Při postupující integraci a miniaturizaci představuje laserová technika v současné době pro elektronickou výrobu téměř jedinou šanci. Přes nesporné úspěchy, kterých zde už dosáhla, hlavně u skupiny pro tyto účely nejvhodnějších excimerových laserů s vyzařováním v ultrafialové části spektra na vlnové délce 193 až 351 nm (případně 157 nm), se při neustálém požadavku na vytváření stále užších a užších struktur elektronických obvodů dosavadní stav pomalu blíží hranici fyzikálních limitů. Možné východisko z tohoto rozporu se očekává od dalšího propracování laserových technologií, zvláště se jedná o schopnosti laserů pracujících na ještě kratší vlnové délce, blízké už rentgenovým paprskům, laserů v oblasti extrémně ultrafialové EUV. Toto záření v reálně dosažitelné oblasti kolem vlnové délky 13,5 nm je na rozdíl od viditelného a dlouhého UV záření absorbováno všemi materiály, včetně plynů, takže celý proces litografie musí probíhat ve vakuu. Rozdíl je i v používané optice a v maskách elektronických obvodů, kde EUV paprsky vyžadují vývoj nových zrcadel s vysokou odrazivostí. Už z této stručné charakteristiky je patrná složitost celého nového postupu, na jehož přípravě proto již delší dobu pracuje řada institucí a s jehož praktickou aplikací se počítalo od roku 2007. Určitou naději týkající se tohoto termínu dával systém, který pod označením XTS 13-35 vyvinuly firmy Lambda Physik a AG Jenoptik a který představoval už téměř komerčně nabízený laserový systém s výkonem 35 W, pracující na vlnové délce 13,5 nm s možností přeladění na rozsah 5 -10 nm, či dokonce až ke 2 nm. Při vlnové délce 13,5 nm poskytoval ve 100ns impulzech s energií 35 mJ možnost přípravy elektronických prvků s rozlišením až 20 nm.
Tento sen se bohužel rozplynul po pohlcení Lambdy Physik firmou Coherent, kdy Lambda Physik změnila podstatně svůj vývojový a výrobní program a cestu EUV zcela opustila. Na vývoji laserů v extrémně ultrafialové oblasti se tak pracuje především v síti odborných ústavů společnosti Fraunhofer Gesellschaft. V Institutu pro laserovou techniku ILT jsou dnes již vyvinuty zdroje EUV záření na bázi laserem indukované plazmy nebo i plazmy vznikající při elektrickém výboji v plynech, u kterých emitované záření na vlně v oblasti od 9 do 20 nm působí v impulzech kolem 30 ns. Společně s firmou Philips, IOF (Institut Angewandte Optik und Feinmechanik) a IWS (Institut für Werkstoff- und Strahltechnik), které se zabývají vývojem speciálních optických prvků a zrcadel, se tak ILT stává i gestorem celého praktického nasazení EUV systému v provozech výrobců polovodičové techniky.