Témata
Reklama

Statistické metody pro management jakosti

Může se zdát paradoxní, že normy ČSN EN ISO řady 9000 popisující systémy managementu jakosti se na statistické metody v podstatě odvolávají pouze v článku 2.10 "Úloha statistických metod" normy ČSN EN ISO 9000:2001. Tato skutečnost se vysvětluje v závěru citovaného článku, kde se uvádí, že návod pro použití statistických metod lze nalézt v ISO/TR 10 017. Nutno upozornit, že v době vydání norem ISO řady 9000 byla k dispozici norma ČSN ISO/TR 10 017:2000 Návod k aplikaci statistických metod v ISO 9001:1994, takže v ní uvedené odkazy na články se pochopitelně týkaly staré normy ISO 9001 z roku 1994 a nikoliv této normy EN ISO 9001 z roku 2000.

V lednu 2004 vyšla tiskem česká verze revidované technické zprávy ISO/TR 10 017:2003, která v podstatě zachovává stejnou strukturu jako vydání z roku 2000, ale ve své tabulkové části obsahující přehled možností využití statistických metod při řešení problémů a naplňování ustanovení a požadavků formulovaných v jednotlivých článcích EN ISO 9001 již plně koresponduje v čísly článků v EN ISO 9001:2000. Tím se odstraňuje nutnost používat převodní tabulku B.1 v ČSN EN ISO 9001:2001. Lze jen litovat, že při revizi zmíněné technické zprávy ISO/TR 10017 nebyl odstraněn základní nedostatek jejího prvního vydání, totiž skutečnost, že v textu při výkladu jednotlivých základních statistických nástrojů a jejich výhod či nevýhod v určitých konkrétních aplikacích není vytvořena - formou bibliografických odkazů - vazba na mezinárodní normy ISO z oblasti aplikované statistiky připravené v ISO/TC 69 a na normy IEC z oblasti spolehlivosti připravené v IEC/TC 56, neboť tyto mezinárodní normy jsou ve velké šíři citovány společně s další odbornou literaturou v bibliografické příloze k ISO/TR 10 017:2003. Za dané situace bylo možno tento nedostatek odstranit alespoň českým komentářem k tomuto vydání technické zprávy ISO, který by vyšel společně s vydáním vlastní ČSN ISO 10 017:2004.
Nedostatek zmíněné provázanosti opět znehodnocuje a velmi ztěžuje využití tohoto dokumentu ISO - s jinak zajímavě tvořenou koncepcí a strukturou -, o jehož potřebnosti není nejmenších pochyb. Rovněž nepříjemná je skutečnost, že česká verze změn provedených v textu oproti vydání ČSN ISO/TR 10 017:2000 bohužel nebyla projednána s TNK 4 při ČNI, a tak je nutno se v tomto revidovaném vydání smířit s celou řadou nesprávných překladů, zavedením nových termínů, které nejsou konformní s terminologií uváděnou v citovaných normách apod.
Reklama
Reklama
Reklama

Aplikace statistických metod v prostoru stěžejních zásad managementu jakosti

Článek 0.2 v ČSN EN ISO 9000 formuluje osm stěžejních zásad, jejichž splnění je nutným požadavkem pro úspěšné vedení a fungování organizace. Pokusme se o vymezení základních předpokladů aplikace statistických metod právě v prostoru zmíněných zásad managementu jakosti. Záměrně tyto zásady však nebudeme glosovat v pořadí uvedeném v EN ISO 9000, ale v pořadí, které vyplývá z povahy vlastního postupu při aplikaci těchto metod.

Přístup k rozhodování zakládající se na faktech

"Efektivní rozhodnutí jsou založena na analýze údajů z informací." Nikdo nepochybuje o tom, že se mlčky předpokládá analýza údajů, které jsou pravdivé (tuto skutečnost je třeba důrazně kontrolovat zvláště tam, kde se výsledky zapisují ručně, jako například u regulačních diagramů, v záznamech ve vstupních kontrolách či někde v laboratořích), obsahují podpůrné informace o podmínkách (včetně časových údajů), za kterých byly údaje získány (nesmí docházet ke směšování údajů získaných za výrazně odlišných podmínek), a v dnešní době - u technických měření - doplňkovou informaci o nejistotách měření. Homogenita podmínek, případně identifikovatelná heterogenita podmínek, jsou nutnými požadavky pro to, aby závěry odvozené z analýzy takových údajů pomocí statistických metod mohly být objektivní, a přitom tyto závěry byly získatelné co nejhospodárnějším způsobem. Nesplnění uvedených požadavků vede nutně ke zkresleným závěrům, a ty nemohou zaručit efektivní rozhodnutí. To vše jsou v podstatě zcela obecné zásady pro sběr údajů, které následně podléhají ošetření statistickými metodami, a současně je to jediná cesta k získání potřebných objektivních ukazatelů.

Procesní přístup, systémový přístup managementu, neustálé zlepšování

"Neustálé zlepšování celkové výkonnosti organizace má být trvalým cílem organizace." Naplnění záměru nového dominantního prvku EN ISO 9000:2000, totiž procesního přístupu, dále systémového přístupu managementu a uskutečňování neustálého zlepšování jakosti je realizovatelné jen při soustavném sběru, zpracovávání a analýze získaných údajů. Proto jsou tyto prvky z pohledu aplikace statistických metod uvažovány v jednom bodě. Nutno si totiž uvědomit, že téměř všechny údaje získané na jakémkoliv stupni řízení a kontroly představují informaci z jakéhosi výběru (nejlépe by bylo z náhodného) a tedy ne plně reflektují, ale pouze v jistém smyslu odrážejí variabilitu sledovaného znaku jakosti, která v každé dávce, várce, dodávce či obecně v určitém souboru vždy existuje a je jeho neodstranitelným a inherentním rysem, který způsobuje, že při opakování takového výběru budou údaje předložené k analýze částečně odlišné od původně získaných. Musíme tedy přihlédnout k tomu, že při zpracování těchto výběrů (ty představují jakési neúplné informace) je třeba zohlednit tzv. statistickou indukci, která je již implantována do statistických výpočetních postupů. Tím se umožňuje získání objektivního závěru pro soubor na základě zpracování pouze dílčí informace získané z náhodného výběru odebraného ze studovaného souboru. Toto hledisko je promítnuto do všech statistických nástrojů, které jsou obsahem norem ČSN a ČSN ISO z oblasti aplikované statistiky nebo ČSN IEC z oblasti spolehlivosti. Takovými oblastmi jsou:
  • Statistické řízení procesů s důrazem na prevenci, stabilitu jakosti procesu na úrovni požadované zákazníkem a hospodárnost výroby - v této sféře jsou trvalým zdrojem informací většinou regulační diagramy a ukazatele způsobilosti procesu a výkonnosti procesu. Je pochopitelné, že zavedení regulačních diagramů do praxe musí předcházet důkladná a hluboká analýza chování procesu v čase, následovaná odstraněním všech zjištěných vymezitelných příčin a vytvořením takových opatření (tzv. bariér) proti jejich opětnému opakování v procesu. Zjištěné vymezitelné příčiny, které jsou fyzikálně zdůvodnitelné a neodstranitelné, je nutno respektovat a vzít v úvahu při volbě regulační metody včetně aplikace rozšířených regulačních mezí. Ke zvládnutí procesů s náročnými požadavky zákazníka je nyní využívána moderní, progresivní metoda 6?, která obvykle v analytické fázi vyžaduje i aplikaci plánovaných experimentů. Pro snazší zvládnutí zakázek přistupuje výrobce ke zmapování svého strojového parku a každé výrobní zařízení je ohodnoceno příslušným ukazatelem způsobilosti (viz především normy ČSN ISO 8258, ČSN ISO 7873, ČSN ISO 7966, ČSN ISO 11642-1, ISO/TR 7871, ČSN 010266).
  • Vstupní, výrobní a výstupní kontroly jak kusových výrobků, tak hromadných materiálů - zde se uplatňují výběrové přejímky (jak srovnáváním, tak měřením) a metody vzorkování hromadných materiálů, a to buď u každé dávky nebo jen u předem stanoveného podílu dávek, podle toho, jak je vstupní jakost dávek stabilizována a splňuje předem daná kritéria. Dále v mezinárodních normách jsou nabízené systémy většinou dynamické, tzn. umožňují operativní přechod mezi normální, zpřísněnou a zmírněnou kontrolou v závislosti na splnění nebo nesplnění předem definovaných kritérií. Většina systémů je založena na předem zvolené hodnotě AQL, která představuje přípustnou mez průměrné jakosti v sérii po sobě jdoucích dávek od téhož dodavatele. Výhodou těchto postupů je - a to jak pro odběratele, tak pro dodavatele - předem známá účinnost příslušného přejímacího plánu a příslušných rizik pro oba zmíněné partnery při současných zárukách nejhospodárnější formy výběrové kontroly. Pochopitelným požadavkem je, aby byly chronologicky a systematicky vedeny záznamy o výsledcích provedených kontrol, a ty analyzovány po realizaci kontroly každé další dávky a konfrontovány s kritérii danými příslušným použitým systémem přejímacích plánů (viz především všechny normy řady ČSN ISO 2859, ČSN ISO 3951, ČSN ISO 8422, ČSN ISO 8423, ČSN ISO/TR 8550, ČSN 010254; pro auditory při prověřování deklarované úrovně jakosti se doporučuje zvláštní postup popsaný v ČSN ISO 2859-4; pro vzorkování hromadných materiálů a hodnocení dávek tohoto materiálu normy ČSN ISO 10725, ČSN ISO 11648-1 a ČSN ISO 11648-2).
  • Laboratoře, vývoj a výzkum, ověřování účinnosti opatření k nápravě, hodnocení dodavatelů, marketingové studie atd. - obecně sem patří všechny útvary, které řeší otázky stanovení přesnosti (správnosti a shodnosti) metod a výsledků měření, jako je např. opakovatelnost a reprodukovatelnost, strannost, hodnocení kruhových zkoušek, odlehlost výsledků měření, testy normality, porovnávání dvou nebo několika metod měření, dvou nebo více technologií, hodnocení výtěžnosti procesu, řešení otázek souvisejících s lineární kalibrací, detekční schopnosti, hodnocení shody se specifikovanými požadavky při přítomnosti nejistoty měření atd. Zde většinou nastupují aplikace různých typů testování statistických hypotéz, jejichž tvar závisí na charakteru řešeného problému. Dalším nástrojem, který nabývá stále větší popularity, jsou plánované experimenty (viz všechny normy řady ČSN ISO 5725, ČSN ISO 10576-1, ČSN ISO 11095, ČSN ISO 11843-1 a ČSN ISO 11843-2, ČSN ISO 2602, ČSN ISO 2854, ČSN ISO 3207, ČSN ISO 3301, ČSN ISO 3494, ČSN ISO 5479, ČSN ISO 11453 atd.).
  • Vzájemně prospěšné dodavatelské vztahy

    "Organizace a její dodavatelé jsou vzájemně závislé a vzájemně prospěšný vztah zvyšuje jejich schopnost vytvářet hodnotu." Odběratel a dodavatel by měli kooperovat, předávat si zkušenosti a v zásadě mít svůj vztah založen na vzájemné důvěře a otevřenosti. Předejít zbytečným rozporům znamená předem vyjasnit určité otázky, které mohou být potenciálním zdrojem sporů, například již při zpracování smluv a dohadování specifikací nebo jejich dodatků, a přitom nezapomínat i na takové zdánlivé maličkosti, jakými mohou být:
  • při použití statistických přejímek: specifikace místa a způsobu ověřování nakupovaných výrobků (uvědomit si, že obvykle dodavatel pracuje s ukazatelem způsobilosti zjištěným z regulačních diagramů a tedy se směrodatnou odchylkou odhadnutou z hodnot průměrné variability podskupin, zatímco dodavatel pracuje s náhodným výběrem z předložené dávky a tedy s celkovou variabilitou procesu, tedy s hodnotou větší než v předcházejícím případě); způsob kontroly daného znaku jakosti (kontrola srovnáváním nebo kontrola měřením, způsob odběru vzorků, nebo u hromadných materiálů dílčích vzorků, způsob měření atd.); zařazení znaku jakosti do třídy podle jeho závažnosti (kritický znak, třída A, třída B); přiřazení hodnoty AQL nebo LQ (mezní jakost) příslušnému znaku jakosti, neboť dodavatel musí pracovat vždy minimálně s úrovní jakosti, která je alespoň o jednu třídu přísnější než dohodnutá úroveň. Přitom si dodavatel musí být vědom toho, že v žádném případě dohoda o hodnotě AQL nebo LQ ho neopravňuje k tomu, aby vědomě dodával neshodné výrobky. Dále u vícestupňových souborů (souborů, které obsahují balené jednotky např. v desítkových baleních, v krabicích i v bednách) musí být dohodnut způsob a rozsah odběru vzorků na jednotlivých stupních. Tam, kde se pracuje s nejistotami, musí být plně respektován postup konečného rozhodování v souladu s postupem v normě ČSN ISO 10576-1;
  • při aplikaci SPC: měla by být konkretizována metoda statistické regulace (každá je různě vhodná pro daný typ procesu), kontrolní interval, rozsah podskupiny, způsob odběru podskupiny, počet podskupin, z nichž se vypočítává ukazatel způsobilosti, resp. výkonnosti. Měl by být specifikován vyhovující a nevyhovující proces, v případě přítomnosti fyzikálně zdůvodněné a neodstranitelné vymezitelné příčiny v procesu projednány rozšířené regulační meze;
  • při vzorkování hromadných materiálů: je nutno pro příslušný materiál - v závislosti na způsobu jeho dodávání - vymezit schéma vzorkování, plán vzorkování včetně vzorkovačů, vzorkovnic, děličů apod., zacházení se vzorky, úpravu vzorků až po získání laboratorního vzorku a jeho analýzu a následně zpracování získaných hodnot stanovení až po konečné rozhodnutí podle dohodnutých kritérií. Předem je nutno prověřit stabilitu výstupů v laboratořích obou partnerů, a tak předejít rozdílům mezi výsledky obou stran. To obvykle vyžaduje porovnání ukazatelů opakovatelnosti a reprodukovatelnosti, případně při větším počtu odběratelů realizovat kruhové zkoušky, a ty vyhodnotit pomocí postupů navržených v normách řady ČSN ISO 5725.
  • Vedení a řízení zaměstnanců, zapojení zaměstnanců

    Je nutné si uvědomit, že k účinnému prosazení statistických metod je vždy nutné mít plnou podporu vrcholového vedení a dosažení potřebné úrovně motivace zaměstnanců. Tím nejlepším postupem je prosazení statistických metod přímo do technologických a kontrolních postupů se zajištěním softwarové podpory. Operátorům a obsluze musí být jasný vlastní cíl jednotlivých kroků a vedení regulačních diagramů či jiných evidenčních karet, musí porozumět významu a hodnotám jednotlivých ukazatelů a obě skupiny musí být ochotny přispívat k dobrému jménu svého zaměstnavatele soustavnou péčí o jakost jeho výrobků.
    Ing. Vratislav Horálek, DrSc.
    Reklama
    Vydání #6
    Kód článku: 50627
    Datum: 15. 06. 2005
    Rubrika: Trendy / Jakost
    Autor:
    Firmy
    Související články
    Kontrolní a třídicí systém Equator

    Ve spolupráci s předními výrobci v automobilovém průmyslu s cílem získat efektivní dílenské měřidlo pro automatizovanou kontrolu sériově vyráběných dílů byl vyvinut kontrolní a třídicí systém Equator. Jeden takový přístroj dokáže zastat stejnou práci jako stovky jednoúčelových měřidel, přípravků nebo kalibrů.

    Prediktivní diagnostika přesnosti CNC strojů

    Jak přesný je náš stroj? Můžeme jeho parametry nějak zlepšit? Je stále ještě ve stavu, který předpokládáme? Často je obráběcí stroj pro uživatele černou skříňkou, která v optimálním případě produkuje shodné výrobky. Nemusí to tak zůstat a stav strojů lze i cíleně zlepšovat.

    Délkové snímače pro automatickou kontrolu

    Linková montáž mění výrazně charakter kontroly. Do linek jsou integrovány automatické kontrolní stanice pro 100 % kontrolu s taktem v řádu sekund a s přesností běžnou donedávna jen u laboratorní měřicí techniky.

    Související články
    Převratná novinka pro povrchy

    Novinku pro měření vlastností a jakosti povrchu nazvanou TALYScan 280 představila Společnost Taylor Hobson. Jedná se o bezkontaktní, optický přístroj navržený pro rychlou a přesnou 3D kontrolu povrhu v dílenském prostředí.

    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Související články
    Měření v rámci celého výrobního řetězce

    Na cestě k aplikaci konceptu Průmyslu 4.0 se měřicí a kontrolní technologie čím dál víc používají jako řídící nástroj ve výrobě. V rámci plnění této nové role ale potřebují pružněji a rychleji zachytit kvalitativní údaje na různých místech: v měřicí laboratoři, v těsné blízkosti výrobní linky, stejně tak jako přímo v ní.

    Flexibilní multisenzorová technologie

    Měřicí stroj Werth ScopeCheck FB DZ umožňuje díky dvěma nezávislým senzorovým osám provádět bez omezení rozličná multisenzorová měření. Po demontáži skleněného stolu s jednotkou spodního osvitu je možné přímo na měřicím stole umístit a měřit také těžké obrobky.

    Měřicí technologie pro Průmysl 4.0 v Nitře

    Průmysl 4.0 závisí na propojení systémů schopných spolu komunikovat, schopných získávat, vyhodnocovat a sdílet data a na takto zpracované informace reagovat v reálném čase. Údaje z měření jsou nezbytné pro shromažďování informací, které mají být použity při inteligentním rozhodování za účelem zabránit nežádoucím procesním změnám.

    Měřicí technika se stává součástí výrobních strojů

    Vzhledem k tomu, že jednou z aktivit České metrologické společnosti, z. s., je mimo jiné také sledování prezentace aktuálních metrologických novinek, trendů vývoje a zastoupení metrologie na veletrzích pořádaných v České republice i v zahraničí, navštívili jsme mimo jiné veletrh Toolex 2017, který se již po desáté konal v polském městě Sosnowiec na třetím největším výstavišti v Polsku – Expo Silesia.

    Velmi přesný měřicí stroj pro výpočetní tomografii

    Nový model TomoCheck S HA (High Accuracy) 200 společnosti Werth Messtechnik GmbH se senzorem pro výpočetní tomografii je aktuálně nejpřesnějším souřadnicovým měřicím strojem na světě.

    Komplexní způsob kontroly procesu odmaštění

    Článek pojednává o možnostech komplexní kontroly procesu odmaštění v průmyslových aplikacích, tj. především o možnostech kontroly stavu povrchu výrobků před procesem odmaštění a po něm a o kontrole stavu odmašťovacích kapalin pomocí UV-VIS spektroskopie.

    Další krok pro efektivnější měření

    Společnost Faro Technologies představila novou řadu měřicích ramen Faro Quantum, čímž opět zvýšila výkonnost procesu kontroly výroby díky nejlepším parametrům v této třídě měřicích přístrojů, vylepšené ergonomii a mobilitě.

    Rozpínací vřetena pro upínání ozubených kol

    Rozpínací vřetena, kterými se upínají ozubená kola mezi hroty, se používají při výrobě ozubených kol, nejčastěji pro účely výstupní kontroly, kde je velkou výhodou vysoká přesnost a rozsah rozpínání.

    CT měřicí technika - nový způsob zobrazování i nový nástroj měření

    Mezi rychle se rozvíjející zobrazovací techniky patří počítačová nebo také výpočetní tomografie – Computed (axial) Tomography, zkráceně CT. Tento způsob softwarového zpracování energie procházející hmotou (například rtg. záření) se začal vyvíjet jako diagnostická metoda v medicíně. Brzy se však přišlo na rozsáhlé možnosti využití v technických oborech.

    Konfirmace měřidel

    Příspěvek se zabývá problematikou zajištění návaznosti měření a rozebírá obvyklé metrologické čin-nosti, které jsou za tím účelem prováděny. Zákon o metrologii i běžná praxe zmiňují jako základní postupy kalibraci nebo ověření stanovených měřidel. Kalibrace je postup vedoucí k dosažení způsobilého měřidla ve dvou logických krocích podle definice VIM. Vždy musí být zjištěn aktuální stav měřidla – provádí se zkouškou, která ověří, zda je měřidlo způsobilé plnit dané specifikace, či nikoliv. Nezpůsobilé měřidlo se musí kalibrovat nebo vyřadit. O výsledku je vydán doklad (kalibrační certifikát), jímž je potvrzena způsobilost z dřívější kalibrace nebo způsobilost dosažená kalibrací novou. Zvláštní pozornost je věnována kalibraci měřidel řízených softwarem, např. u souřadnicových měřicích strojů.

    Reklama
    Předplatné MM

    Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

    Proč jsme nejlepší?

    • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
    • Vysoký podíl redakčního obsahu
    • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

    a mnoho dalších benefitů.

    ... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

        Předplatit