Témata
Reklama

Výhody laserem kalených povrchů

Laserové kalení již není zdaleka výsadou pouze při zušlechtění forem. Díky dostupnosti a klesajícím cenám laserů (pořizovacím i provozním) je tato technologie stále častěji uplatňována také v tradičním strojírenství pro vhodné konstrukční materiály a strojní díly.

CO SE DĚJE UVNITŘ

První etapou kalení povrchu je ohřev. Během něj musí být v povrchové vrstvě oceli dosaženo austenitizační teploty. Dochází také k rozpouštění karbidů a dalším difuzním jevům, takže výsledek je závislý mimo jiné na velikosti zrna nebo typu a velikosti primárních karbidů v nadeutektoidních ocelích. Hloubku kalení lze řídit rychlostí pohybu paprsku a teplotou (tj. výkonem laserového paprsku). Pro zlepšení kontroly je proces obvykle monitorován pomocí pyrometru připojeného ke zdroji laseru. Regulací výkonu laseru může udržovat konstantní povrchovou teplotu, což poskytuje homogenní tvrdost a zabraňuje lokálnímu tavení. Protože materiál kalené součástky zůstává kolem laserového paprsku chladný, minimalizují se makroskopická pnutí způsobující deformace teplotní roztažností.

Další rozdíl od ostatních technik povrchového kalení spočívá v mechanismu odvádění tepla ve druhé etapě procesu. Je založen na samokalení, odvodem tepla do materiálu rychlostmi několika tisíc stupňů za vteřinu (což ovlivňuje např. tloušťka stěny apod). Pokud je kalený materiál dostatečně masivní, není potřeba chladit povrch pomocí chladicího média přiváděného zvnějšku, protože vnitřek součásti zůstává studený a absorbuje teplo vedením dostatečnou rychlostí (tj. chlazení konvekcí). Lze tedy předpokládat, že fázová transformace probíhá v austenitické vrstvě mnohem rovnoměrněji než v dříve uvedených technologiích. V tomto případě tedy pracujeme s mikroskopickým zbytkovým napětím, způsobeným martenzitickou fázovou transformací.

Reklama
Reklama
Reklama
Robotizované laserové pracoviště – robot a diodový laserDíky uvedeným detailům je kalení laserovým paprskem z hlediska náchylnosti k trhlinám mnohem výhodnější než ostatní technologie. Vysoké rychlosti ohřevu i ochlazování jsou důvodem vzniku tlakových pnutí na povrchu, které při provozním zatížení brání vzniku a rozvoji trhlin. Jak prokázal ve své práci o superkritickém ochlazování Dr. Kobasko, pravděpodobnost vzniku trhlin je maximální při ochlazovacích rychlostech cca 400 °C.s

-1, nad hranicí 600 °C.s-1 se však blíží k nule! A to je také případ laserového kalení.

ZBYTKOVÁ NAPĚTÍ ZLEPŠUJÍ ÚNAVOVOU ŽIVOTNOST

Při měření profilu tvrdosti se maximální tvrdost často nenachází na povrchu, ale v hloubce několika desetin milimetru pod povrchem. Tato skutečnost má různé důsledky, jako jsou spory při přejímací kontrole v případech, kdy předepsaná tvrdost (měřená na povrchu) „nebyla splněna“. Přídavek pro broušení tak může přispět k vyšší konečné tvrdosti povrchu. Povrch v laserové stopě na vzorku materiálu ČSN 12050 (C45) byl postupně hloubkově leptaný a zbytková napětí byla měřena rentgenovou difrakcí. Na povrchu bylo detekováno tahové napětí, které v hloubce 0,1 mm pod povrchem klesá k nule. Se zvětšující se hloubkou rostou příznivá tlaková napětí. Měkký povrch vykazuje tvrdost 320 HV. Pod povrchem se zvyšuje tvrdost a maxima 550 HV dosahuje v hloubce 0,5 mm. Ve stejné hloubce byla zjištěna maximální tlaková napětí. Průběh vnitřních pnutí dobře koresponduje se zbytkovým napětím.


Profil hloubky zbytkového napětí od povrchu přes kalenou vrstvu. HV1 profil hloubky tvrdosti od povrchu přes kalenou vrstvu.

Při pohledu na příčný profil povrchového napětí je vidět, že na obrobeném (soustruženém) povrchu jsou tahová napětí vysoká. Při tahovém zatížení takové součástky (v našem případě hřídele nápravy) během provozu dochází ke sčítání obou typů tahových napětí (od obrábění a od zatížení) a může snadno dojít ke vzniku iniciační trhliny. V kalené oblasti jsou tlaková napětí na úrovni 200 MPa, která naopak snižují úroveň napětí od vnějších sil a tím zvyšují odolnost proti vzniku trhlin. V dřívějších experimentech bylo prokázáno, že vyšší rychlost kalení s nižším tepelným zatížením vzorku vede k vyšším zbytkovým napětím a lepší únavové odolnosti. Dále únavové zkoušky tříbodovým ohybem prokázaly, že kalený materiál vykazuje vyšší nebo shodnou únavovou pevnost než výchozí materiál v původním nezakaleném stavu. Rychlé procesy laserového kalení prakticky eliminovaly rozptyl a zvýšily únavovou odolnost v celém rozsahu zatížení. Tento efekt může souviset s relativně vysokými tlakovými zbytkovými napětími, která byla detekována strukturními rentgenovými metodami na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Zejména tam, kde se únavové trhliny vytvářejí z povrchových nebo podpovrchových mikrostrukturních defektů, je jejich růst v počáteční fázi krátkých trhlin narušen nebo dokonce zastaven tlakovým zbytkovým napětím.

Průběh vnitřních zbytkových napětí v příčném směru laserové stopy

Na základě uvedených výsledků byl zahájen projekt zlepšení únavových vlastností náprav kolejových vozidel. Během životnosti jsou nápravy zatěžovány až 109 cyklů a občas dochází k únavovému porušení pod nalisováním. Výsledkem jsou havárie vlakových souprav. Již první experimenty dokládají, že díky laserovému kalení jsou původní tahová napětí na obráběném povrchu transformována v kalené oblasti na napětí tlaková. Dopad na iniciaci únavových trhlin je v současnosti testován ve společnosti SVÚM na experimentálních vzorcích tříbodovým ohybem. Dále jsou připraveny reálné nápravy s laserovým kalením a nalisovanými koly pro finální ověření.

ZÁVĚR

Laserové kalení vykazuje řadu výjimečných vlastností. První vážnější industriální využití probíhá zhruba deset let při kalení nástrojových ocelí. Zkoušky i realita ukazují minimálně 30% nárůst životnosti nástrojů, forem, zápustek a dalších komponent. Zlepšení otěruvzdornosti je spojováno s jemnější strukturou a vznikem příznivých tlakových napětí. Ta jsou ve výsledku také odpovědná za lepší únavové vlastnosti, a to nejen nástrojových, ale také konstrukčních ocelí. Pomocí tlakových zbytkových napětí na kaleném povrchu lze vysvětlit i zvýšenou odolnost proti vzniku trhlin během tepelného zpracování, která souvisí s nadkritickými ochlazovacími rychlostmi. Cílené využití tlakových napětí v laserem kaleném povrchu může být aplikováno také pro zlepšení životnosti a bezpečnosti cyklicky a dynamicky namáhaných strojních součástí. Tento závěr však neplatí pouze pro kalení, ale např. také pro laserové svary. Příklad využití laserového kalení náprav kolejových vozidel ukazuje, že „bílých míst“ aplikačních možností je stále celá řada.

Raptech

Stanislav Němeček

[email protected]

www.raptech.cz

Reklama
Vydání #11
Kód článku: 191126
Datum: 13. 11. 2019
Rubrika: Trendy / Lasery
Autor:
Firmy
Související články
Laser jako nástroj: Když světlo dostane směr

Letos v květnu uběhne 66 let ode dne, kdy byl vědecké veřejnosti poprvé v praxi představen vynález laseru. V dnešní době již laserové technologie, generování a zesilování elektromagnetického záření pronikají téměř do všech oborů lidské činnosti. Od svého objevu prošla tato inovativní technologie významným vývojem, který postupuje i nadále.

Výuka a výzkum aditivních technologií

Inovativní výrobní technologie nacházejí své místo také v technickém vzdělávání. Do svých osnov je dříve či později zakomponovaly všechny technické vysoké školy. Avšak pořízení nákladných technologií se neobejde bez podpory ze strany průmyslového výzkumu. Na Fakultě strojní ČVUT v Praze nyní disponují úplně novým zařízením M2 cusing pro výrobu dílů metodou DMLS německého výrobce Concept Laser, dnes působící pod značkou GE Additive. Stroj dodala společnost Misan a technologie slouží primárně pro výzkum v leteckém průmyslu.

Nové technologie osvětlení vozidel

Získat zkušenosti s novými zdroji světla bylo cílem jednoletého projektu Ideag, do něhož se na konci roku 2017 pustila mladoboleslavská společnost EDAG Engineering CZ. Výsledný prototyp zadní lampy navržené pro model Škoda Superb ukazuje možnosti využití tří moderních technologií: elektroluminiscenční fólie, OLED panelu a COB LED destiček.

Související články
Harmonizace ve svařování

Mezinárodní harmonizace norem a pravidel pro svařování je důležitá z mnoha důvodů. Primárním důvodem je skutečnost, že svařování je považováno za "zvláštní proces" (EN ISO 9001), při kterém nelze zcela zjistit jakost po skončení procesu inspekcí, ale jakost musí být sledována před i v průběhu celého procesu svařování.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Obrábění těžkoobrobitelných materiálů

Stále rostoucí požadavky výrobců proudových motorů vyžadují kontinuální vývoj žárupevných materiálů. Klasické metody obrábění jsou zde na hranici svých možností, efektivní alternativou je elektroerozivní řezání drátovou elektrodou.

Aditivní výroba unikátních řezných nástrojů

Aditivní technologie jsou jedním z nosných pilířů Průmyslu 4.0. Od roku 2014, kdy v ČR 3D tisk kovů odstartoval „ve velkém“, byla o této problematice napsána celá řada publikací, díky nimž je tato technologie považována za poměrně známou. Jedním z průkopníků 3D tisku v ČR je firma Innomia, která přinášela informace o technologii DMLS do povědomí českého průmyslu již několik let před tímto zmiňovaných boomem.

Aktuální možnosti v laserovém svařování

Laserové svařování lze v dnešní době považovat za velice moderní technologii. Vysoké svařovací rychlosti, štíhlý svar a z toho plynoucí výhody jsou pozitiva, která umožnila začlenění této metody do progresivních výrobních technologií. Tento článek si klade za cíl představit aktuální možnosti laserových svařovacích technologií.

Pomocník pro plánování výroby

Většina lidí dnes ví, že žádná firma, která chce být konkurenceschopná, neobejde bez kvalitního ERP. Díky němu lze především řídit procesy, a to doslova všechny. Ne každý si však uvědomuje, jak velké mohou být rozdíly mezi systémy pro jednotlivé oblasti podnikání. Asi nejsofistikovanější ERP najdeme bezesporu ve výrobních firmách.

Inteligentní ekosystém a materiálová alchymie

Současná podoba strojírenského průmyslu prochází transformací, která svou hloubkou připomíná spíše technologickou revoluci než postupnou evoluci. Zatímco v uplynulých dekádách byl vývoj výrobních technologií primárně diktován snahou o zvyšování mechanického výkonu, otáček vřeten a hrubé síly strojů, dnešní paradigma se dramaticky posouvá k jemnějším, avšak komplexnějším hodnotám. Středobodem zájmu se stává schopnost garantovat naprostou přesnost a opakovatelnost procesu v prostředí, které je čím dál proměnnější a náročnější. Tento přerod k inteligentní výrobě, definované nejen rozměrovou integritou, ale i vnitřními vlastnostmi materiálu a digitální stopou, tvoří základní pilíř konkurenceschopnosti pro nejnáročnější sektory, jako jsou letectví, energetika, e-mobilita nebo personalizovaná medicína.

Revoluce udržitelnosti: Inovativní materiály zítřka

Ekologické alternativy technických materiálů dnes pronikají napříč nejrůznějšími odvětvími – od stavebnictví přes obaly a módu až po automobilový průmysl. Již dnes je například možné postavit dům z konopného betonu, zabalit elektroniku do myceliového obalu, obléct si oděv z „kůže“ vypěstované z podhoubí nebo jezdit autem, které obsahuje díly z rostlinných biopolymerů.

Materiály z hub, ananasu i skleníkových plynů

Nejen v módním průmyslu se objevují moderní alternativy k tradičním materiálům s důrazem na udržitelnost. Mezi tyto materiály patří například aircarbon vyráběný ze skleníkových plynů, rostlinná tkanina Piñatex z listů ananasu či myceliová „kůže“ z hub. Tyto inovace nabízejí ekologičtější řešení pro výrobu oblečení i doplňků.

Výherci Zlaté medaile MSV 2024

Součástí 65. Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně se i letos stalo udělování cen Zlaté medaile. Tyto ceny byly předány za celkem šest veletržních exponátů, které komisi oslovily inovativním provedením, a v sedmém případě také za celoživotní přínos oboru. Tradice této soutěže sahá až do roku 1964.

Kompozitní materiály z přírodních zdrojů

Veřejnost se stále více snaží být environmentálně odpovědnou. Ani napříč odvětvími průmyslu tomu není jinak. V oblasti kompozitních materiálů můžeme v posledních letech sledovat stále častější tendence využívat přírodní materiály jako náhradu konvenčních syntetických produktů. Roste poptávka po vláknech na rostlinné bázi (například vláknech ze lnu, konopí nebo sisalu) a tyto materiály získávají významný podíl na celkové produkci kompozitních výrobků.

Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit