Témata
Foto: Roman Dvořák

Nástrojárna SteelForm Technology vznikla v roce 1996. Zaměřuje se na kompletní výrobu střižných a lisovacích nástrojů, vstřikovacích forem a celé řady přípravků. Portfolio služeb dále zahrnuje konstrukci jednoúčelových strojů a linek. Nástrojárna se nachází v Jeřmanicích nedaleko Liberce, kam jsme se společně s firmou Hermle, klíčovým dodavatelem zdejších technologií obrábění, lednové páteční dopoledne vypravili.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Hostitelem nám, již od prvotního okamžiku setkání, byl velmi empatický pan Zdeněk Mulač, zakladatel a jediný vlastník společnosti. Přesto, že k němu život v osobní rovině nebyl příliš milosrdný, o to více mu dopřál v rovině profesní. Ale jak tvrdí otřepané klišé – něco za něco.

Garáž, kinosál, vepřín…

Zdeněk Mulač po vystudování strojní průmyslovky a absolvování základní vojenské služby nastoupil do tehdejšího státního podniku jako konstruktér vstřikovacích forem. Po dvou letech v zaměstnaneckém poměru zjistil, že se chce vydat na nejistou, ale svou vlastní cestu. A tak se začínají psát první listy jeho podnikatelské knihy.

Série pohledů do hlavní výrobní haly firmy SteelForm Technology, kde se nacházejí jak EDM technologie, tak i tříosá a pětiosá obráběcí centra. (Foto: autor)

Jak to u vzniku podobných výrobních společností bývá, tak i u pana Mulače vše začalo v garáži rodinného domu. „První stroj, soustruh SP18, jsem si koupil za prodanou Škodu 120 GLS a jezdil jsem pak na kole,“ říká. Kapacita jedné garáže byla zanedlouho naplněna, pronajal si tedy dvojgaráž a tam svoji výrobu i s prvním zaměstnancem přesunul. V roce 2004 se naskytla příležitost koupit polorozbořenou budovu kina Jabloň v Jablonci nad Nisou. Rekonstrukcí kinosálu vybudoval výrobní halu, do které si pořídil první CNC obráběcí stroj a rozšířil tým o dva strojaře. K nim záhy přibyli další lidé, včetně rodinných příslušníků. Časem ani kapacita kinosálu nebyla dostačující, a tak kroky pana Mulače vedly do Mnichova Hradiště, kde na místě tehdejšího vepřínu vlastními silami, po odstranění veškerého sanitrem nasáklého betonu a sanaci zdí, vystavěl výrobní halu. „Bylo mi jasné, že v garáži vstřikovací formu nevyrobím. Musel bych být kooperantem, výrobu zadávat a v garáži to pak montovat. To jsem nechtěl, potřeboval jsem být soběstačný, a tudíž expandovat.“

K formařině postupem času přidal výrobu střižných, ohýbacích a tvářecích nástrojů. Pan Mulač byl již tehdy velmi progresivní a snažil se o to, aby jeho firma nevyráběla pouze dle dodané výkresové dokumentace, ale měla svoji konstrukční kancelář a své vlastní finální produkty. V hale vybudované z bývalého vepřínu se nacházely i oddělené prostory, kam umístil vstřikovací lisy a na nich vyráběl drobnější plastové díly, např. pro reklamní průmysl. „Jsem dobrý technik, ale nedisponuji obchodním talentem, a proto se nám tato cesta nezdařila,“ přiznává pan Mulač svoji slabou stránku. Vstřikolisy tedy prodal a plně se soustředil na výrobu forem.

Reklama
Reklama

Firmě se dařilo, postupně nabírala nové zakázky, ale bohužel v roce 2007 přišla ekonomická krize, která ochromila její zákazníky z automobilového průmyslu. Pan Mulač byl nucen firmu zredukovat. Krize ale trh pročistila, „staří“ zákazníci se vrátili, a zároveň přišli i noví. Na to reagoval náborem dalších pracovníků a rozšířením výrobních kapacit, pro které však zrekonstruovaný vepřín již nebyl dostačující, a tak bylo nutné opět řešit prostory. V roce 2012 zakoupil v Jeřmanicích pozemky a začala stavba objektu, ve kterém se nyní společnost nachází.

„Za celou dosavadní dobu jsem stál několikrát před rozhodnutím – buď podnikání ukončím, anebo budu expandovat,“ vzpomíná pan Mulač a pokračuje s úsměvem ve tváři: „Ostatní kolem mě krachovali a říkali mi, abych neriskoval a neinvestoval do nových strojů.“ První stroj Hermle si koupil právě v době, kdy je ostatní prodávali, protože pro ně neměli práci.

Nejnovějším přírůstkem do rodiny pětiosých center Hermle ve firmě SteelForm Technology je typ 650. Majitel firmy Zdeněk Mulač (vlevo) společně s Barbarou Hermann a Pavlem Němečkem z firmy Hermle. (Foto: autor)

Výrobní portfolio

Formařina v současné době představuje přibližně polovinu obratu, čtvrtinu tvrdé obrábění tvarově složitých kalených strojních součástí o tvrdosti až 63 HRc a zbývající čtvrtinu pak výroba jednoúčelových strojů a linek. Ty začala firma vyrábět v roce 2014 po přestěhování do současných prostor, kde pro ně vznikla montážní kapacita. „Největší znalostní hodnota je v myšlence konstrukce jednoúčelového stroje. Jeho samotná výroba je již ta jednodušší část projektu,“ konstatuje pan Mulač. Většina jednoúčelových strojů menší velikosti prý není osazována roboty, a to jak z důvodu ceny, tak i rychlosti. Lidská ruka je totiž vždy rychlejší než robotické rameno. PLC programování těchto linek si zadávají externě u nedaleké firmy, která disponuje i certifikací na elektrické části. Jednoúčelový stroj je podle pana Mulače v podstatě zámečnická práce, náročná konstrukcí a následným „rozhýbáním“, ale největší know-how jeho firmy spočívá v nástrojařině. Kalená matrice se vyrábí s přesností 0,01 mm a tvrdostí až 63 HRc.

Strategie spočívá v kompletním full servisu pro zákazníka. „Naše konstrukční oddělení vytvoří návrh, po schvalovacím řízení jednotlivé díly sestavy u nás vyrobíme, následně smontujeme a umístíme do stroje u zákazníka. Samozřejmě se účastníme následných testů a poté zajišťujeme jak servis, tak i přestavby,“ stručně shrnuje pan Mulač jejich roli v celém projektu. V současné době se již většinou střižné nástroje či vstřikovací formy skládají z univerzálního rámu a pouze se obměňují vnitřní technologické části.

Operátoři strojů jsou kompetentní pro vícestrojovou obsluhu. Proto je třeba při výběru strojů brát ohled na systémy řízení stroje. (Foto: autor)

Kompetence v třískovém obrábění

Jak již bylo řečeno, pan Mulač si od samého začátku podnikání zakládal na tom, že chce být ve výrobě plně soběstačný a nepřeprodávat cizí práci. Aktuálně jeho firma disponuje stroji od formátovací pily metrového přířezu, základních konvenčních obráběcí strojů přes různé velikosti CNC frézek, soustruhů, brusek, tříosých a pětiosých obráběcích center až po EDM technologie – drátové řezání a hloubení. Nabízí i dovednosti ručního leštění zrcadlového povrhu Ra 0,2–0,4.

Technologie pětiosého obrábění zde představují právě centra Hermle. Na první pětiosé centrum dostal pan Mulač pozitivní referenci od svého bývalého kolegy, který měl se strojem bohaté zkušenosti. Společně s obchodním zástupcem Hermle Pavlem Němečkem následně navštívil společnost ABB a získal další reference na centrum C 400. Bylo rozhodnuto.

Reklama

Klíčový parametr: opakovatelná přesnost

„Měli jsme tehdy velmi negativní zkušenosti s pětiosým centrem americké výroby. Sice o polovinu levnějším, než je Hermle, ale byl jsem rád, že jsme se jej nakonec za zůstatkovou hodnotu zbavili,“ konstatuje pan Mulač a pokračuje: „Rychlost bych si odůvodnil ušetřenými šesti miliony, ale přesnost byla zásadně odlišná. Na americkém centru při obrábění složitého dílu střižné matrice velikosti 500 x 300 x 200 mm činila přesnost 8 až 9 setin milimetru a na Hermle ve stejném programu jsme tento díl obráběli ve dvou setinách. Po chvíli provozu je vám jasné, za co je těch ušetřených šest milionů...“ Opakovatelná přesnost je hlavní devízou stroje. Podle pana Mulače jsou na trhu pouze tři špičkoví výrobci strojů, kteří jsou schopni zaručit požadovanou sériovou přesnost. Hodně prý dá na reference kolegů, kteří mají se stroji přímou zkušenost, a neméně důležité je pro něj poznání, jak na něho působí zástupce dané firmy a jaké mají dodací lhůty.

K diskuzi se připojuje Pavel Němeček, obchodní zástupce firmy Hermle, a rekapituluje dodávky strojů do zdejší výroby: „Po prvním nákupu stroje C 400 před pěti lety rozšířil následně pan Mulač strojový park o menší pětiosý stroj C 250 s průměrem stolu 450 mm s indexovaným i souvislým obráběním. Třetí stroj C 650 disponuje pojezdy 1 050 x 900 x 600 mm a nosností stolu 1,5 tuny. Nejnovějším strojem dodaným před třemi měsíci je centrum C 12 pro vysokorychlostní obrábění malých dílů, a to díky speciálnímu vřetenu s otáčkami 25 000 min-1. Stroje C 650 a C 12 mají o dvojnásobnou kapacitu rozšířené zásobníky nástrojů. U C 650 je zástavbová plocha zvětšena, u C 12 jsou kruhové zásobníky umístěny nad sebou, takže ne na úkor zastavěné plochy,“ uzavírá pan Němeček představení technologií Hermle. Aktuálně má tedy pan Mulač čtyři stroje Hermle a pokrývá s nimi obrábění od těch nejmenších dílů (10 mm) až po ty největší (1 000 mm).

Stroje Hermle jsou univerzální na obrábění širokého spektra materiálů. Pan Němeček doplňuje, že jeden zákazník bude obrábět karbon a změna oproti standardu spočívá pouze v přidaném krytování kvůli abrazivnosti tohoto materiálu.

Maximální výkon stroje závisí na know-how provozovatele při nastavování stroje, nástroje a řezných parametrů. Stále přetrvávající je trend HSC obrábění a obrábění za sucha. Podle Pavla Němečka si zákazníci často mylně myslí, že když pořídí nákladný stroj a neosadí jej kvalitními nástroji, že dosáhnou deklarovaných špičkových výkonů a parametrů. Pan Mulač jeho tvrzení deklaruje na osobním příkladu – po pořízení stroje Hermle C 650 během následujících třech měsíců investovali dalších 2,4 mil. Kč do příslušenství. Polovinu představovaly držáky, upínače, závitovací hlavičky a druhou polovinu pak nástroje, které jdou plně do spotřeby.

Zdeněk Mulač vyzdvihuje skutečnost přímého zastoupení značky, její absolutní podporu, a to i o víkendu. Pavel Němeček zná stroje do nejmenšího technického detailu. Velkou výhodou je skutečnost, že stroje napříč všemi typy jsou shodné konstrukce. „Další stroje prodává servis,“ přidává se k hovoru Barbara Hermann. „Technik zákazníka vyzpovídá po telefonu, a než přijede na místo, jsou zde již náhradní díly, kterých se závada pravděpodobně týká. Stroj svým chybovým hlášením zároveň zasílá na hotline informace, kde je problém.“ Partnerství a vzájemná pomoc hraje klíčovou roli v úspěchu obou subjektů. Například plzeňský zákazník potřeboval obrábět šnek s proměnlivým stoupáním, a tak pan Němeček požádal kolegy v Německu a ti do druhého dne program připravili a zákazník jej mohl neprodleně nahrát do stroje a díl vyrobit.

Kontrolní lehra plechového dílu. (Zdroj: SteelForm Technoogy)
Tvářecí matrice podsedáku autosedačky. (Zdroj: SteelForm Technoogy)

Digitalizace kusové výroby

Zavádění digitalizace s ohledem na strukturu zdejší výroby prý postrádá svůj smysl. Mají ale v úmyslu implementovat od firmy Hermle centrální monitorovací systém HIMS a nástroj pro správu zakázek HACS. Pavel Němeček tyto digitální moduly blíže představuje: „Systém HIMS funguje směrem do stroje – na dálku je možné nastavovat zakázky, které se budou na stroji zpracovávat, a to bez ohledu na to, zdali je stroj v automatizovaném modu, či nikoliv. Druhý systém, HACS, je založen na opačném toku dat – směrem od stroje k uživateli, a díky tomu je například možné sledovat vytížení stroje.“ Stroj díky těmto modulům obsahuje kompletní digitální formu prediktivní údržby.

Ve firmě by rádi tyto systémy propojili s jejich stávajícím firemním informačním systémem, který spravuje komplexní správu zakázek. Pomocí provázanosti těchto systémů pak bude díky knihovně dostupných funkcí možné konkrétní zakázku automaticky poslat do stroje, aniž by to musela obsluha ručně zadávat.

Kontrolní přípravek plynového pedálu OA. (Zdroj: SteelForm Technoogy)
Matrice střižného nástroje. (Zdroj: SteelForm Technoogy)

Lidský faktor

„Chtěl bych sám pod sebou pracovat. Lidé mají ve mně největší pracovní benefit,“ začíná s určitou nadsázkou pan Mulač závěrečné téma naší rozpravy a pokračuje: „Zaměstnanci ve mně vidí parťáka, mnoho času s nimi trávím na dílně. To vše vytváří určitou soudržnost týmu, není místo na žádné povyšování. Dokážu na stroji pracovat stejně dobře jako oni. Jsme si v podstatě všichni rovni. Jediný rozdíl mezi námi je v ceně aut, kterými jezdíme do práce,“ říká s úsměvem. Lidé jsou ve svých profesích jak ve výrobě, tak i v konstrukci a technologii vzájemně zastupitelní, což se firmě vyplácí např. při covidovém onemocnění nebo nucené karanténě. Například z 20 lidí ze dne na den nepřišlo 12 a bylo potřeba pokračovat na zakázkách bez zásadního zaváhání. „Pode mnou je vedoucí výroby a mistr, a pokud zde nejsou, ostatní zaměstnanci automaticky přijdou za mnou a já jim poradím, nebo pokud si na danou práci sami netroufnou, převléknu se do montérek a jdu to udělat za ně.“ Výroba zde jede ve třísměnném provozu – dvě směny plného obrábění, třetí směna v sériových projektech (např. zakládání sériových dílů pro EDM technologie).

Zdeněk Mulač má v plánu podnikat ještě maximálně 10 let a pak v necelých 60 letech firmu prodat. Je to prý jediné řešení, které nyní vidí jako realizovatelné. Ale nyní v žádném případě neusíná na vavřínech a chce pokračovat se stále stejným elánem jako doposud.


Firma takového charakteru, jako je nástrojárna SteelForm Technology, se pro svého majitele a výkonného ředitele v jedné osobě stává druhou rodinou. Nastávají dlouhá období, především v počátcích, kdy se dostává na první pozici, což se pak pochopitelně odráží na rodinných vztazích. Takovým lidem bezesporu není co závidět, procházejí si očistcem, musejí se učit žít s velkými úvěry, kvůli kterým často zastavují svůj majetek. Mají zodpovědnost za své zaměstnance a jejich rodiny. Při realizaci svých ideálů musejí neustále profesně a odborně růst. Pokaždé, když se s takovými lidmi setkávám, smekám před jejich odhodláním, pílí a vytrvalostí, se kterou se derou k dalším milníkům, jež na své cestě mají. Přejme Zdeňkovi Mulačovi v jeho podnikání minimum pádů a zklamání.

Vydání #1,2
Kód článku: 220111
Datum: 09. 02. 2022
Rubrika: Redakce / Reportáž
Firmy
Související články
Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Související články
Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Rodinné podnikání v přesné strojařině

Brněnská firma VKV Horák se zabývá konstrukcí, vývojem a výrobou přístrojové mechaniky, přípravků, jednoúčelových strojů, forem pro vstřikování plastů, lití polyuretanových dílů a vakuovému tváření plastů. S jejím zakladatelem, panem Zdeňkem Horákem, jsme si povídali o aspektech podnikání v českém prostředí, o vzdělávání, kvalitě škol, průmyslu budoucnosti.

Digitalizujeme svět obrábění

Digitalizace v oblasti obráběcích strojů je poměrně nový fenomén. Svět digitalizace se stává svébytným ekosystémem a Siemens jako jediný má pro jeho vytvoření a fungování potřebnou škálu nástrojů – od simulačních programů pro plánování a virtuální zprovoznění strojů, výrobků i procesů přes řídicí systémy a další prvky průmyslové automatizace po monitoring a sběr dat, cloudová úložiště i manažerské nadřazené systémy. Jaké výhody digitalizace přináší, ukázal Siemens na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně mimo jiné také na prototypu multifunkčního obráběcího centra MCU450 společnosti Kovosvit MAS.

Získané zkušenosti inovacemi pro zákazníky

Průmysl 4.0 je aktuální výzvou pro výrobce obráběcích strojů. Vlastní znalosti této problematiky uživatelů se na jeho implementaci do reálného provozu podílí velkou měrou a přispívají ke snadnějšímu zvládnutí cesty vedoucí k většímu propojení od výrobců strojů, přes jejich provozovatele až po odběrate dílů na strojích vyrobených. Podívejme se na zkušenosti společnosti Mazak v této oblasti.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Strojírenské fórum 2018: Zaměřeno na nové technologie a materiály

Příběh pátého ročníku Strojírenského fóra se začal psát 10. května 2018 na půdě Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně konferencí na téma moderní výrobní technologie a materiály s důrazem na aditivní výrobu z velké části kovových materiálů a na inovativní aplikace kompozitních materiálů. Na sto účastníků z řad výrobní a akademické sféry vyslechlo na 13 přednášek a následně v pozdních odpoledních hodinách se větší část z nich odebrala na exkurzi po šesti VaV pracovišťích zaměřených na nové technologie. Plný den poznání a nových setkání. Pojďme se k němu vrátit fotoreportáží.

Transparentní továrna usnadňuje přístup k datům z výroby

Před pěti lety prošel vrchlabský závod Škoda Auto kompletní proměnou z výroby automobilů na výrobu high-tech automatické dvouspojkové převodovky DSG. Samozřejmě musel být vymyšlen zcela nový layout všech jednotlivých výrobních úseků, důkladně byl navržen tok materiálu až do posledního centimetru a myšleno bylo již od počátku také na přicházející digitalizaci a éru Průmyslu 4.0. Postupné zavádění prvků moderní výroby později pomohlo k vyšší efektivitě. Dnes se namísto původního 1 000 převodovek denně vyrábí více než dvojnásobek.

Na cestě ke zrození stroje, část 3:
Cenová nabídka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit