Diverzita pro výzkum i pro život

Den TA ČR 2022 se konal pod záštitou ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové. Dopolední program zahájil seminář s názvem Industry SHUV.0: Proč průmysl potřebuje společenské vědy, který se věnoval důležitosti propojování společenských, humanitních a uměleckých oborů s technickými obory a jejich následné spolupráci na poli aplikovaného výzkumu. Seminář lze shlédnout zde: https://youtu.be/pfYDd19_P3I

Podtitulem letošního Dne TA ČR se stal Výzkum bez předsudků, protože je to právě rozmanitost, která přibližuje výzkum člověku, odkrývá silné i slabé stránky společnosti, naše způsoby chování či zkušenosti a bourá tím tak zavedené předsudky – bariéry ve výzkumu.

„Diverzita v Česku stále ještě není běžná, a z toho důvodu jsme se na ni letos zaměřili. Chceme společnosti ukázat, že je důležitá a rovnou jsme začali u sebe. Něco organizovat u jiných je vždy složitější a může to lidi popudit. Proto jdeme příkladem. Byli bychom rádi, aby firmy, výzkumné instituce i politici, až budou něco řešit, nezapomínali na to, že mají kolem sebe různé skupiny obyvatel a každá z nich může mít odlišný názor a potřebu,” řekl předseda TA ČR Petr Konvalinka.

V rámci večerního galavečera pak byly předány Ceny TA ČR, v podobě sošek od Lukáše Jabůrka špičkovým projektům za uplynulý rok.

O absolutním vítězi hlasovala veřejnost prostřednictvím webu TA ČR spolu s diváky v sále. Stal se jím projekt z kategorie Governance s názvem AI komunikační platforma potlačující infodemii, který obdržel sošku Český nápad. Jeho hlavní řešitel Václav Moravec sošku při převzetí věnoval vítězům všech kategorií Cen TA ČR 2022 a udělal z ní tak putovní cenu.

 „Ceny TA ČR získají ty nejkvalitnější projekty aplikovaného výzkum uplynulého roku. Ocenění má být určitou formou motivace pro udržení a povzbuzení další spolupráce v oblasti aplikovaného výzkumu. Udělujeme je ve čtyřech kategoriích – Business, Partnerství, Spolupráce a Governance. O tom, komu poputuje pátá cena Český nápad rozhoduje veřejnost,“ upřesnil Petr Konvalinka, předseda TA ČR.

Čtvrtkem 20. října Den TA ČR ale ještě neskončil! Následují Ozvěny Dne TA ČR, tedy série regionálních seminářů, která proběhne od 9. do 23. 11. Zájemci se mohou zúčastnit buď osobně v daném městě nebo se mohou připojit prostřednictvím na online streamů. Link pro připojení bude zveřejněn v den akce.

• 9. 11. České Budějovice – Přeshraniční spolupráce, společenská odpovědnost a životní prostředí
• 16. 11. Olomouc – Novinky a inovace v medicíně – personalizovaná medicína, interdisciplinarita medicíny
• 23. 11. Liberec – Využití mladých talentů a  rozvoj spin-offů

Jako novinku letos Technologická agentura ČR připravila speciální webovou stránku s unikátním obsahem ke Dni TA ČR. Návštěvníci si budou moci přečíst rozhovory s inspirativními osobnostmi, podívat se na videa s předními českými experty a expertkami nejen z výzkumné sféry a zorientovat se v tématu díky přehledným infografikám. Web je dostupný na adrese www.diverzita.tacr.cz.

Řešitelé: Společnost Linet a Přírodovědecká fakulta Univerzity Hradec Králové

Video: https://youtu.be/2qUWxuekJsA

Pro dlouhodobě ležící pacienty nebo pacienty hospitalizované na ARO či JIP je automatické nemocniční lůžko nezbytnou pomůckou pro lepší rekonvalescenci. Inteligentní lůžko z dílny Linet a Univerzity Hradec Králové je před běžně používanými lůžky o několik sedmimílových kroků napřed.

Řešitelé: Fyzikální ústav AV ČR, společnost Beneš a Lát, Biologické centrum AV ČR, společnost Cardam, Centrum hydraulického výzkumu, Česká zbrojovka, Fakultní nemocnice v Motole, firma HVM Plasma, L.E.T. optomechanika Praha, OZM Research, Sigma Výzkumný a vývojový ústav, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Ústav fyziky plazmatu AV ČR, Ústav termomechaniky AV ČR, Vakuum servis, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci a Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci.

Video: https://youtu.be/6yqujjXzD9Q

Mezi výsledky projektu již patří a budou patřit desítky funkčních vzorků a ověřených technologií z nejrůznějších oblastí špičkového materiálového inženýrství. Jedná se například o:

• plazmové zplyňování nebezpečných odpadů – vliv procesního plynu horké vodní páry. Cílem projektu je mimo jiné efektivně řešit odpadové hospodářství v pražské Fakultní nemocnici Motol. Technologie je ale využitelná i mimo biologický odpad.
• Laser Shock Peening (LSP – laserové „vyklepávání” do materiálů). Jde o proces pro zlepšení odolnosti lopatek čerpadel vůči kavitační erozi. Výsledkem je zvýšení životnosti čerpadel a rotorů využívaných například v  elektrárnách.
• modelové čerpadlo vyrobené aditivní technologií a s hydraulickými povrchy upravenými v projektu vyvinutou technologií LSP
• osvědčenou technologii popisující aplikaci optimalizace topologie při přechodu 3D tištěných prototypů do sériové výroby
• funkční vzorek antivirového nátěru
• zařízení pro kontrolu kvality respirátorů v sériové výrobě
• funkční vzorek biočipu pro kvantitativní detekci SARS-COV-2 a desítky dalších.

Řešitelé: Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, Newton Media a Lékařská fakulta Masarykovy univerzity.

Video: https://youtu.be/xvEzgRlDSE8

Infodemie se dá vysvětlit jako nepřiměřeně velké a rapidně se šířící množství informací, které vede k jejich zkreslování a znesnadňuje nalezení řešení problému. Nejvýraznější infodemie posledních let vznikla v souvislosti s šířením nemoci covid-19 a stala se kritickým okamžikem pro celosvětovou žurnalistiku. Kromě počtu často zavádějících a nepravdivých informací rostl také počet samozvaných „odborníků“ na toto téma. Výzkumníci z FSV UK spolu s kolegy z NEWTON Media a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity vytvořili webové portály www.infomore.cz a infomore.eu, které všechny informace vysvětlovaly a vyvracely hoaxy. Projekt spojil žurnalistiku, lékařské a počítačové vědy a využil mimo jiné také prvky umělé inteligence. Dále byl také vyvinut funkční vzorek algoritmu, jenž dokáže zpracovat řádově desítky tisíc textů a provést jejich kategorizaci či označkování, shlukování dle podobnosti tématu, případně klasifikaci zdrojů a trajektorií šíření tematických zpráv. Výsledky a vyvinuté nástroje jsou dostupné odborné i laické veřejnosti.

Řešitelé: Zahradnická fakulta Mendelovy univerzita v Brně, Oseva vývoj a výzkum, Zemědělský výzkum a Fakulta chemická Vysokého učení technického v Brně.

Video: https://youtu.be/FRK6aEz0hFk

Půda v oblastech zasažených suchem ztrácí své charakteristické vlastnosti – není schopna absorbovat vodu a vytrácí se z ní živiny i organismy potřebné pro úspěšné vzejití zasetých či zasázených rostlin. Výsledkem experimentů a této části výzkumu byly certifikované směsi a metodiky, které zlepšují schopnost půdy absorbovat vodu. V rámci projektu byla dále mimo jiné odzkoušena také nová technologie WASP, která na principu speciální peletizace semen umožňuje zvýšit vzcházivost osiva.