Témata
Reklama

Veřejná podpora financování inovací

Před dvěma lety vznikla Evropská rada akademií aplikovaných věd, technologií a inženýrství (Euro-CASE) jako nezávislá nezisková organizace národních akademií inženýrství, aplikovaných věd a technologií z 21 zemí Evropy. Slouží pro stálé fórum výměny informací a konzultace mezi evropskými institucemi, průmyslem a výzkumem s cílem přispět k vytvoření vhodných podmínek v Evropě tak, aby zvýšila svou inovační výkonnost.

Inovační platforma si stanovila dva hlavní cíle. Prvním je poskytovat poradenství na základě „science-based“ politik příslušným orgánům EU a národním vládám v rámci vybraných oblastí zájmu. Ke druhému cíli náleží stanovit „best practices“ v oblasti národních inovačních strategií v Evropě. Poziční dokumenty vzešlé v rámci aktivit Inovační platformy jsou dostupné v angličtině na stránkách www.euro-case.org. Pro web: www.euro-case.org/index.php/activites/euro-case-position-papers.html

Reklama
Reklama

Vybraná doporučení z pozičních dokumentů

Inovační platforma Euro-CASE v pozičním dokumentu Innovation Financing upozorňuje na klíčový přístup vlád v poskytování nebo zprostředkování financí pro inovační podniky. Dokument rovněž obsahuje doporučení evropským zemím a EU, které se týkají nejen implementace programu Horizont 2020, jehož cílem je mj. i zlepšení přístupu k financování pro inovační podniky pomocí finančních nástrojů k přilákání soukromých investic.

V pozičním dokumentu Innovation Procurement se uvádí, že zavedení programu Small Business Innovation Research by se pro zadávání veřejných zakázek v oblasti inovací mohlo stát dalším důležitým nástrojem stejně jako vzdělávání nové generace.

Inovační platforma Euro-CASE v pozičním dokumentu Transforming Manufacturing navazuje na fakt, že Evropa byla a stále je kolébkou zpracovatelského průmyslu. Nicméně trend v průběhu posledních několika desítek let jasně ukazuje, že pokud bychom nepřijali žádná opatření, výrobní sektor EU by jako celek by mohl být v bezprostřední budoucnosti vážně ohrožen.

Podceněná důležitost výrobních firem

Obecně lze říci, že z různých důvodů během posledních desetiletí nebyl kladen dostatečný důraz na výrobní sektor. Politici a představitelé vzdělávacího sektoru nyní více chápou sektor výroby jednak jako klíčový prvek k překonání současné krize a zároveň k uvědomění si své pozice ve stále více konkurenční globální ekonomice založené na znalostech a novém energetickém paradigmatu: nové globální ekonomice, která je nazývána jako třetí průmyslová revoluce. Do značné míry je hybnou silou technologické revoluce a globalizace digitální revoluce, která je řízena exponenciálním vývojem technologií souvisejících s mikroprocesory.

Evropa 2020

Přijetím dokumentu Evropa 2020 všemi členskými státy nastavila EU plán k novému ekonomicko-průmyslovému modelu ve stále více globalizovaném a rychle se měnícím světě. Evropská komise vytyčila nový cíl: zvýšení podílu průmyslu na HDP ze současných 16 % na 20 % do roku 2020. V současné době existuje široká shoda v tom, že není možné vytvořit kvalitní podmínky pro zaměstnanost bez konkurenceschopné průmyslové a technologicky vyspělé a ekonomicky životaschopné základny.

Tento poziční dokument je založen na předpokladu, že budoucí evropská průmyslová základna by měla být zaměřena především na udržení vedoucího postavení v pokročilých výrobních procesech, na výrobu s vysokou komplexitou a na výrobu produktů s vysokou přidanou hodnotou, protože takový typ výroby je skutečnou hnací silou technologií a inovací. V současné době se snažit odhadnout, jak produktivní budou průmyslové podniky za 10 let, je velmi obtížný a riskantní úkol. To nejlepší, co lze udělat, je odhadnout trendy s ohledem na předpokládaný vývoj podle určitých obecných předpokladů a podle klíčových technologií. Inovace v robotice, umělé inteligenci, 3D tisku, nových materiálech a nanotechnologiích způsobí revoluční změny ve výrobě, jak ji známe dnes, a proto hluboce změní současnou společenskou organizaci práce.

První závěr, který lze udělat, je, že budoucí produktivní továrna bude určena vývojem digitalizace. Digitální revoluce umožní připojení, automatizaci, robotizaci a virtuální simulace na takové úrovni, že dokáže změnit celou výrobu v továrně. Digitální neomezené připojení v reálném čase a s celosvětovým pokrytím umožní propojení všech prvků v hodnotovém řetězci bez ohledu na jejich zeměpisné umístění. Technologie přispívající k rozsáhlému zavádění digitální revoluce do výrobních struktur vytvářejí integrovanou tvorbu hodnot.

Pro EU je naprosto nezbytné, aby se transformace výrobního sektoru do základního prvku udržitelného rozvoje stala zdrojem kvalitního a stabilního zaměstnání a hnací silou inovací. Technologická revoluce, kterou procházíme, si říká o přezkoumání samotné definice pojmu „výroba“, rozšiřujíc hranice svého tradičního významu na mnohem širší pojem, který zahrnuje také biotechnologie a kombinace mechanických, elektronických, softwarových a biologických sektorů.

Zkušenosti českých podniků

Určitou pozitivní zkušenost s veřejnou podporou financování firemních inovací (tedy reálným čerpáním a úspěchem v soutěži o veřejnou podporu) má přes 80 % inovačních firem, což značí, že veřejných prostředků pro kvalitní projekty je víceméně dostatek. Nadpoloviční většina malých a středních podniků v realizovaném výzkumu tvrdí, že jsou dobře obeznámeni s možnostmi veřejné podpory pro firemní inovace, což se zdá být spíše slabý výsledek. Určité rozčarování panuje také nad neustálými změnami veřejných výdajových programů, které se musejí firmy znovu a znovu učit. Naopak panuje nezvyklý optimismus v otázce budoucího čerpání veřejné podpory.

Zklamání je zaznamenáno u firem čerpajících veřejnou podporu zejména v různých překážkách čerpání (formálních i reálných), samotném riziku nepřidělení podpory (utopené náklady spojené s přípravou projektu), ale také s administrativní zátěží v průběhu čerpání veřejné podpory. Z  průzkumu dále vyplynulo, že čím je firma menší, tím je menší obeznámenost s možnostmi veřejné podpory a nereálnost vlastního čerpání z důvodů rizika nepřidělení, nákladovosti, kapacitních a rozpočtových omezení firmy a často také neochoty vlastníků či manažerů o veřejnou podporu soutěžit.

Projevuje se vysoký vliv předchozích zkušeností; pokud firma již úspěšně čerpala veřejnou podporu, často se snaží o návazné či zcela nové projekty. Pokud firma jednou či dvakrát neuspěje, zcela veřejnou podporu vyloučí ze svých aktivit. Významný je osobní postoj vlastníka či manažera k veřejné podpoře. Ve zvýšené míře se propagují výsledky výzkumu vzniklého ze zisku společnosti (bez použití dotací).

Zvýšená frustrace firem plyne z překážek čerpání veřejné podpory, jako jsou délka mezi podáním žádosti a první platbou (inovace často běží rychleji než státní aparát), nemožnost financovat projekt dopředu ze zisku (je nízký) či bankovního úvěru (banky malé firmy v podstatě neúvěrují anebo jen symbolicky formou zvýšeného kontokorentu). Další častou překážkou je nějaká nesplnitelná podmínka typu spolupráce s firmou z Izraele nebo každoroční dosahování zisku v posledních pěti letech, každoroční růst počtu pracovníků vývoje firmy apod.

Některé firmy se rozhodly vůbec nesoutěžit o veřejnou podporu pro riziko vyzrazení duševního vlastnictví, riziko utopených nákladů na přípravu projektové dokumentace, administrativní rizika při čerpání projektu, frustraci výzkumníků s reportingem pro poskytovatele veřejné podpory, ale i pro nepředvídatelnost firemního cash-flow.

Ing. Jiří Janošec, Ph.D.
Technologické centrum AV ČR
Inženýrská akademie České republiky

Reklama
Vydání #10
Kód článku: 141048
Datum: 23. 09. 2014
Rubrika: Servis / Věda a výzkum
Autor:
Firmy
Související články
Mezi vědou a rodinou

S Mgr. Kseniyí Illkovou, Ph.D., mladou vědkyní působící v Praze, jsem se potkala při příležitosti předávání cen Wernera von Siemense. Získala totiž ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce. Na tom by jistě nebylo nic zarážejícího – vynikající práce byla oceněna, tak to bývá. Na první pohled však všechny přítomné zaujal doprovod mladé ženy – několikaměsíční miminko. A tak mě samozřejmě zajímalo, jak vlastně lze skloubit práci na špičkové úrovni a rodinu...

Modernizace laboratoře pro měření emisí

Od listopadu 2011 je v Roztokách u Prahy otevřen objekt VTP Roztoky. Objekt o celkové ploše 4 200 m2 využívá pro k realizaci svých aktivit zejména Centrum vozidel udržitelné mobility (CVUM), založené při ČVUT v Praze, Fakultě strojní. Budova vznikala právě na základě požadavků vědeckých a akademických pracovníků z ČVUT, kteří hledali nové laboratorní a kancelářské prostory se záměrem vytvořit špičkové výzkumné pracoviště a navázat tak na projekty Výzkumných center spalovacích motorů a automobilů Josefa Božka I, II, úspěšně řešené v  letech 2000 až 2011 pod vedením prof. Jana Macka. Záměr se podařilo realizovat také díky synergii projektů, využitých pro financování výstavby objektu a následně vybavení jednotlivých laboratoří. V loňském roce, sedm let po oficiálním otevření, byla realizována přístavba a obnova emisního vybavení v laboratoři s válcovou brzdou.

Podpora mezinárodního výzkumu

Inženýrská akademie České republiky, z. s., (IA ČR) je organizace sdružující odborníky, jejichž společným zájmem je podpora a rozvoj technických disciplín odrážející technické, ekonomické, sociální, environmentální a kulturní potřeby společnosti. Byla založena v roce 1995 a jedním z jejích hlavních úkolů je rozvíjet a propagovat technické vědy a sbližovat výzkumnou sféru se sférou průmyslovou. Toho dosahují mimo jiné naplňováním cílů projektů, jejichž jsou řešiteli. Jedním z těchto projektů je „Podpora mezinárodní spolupráce v inženýrském výzkumu“ programu EUPRO Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který bude ukončen koncem (byl ukončen v závěru???) roku 2016.

Související články
Inženýrská akademie ČR nabízí spolupráci, Sekce Strategie výzkumu a vývoje

Obecným posláním Inženýrské akademie ČR je odborná podpora rozvoje technických věd a technického školství a zejména využívání nových poznatků vědy a výzkumu a teoretických znalostí průmyslovou sférou. Cílem je přispívat k růstu ekonomického potenciálu a konkurenceschopnosti české ekonomiky. Specializované odborné sekce IA ČR sdružují přední specialisty daného oboru a poskytují expertní a poradenské služby. Vyjadřují se k závažným technickým řešením a rozhodnutím, která vycházejí z univerzitní oblasti, průmyslu, vládních i nevládních institucí. Na stránkách MM Průmyslového spektra jednotlivé odborné sekce představujeme.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Inženýrská akademie ČR nabízí spolupráci

Obecným posláním Inženýrské akademie ČR je odborná podpora rozvoje technických věd a technického školství a zejména využívání nových poznatků vědy a výzkumu a teoretických znalostí průmyslovou sférou. Cílem je přispívat k růstu ekonomického potenciálu a konkurenceschopnosti české ekonomiky. Specializované odborné sekce IA ČR sdružují přední specialisty daného oboru a poskytují expertní a poradenské služby. Vyjadřují se k závažným technickým řešením a rozhodnutím, která vycházejí z univerzitní oblasti, průmyslu, vládních i nevládních institucí. Na stránkách MM Průmyslového spektra jednotlivé odborné sekce představujeme.

Trendy v nabídce doprovodných služeb a v koordinaci podniku

V současné době se řada výrobních podniků snaží být konkurenceschopná ve využívání nejnovějších trendů, ale i vědeckých poznatků. Tyto jsou markantní zejména v oblasti technologické, ovšem nelze se upnout pouze na přijímání technologických novinek a přitom opomíjet ostatní obory, neboť i tyto mohou podnikatelům nabízet zásadní poznatky a mít vliv na celkovou úspěšnost daného podniku. O tom, že je prospěšné, jak pro zákazníka, tak pro samotný podnik nabízet doprovodné služby k dodávaným výrobkům (jako např. montáž, zaškolení, servis), je asi dnes už zbytečné hovořit. Tyto služby jsou dnes téměř všude samozřejmostí a nabývají na významu i v průmyslovém sektoru.

Inženýrská akademie ČR nabízí spolupráci Sekce stavebnictví a architektura

Poslání Inženýrské akademie ČR (IA ČR) spočívá v odborné podpoře a rozvoji technických věd a technického školství, jakož i aplikaci nových poznatků vědy a výzkumu. Naším cílem je přispívat k růstu ekonomického potenciálu a konkurenceschopnosti české ekonomiky. Tentokrát se zaměříme na stavebnictví a architekturu.

Mechanika na VŠ

V nynějším vydaní jsme o strukturovanou prezentaci požádali ústavy zaměřené na mechaniku a mechatroniku. Naši nabídku vyslyšelo pracoviště na Strojní fakultě v Brně.

Strojírenské konstruování na VŠ

V nynějším vydání jsme o strukturovanou prezentaci požádali ústavy zaměřené na výrobní stroje a komponenty. Naši nabídku vyslyšela pracoviště na strojních fakultách v Praze, Brně a Liberci.

Výrobní stroje a komponenty na VŠ

V nynějším vydání jsme o strukturovanou prezentaci požádali ústavy zaměřené na výrobní stroje a komponenty. Naši nabídku vyslyšela pracoviště na strojních fakultách v Praze a Ostravě.

Materiálové inženýrství na VŠ

V nynějším vydání jsme o strukturovanou prezentaci požádali ústavy zaměřené na výrobní systémy a techniku. Naší nabídku vyslyšela pracoviště na strojních fakultách v Praze a Brně.

Podpory výzkumu, inovací a podnikání

Vývoj hospodářství v Evropě je v posledních letech charakterizován četnými ekonomickými problémy (finanční krize, dluhová krize), které ve svých důsledcích znamenají stagnaci či jen křehké oživení. Většina evropských ekonomik si uvědomuje, že disproporci mezi disponibilními kapacitami a místní poptávkou může dlouhodobě řešit pouze exportem.

Vliv spolupráce a dalších inovačních aktivit firem na jejich úspěch

V posledních letech jsou hodně diskutovanými tématy inovace, jejich vliv na podnikání a nezbytnost firem inovovat. Dá se říci, že inovace jsou stavěny do pozice klíčové podmínky rozvoje firem a zvyšování jejich konkurenceschopnosti a produktivity. Částečně je to dáno tím, že některé firemní aktivity zahrnované mezi inovační aktivity patří k činnostem, které jsou pro úspěch na trhu těžko nahraditelné, jako například externí spolupráce i využívání různých informačních zdrojů. Inovačními aktivitami jsou pak rozuměny všechny výzkumné, technologické, organizační, finanční a marketingové kroky, které jsou určeny k zavedení inovace.

Úspěšný vývoj technologií pro zpracování termoplastových kompozitů

Konstruktéři tlačení požadavky na nižší hmotnost a lepší parametry svých konstrukcí stále více neváhají využít ve svých návrzích materiály, které byly dříve vyhrazeny pouze pro nejnáročnější high-tech aplikace. Díky tomu roste také poptávka po nenáročných výrobních technologií na výrobu konkrétního dílce z určitého materiálu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit