Aditivní výroba může být vhodným řešením nejen pro individualizované produkty, ale i produkci méně kusových zakázek, kde by se klasická sériová produkce nevyplatila. A právě na tento segment se zaměřuje pražská společnost cotu.
Kdo by neznal dvě do sebe zaklíněná písmenka RR, nad nimiž stojí nápis Rolls a pod nimi Royce? Jde o logo, které nesou na svém štítě nejluxusnější automobily a letecké motory obřích velkoletadel.
Řeč tedy dnes bude o britském podniku automobilového a leteckého průmyslu s historickým sídlem v Manchesteru. V současnosti jsou letecké motory vyráběny v Londýně a automobilové motory v Derby. Za zmíněným logem se skrývají dva průkopníci britského i světového automobilismu a letectví.
Charles Stewart Rolls
První muž v pořadí této dvojice, byť mladší, celým jménem Charles Stewart Rolls, se narodil 27. srpna 1877. Jeho rodištěm bylo sice Berkeley Square v Londýně, ale citově byl nejvíce poután k domovu svých předků v Hendre, v hrabství Monmouth ve Walesu. Vystudoval elitní Eton College a Trinity College v Cambridge a již od raného mládí se velice zajímal o stroje a vůbec o všechno, co nějak souviselo s mechanikou. A tak není divu, že ho s láskou ke strojům a motorům spojila i každodenní potřeba být užitečným i v zaměstnání. Stal se obchodníkem, jenž prodával například první britské automobily do Francie. Rollse bylo možno záhy spatřit také mezi prvními průkopníky leteckého sportu. Vlastně lze říci, že byl druhým britským občanem, který dostal licenci k létání v Královském aeroklubu. A rozhodně svůj klub ani své odhodlání být nejlepším nezklamal, zejména když jako vůbec první na světě přeletěl Lamanšský průliv z anglické půdy nad břehy Francie a zpět.
Henry Royce
Druhý z této dvojice, o čtrnáct let starší Henry Royce, se narodil 27. března 1863 v Alwationu, hrabství Huntingdonshire. Byl pátým z dětí mlynáře, který zemřel, když chlapci bylo devět let. Rodina strádala, a tak malý Henry musel vypomáhat matce, prodával noviny, roznášel telegramy, takže mu na školu nezbyl čas. Údajně měl chodit do školy pouze jeden rok. Ale přesto se mu nakonec za pomoci tety podařilo udělat pár podnětných kroků, které předznamenaly jeho budoucí kariéru. Nejdříve se vyučil strojním mechanikem u železniční společnosti Great Northern Railway, a pak v této profesi pracoval v Leedsu a v Londýně.
Ve svých jedenadvaceti letech se Royce rozhodl jít vlastní cestou. To se psal rok 1884 a budoucí velký podnikatel se zrovna nacházel v Manchesteru. Měl uspořeno 20 liber a společně s Ernestem Claremontem, který přidal 50 liber, založili firmu na výrobu součástek elektrické instalace pro domácnosti. Za nějaký čas pokročili a již vyráběli dynama a malé elektrické jeřáby. V roce 1899 si ještě otevřeli filiálku v Trafford Park – opět v Manchesteru.
Historické setkání
Avšak elektrické mechanismy, byť jistě zajímavé, Henrymu Roycemu nepřinášely plné uspokojení. Byl totiž mnohem více fascinován motorovými vozidly. V roce 1903 si koupil z druhé ruky malý dvouválcový vůz Decauville typ 1901, který začal ihned vylepšovat. A v tomto zdokonalování pokračoval tak dlouho, až se sám natolik zdokonalil, že se odvážně pustil do sestavování vlastního dvouválcového automobilu. První – samozřejmě s pojmenováním Royce –byl hotov v roce 1904, a pak zhotovil ještě další dva. Jeden z těchto tří vozů prodal Henrymu Edmundsovi, příteli Charlese Royce. Byla to jistě šťastná náhoda, protože Rolls zrovna organizoval v Londýně výstavu motorových vozidel aneb autosalon, jak bychom řekli dnes. A právě zde došlo k prvnímu – jistě možno konstatovat, že historickému – setkání Charlese Rollse a Henryho Royce. Rolls byl z navázání tohoto kontaktu velmi potěšen a hned se s Roycem dohodl na spolupráci. Rolls požadoval, aby mu Royce do jeho obchodu dodal všechna auta, která vyrobí, ovšem s podmínkou, že jejich motory již budou čtyřválcové.
Slavná značka
A to hlavní na konec. Oba muži se dohodli, že tyto nové vozy budou mít firemní značku Rolls-Royce. První automobil s tímto pojmenováním byl vyroben v prosinci 1904. A o půldruhého roku později, tedy v roce 1906, oba muži spojili své síly definitivně, když založili společnost Rolls-Royce Ltd. A na světě byl slavný typ, klasický model Silver Ghost. Původní Royceova firma na výrobu jeřábů Royce & Company pak ještě fungovala souběžně, a to až do roku 1933.
Dvojice se skvěle doplňovala. Zatímco Charles Rolls vkládal do společné firmy zejména svůj technický talent a schopnosti vynikajícího konstruktéra spalovacích motorů, Henry Royce se staral spíše o obchodní stránku podniku. Bez jeho finančního vkladu a bystrosti, s jakou se orientoval ve stále složitějších hospodářských vztazích jak v Anglii, tak ve světě v období rozběhu firmy, by nikdy nemohla společnost Rolls-Royce být společností Rolls-Royce.
Avšak Charlesu Rollsovi nebylo souzeno dožít se vyššího věku. Bylo mu teprve 33 let, když 12. července 1910 zahynul na palubě svého letounu typu Wright Flyer, kterému se u Bournemouth rozlomily ocasní plochy. Stal se vůbec prvním Britem, jenž se stal obětí leteckého neštěstí. Jeho starší partner, Henry Royce, ho přežil o 23 let. Zemřel ve svých sedmdesáti letech 22. dubna 1933. Ale značka RR kráčí světem dál. Potkáváme ji i na našich ulicích a vídáme ji hezky zřetelně na motorech, když nastupujeme do letadel na zaoceánské lety.
Ivan Brož
ivanbroz@centrum.cz
Na pražském Žofíně se uskutečnila mezinárodní konference pod názvem Investiční plán pro Evropu, jež byla realizována Zastoupením Evropské komise ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR a Evropskou investiční bankou (EIB). Cílem setkání bylo přiblížit tzv. Junckerův balíček určený k posílení investic a tvorbě nových pracovních míst v Evropě. Konference se konala při příležitosti slavnostního otevření pražské kanceláře Evropské investiční banky, která chce posilovat svou přítomnost ve všech členských zemích EU.
Letošní, už 66. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu je za námi. Věříme, že málokdo z našich čtenářů si jeho návštěvu nechal ujít, a řada z nich jej dokonce spoluvytvářela v roli vystavovatelů. Zdaleka ne všichni návštěvníci však měli celé čtyři dny na to, aby mohli zhlédnout stánky ve všech pavilonech. Jednodennímu návštěvníkovi mohlo leccos uniknout, a vystavovatelé, ač na výstavišti strávili třeba celý týden, měli zpravidla povinnosti v rámci svých expozic a na prohlídku celého veletrhu jim čas nezbyl. Jestliže patříte do některé z těchto dvou skupin nebo jste se na veletrh vůbec nedostali, možná uvítáte tento článek.
O otevíracím rozhovoru tohoto vydání s doktorem Jiřím Horeckým, prezidentem Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, lze stručně říci, že reflektuje realitu současného ekonomického modelu ČR, který naráží na své limity. Konvergence k vyspělému Západu se hodně zpomalila, či prakticky zastavila, a my už se nemůžeme spoléhat na levnou pracovní sílu a roli montovny. Pokud se chceme posunout dál, musíme se zaměřit na to, co vytváří skutečnou přidanou hodnotu – tedy inovace, výzkum, vývoj, marketing, prodej a servis. Na celý hodnotový řetězec s možností poznat svého zákazníka.
Evropský strojírenský průmysl, a automobilový obzvláště, prochází největší strukturální proměnou za poslední dekády. Vytratila se předvídatelnost a garance dlouhodobého růstu. Pojmem dneška se stala nejistota, kterou na mnoha trzích doprovází pokles ziskovosti, propouštění a rekordní vlna insolvencí – především v Německu, tradičním centru evropského průmyslu, tedy u našeho klíčového partnera. Jen v první polovině roku zde vzrostl počet velkých firemních bankrotů o pětinu.
Je-li řeč o snížení emisí v průmyslu, pozornost se upírá hlavně k elektřině. Hlavní částí spotřeby energie ve výrobě je teplo - od ohřevu materiálu přes sušení až po výrobu páry. Jeho dekarbonizace, tedy přechod od spalování fosilních paliv k nízkoemisním nebo bezemisním zdrojům, se proto stává jedním z klíčových kroků na cestě k udržitelnému průmyslu.
Letošní veletrh obráběcích strojů EMO 2025 vyhlíželi jak lidé pohybující se v oboru výrobní techniky – výrobci strojů, tak i lidé spojení s výrobou jako takovou – uživatelé strojů, s velkým očekáváním. Každý si pak z Hannoveru odvážel své postřehy. V tomto příspěvku se podíváme na některé aspekty veletrhu ze dvou pohledů: právě výrobce a uživatele. Předložené informace vycházejí z volně dostupných zdrojů, dále pak z archivních podkladů autora a jeho vzpomínek. Reportážní výstup šéfredaktora Romana Dvořáka se zaměřil na vybrané expozice, exponáty, firmy a v závěru pak na porovnání evropských a asijských výrobců obráběcích strojů, zde budeme poněkud „klouzat“ po povrchu.
Ikona českého strojírenství. Skutečně nepřeháníme, pokud výraz použijeme ve spojení s profesorem Františkem Pochylým z VUT v Brně. Tento vysoce oceňovaný vědec zasvětil svůj život hydraulickým strojům. Jeho největším dílem je revoluční vírová turbína – unikátní vynález, který dokáže efektivně vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů i na místech s nízkým spádem vody, kde by klasické turbíny selhaly. Vírová turbína však zdaleka není jeho jediným převratným dílem. Za svou práci získal řadu významných ocenění, včetně Ceny za celoživotní přínos rozvoji strojírenství, která mu byla udělena na letošním MSV v Brně.
Ve dnech 22. až 26. září 2025 se po dvou letech v německém Hannoveru konal další ročník veletrhu EMO, přední světové exhibice výrobních technologií, která letos oslavila své 50. výročí. Pod mottem „Innovate Manufacturing“ veletrh představil celý hodnotový řetězec obrábění kovů, zahrnující obráběcí stroje, výrobní systémy, aditivní procesy, přesné nástroje a automatizaci. S účastí 80 000 odborných návštěvníků z celého světa poskytlo EMO důležité inovační impulzy pro posílení konkurenceschopnosti v globálním průmyslu.
V minulém, zářijovém vydání MM Průmyslového spektra jsme přinesli otevírací rozhovor s profesorem Vladimírem Maříkem, zakladatelem a vědeckým ředitelem CIIRC ČVUT v Praze a ředitelem Institutu Equilibrium. Významný propagátor umělé inteligence se věnoval palčivým tématům, jako je zhoršující se inovativní prostředí v ČR a naléhavá potřeba třetí ekonomické transformace. Profesor Mařík kriticky poukázal na absenci skutečných lídrů a dlouhodobých vizí ve společnosti, jež brání pokroku, a upozornil na byrokracii a nedostatečnou vládní podporu vědy a výzkumu, což limituje náš potenciál například v onshoringu. Neopomněl ani představit klíčovou roli CIIRC v rozvoji špičkových technologií, výchově budoucích expertů a aplikovaném výzkumu pro průmysl, s důrazem na strategické propojení umělé inteligence a energetiky.
Nahlídneme-li do historie i současnosti českého strojírenství, můžeme být právem hrdí. Naše firmy byly a jsou synonymem pro inovace, technickou zdatnost, preciznost a spolehlivost. Denně v našich provozech vznikají špičkové produkty, které obstojí v tvrdé globální konkurenci. Přesto se nemohu zbavit pocitu, že nám jako celku něco zásadního chybí. Máme skvělý obsah, ale pokulháváme ve formě. Máme excelentní produkt, ale příliš slabou a často neviditelnou značku – a to nejen na úrovni jednotlivých firem, ale i na úrovni celé naší země. Je to podobné, jako když donekonečna analyzujeme problémy a vítězoslavně hlásáme, jak jsme dokázali rozpoznat jejich příčiny, ale k realizaci konkrétních kroků se nemáme.
Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem.
Proč jsme nejlepší?
a mnoho dalších benefitů.
... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou








