Věděli jste, že společnost Heidenhain je mimo jiné také výrobcem vysoce přesných ložisek i snímačů? A proto dokáže nabídnout snímač, který integruje obě tyto části. Jedná se o úhlové snímače Heidenhain MRP.
Málokterý obor ve strojírenských technologiích je závislý na tolika okolnostech, jako je tomu v průmyslovém lepení. Je to dáno množstvím vlivů, které ovlivňují konečný výsledek. Od samotného lepidla, vhodně zvoleného typu a konkrétních vlastností přes způsob aplikace lepidla, rychlost nanášení, čas na nanesení a ztuhnutí lepidla, přesnost nanášení, čistotu, bezpečnost a ekologii až po cenu. Pohybujeme se v rozsahu od jednoduchého lepení krabic housenkou lepidla nanášenou ruční pistolí až po automatické linky s množstvím servopohonů a čidel, příp. s robotem v ceně několika milionů korun.
V průmyslu se používají především tavná lepidla. V principu se každé lepidlo nanáší v tekutém stavu, přičemž ve vhodný okamžik změní svou strukturu na pevnou látku, která je sama o sobě soudržná a oba povrchy drží pohromadě. U tavných lepidel k tomu dochází jeho vychladnutím. Doba, po kterou lepidlo z aplikační teploty chladne do pevného stavu, se nazývá „otevřený čas“ a je jedním z hlavních parametrů ovlivňujících proces lepení. Je dána především chemicky (tedy vhodným výběrem lepidla), ale lze ji ovlivnit také aplikační teplotou, změnou nanášeného množství, příp. změnou vzdálenosti trysky. Dalším parametrem, který souvisí s lepidlem, je jeho viskozita. Čím vyšší viskozita, tím náročnější bude způsob správné aplikace. Příliš viskózní lepidlo bude mít tendenci vytahovat z trysky „vlasy“, asi jako když je v horké polévce nastrouhaný sýr a snažíte se ho lžící oddělit a nabrat – vždycky se za lžící potáhne několik takových „vlasů“ sýra. Tomu lze předejít volbou vhodné aplikační hlavy, která za uzavíracím ventilem nemá prakticky žádný zbytek lepidla a vlasy se tam tedy netvoří.
To je jenom několik typických příkladů situací, se kterými se lze při návrhu technologie lepení potkat. Další vliv má požadovaná rychlost nanášení. Uživatel se samozřejmě snaží dobu nanášení co nejvíc zkrátit – čas jsou přece peníze a takt linky je neúprosným parametrem. A tady se objevují jiná omezení. Nanášecí zařízení má za úkol lepidlo natavit a ohřívat na nastavenou teplotu a pomocí čerpadla a hadic ho dopravit k aplikační hlavě, která lepidlo nanese. Čím kratší bude čas na nanesení housenky lepidla, tím silnější je potřeba čerpadlo, aby stačilo dopravit lepidlo v konzistenci řidšího medu až na místo určení. Čím více lepidla za hodinu je nutné nanést, tím větší výkon musí mít vyhřívání tanku s lepidlem a tím častěji bude potřeba granule lepidla do tanku dosypávat. Velikost aplikační jednotky tak musí odpovídat plánované spotřebě a velikost čerpadla odpovídat množství lepidla na jeden takt stroje.
Dalším aspektem, který je potřeba brát v úvahu, je to, jak bude nános vypadat (kolik lepidla a kam se má nanést). Jestli bude stačit klasická housenka, která se přitlačením druhé lepené plochy rozmáčkne, nebo je potřeba nanést tenkou vrstvu lepidla na velkou plochu, např. při výrobě lepicí pásky, koberců, kašírování tkanin. Pak se nabízí jako řešení nános pomocí kontaktní hlavy, která se lepeného povrchu dotýká a vytvoří na něm film o určité hmotnosti. Nebo lze volit něco mezi tím a lepidlo nanášet sprejováním na souvislou plochu nebo jen v ostrůvcích či pruzích. A to ještě nejde o požadavky zákazníka na konečný výrobek.
Jaké teploty a po jakou dobu má lepený spoj vydržet? Jakou silou bude testována pevnost spoje? Jak přesný má být nános lepidla? Bude se lepit obyčejným tavným lepidlem nebo reaktivním PUR lepidlem, které je pevnější a odolá vyšším teplotám? Jenže PUR lepidla vyžadují jiné zacházení. Aplikační jednotky s klasickým hotmeltem lze jednoduše vypnout a po opětovném zapnutí lepidlo zase roztavit. Reaktivní PUR lepidlo by v takovém případě v jednotce zatvrdlo a jeho vyčištění by stálo hodně peněz – pro podobné situace je potřeba jednotka, která s takovým lepidlem umí pracovat a podobným problémům zabrání.
Že je toho na běžného univerzálního technologa nějak moc? A co teprve, když bude lepidlo nanášet robot a jeho pohyb nebude stejnoměrný? Jak si poradit s řízením tlaku lepidla v trysce, aby výsledek byl dokonalý? Jak si poradit se situací, kdy je potřeba stávající aplikační zařízení adaptovat na jiný výrobek? Kdo si poradí s naladěním takového množství případů a vlivů do procesu vstupujících?
Úspěch aplikace lepení je založen jak na pokročilé technice, tak na erudici zkušených techniků, kteří na základě všech těchto požadavků poradí, navrhnou způsob nanášení, vhodné lepidlo, vyberou vhodné zařízení, zajistí implementaci do (budoucí) výrobní linky a nakonec se postarají o zprovoznění, doladění, zaškolení obsluhy i údržbářů a doladění technologie tak, aby výrobky odcházely na další výrobní operace s minimem zmetků a minimálními náklady na provoz a údržbu.
Takovým zkušeným partnerem – osvědčeným v náročných oborech automobilového průmyslu, stavebních hmot, netkaných textilií s mnoha aplikacemi v automatizované či poloautomatizované výrobě, se zastoupením po celém světě a zkušeným aplikačním týmem v českých zemích a na Slovensku – je společnost Robatech CZ.
Robatech
Tomáš Langer
Tomáš Langer
tomas.langer@robatech.cz
http://www.robatech.cz/
Mezinárodní harmonizace norem a pravidel pro svařování je důležitá z mnoha důvodů. Primárním důvodem je skutečnost, že svařování je považováno za "zvláštní proces" (EN ISO 9001), při kterém nelze zcela zjistit jakost po skončení procesu inspekcí, ale jakost musí být sledována před i v průběhu celého procesu svařování.
Aditivní výroba (AM – Additive Manufacturing, 3D print apod.) je inovativní výrobní proces, kterým je možné vytvářet trojrozměrné objekty tak, že se postupně skládá vrstva po vrstvě určitého materiálu a tím se vytvářejí rozličné finální tvary podle CAD předlohy (zatímco u konvenčních způsobů výroby, jako např. obrábění, se odstraňuje nežádoucí materiál z plného průřezu).
Svařování, resp. spojování materiálů je v podstatě průřezová skupina technologií, která ovlivňuje prakticky všechny průmyslové obory. Některé obory by bez svařování a dalších způsobů spojování materiálů dnes již nemohly vůbec existovat, např. výroba automobilů, výroba konstrukcí ve stavebnictví a řady strojírenských složitých výrobků, včetně energetických zařízení.
Díky dlouhodobým, prověřeným zkušenostem se svařováním tradičních materiálů úspěšně uplatňovaným v automobilovém odvětví dokáže nyní firma Comau vyvíjet stále vyspělejší řešení a spojovací postupy zaměřené i na ty nejnovější materiály.
Kompletní obnova automatizovaných robotických linek iniciovaná vrcholovým managementem společnosti Magneti Marelli vedla v závodě nacházejícím se v Crevalcore (územně správní celek města Bologna) ke zvyšování počtu zaměstnanců i efektivity těchto automatizovaných výrobních linek. Jak vysvětluje Marco Calabrese, ředitel údržby výrobního závodu, mnoho úkolů, které byly manuálního charakteru, je nyní zautomatizováno. „V těchto případech potřebujeme dosáhnout vyšší přesnosti, opakovatelnosti, výkonnosti a výrobní kvality a v zájmu vyšší efektivity samozřejmě i snížit dobu trvání cyklu. Integrací robotické automatizace zvýšila kvalitu a produktivitu práce a vedla i ke zvýšení počtu zaměstnanců pracujících v našem závodě.“
S pomocí článkových robotů a vyspělých softwarových aplikací, které jsou schopny simulovat každou výrobní fázi, využívá firma Maserati inovativní robotická řešení od společnosti Comau pro konstruování dvou nejluxusnějších vozů této společnosti – Quattroporte a Ghibli.
Primárním cílem zavádění automatizace a robotizace je nejen zajistit více času, jak jsme si řekli v minulém díle, ale jejím účelem je také usnadnit lidstvu složité a zdraví škodlivé úkoly. Automatizace se nasazuje v oblastech stereotypní a nebezpečné práce. Motivací firem může být i škálovatelnost, maximalizace zisku a v neposlední řadě nižší počet lidských selhání. Tento díl našeho seriálu Fenomén automatizace se zamýšlí nad tím, proč, kde a jak automatizovat, a dalšími otázkami.
Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.
Pravidelné podzimní dny otevřených dveří uspořádala pro své současné i potenciální zákazníky koncem září společnost Lascam systems. Po tři dny mohli zájemci o laserové technologie navštěvovat showroom dceřiné společnosti Elya Solutions v Horních Počernicích, kde bylo v provozu více než sedm různých aplikací dceřiných i zastupujících společností. Jednotlivá stanoviště prezentovala široké portfolio aplikací a služeb, jež integrátorská společnost Lascam nabízí.
Společnost 4ISP v letošním roce slaví již deset let na trhu. Na počest tohoto výročí uspořádala v centru Eurazio vernisáž výstavy technických exponátů pod záštitou Technického muzea v Brně. Žádná velká narozeninová party se však konat nebude. Firma svoje jubileum oslaví se zaměstnanci i zákazníky individuálně.
Česká společnost Lascam systems se zabývá zejména dodávkami laserových zařízení pro obrábění kovů a plastů. Byla včas u rozvoje moderních laserových technologií a dnes pomáhá firmám s integrací laserových aplikací do výrobních procesů. Podle slov obchodního ředitele společnosti Karola Flimela se považují spíše za dodavatele řešení než distributora jednotlivých zařízení a za největší výzvu považují složité inovativní projekty, které přinášejí nový způsob výroby.
Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.
Nikdo nenamítá proti oprávněné potřebě lehkých konstrukcí v dopravě, aeronautice, obalové technice a u pohyblivých částí strojů, systémů a zařízení. Avšak jsou smíšené konstrukce s plasty vyztuženými vlákny v současnosti opravdu za svým zenitem?
Společnost Mesit foundry má za sebou šedesátiletou zkušenost z výroby odlitků metodou vytavitelného voskového modelu a více jak padesátiletou historii výroby vstřikovacích forem. V současnosti je dodavatelem kvalitních vstřikovacích forem pro plasty a forem pro přesné lití kovů, které využívají zákazníci, například při dodávkách největším světovým automobilkám.
Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem.
Proč jsme nejlepší?
a mnoho dalších benefitů.
... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou
