Ukazuje se, že množství fyziologických veličin se navzájem ovlivňuje i poměrně komplikovaným způsobem, kdy je velmi obtížné předpovědět nebo přepočítat tyto vlivy jinak než pomocí numerické počítačové simulace. V dnešní době bohužel zatím není možné dané modely využít přímo k diagnostikování nebo k plné optimalizaci veškerých léčebných postupů, protože není možné nastavit všechny parametry modelu tak, aby odpovídaly konkrétnímu jedinci. S velkým úspěchem jej ovšem lze využít při demonstrování dynamických přechodů ve velké škále zdravotních komplikací při výuce medicínských oborů. Numerické výstupy modelu je přitom možné snadno transformovat do virtuálních monitorů a laboratorních výsledků, které mohou být shodné s těmi, s nimiž se běžně doktor setkává v praxi. A co víc, model může interaktivně reagovat na studentem zvolený způsob léčby a tím mu umožní léčit „nanečisto“ a lépe si tak osvojovat zkušenosti z chování neuvěřitelně složitého lidského organismu.
Marek Mateják, Filip Ježek
Laboratoř biokybernetiky a počítačové podpory výuky, Ústav patologické fyziologie, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze
Reference:
[1] Počátky kybernetiky a jejího pronikání do biomedicínské oblasti u nás. Zdeněk Wünsch, Fyziologický ústav 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
[2] Circulation: overall regulation. Guyton AC, Coleman TG, Granger HJ. Annu Rev Physiol. 1972;34:13–46.
[3] //hummod.org, Původní americký model HumMod, Thomas Coleman a spol.
[4] HumMod – Large Scale Physiological Models in Modelica, Jiri Kofranek, Marek Matejak, Pavol Privitzer. Institute of Pathophysiology, First Faculty of Medicine, Charles University. U nemocnice 5, 128 53 Praha 2, Czech Republic
Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta
Marek.Matejak@lf1.cuni.cz
filip.jezek@lf1.cuni.cz
patf.lf1.cuni.cz