Izostatické lisování za tepla je vhodné nejen na výrobu různých druhů vysokolegovaných ocelí, ale je možné ho použít i pro žárupevné superslitiny na bázi niklu, kobaltu a s vysokým obsahem dalších legujících prvků. Princip difuzního spojování při HIP umožňuje kombinování různých materiálů podle náročnosti profilu dílu a šetří tak drahé materiály, užívané jen na exponovaných místech. Zajímavé jsou i postupy vnitřního a vnějšího povlakování. V rámci HIP je možné vzájemně kombinovat různé práškové složky nebo i prášek s pevnou látkou, a to všude tam, kde se tímto způsobem dosahuje stejnorodé struktury materiálů, bez pórů nebo různých vycezenin.
Izostatické lisování za tepla vděčí za svou renesanci už i vyřešené výrobě titanu, který dnes - tak jako před lety hliník a hořčík - vstupuje pro své mimořádné mechanické vlastnosti do popředí zájmu průmyslového využití. Titan a titanové slitiny vynikají souborem svých vlastností prakticky nad všemi kovy. Oproti ocelím mají zřetelně vyšší hustotu a pevnost, vyšší mez kluzu a jejich poměr mezi pevností a hustotou je vůbec nejvýhodnější ze všech kovů. Přesto je však u titanových slitin značným problémem odlévání bez výskytu pórů. A právě izostatické lisování za tepla dokáže dodatečným zhutněním vytvořit i u těchto odlitků homogenní strukturu bez pórů a lunkrů. Předností tohoto procesu, tj. kombinace lití a HIP, je při rovnoměrnější struktuře dosažení vyšší statické a především dynamické pevnosti, lepší tažnosti, lepší obrobitelnosti při jakostnějším povrchu obrobku, vyšší korozní odolnosti i vyšší životnosti dílů. Zkoušky, prováděné při složení odlitků Ti-Al-V, prokázaly po izostatickém lisování za tepla dokonce lepší materiálové vlastnosti i oproti kovaným slitinám.
Izostatické lisování za tepla však proniká i do jiných materiálových oblastí, mnohdy zcela neočekávaných. Pokud ještě zůstaneme u kovů, mohou se tímto způsobem za užití pájecí mezivrstvy spojovat různorodé materiály s podstatně odlišným koeficientem tepelné roztažnosti. U technického skla se metodou dodatečného HIP při odstraňování možných vad struktury zlepšují mechanické i optické vlastnosti. Zajímavé je např. i užití v oblasti implantátů kyčelních kloubů, kde se dodatečným zhutněním metodou HIP odstraňuje pórovitost dílů z materiálu na bázi oxidu zirkoničitého a oxidu hliníku a dosahuje se lepších mechanických vlastností, včetně lepší leštitelnosti.
Pro aplikaci technologie HIP je možné volit postup individuálního slinování ve speciální tlakové nádobě, ale ekonomicky se tato technologie vyplatí jen při dostatečné sériovosti výroby nebo při dostatečném počtu třeba i jiných , ale materiálově obdobných dílů, kterých je možné využít pro společný postup HIP v objemnějších tlakových komorách. Jejich nedostatek je však zatím brzdou rychlejšího rozvoje této technologie. Firmy, které se technologií izostatického lisování za tepla zabývají a které taková rozsáhlejší zařízení vlastní, jako jsou Sintec Keramic, Bodycote HIP-Gruppe či Sintec HTM AG, nabízejí proto zákaznickým způsobem využití technologie izostatického lisování za tepla i dalším zájemcům. Často mají tyto firmy vypracované a už ověřené vzorové postupy pro různé materiálové skupiny. Příkladem je tak postup Densal od firmy Bodycote, určený pro odstraňování mikropórovitosti hliníkových odlitků, nebo postupy pro vyhlazování optických skel či dosahování lepších mechanických vlastností u zdravotnických implantátů z technické keramiky. Sběrné cykly se organizují v jednotlivých materiálových skupinách, jako jsou především superslitiny, hliník a hliníkové slitiny, titan a titanové slitiny či nástrojová ocel. Pokud se zvolí pro technologii HIP jen závěrečné dokončení jinak připraveného výlisku, lze ke spékání v tlakové komoře předat tyto výlisky při 95% primární hustotě i bez obalu.