Témata
Reklama

Koncepce obráběcích a tvářecích strojů v Evropské unii

17. 05. 2004

Proces vstupu ČR do EU byl spojen s postupným uplatňováním směrnic nového a globálního přístupu v řadě průmyslových oborů. Toto uplatňování je spojeno zejména s odstraňováním překážek v obchodu. Hledisko obchodu však není jediným hlediskem při uplatňování směrnic.

V oboru obráběcích strojů stejně jako v ostatních oborech se při uplatňování směrnic jedná i o hledisko provozní bezpečnosti a environmentu. Obecné požadavky na bezpečnost jsou pro obráběcí a tvářecí stroje zakotveny v následujících směrnicích Evropského parlamentu a Rady.
Reklama
Reklama
Reklama

Směrnice 98/37/EC

Směrnice z 22. června 1998 pojednává o sbližování právních předpisů členských států, týkajících se strojních zařízení ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/79/EC z 27. října 1998 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro.
Směrnicí 98/37/EC je zrušena směrnice 89/392/EEC a její změny. Tato směrnice rozděluje strojní zařízení do dvou skupin. První skupinu tvoří ta zařízení, pro která může výrobce vydat prohlášení o shodě a aplikovat značku shody bez účasti třetí strany na posouzení shody.
Strojní zařízení zařazená do druhé skupiny jsou považována za více nebezpečná, protože nebezpečí, která vznikají při jejich provozu, jsou závažnější. Pro tato zařízení je pro posouzení shody požadována účast notifikovaného orgánu, který může být různého druhu v závislosti na způsobu splnění základních požadavků. Použije-li výrobce harmonizované technické normy, je postačující uložení technické dokumentace u notifikovaného orgánu. Dalším stupněm účasti je prostudování a posouzení této dokumentace.
Před uvedením na trh výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce se sídlem ve Společenství předloží vzorek strojního zařízení k ES přezkoušení podle přílohy VI směrnice 98/37/EC pro následující strojní zařízení:
    Kotoučové pily (s jedním nebo několika kotouči) pro zpracování dřeva a podobných materiálů nebo pro zpracování masa a podobných materiálů.
    Srovnávací frézky pro zpracování dřeva s ručním posuvem obrobku.
    Tloušťkovací frézky pro jednostranné obrábění dřeva s ručním vkládáním a/nebo vyjímáním.
    Pásové pily s pevným nebo pohyblivým stolem a pásové pily s pohyblivým vozíkem, s ručním vkládáním a/nebo vyjímáním pro zpracování dřeva a podobných materiálů nebo pro zpracování masa a podobných materiálů.
    Kombinované stroje pro zpracování dřeva a podobných materiálů uvedené v bodech 1 až 4 a v bodu 7.
    Čepovací stroje pro zpracování dřeva s ručním posuvem obrobku a s několika držáky nástrojů.
    Svislé frézky s ručním posuvem obrobku pro zpracování dřeva a podobných materiálů.
    Přenosné řetězové pily pro zpracování dřeva.
    Lisy včetně ohraňovacích lisů pro zpracování kovů za studena s ručním vkládáním a/nebo vyjímáním, jejichž pohyblivé pracovní části mohou mít zdvih přesahující 6 mm a rychlost vyšší než 30 mm/s.
    Lisy na plasty nebo vstřikovací lisy s ručním vkládáním nebo vyjímáním.
    Lisy na pryž nebo vstřikovací lisy s ručním vkládáním nebo vyjímáním.

Další předpisy, které je nutné při posuzování strojních zařízení vzít v úvahu, jsou:

Směrnice 73/23/EEC

Tato směrnice se zabývá harmonizací právních předpisů členských států týkajících se elektrických zařízení určených pro užívání v určených mezích napětí a její změnou 93/68/EEC.

Směrnice 89/336/EEC

Směrnice pojednávající o sbližování právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility a její změny 92/31/EEC a 93/68/EEC.
Při posuzování strojních zařízení je nutné vzít v úvahu i další směrnice týkající se jednoduchých tlakových nádob nebo zařízení. Výrobce musí sám posoudit, které směrnice se na dané strojní zařízení vztahují.
Změna směrnice 73/23/EEC, obsažená ve směrnici 93/68/EEC, stanoví podmínky, které musí výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce pro Evropské společenství splnit, aby na elektrická zařízení mohl připojit označení CE. Připojení tohoto označení je jednou z podmínek, jejichž splnění opravňuje k uvedení elektrického zařízení na společný trh ES. Změna směrnice 89/336/EEC obsažená ve směrnici 93/68/EHS upřesňuje podmínky, které musí výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce pro Evropské společenství splnit, aby na elektrická zařízení mohl připojit označení CE.
Dále je nutné brát v úvahu následující rozhodnutí Komise:
    rozhodnutí Komise 98/100/EC ze dne 22. ledna 1998 o zveřejnění odkazu na normu EN 692 "Mechanické lisy - bezpečnost" podle směrnice Rady 89/392/EC. Tento odkaz obsahuje upozornění, že ustanovení normy, která se týkají lisů se spojkami s tvarovým stykem, neposkytují shodu se základními požadavky směrnice 89/392/EEC;
    rozhodnutí Komise 2002/1002/EC o zveřejnění odkazu na normu EN 848-3 "Bezpečnost dřevozpracujících strojů - Jednostranné frézky s rotujícím nástrojem - Část 3: Číslicově řízené vyvrtávačky a horní frézky" v Úředním věstníku Evropských společenství v rámci směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/37/EC. V tomto odkazu je odmítnuta námitka, že norma EN 848-3 nesplňuje základní požadavky směrnice 98/37/EC. Proto odkaz na tuto normu nebude vyřazen ze seznamu norem zveřejněných v Úředním věstníku Evropských společenství, norma nadále poskytuje předpoklad shody s ustanoveními směrnice 98/37/EC.

Návaznost na národní legislativu

Směrnici 98/37/EC ve znění článku 21 odst. 1 směrnice č. 98/79/EC obsahuje nařízení vlády č. 24/2003 Sb. z 9. prosince 2002, kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení. Toto nařízení ruší nařízení vlády číslo 170/1997 Sb., 15/1999 Sb. a 283/2000 Sb.
Směrnici 73/23/EEC ve znění směrnice 93/68/EEC obsahuje nařízení vlády č. 17/2003 Sb. z téhož dne, kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí. Toto nařízení ruší nařízení vlády č. 168/1997 Sb. a 281/2000 Sb.
Směrnici 89/336/EEC ve znění směrnice 91/263/EEC, směrnice 92/31/EEC a směrnice 93/68/EEC obsahuje nařízení vlády č. 18/2003 Sb., také z 9. prosince 2002, kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility. Toto nařízení ruší nařízení vlády č. 169/1997 Sb. a 282/2000 Sb.
Uvedené směrnice jsou uplatněny v harmonizovaných technických normách obráběcích, tvářecích a dřevozpracujících strojů (viz tabulka).
Jakub Mašek, VŠE
Jaroslav Skopal, ČSNI
Osvěta pojmů a pravidel
Pokud máte specifické přání, týkající se vysvětlení určitých pojmů z oblasti norem, kontaktujte redakci na adrese: [email protected].

Uspořádání technické normalizace v ČR

Rámcové organizační zabezpečení národní normalizace vyplývá ze zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Je vícestupňové a je zajišťováno těmito orgány a organizacemi:
    Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO);
    Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ);
    Českým normalizačním institutem (ČSNI).
Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústředním orgánem státní správy - má v kompetenci technickou normalizaci, koncepci rozvoje a přípravu legislativního procesu.
ÚNMZ je rozpočtovou organizací v rezortu MPO a zabezpečuje úkoly, které vyplývají ze zákona č. 22/1997 Sb. Mezi jeho hlavní povinnosti v oblasti technické normalizace patří dohlížet na využívání státních prostředků na tvorbu norem a plnění závazků z mezinárodních smluv. Využívání státních prostředků na tvorbu norem zabezpečuje smluvně s pověřenou právnickou osobou (ČSNI). ÚNMZ také určuje harmonizované české technické normy, které oznamuje ve Věstníku ÚNMZ. Ve smyslu ustanovení § 19 výše citovaného zákona vede správní řízení o pokutě za neoprávněné označení dokumentu značkou ČSN a za neoprávněné rozmnožení nebo rozšíření české technické normy.
Český normalizační institut je výkonným orgánem národní technické normalizace, zřízeným k 1. 1. 1993 Ministerstvem hospodářství jako příspěvková organizace. Základními činnostmi jsou tvorba českých technických norem, vydávání a distribuce českých technických norem, poskytování informací o technických normách národních, mezinárodních a zahraničních a spolupráce s nevládními evropskými a mezinárodními organizacemi, které se zabývají technickou normalizací.
Reklama
Vydání #5
Firmy
Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

MM Glosa: Výprodej evropské DNA

Z dějin známe mnoho způsobů, jak se dobývají pevnosti. Ten dnešní s historickou strategií obléhání nemá nic společného. Jde o klasickou akvizici, formálně zcela v pořádku. Nepadají žádné hradby, nesundávají se vlajky, jen se v tichosti změní majitel. A s ním i další věci – kdo rozhoduje, co se v továrně vyrobí, komu se to prodá a kam putují výkresy, data a know-how.

Made in Česko: Tam, kde věří, že sníh má budoucnost

Příběh podkrkonošské značky Lusti se začal psát již v ranných 90. letech. Dnes, po více než 30 letech, ukazuje, že když se spojí manuální zručnost, láska k zimním sportům a nekompromisní lpění na tradiční konstrukci, může i v malém krkonošském městě vzniknout moderní výrobní podnik, jehož produkty konkurují největším světovým hráčům. Milan Luštinec, zakladatel a majitel firmy z Žacléře, vybudoval rodinnou manufakturu, která si i při roční produkci kolem 6 000 párů lyží zachovává charakter poctivé malosériové rukodělné práce.

Související články
Vysokoteplotní pára z lehkovodních SMR

Pokročilé reaktory IV. generace slibují páru o teplotách 500 °C a vyšších, do komerčního provozu se však dostanou nejdříve kolem roku 2050. Lehkovodní malé modulární reaktory (SMR) budou k dispozici o deset i více let dříve, jejich pára ale dosahuje jen necelých 300 °C. Mezeru mezi oběma generacemi může překlenout sekundární stupeň mechanické komprese páry. Článek představuje koncept multiaplikačního teplárenského a průmyslového komplexu MASMRaK a ukazuje jej na reaktorech NuScale VOYGR a NUWARD 400 i na příkladech konkrétních českých tepláren.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Laser jako nástroj: Světlem proti nečistotám

Laser lze použít i v situacích, kdy je potřeba zbavit povrch nežádoucích vrstev, např. při přípravě svarových ploch, při čištění forem nebo při odstraňování starého nátěru. Díky přesně řízenému působení umožňuje lokální a opakovatelné čištění bez abraziv či chemických lázní. Zásadní je přitom rovnováha mezi účinným odstraněním nečistot a ochranou podkladu.

Tvoje ekonomie: Průvodce světem rozhodování (nejen) pro strojaře

Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V tomto seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvanou Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme na to, proč je člověk alfou a omegou tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „goodmanismus“.

Ve znamení kvality: Proměny průmyslové kontroly

Zajišťování kvality se v průběhu staletí proměnilo z osobní odpovědnosti řemeslníka v komplexní disciplínu, která prostupuje celým výrobním procesem. Za tímto vývojem stojí nejen technologický pokrok, ale také zásadní změny v organizaci práce, rozvoj statistických metod a nové přístupy k řízení průmyslových podniků.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Rozhodujeme na čtyři roky, plánujeme na 10 let

V minulém, říjnovém příspěvku jsem psal o tom, že nám nedocházejí nápady, ale lidé. Od té doby jsem si uvědomil, že ten problém má ještě jednu vrstvu, a ta je nepříjemnější. Nejde jen o to, že lidí je málo. Jde o to, že skoro všechno, co by s tím mohlo pohnout, trvá déle, než vydrží ten, kdo o tom rozhoduje.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

Všude kolem nás jsou stroje

Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Docházejí nám lidé, ne nápady

V zářijovém příspěvku jsem psal o čínském modelu Kimi K3, který se dostal na první místo žebříčku Frontend Code Arena, před tehdejší nejlepší americké modely. Vypadalo to jako špatná zpráva pro Západ. Za pár týdnů se ukázalo, že tato mince má i druhou stranu.

Made in Česko: Chutná (nejen) česká tradice

Když se před více než 10 lety spoluzakladatelé společnosti Knedlíky Láznička rozhodli založit firmu zaměřenou na výrobu knedlíků, čelili poměrně značné skepsi okolí. Tento segment byl vnímán odbornou i laickou veřejností jako nekvalitní, nemoderní a výživově neatraktivní. Vladimír Zikmunda a šéfkuchař Petr Kosiner se však rozhodli dokázat, že i hromadně vyráběný knedlík může mít špičkovou kvalitu, chutnat jako od babičky a stát se vynikající součástí moderní gastronomie.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit