu. V minulém díle našeho seriálu jsme upozornili na skutečnost, že zavedený regulační rámec, zejména limity emisí CO2 pro osobní automobily a lehká užitková vozidla, má pozitivně motivovat automobilky, aby se čím dál tím víc orientovaly na produkci vozidel s nulovými či nízkými emisemi, tedy na produkci elektrických vozidel a dobíjecích (plug-in) hybridů. V tomto díle se podíváme, zda přechod na elektromobilitu tyto emise skutečně globálně sníží.

Úspory naruby - Pravda a lži o vytápění, 2. část

S neustálým zdražováním energií se mnoho obyvatel ptá, čím ekologicky a současně i ekonomicky, tedy levně a s účinností pokud možno přes 100 %, vytápět svůj rodinný dům?

Související články
České dodávky pro jádro pokračují i letos

Když byl v únoru 2017 zahájen komerční provoz 1. bloku jaderné elektrárny Novovoroněžská II s reaktory VVER-1200 generace III+, šlo v malé míře i o zásluhu českých firem, které do této elektrárny dodaly zboží v hodnotě přesahující 1,4 miliardy korun. Dodávky pro tento typ reaktorů pokračují také v roce 2018.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Jaderné elektrárny ze zakonzervovaných stavenišť

S projekty výstavby jaderných elektráren, které byly na několik let, někdy i desítek let zakonzervovány, se můžeme setkat po celém světě. Některé z nich se podařilo dokončit a mohou tak plnit svou roli v nízkoemisní výrobě elektřiny.

I srdce jaderné elektrárny lze omladit

U velké části zařízení jaderné elektrárny dojde během desítek let provozu k výměně za modernější a účinnější verze. Jednu věc sice vyměnit nelze, ale je možné ji omladit – mluvíme o tzv. vyžíhání reaktorové nádoby, které obnovuje původní fyzikální a mechanické vlastnosti oceli použité při její výrobě.

Dodávky pro nejmodernější jaderné elektrárny světa

Koncem února uvedla ruská korporace pro atomovou energii Rosatom do komerčního provozu první blok Novovoroněžské JE-II, která se řadí k nejmodernějším a nejbezpečnějším jaderným elektrárnám na světě. Tento blok je vybaven hermetickými kabelovými průchodkami z produkce společnosti Kabelovna Kabex, která v minulém roce dodala kabely také pro Leningradskou JE-II se stejným typem reaktorů.

Supravodič, to je 8 200 vláken o průměru pět mikrometrů

Poměrně dobře je známo, že Velký hadronový urychlovač v CERNu používá supravodivé magnety a že je bude používat i tokamak ITER. Jak je to však s použitím supravodičů v dalších vědeckých zařízeních? Kdy byl použit supravodič poprvé?

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Vysokoteplotní pára z lehkovodních SMR

Pokročilé reaktory IV. generace slibují páru o teplotách 500 °C a vyšších, do komerčního provozu se však dostanou nejdříve kolem roku 2050. Lehkovodní malé modulární reaktory (SMR) budou k dispozici o deset i více let dříve, jejich pára ale dosahuje jen necelých 300 °C. Mezeru mezi oběma generacemi může překlenout sekundární stupeň mechanické komprese páry. Článek představuje koncept multiaplikačního teplárenského a průmyslového komplexu MASMRaK a ukazuje jej na reaktorech NuScale VOYGR a NUWARD 400 i na příkladech konkrétních českých tepláren.

Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

Revoluce udržitelnosti: Dekarbonizace průmyslového tepla

Je-li řeč o snížení emisí v průmyslu, pozornost se upírá hlavně k elektřině. Hlavní částí spotřeby energie ve výrobě je teplo - od ohřevu materiálu přes sušení až po výrobu páry. Jeho dekarbonizace, tedy přechod od spalování fosilních paliv k nízkoemisním nebo bezemisním zdrojům, se proto stává jedním z klíčových kroků na cestě k udržitelnému průmyslu.

Revoluce udržitelnosti: Digitalizací k úsporám

Průmyslová udržitelnost se v posledních letech stala nejen věcí image, ale také ekonomiky. Rostoucí ceny energií, tlak na snižování emisí i požadavky zákazníků nutí podniky hledat způsoby, jak vyrábět chytřeji. Jednou z hlavních cest je digitalizace. Ta dovoluje provoz detailně prozkoumat a z drobných optimalizací sestavit významné energetické úspory.

Miliardy korun z Jižní Koreje poputují do ČR

Světový výrobce parních turbín, chytrých strojů a polovodičů, jihokorejský Doosan, představil v Praze významné investice do české ekonomiky. Zároveň podepsal klíčová memoranda s českými firmami o spolupráci na projektech v tuzemsku i v zahraničí.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit