Témata
Reklama

Generační know-how v těžkém strojírenství

18. 11. 2010

Akciová společnost Žďas se sídlem ve Žďáru nad Sázavou zahájila svoji výrobu před necelými šedesáti lety. V současné době poskytuje pracovní zázemí pro více než 2 500 zaměstnanců, kteří by měli v letošním roce vyprodukovat výrobky a služby v předpokládaném objemu cca 120 milionů eur.

Nahlédněme do historie železářství na Žďársku. První dochované historické prameny sahají do roku 1252, kdy v souvislosti se založením žďárského cisterciáckého kláštera přicházejí do kraje první prospektoři, hledající nejdříve stříbrnou a později železnou rudu. O 150 let později, přesněji z roku 1399, pocházejí první písemné zprávy o přímé výrobě železa v hamrech s redukčními pecemi v oblasti Žďárska. A za dlouhých 215 let je v roce 1614 v areálu žďárského kláštera zahájen provoz první vysoké pece s nepřímým způsobem výroby železa. V důsledku dlouhotrvající krize došlo v roce 1886 k ukončení intenzivní železářské výroby na Žďársku. Novodobá historie se pak začíná psát rokem 1951, kdy odlitím tradičního zvonu byla obnovena historická tradice a zahájena výroba v největším podniku Českomoravské vysočiny - dnešní akciové společnosti Žďas.

Reklama
Reklama
Reklama

Současný výrobní program je zaměřen na výrobu tvářecích strojů, kovacích lisů, zařízení na zpracování šrotu, zařízení na zpracování válcovaných výrobků. Velmi významný podíl tvoří výroba odlitků, výkovků a ingotů. Součástí výrobního programu je i výroba nástrojů především pro automobilový průmysl. Výroba probíhá ve vlastních výrobních halách se strojním vybavením k provádění těžkého i lehkého obrábění, montáže a testování jednotlivých výrobků. Od roku 2002 patří Žďas do skupiny firem Železiarne Podbrezová Group. Firma Žďas dosáhla v posledních letech mimořádných referencí, především v oblasti zařízení pro volné kování a v oblasti inspekčních linek. V oblasti metalurgie se otevírá dlouhodobá perspektiva v dodávkách nejnáročnějších odlitků a výkovků pro segment energetického strojírenství.  Tato fakta a řada dalších byla důvodem k realizaci rozhovoru s obchodním ředitelem a. s. Žďas inženýrem Stanislavem Hrdinou.

Úvodem našeho povídání nakoukněme „pod pokličku"  žďárské produkce v jednotlivých oborech metalurgie a strojírenství.

Metalurgie

Stěžejním oborem v produktové nabídce je oblast metalurgie, u které se podle ing. Hrdiny předpokládá z letošního celkového plánovaného obratu 2,7 miliardy korun podíl téměř 1,6 mld. Žďárští se v této oblasti specializují na výrobu odlitků, výkovků a ingotů. Odlitky jsou vyráběny v rozmezí hmotnosti 200 až 40 000 kg a jsou dodávány s certifikáty jakosti o provedených zkouškách. Aplikace pak nacházejí ve vysoce náročných oblastech, jakými jsou energetika (parní, plynové a vodní turbíny), zařízení pro těžební a ropný průmysl, petrochemický, zpracovatelský a lodní průmysl.

Kovací manipulátor QKK 100 uvedený do provozu v čínské firmě CSOC Wuhan

 Návštěvníci letošního MSV v Brně mohli právě v expozici firmy na vlastní oči zhlédnout výsledek umu žďárských inženýrů, techniků a dělníků v podobě monumentální lopatky z nerezové oceli pro Kaplanovu turbínu podle výkresové dokumentace zákazníka. Jednalo se o hrubovaný kus o hmotnosti 18,4 tuny pro argentinského výrobce vodních turbín firmu IMPSA. Kontrakt obsahuje celkem 25 kusů těchto odlitků. Lopatky jsou určeny pro vodní elektrárnu Tocoma, která se staví na jednom z přítoků řeky Orinoko ve Venezuele. Elektrárna bude osazena deseti turbínami o jmenovitém výkonu 235 MW a Žďas dodá hrubované odlitky lopatek pro pět z nich. Více o této fenomenální záležitosti se dozvíte v samostatném článku v tomto vydání MM Průmyslového spektra.

