Pro lepší záběh nástrojů pro tváření je možné použít i kombinaci tvrdých vrstev s kluznými vrstvami na bázi MoS2 (disulfid molybdenu). Tento typ povlaku se také nazývá samomazný, neboť je často používán v aplikacích, kde není možné použít oleje nebo jiné mazání, například v různých vakuových aplikacích, letectví a kosmickém průmyslu. V běžné technické praxi se využívá tento povlak především na vyhazovače a pohyblivé částí forem na lisování plastů, kde se nesmí používat mazání jako prevence proti zadření. Povlak MoS2 není tvrdý, a proto je možné jej nanášet i na tepelně nezpracované, měkké podkladové materiály. Povlak se nanáší odlišnou technologií, než je obvyklé u tvrdých nitridických povlaků. Zatímco u tvrdých povlaků se využívá technologie katodového obloukového napařování, povlaky na bázi MoS2 jsou deponovány technologií magnetronového naprašování. Pomocí této technologie je možné dosáhnout nižší teploty depozice a nižší drsnosti povrchu povlaku. Teplota depozice se obvykle pohybuje kolem 100 °C, na rozdíl od obloukové technologie, kde je teplota 450 °C.