V nedávné minulosti byla regulace spotřeby elektrické energie prováděna v podstatě zapínáním a vypínáním spotřebičů. Na regulátoru spotřeby elektřiny podnikový energetik zpravidla nastavuje nižší hodnotu, než je tzv. smluvní technické maximum. Rezerva je determinována typem instalovaného regulátoru a dlouhodobým rozborem odběru. Je skutečností, že ani vysoce kvalitní regulátor nemůže za všech okolností zaručit dokonalé dodržení nastaveného maxima spotřeby (např. v případě neplánovaného zapojení spotřebiče s vysokým příkonem těsně před uplynutím čtvrthodinového intervalu).
Pro kvalifikovaný výběr a instalaci regulátoru spotřeby je bezpodmínečně nutná analýza dlouhodobé spotřeby elektřiny, trend dalšího případného zvyšování instalovaného příkonu podniku a volba algoritmu regulace. Na základě těchto skutečností lze následně objektivně rozhodnout o velikosti poměru příkonu trvale zapojených spotřebičů a příkonu spotřebičů s regulovaným zapínáním včetně přiřazení těchto spotřebičů do dílčích regulovaných kanálů. Spotřebiče zařazené do stanoveného počtu regulovaných kanálů by se neměly podílet na užitých technologiích výroby a jejich případné vypínání nesmí ohrozit životy a zdraví lidí ani zhoršení podmínek pro chov hospodářských zvířat.
Významným hlediskem pro vzájemné hodnocení regulátorů spotřeby je úplnost a úroveň zpracování jejich dokumentace, její jazyk, srozumitelnost a komplexnost. Vyspělé regulátory obsahují miniaturní tiskárnu, která umožňuje vytištění a přehledné zobrazení důležitých údajů v tabulkové i v grafické podobě. Vhodná je také možnost připojení regulátoru k počítači standardním rozhraním a existence programového ovladače pro běžné vizualizační systémy.
Před vlastním výběrem regulátoru je třeba provést technicko-ekonomickou analýzu orientovanou na kvalifikovaný odhad investičních nákladů, na vzniklé úspory a lhůtu návratnosti vynaložené investice. Do nákladů je nutno započítat nejen výrobní cenu regulátoru a cenu montážních prací, ale současně také finanční prostředky na parametrizaci regulátoru a jeho uvedení do rutinního provozu.
Důležitým údajem regulátoru a činitelem aktivace regulačního algoritmu je regulační krok. Interval mezi dílčími kroky může být ekvidistantní nebo dynamicky proměnný. Příliš krátký interval (vysoká vzorkovací frekvence), může být zdrojem neúnosné činnosti regulačních zásahů. Volba regulačního kroku má podstatný vliv na kvalitu regulace. Vzorkovací interval (nejčastěji od 5 do 40 s) má současně také funkci necitlivosti v algoritmu.
Regulátory spotřeby pracují s jedním algoritmem, příp. s kombinací několika algoritmů. Uživatel má možnost volby mezi jedním z algoritmů, může každému algoritmu určit váhu, s jakou se bude uplatňovat, popř. se váha algoritmu může měnit v průběhu čtvrthodinového intervalu.