Je celkem jasné, že jako ideální se v tomto směru jeví čelní fréza s oboustrannými břitovými destičkami s velkým počtem řezných hran, která zvládne obrábění s pozitivním efektem. Tento požadavek je ještě zesilován dalším výrazným trendem v oblasti strategií frézování, který je typický zejména pro výrobní odvětví, jako je automobilový průmysl – přechod od tvrdých výrobních linek k menším, univerzálním obráběcím centrům, schopným lépe vyhovět požadavkům na smíšenou výrobu. I když menší a slabší stroje představují z hlediska výrobní strategie dobrou volbu, nejsou vždy vhodné pro negativní koncepce s těžkým průběhem záběru, které tito výrobci obvykle využívají.
V důsledku nelítostné globální konkurence představuje zdánlivě nekonečný tlak na cenu další faktor, který moderní závody zabývající se obráběním montážních dílů nemohou opomíjet. Při obrábění větších objemů může i malá úspora nákladů na obrobenou součást znamenat velké snížení nákladů v celkovém měřítku. V důsledku toho se konstruktéři snaží neustále optimalizovat výrobní postupy, což je strategie spojená s pečlivým výběrem obráběcího nástroje.