Témata
Zdroj: Gordic

Legislativa jako motor inovací v IT

České organizace vstupují do klíčového období, kdy se v letech 2026-2027 postupně naplno projeví nové legislativní rámce v oblasti kybernetické bezpečnosti, umělé inteligence a digitálních služeb. Vedle již účinného zákona o kybernetické bezpečnosti nabudou v srpnu 2026 a 2027 plné účinnosti hlavní části evropského nařízení AI Act a od roku 2027 také zákon o právu na digitální služby. Nyní je tak správný čas na systematickou přípravu - analýzu dopadů, plánování změn a integraci nových požadavků do stávajících IT a procesních struktur.

Reklama

Nová legislativa přitom nepředstavuje jen povinnosti, ale i příležitost k modernizaci IT, k posílení bezpečnosti, k zefektivnění služeb a k budování důvěry zákazníků i občanů v digitálním prostředí.

Nové povinnosti pro tisíce organizací

Od 1. listopadu 2025 platí nový zákon o kybernetické bezpečnosti nZoKB, který nahradil dosavadní právní rámec a zásadně rozšířil okruh regulovaných subjektů. V platnost vešly i tři prováděcí vyhlášky: o regulovaných službách, o bezpečnostních opatřeních pro poskytovatele regulované služby v režimu vyšších povinností a o bezpečnostních opatřeních pro poskytovatele regulované služby v režimu nižších povinností.

Nová legislativa, vycházející z evropské směrnice NIS2, staví na principu proporcionality, tzn. že organizace musí zavádět taková opatření, která odpovídají jejich skutečným rizikům. Prvním krokem by proto měla být identifikace aktiv a analýza rizik, z nichž vyplyne, jaká opatření mají být zavedena „v nezbytné míře“.

Podle Františka Janů ze společnosti Gordic už legislativa na dotčené organizace klade konkrétní povinnosti: Organizace měly do konce loňského roku povinnost ohlásit regulované služby a kontaktní údaje na portálu Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Pokud organizace tuto skutečnost zjistí dodatečně, je nutné realizovat hlášení neodkladně. Jde o vážnou skutkovou podstatu, za kterou hrozí velmi vysoké pokuty. Pomoci s určením může kalkulačka NÚKIB, která umožňuje předběžně posoudit, do jakého režimu regulace daná organizace nebo jí poskytovaná služba spadají.

Dalšími kroky, které by měly následovat, jsou analýza rizik, zpracování bezpečnostní dokumentace, nastavení zodpovědností a řízení, případně zavedení adekvátních bezpečnostních opatření, dále školení zaměstnanců a zajištění monitoringu včetně hlášení bezpečnostních incidentů. „Tyto procesy je vhodné integrovat do stávajících IT struktur, nikoli je budovat zcela odděleně. Je třeba si uvědomit, že zajištění kybernetické bezpečnosti není jednorázový projekt, ale dlouhodobý proces a že ty organizace, které nedisponují potřebnými zdroji na realizaci některých bezpečnostních opatření vlastními lidmi, mohou využít softwarové nástroje a služby třetích stran,“ upřesňuje František Janů.

Aplikace Gordic Cyber Security Audit, určená pro analýzu rizik a pro řízení kybernetické bezpečnosti (Zdroj: Gordic)

AI Act: Evropa reguluje umělou inteligenci

Evropská unie se stala prvním regionem na světě, který přijal komplexní právní rámec pro umělou inteligenci. Od 1. srpna 2024 platné nařízení AI Act má za cíl zajistit bezpečné a transparentní využívání AI napříč sektory. Nařízení nahlíží na systémy umělé inteligence podle míry rizika, jak mohou ohrozit uživatele na základních lidských právech nebo na bezpečnosti – od minimálního až po vysoké. Pro vysoce rizikové systémy, například pro systémy využívané ve zdravotnictví, dopravě nebo správě veřejných agend, stanovuje povinnost vedení dokumentace, řízení rizik, lidského dohledu a zajištění transparentnosti.

Ačkoli jde o nařízení EU, které je přímo použitelné a které není nutné převádět do českých zákonů, vznikl na národní úrovni návrh adaptačního zákona o umělé inteligenci. Jeho cílem je připravit české prostředí na praktické uplatňování pravidel, aniž by ukládal nové povinnosti nad rámec nařízení AI Act. Soustředí se hlavně na určení odpovědných orgánů a nastavení kontrolních postupů.

Na úrovni EU byla přijata také směrnice o odpovědnosti za vadné výrobky, která rozšířila definici výrobku právě o systémy umělé inteligence.

Specialistka na legislativu eGovernmentu Simona Kobylková ze společnosti Gordic upozorňuje, že samotné nařízení AI Act vstoupilo v platnost již v srpnu 2024, nicméně jeho účinnost je postupná: „Část týkající se zakázaných systémů, které představují nepřijatelné riziko, vstoupila v účinnost 2. února 2025. Pravidla týkající se obecných modelů umělé inteligence pak nabyla účinnosti loni v srpnu. Hlavní části nařízení AI Act, mezi něž budou spadat i vysoce rizikové systémy a požadavky na jejich regulaci, nabudou účinnosti v srpnu 2026, přičemž k úplnému rozvinutí celého legislativního rámce dojde v srpnu 2027.“

Podle Kobylkové by firmy i instituce měly už nyní provést inventuru využívaných AI systémů a vyhodnotit, zda tyto systémy spadají do některé z regulovaných kategorií: „Kdo používá systémy s vyšší mírou rizika, měl by zkontrolovat smluvní vztahy s dodavateli, nastavit odpovědnostní pravidla, doplnit technickou dokumentaci, zavést interní směrnice a zajistit školení a kontrolní postupy.“

Reklama
Reklama
Reklama

Digitální služby: nový přístup k úřednímu styku a evropská peněženka

Další klíčovou legislativní úpravou je zákon o právu na digitální služby (ZoPDS), jehož plná účinnost je naplánována na začátek roku 2027. Tento zákon má umožnit, aby všechny úřední úkony mohly být prováděny digitálně – od podání přes podpis až po doručení dokumentu. Zákon vychází z principu, že občan by měl mít možnost vyřídit své záležitosti se státem zcela on-line (bez nutnosti fyzické přítomnosti), a mimo jiné přináší také instituty, jako je např. digitální zastoupení, fikce úředně ověřeného podpisu a integrace informačních systémů veřejné správy s tzv. evropskou peněženkou digitální identity (EUDI Wallet).

Podle odborníka na legislativu a e-government Víta Cvrčka ze společnosti Gordic se nyní nacházíme v rozhodujícím období, kdy se připravují konkrétní metodiky a technické standardy. „Instituce, organizace a úřady by se přitom neměly zaměřovat jen na formální stránku, ale především na funkčnost a použitelnost digitálních služeb pro občany. Ty musí být nejen bezpečné, ale i uživatelsky srozumitelné,“ upozorňuje Cvrček.

Evropská digitální peněženka (EUDI Wallet), která má nahradit dnešní systém eDoklady, bude sloužit nejen pro uchovávání dokladů, ale také pro ověřování totožnosti a sdílení ověřených atributů, jako jsou například profesní kvalifikace nebo oprávnění. „S tímto vývojem souvisí i rozšiřování možnosti kvalifikovaného podepisování s využitím peněženky, které umožní občanům podepisovat dokumenty bezpečně a bez nutnosti fyzických čipových karet. Tento model se rychle stává standardem v celé EU a je považován za klíčový krok k plné digitalizaci veřejné správy,“ upozorňuje Vít Cvrček.

Reklama

Společný jmenovatel: důvěra a bezpečnost

Všechna zmíněná opatření – nZoKB, AI Act i ZoPDS – směřují k jednomu cíli, jímž je zvýšení důvěryhodnosti a bezpečnosti digitálního prostředí. Evropa se tímto směrem posouvá systematicky, ale úspěch bude záviset především na včasné přípravě jednotlivých organizací. Z jejich pohledu by nemělo jít jen o naplnění legislativních požadavků – nové rámce jim přinášejí také příležitost k zefektivnění procesů, modernizaci IT infrastruktury a posílení důvěry jejich zákazníků, partnerů a uživatelů. Odborníci se shodují na tom, že „je pozdě začít řešit soulad s legislativou až ve chvíli, kdy je platná“.

Pro české firmy i instituce jsou proto následující měsíce obdobím, kdy je potřeba analyzovat, plánovat a implementovat – a přemýšlet o právních povinnostech ne jako o překážce, ale jako o příležitosti ke zlepšení potřebných procesů i ke zlepšení bezpečnosti.

Související články
AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Bezpečnost vašich dat stokrát jinak

Šestý díl našeho seriálu podcastů o kyberbezpečnosti se zabývá okamžikem, kdy obdržíme výsledky analýzy rizik. Na jejich základě se musíme rozhodnout, jak dále postupovat, zejména, zda neexistují nějaká rizika vytvářející maximální stupeň nebezpečí, na které je třeba reagovat okamžitě. Zjištěná rizika musíme konfrontovat s existujícími bezpečnostními opatřeními a zpracovat tzv. benchmark stavu informační bezpečnosti popisující skutečný stav v porovnání s tím, jak by měly být naplněny požadavky dle principů normy ČSN ISO/IEC 27002 nebo ZKB. S podrobnostmi vás opět seznámí profesor Vladimír Smejkal.

Ve znamení kvality: Možnosti a úskalí strojového vidění

Uplatnění umělé inteligence v průmyslové výrobě slibuje usnadnění lidské práce, snížení chybovosti a nepřetržitý monitoring kvality i technického stavu výrobního prostředí. Mezi ideálními laboratorními podmínkami a reálnou výrobou však existují zásadní rozdíly, přičemž ani sebelépe vytvořený model neobstojí bez dlouhodobé péče a konzistentního sběru dat.

Související články
Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Kyberbezpečnost v průmyslu: Mít data v cloudu, nebo doma pod zámkem?

V roce 2026 už není otázkou, zda výrobu digitalizovat, ale jak zajistit, aby digitální srdce výrobního podniku - jeho data - zůstalo v bezpečí a dostupné i v dobách geopolitické nestability. Pro strojírenské firmy, které tvoří páteř české ekonomiky, se rozhodování mezi cloudem a vlastním serverem (on-premise) posunulo z úrovně "IT nákladů" na úroveň "strategické kontinuity výroby".

Trendy v logistice a dopravě pro rok 2026

Logistika v tomto období vstupuje do pokročilé fáze technologického rozvoje, kde se digitalizace a automatizace stávají běžným standardem a jsou integrovány do všech úrovní provozu. Agentura Aspen.pr požádala manažery několika společností o názor na trendy, které letos budou tento obor formovat.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Bezpečnost vašich dat stokrát jinak

Pravděpodobně nikdo z nás nesouhlasí s prostoduchým vyjádřením jednoho z bývalých ministrů vnitra ČR, že jej každý může odposlouchávat, protože on nic špatného nedělá. Naopak. Informace jsou dnes jednou z nejcennějších komodit, a chceme-li přežít ve stále ostřejší konkurenci a současně utajit svá citlivá data (obchodní tajemství, osobní údaje apod.), musíme tak činit soustavně, systematicky a na odpovídající odborné úrovni.

Bezpečnost vašich dat stokrát jinak

Sedmý díl našeho seriálu upozorňuje, že ideální přístup spočívá v budování komplexního systému řízení bezpečnosti informací. Existují však výjimky v případech, kdy bylo identifikováno akutní nebezpečí. Tím může být útok na data firmy, tedy jejich zašifrování ransomwarem. V podcastu jsou popsány metody zálohování i možná ochrana před napadením jako takovým.

Anketa: Máte svá data v bezpečí?

Máte svá data v bezpečí? Pokud si tím nejste zcela jisti, čtěte dále!

Bezpečnost vašich dat stokrát jinak

V pátém podcastu popisuje prof. Smejkal metody hodnocení rizik. Hovoří o hodnocení hrozeb a uvádí jejich příklady, včetně nezbytnosti hrozby a zranitelnosti posuzovat z hlediska pravděpodobnosti jejich výskytu. Zmiňuje též vyhodnocení rizik provedené v rámci tzv. matice následků a pravděpodobností a vysvětluje pojmy jako inherentní, reziduální a cílové riziko.

Bezpečnost vašich dat stokrát jinak

V druhém podcastu se prof. Vladimír Smejkal zabývá typy trestné činnosti odehrávající se v kyberprostoru. Kdo však jsou pachatelé kybernetické kriminality a jaké jsou jejich motivy? Nejnebezpečnější nejsou hackeři, organizovaný zločin, teroristé či cizí státy, ale zaměstnanci. Ti mají nejsnadnější přístup do IS, nejvíce informací o něm a nejvíce příležitostí.

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit