Témata
Reklama

Řízení jakosti v souvislosti se vstupem do EU

Mnoho firem, dokonce i certifikovaných, ztrácelo a bohužel ještě stále ztrácí své zákazníky. Důvodem zpravidla bývá to, že management firem klade při výstavbě svého systému jakosti důraz především na zvládnutí všech stránek administrativního řízení, ale na reálnou funkčnost a účinnost řízení už obvykle nestačí energie, peníze a ani vědomosti.

Smyslem budování podnikových systémů jakosti není vytváření rozsáhlé dokumentační pyramidy ani samotná certifikace, nýbrž pouze maximalizace míry spokojenosti a loajality zákazníků při minimálních nákladech, což jsou ty nejzávažnější předpoklady ekonomické úspěšnosti. Z toho vyplývá i jeden ze základních principů systémů managementu jakosti - realizace tzv. zpětné vazby, tj. vytváření takových kanálů, kterými lze systematicky zkoumat a vyhodnocovat to, jak jsou zákazníci spokojeni s tím, co jim dodavatel poskytuje.
Boj o kvalitu začal tehdy, když Japonci vyhlásili obchodní válku Evropě i Spojeným státům. Tato "válka" neustále sílí díky různým konceptům, jako jsou nulová poruchovost, nulová potřeba náhradních dílů, nulová odchylka či nulová úroveň chyb. Konkurence už není místní ani národní, ale mezinárodní - globální. Díky narůstající globalizaci si řada firem musí uvědomit, že k jejímu úspěchu a zisku jí nebude stačit jen bezvadná kvalita produktu a dobré jméno, ale především spokojení zákazníci, kteří budou ochotni poskytnout o firmě nejenom příznivé reference, ale především jí zajistit "věrnost a loajalitu".
Reklama
Reklama
Reklama

Jakost výrobku

Jakost je schopnost souboru znaků výrobku, systému nebo procesu, plnit požadavky zákazníka a jiných zainteresovaných stran. V praxi se lze však setkat i s jinými definicemi, vystihující pojem "jakost" jako:
  • schopnost plnit požadavky uživatele a veřejného zájmu prostřednictvím souhrnu vlastností, vyjadřujících způsobilost výrobku plnit funkce, pro něž je určen;
  • stupeň způsobilosti výrobku, který vyhovuje účelu jeho využití;
  • souhrn vlastností výrobku rozhodujících pro plnění jeho funkce za předepsaných provozních podmínek a při nejnižších vynaložených nákladech;
  • stav, když se vrací zákazník a ne výrobek.
  • U všech definic se předpokládá, že potřeby zákazníka, spotřebitele a uživatele lze vyjádřit ve formě požadavků na jednotlivé vlastnosti výrobku či služby. Na celkové jakosti se pak podílejí tzv. dílčí vlastnosti výrobku, které se označují pojmem znaky jakosti a dělí se do pěti skupin:
  • technické - fyzikální a chemické vlastnosti;
  • estetické - módnost, design, konečná úprava, apod.;
  • provozní - znaky působící při provozu;
  • ekonomické - náklady na výrobu, provozní náklady, náklady na předání výrobku zákazníkovi apod.;
  • ekologické - recyklace, regenerace, likvidace, vliv na životní prostředí apod.
  • Má-li být nový výrobek úspěšný na trhu, pak jeho prodejnost ve velké míře závisí na užitných vlastnostech daného produktu. Mezi nejdůležitější užitné vlastnosti výrobku patří:
  • rozumná cena - možnost co nejnižší pořizovací ceny;
  • funkčnost - schopnost výrobku plnit funkci, pro kterou byl vyroben;
  • výkon - schopnost dosahovat maximálního výkonu bez omezení funkčnosti;
  • trvanlivost - schopnost výrobku uchovat si co nejdéle svoji optimální funkčnost.
  • ovladatelnost - schopnost plnit za předpokládaných podmínek s minimálním vynaložením úsilím uživatele;
  • spolehlivost - schopnost výrobku plnit po stanovenou dobu požadované funkce při zachování všech provozních parametrů výrobku, daných technickou dokumentací;
  • udržovatelnost - vlastnost výrobku, spočívající v možnosti předcházení poruch údržbou;
  • bezpečnost - schopnost výrobku neohrozit zdraví uživatele;
  • estetičnost - schopnost uspokojovat estetické potřeby uživatele;
  • ekologická nezávadnost - schopnost výrobku neohrožovat životní prostředí;
  • snadná likvidace - schopnost fyzické a ekonomické likvidace výrobku bez nežádoucího vlivu na životní prostředí.

    Historický vývoj jakosti

    V prvobytně pospolné společnosti, kdy člověk žil jen v malých skupinkách a společenstvích a plnil funkci jak výrobce, tak spotřebitele, mohl vyrábět výrobky co do jakosti a množství takové, které vyhovovaly pouze jeho vlastním potřebám. Teprve až s rozvojem obchodu, kdy se začaly uplatňovat míry a váhy, vzrůstala i kontrola právě těchto veličin. Ve středověku se připojila i kontrola ze stran cechů, které se snažily zabránit nekalému podnikání.
    S rozvojem průmyslové výroby a s rostoucím počtem manufaktur rostla i potřeba kontroly. Nejprve ji zajišťovali samotní dělníci a mistři, popř. majitelé. Tento způsob prakticky fungoval až do začátku dvacátého století. S růstem vývoje se však projevuje potřeba využít specializovaných kontrolorů. Vznikají modely výrobních procesů s technickou kontrolou a objevují se speciální útvary technické kontroly.
    Další růst výroby po první světové válce má za následek vznik a vývoj statistických metod použitelných pro průmyslovou praxi. Zásluhou Američanů Romiga a Shewharta se ve třicátých letech dvacátého století objevily první statistické metody kontroly výrobních procesů. Předválečné, válečné a rané poválečné období však statistickým metodám kontroly výrobních procesů příliš nepřálo. Hlavním požadavkem ve výrobě nebyla jakost, ale množství. Pozornost otázkám jakosti se soustředila především na technickou kontrolu vstupů a výstupů.
    Po druhé světové válce se daří zavádět statistickou regulaci výrobních procesů zejména v Japonsku, a to díky W. E. Demingovi. Statistická regulace výrobního procesu se stává významným nástrojem preventivní kontroly. Japonci se snaží statistické řízení procesů rozšířit i do dalších oblastí a činností organizace, včetně předvýrobních etap. Vzniká skutečný moderní systém jakosti, označovaný jako Company Wide Quality Control (CWQC).
    I jinde ve světě, pod vlivem rostoucích požadavků zákazníků a uživatelů na jakost výrobku a s ohledem na rostoucí konkurenci a zpomalující se tempo ekonomického růstu na počátku 70. let, rostla u organizací potřeba zvýšit péči o jakost. Mnohé organizace pociťovaly potřebu vytvářet systémy jakosti. Začaly vznikat první podnikové a odvětvové standardy definující požadavky na systém jakosti.
    Docházelo ke stále větší koordinaci všech činností a oblastí, jako jsou plánování, průzkum trhu, vývoj, výroba, distribuce, servis a další. Objevuje se pojem "celkové řízení jakosti", jehož autorem je Američan A. V. Feigenbaum. Celkové řízení jakosti se začíná uplatňovat i v nevýrobních odvětvích. Rozpracování těchto přístupů vedlo k pokusům o totální management jakosti (TQM), který je z velké části založen na principech managementu jakosti definovaných W. E. Demingem.
    Snaha o dokumentaci systému jakosti vyústila v roce 1987 zveřejněním norem řady ISO 9000 a následně i norem řady ISO 10 000. V roce 1994 byly normy řady ISO 9000 poprvé významně revidovány. Tato revize však nepřinesla žádoucí zvrat v tom smyslu, aby byl obsah
    norem přizpůsoben dynamickým rozvojovým trendům v moderním managementu jakosti. Proto bylo rozhodnuto o druhé zásadní revizi norem řady 9000, známé pod pojmem "revize ISO 9000:2000. Funkčnost těchto systémů je ověřována certifikačním auditem. Výstupním dokumentem je certifikát, který garantuje odběratelům (zákazníkům) požadovanou úroveň jakosti.
    Konec dvacátého století je charakteristický rozvojem informačních technologií a globální konkurencí. Ta nutí organizace, které chtějí uspět na trhu, začleňovat do svých systémů další oblasti, jako jsou oblast životního prostředí, problematiku bezpečnosti a další. V roce 1996 byly schváleny a zveřejněny normy ISO řady 14 000 definující požadavky na management životního prostředí. Tento kombinovaný přístup se často označuje pojmem integrovaný management.

    Koncepce managementu jakosti

    V současné době existuje několik koncepcí budování systému jakosti. Jde o soubor východisek, předpisů a norem, na kterých mohou být systémy jakosti vytvářeny.
    Koncepce ISO - v roce 1987 Mezinárodní standardizační organizace ISO zveřejnila soubor norem, které se výhradně zabývaly požadavky na systém jakosti. Původní soubor pěti norem se postupně rozrůstal, vznikaly i normy řady ISO 10 000. Tyto normy byly v roce 1994 revidovány a inovovány. Ale ani tato revize nezaručila všechny požadavky, zejména v oblasti monitorování míry spokojenosti a loajality zákazníků. Značnou změnu přinesla až revize z konce roku 2000, známá pod názvem revize ISO 9000:2000, kde jsou chybějící problémy ošetřeny.
    TQM - Total Quality Management je proces neustálého zlepšování ve všech oblastech, na kterém se podílejí všichni zaměstnanci firmy s cílem maximálně uspokojit požadavky zákazníků a současně dosáhnout ekonomického přínosu pro organizaci. Jinými slovy je to manažerský přístup pro dlouhodobý úspěch prostřednictvím spokojených zákazníků.
    Koncepce TQM je tedy velmi kreativní, neřídí se žádnou normou ani směrnicí a je postavena na šesti základních pilířích: 1. orientace na zákazníka, 2. prevence, 3. neustálé zlepšování, 4. účast všech zaměstnanců, 5. komunikace a informace, 6. vliv na okolní prostředí.
    Model EFQM - významnou událostí je založení EFQM (European Foundation for Quality) v roce 1988, na němž se podílelo 14 významných podniků v Evropě. Úkolem této organizace bylo a je prosazování principů managementu jakosti v evropských organizacích. Tento model byl v roce 1999 inovován, platí od roku 2000 a jeho oficiální název je The EFQM Excellence Model.
    Podnikové standardy - podnětem pro vybudování podnikových standardů byly zejména americké společnosti, k nimž se postupně přidávaly další, pro něž bylo budování systému jakosti důležité, zejména pro dodavatele a výrobce. Příkladem jsou VDA normy (pro požadavky automobilového průmyslu v Německu), QS 9000 (požadavky na systém jakosti automobilového průmyslu v USA), EAFQ (speciální směrnice francouzského automobilového průmyslu), AQAP (zabezpečování jakosti v rámci NATO).
    Ať už jde o normy řady ISO 9000, 9004, TQM či podnikové standardy, jednu věc mají všechny tyto systémy a koncepce společnou - jejich hlavní prioritou je maximalizace spokojenosti zákazníka, protože monitorování spokojenosti zákazníka mají pevně zakotvené a v některých případech dokonce pojaté jako součást povinného měření výkonnosti organizace.

    Procesní přístup

    Prvotním cílem revize norem řady ISO 9000 z roku 2000 bylo zvýšení spokojenosti zákazníka prostřednictvím plnění jeho požadavků. To by nebylo možné realizovat bez podpory procesního přístupu při vývoji, uplatňování a zlepšování efektivnosti systému managementu jakosti.
    Aby organizace mohla efektivně fungovat, musí identifikovat a řídit mnoho vzájemně propojených činností. Tyto činnosti využívají zdroje za účelem přeměny vstupů na výstupy, což lze definovat jako proces. Výstup z jednoho procesu často tvoří vstup do dalšího procesu.
    Procesním přístupem lze nazývat aplikování systému procesů v rámci organizace a jejich identifikaci. Důraz je kladen především na:
    pochopení požadavků a jejich plnění;
    potřebu zvážit procesy z hlediska přidané hodnoty;
    dosahování výsledků výkonnosti a efektivnosti procesů;
    neustálé zlepšování procesů na základě objektivního měření.
    Výhodou procesního přístupu je průběžné řízení, propojení jednotlivých procesů a jejich následné kombinování a vzájemné působení.
    Reklama
    Vydání #6
    Kód článku: 50606
    Datum: 15. 06. 2005
    Rubrika: Trendy / Jakost
    Autor:
    Firmy
    Související články
    Ve znamení kvality: Proměny průmyslové kontroly

    Zajišťování kvality se v průběhu staletí proměnilo z osobní odpovědnosti řemeslníka v komplexní disciplínu, která prostupuje celým výrobním procesem. Za tímto vývojem stojí nejen technologický pokrok, ale také zásadní změny v organizaci práce, rozvoj statistických metod a nové přístupy k řízení průmyslových podniků.

    Ve znamení kvality: Budoucnost patří zvídavým

    Rychlé výrobní tempo i nástup umělé inteligence nezastavitelně proměňují svět strojírenství a kontrola kvality dnes prostupuje celým procesem. Inženýr kvality se tak mění ve strategického manažera, jehož lidský nadhled, intuice a osobní odpovědnost jsou i v éře inteligentních strojů naprosto klíčové.

    Ve znamení kvality: Možnosti a úskalí strojového vidění

    Uplatnění umělé inteligence v průmyslové výrobě slibuje usnadnění lidské práce, snížení chybovosti a nepřetržitý monitoring kvality i technického stavu výrobního prostředí. Mezi ideálními laboratorními podmínkami a reálnou výrobou však existují zásadní rozdíly, přičemž ani sebelépe vytvořený model neobstojí bez dlouhodobé péče a konzistentního sběru dat.

    Související články
    Ve znamení kvality: Ostře zacílené setkání expertů

    Ve Stuttgartu letos debutuje zcela nová akce, která aspiruje stát se expertním kongresem v oblasti průmyslové kontroly kvality. Dvoudenní setkání Control-Expert Days 2026 se uskuteční 20. a 21. května na výstavišti Messe Stuttgart a spojí jak prvky veletrhu, tak prvky odborné konference do kompaktní a obsahově soustředěné podoby.

    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Související články
    Ve znamení kvality: AI jako měřicí nástroj

    Vizuální kontrola na bázi umělé inteligence je v první řadě nový měřicí systém, který podléhá změnám prostředí, materiálu i výrobního procesu, a jehož spolehlivost může bez průběžného monitoringu časem degradovat. Letošní úpravy technické legislativy se zabývají tím, jak nastavit validaci, aby byla AI kontrola kvality opakovatelná a auditovatelná.

    Prediktivní diagnostika přesnosti CNC strojů

    Jak přesný je náš stroj? Můžeme jeho parametry nějak zlepšit? Je stále ještě ve stavu, který předpokládáme? Často je obráběcí stroj pro uživatele černou skříňkou, která v optimálním případě produkuje shodné výrobky. Nemusí to tak zůstat a stav strojů lze i cíleně zlepšovat.

    Délkové snímače pro automatickou kontrolu

    Linková montáž mění výrazně charakter kontroly. Do linek jsou integrovány automatické kontrolní stanice pro 100 % kontrolu s taktem v řádu sekund a s přesností běžnou donedávna jen u laboratorní měřicí techniky.

    Převratná novinka pro povrchy

    Novinku pro měření vlastností a jakosti povrchu nazvanou TALYScan 280 představila Společnost Taylor Hobson. Jedná se o bezkontaktní, optický přístroj navržený pro rychlou a přesnou 3D kontrolu povrhu v dílenském prostředí.

    Měření v rámci celého výrobního řetězce

    Na cestě k aplikaci konceptu Průmyslu 4.0 se měřicí a kontrolní technologie čím dál víc používají jako řídící nástroj ve výrobě. V rámci plnění této nové role ale potřebují pružněji a rychleji zachytit kvalitativní údaje na různých místech: v měřicí laboratoři, v těsné blízkosti výrobní linky, stejně tak jako přímo v ní.

    Flexibilní multisenzorová technologie

    Měřicí stroj Werth ScopeCheck FB DZ umožňuje díky dvěma nezávislým senzorovým osám provádět bez omezení rozličná multisenzorová měření. Po demontáži skleněného stolu s jednotkou spodního osvitu je možné přímo na měřicím stole umístit a měřit také těžké obrobky.

    Měřicí technologie pro Průmysl 4.0 v Nitře

    Průmysl 4.0 závisí na propojení systémů schopných spolu komunikovat, schopných získávat, vyhodnocovat a sdílet data a na takto zpracované informace reagovat v reálném čase. Údaje z měření jsou nezbytné pro shromažďování informací, které mají být použity při inteligentním rozhodování za účelem zabránit nežádoucím procesním změnám.

    Velmi přesný měřicí stroj pro výpočetní tomografii

    Nový model TomoCheck S HA (High Accuracy) 200 společnosti Werth Messtechnik GmbH se senzorem pro výpočetní tomografii je aktuálně nejpřesnějším souřadnicovým měřicím strojem na světě.

    Měřicí technika se stává součástí výrobních strojů

    Vzhledem k tomu, že jednou z aktivit České metrologické společnosti, z. s., je mimo jiné také sledování prezentace aktuálních metrologických novinek, trendů vývoje a zastoupení metrologie na veletrzích pořádaných v České republice i v zahraničí, navštívili jsme mimo jiné veletrh Toolex 2017, který se již po desáté konal v polském městě Sosnowiec na třetím největším výstavišti v Polsku – Expo Silesia.

    Komplexní způsob kontroly procesu odmaštění

    Článek pojednává o možnostech komplexní kontroly procesu odmaštění v průmyslových aplikacích, tj. především o možnostech kontroly stavu povrchu výrobků před procesem odmaštění a po něm a o kontrole stavu odmašťovacích kapalin pomocí UV-VIS spektroskopie.

    Reklama
    Předplatné MM

    Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

    Proč jsme nejlepší?

    • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
    • Vysoký podíl redakčního obsahu
    • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
    Předplatit