Stacionární nůžky na šrot CNS 1100 pracují spolehlivě i v náročných klimatických podmínkách.

Volně kované výkovky jsou vyráběny v náročném sortimentu určeném například pro větrné elektrárny a parní turbíny, díly pro jadernou energetiku a její odpad, výkovky pro aplikace při těžbě ropy, výkovky pro lodní průmysl a předkovky použitelné v leteckém průmyslu, stejně tak jako v dalším širokém sortimentu, v hmotnosti od 20 až 9 000 kg. Kvalita výkovků je dokladována certifikáty o provedených zkouškách.

Výroba ingotů představuje cca 40 typů ingotů pro volné kování o hmotnostech 500 až 12 000 kg. Ingoty jsou dodávány v úpravách podle požadavků zákazníka, a to včetně tepelného zpracování.

Obor tvářecích strojů

V tomto sortimentu zastupují čelní místo integrované kovací soubory. Ty se skládají z hydraulického lisu pro volné kování, jednoho nebo dvou kovacích manipulátorů doplněných ingotovým vozem, otočným zvedacím stolem a výměnnými sadami nástrojů. Integrované řízení z řídicí kabiny je ruční nebo plně automatické. Dvě základní varianty lisu - dolůtažné CKW nebo hornotlaké CKV - jsou nabízeny s ohledem na požadavky výkonu a limity pracovního prostoru zákazníka. Široký rozsah tvářecí síly u nabízených typů se pohybuje od 6 300 kN do 150 000 kN. Výkon a operační možnosti souboru jsou dále závislé na typu použitého kolejového manipulátoru QKK, který je nabízen s nosností 3 až 160 tun. Celý sortiment těchto lisů Žďas nabízí společně s dceřinou společností TS Plzeň, kde dodává především lisy dolůtažné  do 50 000 kN, TS Plzeň pak zbytek sortimentu, především lisy hornotlaké koncepce.

Sortiment metalurgického provozu je zaměřen na významnou oblast dodávek pro energetiku. Na snímku jsou díly plynových turbín při náročném tepelném zpracování.

Hydraulické univerzální lisy jsou navrhovány pro všechny běžné tvářecí operace za tepla i za studena, stejně tak jako pro objemové i plošné tváření. Umožňují výrobu širokého sortimentu výlisků použitelných např. v energetice, strojírenství, automobilovém průmyslu atd. Pole slov ředitele ing. Hrdiny úspěšný sortiment firmy tvoří v této oblasti speciální lisy určené pro rovnání plechů, svařenců, odlitků a výkovků, stejně tak jako hydraulické lisy určené k montáži a demontáži železničních soukolí dodávaných největším světovým výrobcům železniční techniky.

Vedle víceúčelových lisů vhodných pro všechny standardní technologie jsou vyráběny speciální stroje a výrobní linky určené např. pro lisování dílů automobilů, pro přesné zápustkové kování za tepla i za studena a v poslední době byly získány zajímavé reference v oblasti použití vřetenových lisů při hromadné výrobě ventilů motorů osobních a nákladních automobilů.

Dalším segmentem v oblasti tvářecích strojů jsou zařízení na zpracování železného šrotu. Strategickou surovinou je bezesporu kovový odpad využívaný pro výrobu v hutním průmyslu. Pro zpracování tohoto materiálu firma vyvinula a získala vynikající reference v dodávkách paketovacích lisů a hydraulických nůžek. Během posledních dvou let se však situace v této oblasti zásadním způsobem změnila. K tomu ing. Hrdina uvádí: „Stále přetrvává největší opatrnost při nákupu zařízení na zpracování železného šrotu. Je to zapříčiněno především současnými relativně nízkými výkupními cenami železného šrotu, kde si zpracovatelé nemohou pořizovací investici do prodejních cen promítnout. Dříve generovali velké zisky a nebylo otázkou ceny, za kolik prodáte zařízení, ale jak rychle jste ho schopni vyrobit a dodat." Filozofie firmy se soustředila na dvě oblasti. V první je šrot zpracováván na místech hromadného výskytu nebo velkých skládkách, zde jsou využívány stacionární stroje, a naopak pro menší skládky, kde by se ekonomicky nevyplatilo rozměrné zařízení, jsou využívána mobilní zařízení na zpracování šrotu, která jsou převážena na místa výskytu šrotu.

Zařízení pro zpracování válcovaných výrobků

Důležitým oborem jsou zařízení pro zpracování válcovaných výrobků, jež zahrnují zejména rovnací a inspekční linky na zpracování tyčí válcovaných za tepla, rovnačky pro celý sortiment vývalků, trubek a plechů a linky na podélné a příčné dělení plechu.

Tato oblast je podle obchodního ředitele ing. Hrdiny pro Žďas velmi stěžejní a znamená důležitou referenci z poslední doby v podobě inspekčních linek dodaných do ruské OMK Starý Oskol v hodnotě více než 50 mil. eur.

Lisovací nástroje

Moderní vybavení nástrojárny Žďas umožnilo firmě vstoupit do tohoto vysoce specializovaného výrobního oboru. Zde se jedná především o dodávky kompletního zařízení souboru nástrojů pro automobilový průmysl, a to včetně dodávek pro výrobu nejsložitějších dílů karoserií, dále o výrobu složitých zařízení, při které je využíváno obráběcích center, včetně 3D kontroly. V poslední době tvoří velmi významnou část tohoto oboru výroba a opracování dílů turbín pro vodní elektrárny.

Výroba zařízení dle dokumentace zákazníka

Tato oblast znamená pro firmu Žďas  vhodné doplnění volných výrobních kapacit. „Největší evropské firmy si u nás zadávají výrobu a někdy i montáž svých zařízení z důvodů vysoké kvality naší výroby, systému řízení jakosti a také akceptovatelné ceny," konstatoval ing. Hrdina.

Mobilní hydraulické nůžky CNS 400 K se svojí referencí více než 130 dodaných kusů představují jednu z nejzajímavějších nabídek firmy Žďas.

Obchodní ředitel očekává obrat pro letošní rok ve výši 2,7 mld. Kč, z toho obor metalurgie by měl představovat 1,6 miliardy, obor strojíren (tvářecí stroje, zpracování válcovaných výrobků, výroba zařízení dle zákazníkovy dokumentace) by měl činit jednu miliardu Kč a zbylých 100 milionů představuje oblast lisovacích nástrojů a příjmy ze servisu.

Průměrný export se pohybuje v rozmezí cca 52 až 60 % z celkové produkce. Dle slov ing. Hrdiny však nelze uvést tento údaj přesně, neboť část exportu se realizuje skrze organizace ALTA, Strojimport či Omnipol a ve statistických celních hlášeních se tyto objemy logicky neobjevují;  jedná se o obchod mezi dvěma tuzemskými subjekty. 

Reference - údaje nejcennější

K získávání nových zakázek ve velké míře slouží zkušenosti stávajících uživatelů, úroveň firem, do kterých jsou produkty dodávány, otevírá dveře k výhře tendrů nových. Obchodní ředitel sypal z rukávu jednu firmu za druhou. Díky faktu, že sortiment je tak rozličný, pocházejí i zákazníci z rozličných oborů:

Metalurgie - Škoda Power Plzeň, Siemens Industrial Brno, Czech Precision Forge Praha,  ČKD Nové Energo Praha, Bhell India, IMPSA Hydrometroza Argentina, Sandvik Švédsko, Gamesa Španělsko, Vetko Grey Norsko, Accer Norsko, SMS Siemag Německo a mnoho dalších.

Tvářecí stroje - Vítkovice Heavy Machinery, Škoda Auto Mladá Boleslav, Hayes Lemerz Autokola Ostrava, Bharat Forge India, Wuhan Heavy Machinery Čína, BGH Siegen Německo, Nakamura Iron Stell Works Japonsko.

Zpracování válcovaných výrobků - OMK Starý Oskol Rusko, Jiang Jiyng Čína, Třinecké železárny Třinec.

Výroba dle cizí dokumentace - pro Fontijne Grodness Holansko vyrábějí komponenty k technologickým linkám, pro VAI Siemens různá zařízení válcoven a pro General Vacuum Anglie pak komponenty k zařízení pro tiskařské stroje.

„Někdy dochází k paradoxu, že v obchodním případě při dodávce zboží zákazníkovi v segmentu strojíren je on následně v tendru v oblasti metalurgie naším konkurentem," ukončil s úsměvem výčet referenčních firem ing. Hrdina. 

U velkých zakázek nebývá zvykem, že by se před expedicí realizovaly technologické zkoušky, jak tomu bývá zvykem například u obráběcích strojů. Zde se uskuteční tzv. předexpediční test spočívající v ověření funkčnosti hlavních pohybů a za cca 90% účasti zákazníka. Není to zkouška plné technologie, neboť to nelze z praktického důvodu provést, jelikož daný výrobek je součástí celé technologické linky (ohřev atd.).

Krize v těžkém průmyslu

I tomuto sektoru se nevyhnula recese. Ba naopak, o co později udeřila, o to byl úder bolestivější. „Krize se nás samozřejmě dotkla zásadním způsobem, ale jako výrobce s dlouhou průběžnou dobou realizace zakázek a uzavřenými rámcovými smlouvami nás postihla až s určitým zpožděním," říká ing. Hrdina a pokračuje: „Až do dubna roku 2009 jsme měli výrobní provozy plné. Dá se říci, že o to větší to na nás mělo dopad." Firma musela okamžitě nastavit opatření spočívající v hledání úspor a změnu ve strategii obchodu. Jednalo se o tři základní cíle - zachování stávajících zákazníků na aktuálních teritoriích, získání zde nových zákazníků a expanze na teritoria nová - Jižní Amerika (Argentina, Mexiko), severní Afrika (Sýrie) a Kazachstán. V souladu s touto strategií zřídili obchodní zastoupení v Číně a realizovali dlouhodobý pobyt jejich pracovníka v Indii. „Tam, kde je největší nárůst HDP, tam se i investuje a tam jsme zaměřili své aktivity," uvádí ředitel Hrdina.

Mám stále v živé paměti nepříjemnosti, které firmě přinesly nesolvence zákazníků. „Vzpomínám, že došlo k přerušení velkých rozpracovaných zakázek ze strany ruského odběratele a oddálení dodávky přibližně o rok a dále odmítnutí již vyrobených dílů jak z oblasti metalurgie, tak i strojíren. Jednalo se o tuzemské i zahraniční zákazníky." V současné době mají žďárští objem nových zakázek rovný přibližně roku 2006. „Firmy jsou velmi opatrné při nových investicích, zejména z oblasti Evropy a Ruska. Pracuje se na technických částech projektu, vše se připravuje, ale projekty nejsou schváleny a sepsány kontrakty. Všichni v investicích vyčkávají, jak se bude celosvětová ekonomická situace nadále vyvíjet," hodnotí současnou situaci ing. Hrdina. Oživení pociťují od poloviny letošního roku ve zvýšení zájmu o větší investiční celky.

Ve  Žďasu se ke svým investicím chovali opačně, než bylo v době krize zvykem „I přes poklesy zisků jsme plánované velké investice nechali doběhnout. Jednalo se o technologii formování furany, velké pětiosé obráběcí portálové centrum z TOS Kuřim a velký karuselový soustruh  z produkce ČKD Blansko." Nyní vidí, že rozhodnutí dofinancování těchto technologií bylo velmi rozumné a zásadním způsobem jim to zvyšuje konkurenceschopnost.

V současné době ve Žďáru nad Sázavou vyrábějí velkou sérii lopatek pro nejvýkonnější Kaplanovy turbíny na světě (firma IMPSA - Argentina).

Podpora těm, co vytváří hodnoty

Přes polovinu vyvezené produkce představující výši přes 1,3 miliardy korun si již zaslouží pozornost ze strany státu. Jakou žďárští pociťují současnou proexportní politiku státu? Bez rozmyslu se mi dostává odpovědi, že téměř nulovou. Až na výjimku, kterou je organizace MPO ČR pro podporu exportu CzechTrade. A to hlavně díky jejich přístupu, kdy se snaží být blíže firmám a nejednají v obecné rovině, jako například jednotliví obchodní radové ministerstva zahraničí v příslušných zemích. „Když v dané zemi obsadí kanceláře schopnými odborníky se zkušenostmi z obchodu a ne pouhými úředníky, vidíme zde velký přínos," uvádí ing. Hrdina zkušenosti se zástupci CzechTrade. Ten taktéž spatřují v existenci kanceláří ve vzdálených zemích, kde je obtížné nalézt kontakty, pochopit různé vazby, zorientovat se zde, domluvit se po jazykové stránce. Zastoupení v blízkých okolních evropských zemích s ohledem na tento fakt však nevidí potřebným. Konkrétní pozitivní zkušenosti mají s kancelářemi CzechTrade v Číně a zejména v Kazachstánu při zmapování teritoria, nalezení kontaktů, organizování obchodních jednání, udržování stávajících kontaktů. „Mám možnost vidět na vlastní oči podporu německých exportérů na čínském trhu ze strany jejich vlády. Jedná  se o konkrétní úkony dotažené do úspěšného konce. O něčem podobném se může našim podnikům či podnikatelům tak akorát zdát," uvádí ing. Hrdina a pokračuje v kritice: „Když si přečtu, že obchodní mise do Asie končí v Hongkongu či na Macau, tak co k tomu je třeba více říci. Nezúčastňujeme se jich, jedná se o poznávací zájezdy na obecné rovině, bez konkrétních výsledků..."

Při vyhledávání nových kontaktů, k prezentaci firmy, k získávání poptávek a ekonomických informací o firmách, je již 17 let využívána celosvětová databáze KOMPASS.

Zavedení společné evropské měny by firma Žďas bezesporu vítala. Každé firmy, která exportuje, se dotýká riziko zisků a ztrát způsobených kurzovými rozdíly. Kdyby obchodovali v jednotné měně, pak by tato rizika byla minimalizována. Při realizaci větších obchodních případů používají především dokumentární akreditivy. Bývá praxí, že výši kontraktu v podobě 30% zálohy inkasují při podepsání kontraktu a 70 % po předání do provozu s 10% výší zádržného, a to vše kryto právě dokumentárními akreditivy proti bankovním zárukám.

Největší bohatství firmy

„Samozřejmě jsme omezeni tím, co místní region vyprodukuje, a to jak v oblasti konstruktérů a projektantů, tak i odborného učňovského vzdělání," začíná ing. Hrdina povídání nad problematikou získávání profesně vzdělaných a schopných pracovníků ve žďárském regionu. „Dříve jsme měli vlastní učiliště, to však nyní pod nás již nepatří. Potýkáme se jak s problémy nedostatku vyučených, tak i absolventů středních a vysokých škol." Na Žďársko i přes fakt nádherné okolní přírody zájemci o práci nepřicházejí. Musí bohužel počítat pouze s generačním vývojem.

V minulosti bývalo zvykem, že obchodník si nejprve prošel ve fabrice kolečko po konstrukci a technologii a poté nastoupil do obchodního oddělení. Nyní adepti přicházejí přímo do obchodu a teprve následně se učí technické záležitosti prodávaných produktů. K jazykové vybavenosti současné nastoupivší generace se ing. Hrdina vyjádřit nechtěl...

Segment těžkého strojírenství představuje úzkou vazbu na akademické prostředí. V oboru metalurgie spolupracují především s VŠB Ostrava a Technickou univerzitou v Košicích, v oblasti strojírenství pak s VUT v Brně, úzce hlavně na řešení grantů. Žďas je nositelem grantů a vysoké školy jejich spoluřešiteli.

Odlišnost pro zajištění konkurenceschopnosti

Žďas je firma, která má veškerý svůj byznys postaven na vývoji a prodeji zařízení vzniklého z historického know-how opřeného o celé generace zaměstnanců. Vyrábí zařízení s vysokým podílem customizace. To je to hlavní, co je stále odlišuje od čínských a indických firem. Musí být o krok napřed, nabízet velké složité technologické celky s minimální opakovatelností. Prostě to, co zatím asijští výrobci nezvládají. To jediné jim zaručí existenci, zatím... A co bude pak, to si ing. Hrdina neodvažuje předpovídat. „Jsme ve výrobě zatíženi vysokými mzdovými a ekologickými náklady. Od toho jsou asijští výrobci stále oproštěni a to je činí čím dál více konkurenceschopnými."

Asijští výrobci jsou draví a útočí na pozice etablovaných světových výrobců. Je v jejich rukách, jak dlouho a jakými nástroji dokážou těmto atakům vzdorovat. Není to však pouze na nich, i government jednotlivých  států by měl chránit své výrobce.

Za věnovaný čas poděkoval

Roman Dvořák

[email protected]

Reference: Inspekční linky na ruský trh

Inspekční linky jsou žádané především u výrobců s vysokou produktivitou válcované oceli určené pro další zpracování v náročné strojírenské výrobě. V lince jsou výrobky průběžně rovnány, děleny na komerční délky, rozdělovány s ohledem na kvalitu a jsou diagnostikovány vnitřní a povrchové vady materiálu. Po zabalení výrobky obdrží certifikát kvality. V těchto linkách se zajišťuje vyšší standard kvality finálního produktu. Dosud největší zakázka firmy Žďas v hodnotě více než 50 mil. eur byla pro ruského zákazníka OMK Starý Oskol.

Zákazník si pořídil zařízení, které mu umožňuje dodávat na trh vysoce kvalitní materiály pro konečné zpracování. Takovýto materiál lze prodávat s vyšší přidanou hodnotou, neboť uživatel tak dostává materiál, který je oproti běžným pocházejících přímo z válcovny zbaven nežádoucích okují, vyrovnán, má atest na chemickou homogenitu, jsou limitovány povrchové a vnitřní defekty, je nadělen na přesné obchodní délky dle jeho přání a přizpůsoben pro další zpracování na automatických strojích. Takto zpracovaný materiál minimalizuje ztráty ve vlastní výrobě a z následných reklamací v důsledku vad materiálu. Produkce z těchto linek se uplatňuje především v ložiskovém a automobilovém průmyslu a v přesném strojírenství.

Žďas, a. s., který v minulosti vyráběl a dodával teplé provozy válcoven, svoje dlouholeté zkušenosti uplatňuje v dodávkách Inspekčních linek formou dodávek technologického zařízení na klíč, s koordinací světově renomovaných výrobců jednotlivých strojů.  Zákazníkovi tak odpadá náročná koordinace dodavatelů jednotlivých strojů, eliminuje problémy s komunikací mezi jednotlivými stroji a získává linku, která je schopna pracovat v plně automatickém provozu, včetně propojení na skladové hospodářství a další provozy.

Výchozím polotovarem pro linku jsou kruhové tyče (průměru 20-83 mm a délky 5,5-12 m) válcované za tepla nebo tyče válcované za tepla po tepelném zpracování. Max. hmotnost svazku je 10 tun. Konečný průměr tyčí je 19-83 mm s křivostí 0,5 mm/m. Délka tyčí je 2,5-12 m v toleranci ±5 mm. Hloubka povrchových vad je min. 0,2 mm. Průměr vytvářených svazků je 150-600 mm.

Specifikace

Jedná se o dvě rovnací a inspekční linky a jednu rovnací, loupací, lešticí a inspekční linku. Všechny tři linky jsou koncipovány do tří rovnoběžných hal včetně vstupních a výstupních skladů svazků tyčí. Doprava svazků nutná z organizačních nebo jiných důvodů mezi halami je zajištěna převážecím vozem.

Dodané zařízení umožňuje zavážení svazků tyčí do linky, rozdružení svazků tyčí a jejich otryskání, srážení technologických hran, rovnání tyčí, kontrolu křivosti a v případě nutnosti přerovnání, loupání tyčí, rovnání a leštění tyčí, dělení tyčí na obchodní délky, odhrocení jednoho nebo obou konců tyče, značení údajů o materiálu na čela tyčí, defektoskopickou kontrolu povrchových a vnitřních vad s kontrolou na záměnu jakosti tyče a barevné značení vad, třídění vadných tyčí odděleně podle druhu vady, vybrušování opravitelných tyčí s povrchovými vadami a vyřezání vadných míst z tyče ve zvláštní lince, ruční defektoskopickou kontrolu po vybroušení povrchových vad, ruční kontrolu chemického složení vývalků přenosným spektrometrem, konzervaci povrchu tyčí, vytváření svazků z tyčí, jejich vážení, převázání a navěšování štítků, balení tyčí do papíru a polyetylenové fólie a opatření svazků chomouty pro dopravu ke spotřebiteli.

Ing. Vladimír Minář

Reklama
Vydání #11
Kód článku: 101131
Datum: 18. 11. 2010
Rubrika: Servis / Reportáž
Autor:
Firmy
Související články
IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

CCMT 2026: Veletržní dění ve znamení čínské výrobní síly

V roce 2026 je veletržní dění v oblasti výrobních strojů a technologií velmi pestré. Pokud jde o Evropu, proběhlo, a ještě proběhne, několik veletrhů lokálního i regionálního významu, včetně víceoborového MSV v Brně. V Paříži se v březnu konal veletrh Global Industrie, v Moskvě se v květnu uskutečnila Metalloobrabotka a v září se ve Stuttgartu uskuteční AMB. Souběžně s ní pak v Chicagu proběhne zámořský IMTS a o měsíc později v Tokiu asijský Jimtof. Všechny tyto akce bezesporu poskytují hluboký a strategický vhled do stavu výrobní techniky v daném teritoriu.

Důraz na udržitelnost, digitalizaci a 3D tisk

Japonsko je zemí, kde se rodí nejmodernější technologie a kde se dbá na udržitelný způsob života. Je kolébkou průmyslu a domovem největších průmyslových firem. Každé dva roky mají návštěvníci z celého světa možnost nahlédnout prostřednictvím veletrhu Jimtof (Japan International Machine Tool Fair) pod pokličku nejnovějších inovací v oboru obráběcích strojů a jejich příslušenství. Díky pozvání Japonské asociace výrobců obráběcích strojů JMTBA jsme měli možnost zúčastnit se tohoto veletrhu osobně. V následující reportáži se vám pokusíme zprostředkovat alespoň pár nejzajímavějších témat, která zde zazněla.

Související články
Zcela jiné možnosti s aditivními technologiemi

Nadnárodní společnost General Electric napříč všemi svými dceřinými společnostmi neustále prohlubuje obrovské know-how. Vlastní zkušenosti s vývojem aditivně vyráběných částí zejména pro potřeby leteckého průmyslu přesahující již dvě dekády daly podnět ke vzniku zákaznického centra. GE Additive otevřela v roce 2017 zákaznické centrum (Customer experience center – CEC) kousek od Mnichova, kde firmám nabízí pomoc s nelehkými začátky s aditivními technologiemi.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Další veletržní postřehy z EMO 2019

Z pohledu technika lze veletrh EMO v roce 2019 považovat za zdařilý, protože byl více o invenci, kreativitě, vylepšování stávajícího i hledání nových cest. Na veletrhu bylo možné vysledovat několik řekněme fenoménů, které se objevovaly napříč veletrhem. Přitom bych je přímo nepovažoval za trendy, protože obdobné počiny, technika, software i smýšlení byly (u asijských výrobců) k vidění o šest měsíců dříve na veletrhu obráběcích strojů v Pekingu. Nedávám tímto záminku k mezikontinentální diskusi o tom, kdo trendy určuje. V tomto textu zazní několik dalších veletržních postřehů.

Nový závod na výrobu CNC brousicích strojů

Asi před půl rokem, když jsem připravoval rozhovor o unikátní brusce na sklo (viz MM Průmyslové spektrum č. 7-8/2019), jsem navštívil výrobní závod společnosti Fermat Machine Tool v pražské Hostivaři. Dnes bychom však v této lokalitě montážní linku s rozpracovanými CNC brousicími stroji hledali marně. Společnost totiž 24. října slavnostně otevřela svůj nový výrobní závod v Radějovicích, malé obci jižně od Prahy.

Strojírenské fórum 2019: Zaostřeno na inteligentní výrobu

Letošní podzimní, v pořadí již 10. Strojírenské fórum, bylo opět příležitostí pro setkání špičkových odborníků (nejen) z oblasti výroby. Odehrálo se 19. listopadu v prostorách FEKT VUT v Brně.

Dny obráběcích strojů, nástrojů, robotů a softwaru

Dny otevřených dveří firmy Grumant se staly tradicí, letos proběhl již 6. ročník. Návštěvníkům byly k dispozici novinky od předních světových výrobců nástrojů a obráběcích strojů. Zajímavá byla také prezentace průmyslového robotu. Zájem zákazníků potvrzuje návštěvnost, která pravidelně stoupá s každým dalším ročníkem, a letos byl zaznamenán její rekordní nárůst.

Pro ty opravdu dobré

Vytvořit technologický postup a naprogramovat výrobu aromalampy. Tak znělo zadání letošního, již šestého ročníku soutěže Siemens Sinumerik Cup v CNC programování pro střední školy a odborná učiliště. Letošní ročník lze právem označit za výjimečný.

Než obr dosedne

Dva hangáry – jeden obrovský, architektonicky unikátní, druhý menší, zbrusu nový a též architektonicky výjimečný. A u nich potřebné zázemí. To je velmi stručně řečeno dnešní podoba sídla plně české společnosti Job Air Technic, kterou jsme měli možnost navštívit v severomoravském městě Mošnov.

Ložiska s českou značkou

Značka ZKL se v poválečném Československu prakticky stala synonymem pro ložiska. Jak to vlastně tenkrát bylo? A co znamená značka ZKL dnes?

Cena MM Award na EMO 2019

Také v roce 2019 došlo na udílení cen MM Award. Jedná se o oficiální a jediné ceny udělované na veletrhu EMO. Porota i letos vybírala z mnoha přihlášených exponátů, nejen německých výrobců. Do užšího výběru se jich dostalo jen pár, a nakonec bylo rozdáno pět hlavních cen v pěti kategoriích. S prázdnou neodešly ani firmy, jejichž produkty se ocitly na druhém a třetím místě. I v tomto roce došlo k jistému „posunu“ ve vnímání obsahu jednotlivých kategorií, a tedy i oceněných produktů. Pojďme se podívat na vítězné exponáty podívat jednotlivě. Je to lehký nástin toho, jak EMO vidí němečtí kolegové.

Pro krásu jejich karoserií

Budova, jejíž výška přesahuje 35 metrů. To je nová autolakovna, kterou letos v srpnu slavnostně otevřeli ve společnosti Škoda Auto v Mladé Boleslavi.

Průmyslu zpracování plastů se otevírají nové možnosti

Společnost Engel, která si v letošním roce připomíná 30. výročí bezsloupkových vstřikovacích lisů, představí na veletrhu K 2019 řadu moderních technologií a automatizačních řešení. Jedním z hlavních témat letošního „káčka“ je také cirkulární ekonomika.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit