V případě, že jde o kovové materiály, tak jednoznačně pevnolátkovým, případně diodovým laserem s vlnovou délkou blízké infračervené oblasti (cca 800–1 070 nm). Jedním ze základních argumentů je především malá tepelně ovlivněná zóna, dále vysoká účinnost pevnolátkových laserů, zejména vláknových. Přitom daleko důležitějším parametrem než vlastní výkon laseru (u kontinuálních laserů) nebo energie v pulzu (u pulzních laserů) je tzv. plošná hustota výkonu, resp. plošná hustota energie, tj. to, do jak malého bodu dokážeme soustředit výkon či energii příslušného laserového zdroje.
Pevnolátkové lasery (Nd:YAG, diskové, vláknové) lze rozdělit na pulzní a kontinuální, přičemž každý z nich má v průmyslových aplikacích své unikátní zastoupení.
Nd:YAG lasery – pulzní a kontinuální
Na obr. 2 je typický představitel vyšší třídy pulzních laserů, laser JK 300 HP od firmy GSI, kterou v ČR zastupuje firma LAO průmyslové systémy, s. r. o. Výstupní paprsek může být přiveden z laserového zdroje do více výstupních optických vláken, mezi nimiž je možné přepínat, anebo lze výstupní výkon samotného laserového zdroje rozdělit v definovaném poměru do jednotlivých optických vláken. Lampami buzené pulzní Nd:YAG lasery mají stále své nezastupitelné místo v mnoha průmyslových aplikacích laserového svařování, a to hlavně díky energii v pulzu až do 70 joulů.