Témata
Reklama

Izostatické lisování za tepla

18. 07. 2005

Technologie izostatického lisování za tepla patří v oboru práškové metalurgie mezi metody tepelného slinování, při kterém práškový výlisek dosáhne požadovaných vlastností v důsledku působení souhrnu převážně fyzikálních procesů.

Prášková metalurgie, jejíž základní metody jsou známé už řadu let, prožívá v současné době určitou renesanci. K tomu přispívá jednak vývoj celé řady nových materiálů, pro které prášková metalurgie představuje optimální technologii zpracování, jednak vývoj nových technologií, včetně uplatnění laserové techniky. Obecnou výhodou práškové metalurgie je možnost výroby dílů složitých tvarů ve velkých sériích, a tedy i při optimalizovaných výrobních nákladech, vyplývajících z nižší energetické náročnosti proti litým a obráběným materiálům, i výhoda plynoucí z materiálových úspor vlivem minimálního odpadu technologie. Technologie práškové metalurgie dokáží dnes zpracovat téměř všechny kovy a jejich slitiny, a to i ty, které běžnými hutnickými procesy lze jen obtížně připravit.
Reklama
Reklama
Reklama

Zlepšení mechanických vlastností

Jednotlivé etapy výrobních postupů práškové metalurgie, od získávání prášků až po jejich spékání, se vyznačují celou řadou dílčích variant podle zadání úkolu a podle cíle, kterého je třeba tímto způsobem dosáhnout. K tradičním základním krokům patří i tvarování a hutnění výchozího prášku a posléze jeho spékání - tepelné zpracování, probíhající při teplotě nižší, než je bod tavení přinejmenším jedné ze složek systému. I tady je technologických možností více, od lisování v zápustkách přes vstřikování do formy, kování práškových polotovarů, protlačování prášků za tepla, válcování prášků až třeba po dynamické zhutňování. Pro vysokou kvalitu výlisků však v poslední době probouzí zájem metoda izostatického lisování, především pak prováděného za tepla (HIP - Hot Isostatic Pressing). Už při standardním izostatickém lisování (CIP - Cold Isostatic Pressing) lze působením rovnoměrného tlaku dosáhnout vysoké hustoty a homogenity výlisku, a to i u prášků, které jsou jinak obtížně lisovatelné (prášky W, Co, Mo a keramické prášky). Izostatickým lisováním lze vyrábět i součásti, které se nedají vyrobit lisováním v zápustkách, jako jsou součásti s velkým poměrem výšky k průměru, součásti se zkosenými povrchy nebo součástí s tenkou stěnou. Při technologii CIP se dosáhne stejnoměrné hutnosti výlisku postupem, kdy prášek naplněný v pryžovém, třeba i vytvarovaném pouzdru se vystaví v tlakové nádobě všestrannému rovnoměrnému tlaku plynného média, většinou argonu nebo hélia. Obecně platí, že mechanické vlastnosti získané při tomto izostatickém lisování jsou vyšší než při klasickém lisování, a tuto skutečnost dále podtrhuje do postupu zařazené spékání, kdy se k dosažení potřebných parametrů výlisku využívá nejen tlaku, ale i teploty. V průběhu jednoho cyklu tedy dochází v tlakové nádobě nejen k lisování, ale i ke spékání součásti. Prášek tady už není v pryžovém pouzdru, ale většinou se užívá formy kovových hladkých válcových pouzder nebo i pouzder z plechů různě vytvarovaných. Tento způsob lisování je přitom vhodný jak u vysokolegovaných ocelí, tak např. i u žárupevných superslitin, a využitím izostatického lisování za tepla byla připravena i technologie přípravy kompozitních materiálů. Některé studie ukazují na možnost využít izostatické lisování za tepla i k dodatečnému odstranění pórovitosti v odlévaných materiálech a podobně je možné odstranit trhliny i v součástkách, které vznikly při creepovém namáhání. U nástrojových ocelí se práškovou metalurgií dosahuje oproti konvenčním způsobům výroby jemnější a rovnoměrnější karbidické struktury, projevující se na lepších mechanických vlastnostech nástrojů, jako je větší houževnatost a odolnost proti opotřebení i při vyšších řezných rychlostech. U rychlořezné oceli, vyrobené metodou HIP, se v porovnání s klasicky vyrobenou rychlořeznou ocelí dosáhlo větší houževnatosti, lepší schopnosti k broušení a zvýšení trvanlivosti až o 80 %.

Reference z praxe

Dobré zkušenosti s metodou HIP má např. firma Bodycote, a to u odvalovacích fréz z rychlořezné oceli, kde oproti klasickému materiálu dochází při jemnějším a rovnoměrnějším rozložení grafitu jak k vyšší houževnatosti materiálu, tak i k jeho vyšší odolnosti proti opotřebení, a tedy i k delší životnosti frézy. Známý německý výrobce nástrojových materiálů Edelstahl Witten-Krefeld GmbH používá izostatické lisování za tepla i pro výrobu nejnáročnějších nástrojů z materiálů typu Ferro-Titanit, kde tvrdá složka karbidu titanu TiC představuje 34 - 45 % obj. v pojivu z ocelí a různých jiných slitin. Jako alternativní způsob se zde používá i izostatické lisování za studena s následným vakuovým spékáním za teploty v rozsahu mezi 1200 a 1500 oC. Ferro-Titanit je obrobitelným a vytvrzovatelným materiálem s vlastnostmi ocele a tvrdokovů s vysokou odolností proti opotřebení.

Další využití

Izostatické lisování za tepla je vhodné nejen na výrobu různých druhů vysokolegovaných ocelí, ale je možné ho použít i pro žárupevné superslitiny na bázi niklu, kobaltu a s vysokým obsahem dalších legujících prvků. Princip difuzního spojování při HIP umožňuje kombinování různých materiálů podle náročnosti profilu dílu a šetří tak drahé materiály, užívané jen na exponovaných místech. Zajímavé jsou i postupy vnitřního a vnějšího povlakování. V rámci HIP je možné vzájemně kombinovat různé práškové složky nebo i prášek s pevnou látkou, a to všude tam, kde se tímto způsobem dosahuje stejnorodé struktury materiálů, bez pórů nebo různých vycezenin.
Izostatické lisování za tepla vděčí za svou renesanci už i vyřešené výrobě titanu, který dnes - tak jako před lety hliník a hořčík - vstupuje pro své mimořádné mechanické vlastnosti do popředí zájmu průmyslového využití. Titan a titanové slitiny vynikají souborem svých vlastností prakticky nad všemi kovy. Oproti ocelím mají zřetelně vyšší hustotu a pevnost, vyšší mez kluzu a jejich poměr mezi pevností a hustotou je vůbec nejvýhodnější ze všech kovů. Přesto je však u titanových slitin značným problémem odlévání bez výskytu pórů. A právě izostatické lisování za tepla dokáže dodatečným zhutněním vytvořit i u těchto odlitků homogenní strukturu bez pórů a lunkrů. Předností tohoto procesu, tj. kombinace lití a HIP, je při rovnoměrnější struktuře dosažení vyšší statické a především dynamické pevnosti, lepší tažnosti, lepší obrobitelnosti při jakostnějším povrchu obrobku, vyšší korozní odolnosti i vyšší životnosti dílů. Zkoušky, prováděné při složení odlitků Ti-Al-V, prokázaly po izostatickém lisování za tepla dokonce lepší materiálové vlastnosti i oproti kovaným slitinám.
Izostatické lisování za tepla však proniká i do jiných materiálových oblastí, mnohdy zcela neočekávaných. Pokud ještě zůstaneme u kovů, mohou se tímto způsobem za užití pájecí mezivrstvy spojovat různorodé materiály s podstatně odlišným koeficientem tepelné roztažnosti. U technického skla se metodou dodatečného HIP při odstraňování možných vad struktury zlepšují mechanické i optické vlastnosti. Zajímavé je např. i užití v oblasti implantátů kyčelních kloubů, kde se dodatečným zhutněním metodou HIP odstraňuje pórovitost dílů z materiálu na bázi oxidu zirkoničitého a oxidu hliníku a dosahuje se lepších mechanických vlastností, včetně lepší leštitelnosti.
Pro aplikaci technologie HIP je možné volit postup individuálního slinování ve speciální tlakové nádobě, ale ekonomicky se tato technologie vyplatí jen při dostatečné sériovosti výroby nebo při dostatečném počtu třeba i jiných , ale materiálově obdobných dílů, kterých je možné využít pro společný postup HIP v objemnějších tlakových komorách. Jejich nedostatek je však zatím brzdou rychlejšího rozvoje této technologie. Firmy, které se technologií izostatického lisování za tepla zabývají a které taková rozsáhlejší zařízení vlastní, jako jsou Sintec Keramic, Bodycote HIP-Gruppe či Sintec HTM AG, nabízejí proto zákaznickým způsobem využití technologie izostatického lisování za tepla i dalším zájemcům. Často mají tyto firmy vypracované a už ověřené vzorové postupy pro různé materiálové skupiny. Příkladem je tak postup Densal od firmy Bodycote, určený pro odstraňování mikropórovitosti hliníkových odlitků, nebo postupy pro vyhlazování optických skel či dosahování lepších mechanických vlastností u zdravotnických implantátů z technické keramiky. Sběrné cykly se organizují v jednotlivých materiálových skupinách, jako jsou především superslitiny, hliník a hliníkové slitiny, titan a titanové slitiny či nástrojová ocel. Pokud se zvolí pro technologii HIP jen závěrečné dokončení jinak připraveného výlisku, lze ke spékání v tlakové komoře předat tyto výlisky při 95% primární hustotě i bez obalu.
Reklama
Vydání #7,8
Kód článku: 50712
Datum: 18. 07. 2005
Rubrika: Inovace / Materiály
Autor:
Firmy
Související články
Aplikace nanomateriálů ve strojírenství

Nanotechnologie umožňují vývoj nových generací kompozitů s vylepšenou funkčností a širokou škálou aplikací. V současnosti nanokompozity představují mnoho aplikací v mnoha průmyslových oborech. Užitné vlastnosti nanomateriálů vyplývají z jejich výjimečných fyzikálních a chemických vlastností, velikosti, tvaru či povrchové morfologii. Velikostní efekt (size efect) umožňuje výrazně zlepšovat užitné vlastnosti konvekčních materiálů. Nanotechnologie díky svému inovačnímu potenciálu již dnes výrazně ovlivňují moderní průmyslové produkty.

Laser jako nástroj: Kovy pod palbou fotonů

Předchozí díly popisovaly nastavení stroje a kontrolu procesu, jako by laserový paprsek byl univerzálním skalpelem. V praxi je však určujícím faktorem materiál, podle něhož se odvíjí nejen volba vlnové délky, ale i celková strategie obrábění. V tomto díle bude proto řeč o kovových materiálech a jejich proměnlivé kapacitě pohltit energii dopadajících fotonů.

Ve znamení kvality: Vstupní kontrola snáze a rychleji

Stabilita a jakost výrobního procesu vychází mimo jiné z předpokladu, že konzistentní a kvalitní je již vstup v podobě materiálu, z něhož se vyrábí. To ověřuje systém vstupních kontrol, které je zpravidla nutné provádět v laboratorních podmínkách. Dnes však existují i analytické a spektroskopické metody, jimiž lze kontrolovat materiál přímo během přejímky.

Související články
EMO Hannover - pět měsíců do startu

Jak mohou evropské výrobní společnosti uspět v celosvětové konkurenci? Jednou z metod, kterými toho lze docílit, je využívání inovativních materiálů. Pokud chcete zjistit, jak na to, pak vaše kroky ve dnech 22. až 26. září zajisté zamíří na hannoverské výstaviště. V těchto dnech se zde bude totiž konat přední světový veletrh výrobních technologií - EMO.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum výrobních manažerů

Jak se odráží ve vaší výrobě stále přetrvávající nedostatek materiálových vstupů? Jak to ovlivňuje chod vaší firmy, plánování průchodu zakázky výrobou? Navýšení cen surovin musíte pravděpodobně promítnout do výsledných cen vašich produktů. Jak na to reagují odběratelé?

Odlehčovací optimalizace 3D tištěné frézy

Vývoj v oboru obrábění se tradičně potýká s mimořádným dynamickým zatížením soustavy na straně jedné a požadavky na přesnost a produktivitu obrábění na straně druhé. Nalezení takové konstrukce nástroje, která odolá extrémním provozním podmínkám, a přitom umožní proces obrábění urychlit, může vést k zefektivnění výrobního procesu. Příkladem toho může být vývoj odlehčené frézovací hlavy. Dosavadní konstrukce obráběcích nástrojů vycházely z jednolitých plných tvarů zaručujících vysokou tuhost na úkor dynamických vlastností nástroje. Změnou vnitřní struktury je však možné najít optimum mezi těmito protichůdnými požadavky.

Zcela jiné možnosti s aditivními technologiemi

Nadnárodní společnost General Electric napříč všemi svými dceřinými společnostmi neustále prohlubuje obrovské know-how. Vlastní zkušenosti s vývojem aditivně vyráběných částí zejména pro potřeby leteckého průmyslu přesahující již dvě dekády daly podnět ke vzniku zákaznického centra. GE Additive otevřela v roce 2017 zákaznické centrum (Customer experience center – CEC) kousek od Mnichova, kde firmám nabízí pomoc s nelehkými začátky s aditivními technologiemi.

Finance pro podnikání - Zaostřeno na úspory energie

„Je lepší dobrý úvěr a podpora úvěru než dotace. Jen tak se prokáže životaschopnost projektu.“ To jsou slova Ing. Vladimíra Fabera, zakladatele a dnes předsedy dozorčí rady české strojírenské společnosti FMP.

Cena MM Award na EMO 2019

Také v roce 2019 došlo na udílení cen MM Award. Jedná se o oficiální a jediné ceny udělované na veletrhu EMO. Porota i letos vybírala z mnoha přihlášených exponátů, nejen německých výrobců. Do užšího výběru se jich dostalo jen pár, a nakonec bylo rozdáno pět hlavních cen v pěti kategoriích. S prázdnou neodešly ani firmy, jejichž produkty se ocitly na druhém a třetím místě. I v tomto roce došlo k jistému „posunu“ ve vnímání obsahu jednotlivých kategorií, a tedy i oceněných produktů. Pojďme se podívat na vítězné exponáty podívat jednotlivě. Je to lehký nástin toho, jak EMO vidí němečtí kolegové.

Vliv složek ochranných atmosfér na WAAM

Svařování v současné době není už pouze technologií ke spojování materiálů. S rozvojem aditivní výroby strojních součástí lze tento proces využít také pro výrobu komplexních
a geometricky složitých součástí. Technologie WAAM využívá svařování pro vrstvení jednotlivých svarových housenek do tvaru vyráběné strojní součásti a je charakterizována mnoha proměnnými – mimo jiné i účinky ochranné atmosféry. Cílem příspěvku je zhodnotit vliv jednotlivých složek ochranných atmosfér používaných pro MAG svařování.

Made in Česko - Romantické tóny z Hradce Králové

V roce 1948 byla doslova ze dne na den znárodněna česká firma Petrof vyrábějící dokonalé, světově proslulé klavíry. Její majitel, dědeček dvou dam a pradědeček třetí, tedy těch, které v současné době firmu úspěšně vedou, musel tehdy okamžitě svoji továrnu opustit. O dlouhou řadu let později se, nejen díky revoluci, ale i díky nezměrnému úsilí jeho samého i jeho potomků, podařilo firmu, která figuruje na předním místě mezi českým „rodinným stříbrem“, vrátit do rukou rodiny Petrofů.

Kombinace technologií slévání a 3D tisku

Aditivní technologie přinášejí do oboru slévárenství nový pohled na věc a výrazně ovlivňují nejen proces výroby odlitků, ale i myšlení pracovníků ve slévárnách. Aditivní výroba zásadním způsobem mění zavedené pracovní postupy, systémy práce s výrobní dokumentací, technickou přípravu výroby a technologii výroby odlitků. Mění také možnosti konstrukce odlitků včetně jejich tvarové náročnosti. Proto můžeme bez přehánění tvrdit, že celou slévárnu a její postup výroby odlitků lze vměstnat do jednoho stroje - 3D tiskárny na kovy.

Výuka a výzkum aditivních technologií

Inovativní výrobní technologie nacházejí své místo také v technickém vzdělávání. Do svých osnov je dříve či později zakomponovaly všechny technické vysoké školy. Avšak pořízení nákladných technologií se neobejde bez podpory ze strany průmyslového výzkumu. Na Fakultě strojní ČVUT v Praze nyní disponují úplně novým zařízením M2 cusing pro výrobu dílů metodou DMLS německého výrobce Concept Laser, dnes působící pod značkou GE Additive. Stroj dodala společnost Misan a technologie slouží primárně pro výzkum v leteckém průmyslu.

Moskva ve znamení trubek a drátů

Oblíbené příležitosti k setkání lidí z branží trubek a drátů se v roce 2019 uskuteční v Moskvě, ale v rozdílných termínech. Přední ruský veletrh drátů a kabelů – wire Russia – se zde uskuteční od 18. do 20. června 2019, zatímco kombinace veletrhů Tube Russia / Metallurgy Russia / Litmash Russia se bude konat o měsíc dříve. Na rozsáhlé ploše moskevského veletržního areálu Krasnaya Presnya očekávají pořadatelé v obou případech rekordní účast.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit