Témata
Zdroj: SHM

Vliv pokročilých technologií PVD a LSP na životnost jádra licí formy bloku motoru

Jedním z velmi limitujících mechanismů životnosti forem pro tlakové lití hliníku je ulpívání taveniny na povrchu. Vzájemná rozpustnost hliníku z taveniny a železa z materiálu forem je za zvýšených teplot velmi vysoká. Dochází k „navařování taveniny“ na povrchy formy a lokální změně geometrie. Změněná geometrie se negativně replikuje do tvaru odlitku. U jader a vložek navíc dochází při vyjímání ze ztuhnutého odlitku k velmi vysokému mechanickému namáhaní. V extrémním případě může být jádro zcela poškozeno nebo uvízne v odlitku a poškodí formu.

Ondřej Zindulka

Od roku 1999 je členem R&D týmu společnosti SHM, zabývá se vývojem CVD a PVD povlaků a technologií.
V posledním období se zaměřuje na hledání neobvyklých aplikací PVD vrstev a povlaků, spolupracuje s univerzitními pracovišti a průmyslovými partnery. 
V soukromí je hobby farmářem – hospodaří na dvacetihektarové farmě v podhůří Jeseníků.

Jan Brajer

Laserovými technologiemi se zabývá od roku 2010, kdy již jako student Fakulty strojní ČVUT v Praze pracoval na vývoji výrobních technologií ve Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (RCMT). Poté začal pracovat na Akademii věd a nedlouho po obhájení doktorátu se v roce 2018 stal v Centru HiLASE vedoucím oddělení průmyslových aplikací laserů. Současně pracuje na FS ČVUT a CIIRC ČVUT. Nyní se zabývá hlavně přenosem nových laserových technologií do průmyslu, vede tým odborníků a určuje směr budoucího výzkumu.

Reklama

PVD povlak navržený do těchto podmínek může působit jako velmi efektivní difúzní bariéra bránící ulpívání taveniny. Některé zajímavosti z vývoje PVD povlaků pro tlakové lití hliníku byly publikovány v MM Průmyslovém spektru v článku Tak trochu jiný povlak. Povlaky v některých případech ulpívání taveniny neeliminují, ale pouze potlačují.

Kalota povlaku Sigaan Al. (Zdroj: SHM)

Dalším limitujícím mechanismem je kombinované cyklické tepelné a mechanické namáhání. Cyklus odlití odlitku je k formám docela neúprosný. Teplotní cyklus spočívá ve vstříknutí taveniny do temperované formy a následná prodleva do ztuhnutí odlitku pro jeho vyjmutí z formy. Teplota formy se pohybuje přibližně v intervalu 200 až 500 °C a je podle tvaru a designu chlazení lokálně velmi rozdílná. Jenom v rámci teplotních polí vznikají velké napěťové gradienty. Rovněž drastickým krokem je nutnost ostřiků forem na začátku dalšího licího cyklu. Ruku v ruce s tím jde mechanické namáhání formy. Tavenina je do formy vstříknuta tlaky běžně dosahujícími stovek atmosfér a rychlostí desítek metrů za sekundu. Prostě „pecka“. I přes použití nejlepších speciálně vyvinutých ocelí pro práci za tepla dochází zmíněným namáháním ke generování trhlin. Následně selhává materiál formy. A tady povlak většinou situaci nezachrání. Může sice významně zlepšit frikční chování třecí dvojice odlitek – forma při vyjímání, ale… 

Reklama
Reklama
Reklama

Technologie LSP

Efektivním způsobem zlepšování únavového chování je technologie LSP (laser shock peening). Velmi sofistikovaná metoda generuje do materiálu tlaková zbytková napětí a zásadním způsobem oddaluje vznik a propagaci únavových trhlin. Pro vytvoření zbytkových napětí se využívá exploze ablační pásky a vzniku tlakové vlny postupující do materiálu formy. Zbytková napětí dosahují velmi vysokých hodnot a ve srovnání s kuličkováním či brokováním velkých hloubek. Laser navíc umožňuje lokálně upravit pouze kritická místa a zajistit gradientní přechody do neupravených ploch.

Princip technologie Laser Shock Peening. (Zdroj: SHM)

3D tisk velkého dílu

Testované jádro, vytvářející v odlitku bloku motoru chladicí prostor, je poměrně komplikovaný díl. Největší komplikace není na první pohled patrná. Jsou to chladicí kanály uvnitř jádra. Účinné chlazení snižuje teplotu jádra v průběhu licího cyklu a potlačuje tendenci taveniny k ulpívání na povrchu. Simulacemi obdržený optimální tvar chladicích kanálů je konvenčním obráběním nerealizovatelný. Na řadu přišel 3D tisk poměrně masivního dílu. Realizace proběhla v zahraničí.

3D tištěné jádro vodního prostoru chladicí kapaliny. (Zdroj: SHM)

Postup přípravy vzorku pro reálný test byl následující. Vytištěné jádro bylo finálně obrobeno na požadovaný tvar. Byla definována kritická místa vzniku poškození - vruby v přechodech mezi válci a plochy uchycení jádra k formě. Povrch jádra byl připraven pro aplikaci LSP. Následovalo LSP v centru Hilase a PVD povlakování ve firmě SHM. Jádro bylo uchyceno do formy a v průběhu licích kampaní byl průběžně kontrolován stav jeho opotřebení. Výsledná životnost byla porovnávána s průměrnou životností klasicky vyrobených jader.

Reklama

A jak to všechno dopadlo?

Testování probíhalo v řádech měsíců a období to bylo vzhledem k ceně testovaného jádra a věnovanému úsilí všech partnerů docela stresující. Dobře to dopadlo. Průměrná životnost standardních jader se pohybuje okolo 9 700 odlitků/cyklů. Testované jádro dosáhlo téměř čtyřnásobné životnosti 38 000 odlitků.

Ano, byl otestován pouze jeden kus. Naštěstí úspěšně. V maximální technologické verzi – 3D tištěné chlazení, LSP napětí i PVD povlak. Nelze rozhodnout o tom, která z uvedených technologií má na výsledek největší vliv. A z pohledu spolupráce všech partnerů je to asi i dobře.

Související články
Laserová příprava povrchů pro lepení

V moderním průmyslu stále častěji rozhoduje o kvalitě konstrukce něco, co na první pohled není vidět – stav povrchu materiálu. Platí to zejména u lepených spojů, které dnes nacházejí uplatnění v celé řadě technických aplikací: od automobilů přes letecké konstrukce až po elektroniku nebo energetiku.

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Související články
Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
IMTS Chicago 2026: Pro nový rytmus strojírenství

Veletrh International Manufacturing Technology Show, který se koná od 14. do 19. září 2026 v krásném chicagském centru McCormick Place na břehu Michiganského jezera, potvrzuje svoji roli nejvýznamnější události v oblasti výrobních technologií na západní polokouli. Na výstavní ploše přesahující 110 000 čtverečních metrů představí na1 800 vystavovatelů nejnovější trendy v obrábění, automatizaci, aditivní výrobě, metrologii a softwaru. Veletrh, organizovaný asociací AMT tradičně přitahuje pozornost více než 90 000 odborníků z celého světa a reflektuje silný růstový moment transatlantického průmyslového sektoru.

Jednoúčelové stroje v éře flexibilní výroby

Současný průmysl se zaměřuje na flexibilitu – krátké série, rychlé přetypování, univerzální robotizovaná pracoviště. Přesto existuje segment, kde tato lákavá univerzálnost naráží na své fyzikální i ekonomické meze. Jednoúčelové stroje a poloautomatická zařízení vůbec nezastaraly – naopak, v době nedostatku techniků na trhu práce a stupňujících se nároků na opakovatelnost výrobních procesů prožívají svoji renezanci, která může vnějšímu pozorovateli snadno uniknout.

Interim management: Od hašení požárů k trvalé udržitelnosti

Pro otevírací rozhovor prosincového vydání MM Průmyslového spektra jsme oslovili paní Ivu Hovadovou, přední odbornici a certifikovanou interim manažerku specializující se na změnové řízení, rozvoj efektivity firem i strategické nastavení, krizový management, restrukturalizace firem a oblast poprodejních služeb. Od letošního roku je předsedkyní České asociace interim managementu.

CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Firmy přehodnocují koncentraci na americký trh

Podle Milana Kulhánka, partnera v oddělení poradenských služeb Deloitte Česká republika a lídra pro oblast automobilového průmyslu a dodavatelských řetězců, je receptem na úspěch tuzemského průmyslu kombinace digitalizace, automatizace, diverzifikace trhů a hledání výroby s vyšší přidanou hodnotou. V tom všem hraje zásadní roli jak úroveň vzdělávání, tak samozřejmě i koncepce strategie České republiky, která by měla jasně definovat, kam vlastně směřujeme a jak toho chceme dosáhnout. A s tím vším velmi úzce souvisí otázka energií a jejich cena. A pokud to vše sečteme a podtrhneme, dostáváme výsledek v podobě cenové nekonkurenceschopnosti a nejistoty českých výrobců na zahraničních trzích, aktuálně na trhu americkém.

MM Glosa: Euroatlantická civilizační nadřazenost?!

Zakázali jsme si spalovací motory a teď zíráme na to, jak nám evropský trh zaplavují čínská auta, navíc včetně budování infrastruktury výměnných bateriových stanic. Čemu se divíme? Snad jsme si nemysleli, že Číňané zůstanou po další století ve středověkých podmínkách zabořeni po pás ve vodě při sázení rýže? I naší zásluhou se naučili vyrábět prémiová auta stejně jako veškerou high-tech produkci, kterou tam dříve vyspělé ekonomiky dovážely, či v lepším případě vyráběly.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Snění o možné budoucnosti Tatry

Podnikatelská vize může znamenat i popuštění uzdy fantazie, ale měla by být vždy spojená s pocitem smysluplnosti a užitečnosti. Představy a fantazii však může mít každý, nemusí k tomu být zrovna majitelem podniku. Často si představuji, jak bych řešil nějaké technické problémy, někdy fantazíruji i o tom, jak bych uspořádal určitou organizaci, aby dobře a efektivně plnila svůj účel. Protože jsem strávil hodně času krizovou záchranou Tatry a protože se snažím skloubit manažerské znalosti a zkušenosti s technickými dovednostmi, tak jsem si během covidové karantény v roce 2020 vysnil, jak by továrna Tatra mohla vypadat třeba v roce 2030. Jsou to mé představy, byť vycházejí i z řady diskuzí s různými kolegy nebo dalšími lidmi.

Stavme na pozitivním a fungujícím

Česko patřilo ke konci roku 2023 k zemím, jejichž ekonomika stále nedosáhla předcovidové úrovně. Hospodářský růst bude podle většiny ekonomů i v tomto roce velmi pomalý. Situaci komplikují nepříliš optimistické faktory, jako je nestabilita veřejných financí, výroba postavená na subdodávkách, nedostatečná infrastruktura a další. Když k tomu připočteme vnější geopolitické okolnosti, není situace příliš příznivá. A o tom, jak toto vše ovlivňuje automobilový průmysl a jak se zbavit stigmatu subdodavatelské země, jsme hovořili s Petrem Knapem, odborníkem společnosti EY pro automobilový průmysl.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit