Témata
Reklama

Zabaleno přímo z výrobního zařízení

Zdravotnické výrobky z plastu se běžně sterilizují v samostatné pracovní operaci. Účelnější by bylo okamžité zabalení dílů, které beztak vycházejí z kavity ve sterilním stavu. Na základě této úvahy navrhla společnost KraussMaffei výrobní buňku pro aseptickou výrobu těchto dílů.

Aby riziko kontaminace mikroorganismy, částicemi a pyroxeny bylo co nejmenší, musejí být při výrobě sterilních produktů dodržovány zvláštní požadavky. Mnohé závisejí na dovednosti, zaškolení a chování příslušných pracovníků. Zajištění jakosti má zde zvláštní význam a výroba musí probíhat přesně podle pečlivě stanovených a validovaných metod a postupů. Sterilita nebo jiné aspekty jakosti by se neměly spoléhat pouze na poslední výrobní krok nebo kontrolu finálního výrobku.

Reklama
Reklama
Reklama

Obr. 1 EX CleanForm od firmy KraussMaffei – k výrobní koncepci náleží „čistý prostor“, ve kterém se nachází kompletní výrobní zařízení.

Zdravotnické výrobky z plastu jsou většinou vyráběny v čistém prostředí třídy C nebo D podle směrnic GMP a následně jsou sterilizovány ve zvláštním procesním kroku. V závislosti na postupu však sterilizování plastových dílů nebývá bez problémů. Například sterilizace zářením může negativně ovlivnit mechanické vlastnosti polymerů, což musí být zohledněno při konstrukci dílů – s výsledkem, že tloušťky stěn jsou silnější, než je skutečně zapotřebí.

Autosterilní metoda

Dále se zdravotnické výrobky musí přídavně sterilizovat vždy, když jsou díly při dalším zpracování kontaminovány zárodky prostřednictvím osob, vybavení a vzduchu. U jednoduchých sériových výrobků by však bylo možné výrobu do značné míry zjednodušit díky dosud zcela nepovšimnutému aspektu. Vstřikování je autosterilní metoda, neboť vysoké teploty taveniny a tlaky spolehlivě zničí veškeré zárodky. Proto lze díly považovat za sterilní až do okamžiku otevření formy. Pokud by se výlisky zabalily bezprostředně po otevření formy, mohla by odpadnout dodatečná sterilizace.

Aseptická výroba

Další předností tohoto postupu by byla značně snížená kontaminace částicemi, ke které dochází v průběhu jinak obvyklých následných procesů. Předpokladem při tom všem je, aby celý proces splňoval kritéria pro aseptickou výrobu, která jsou předepsaná ve směrnicích GMP. Na základě této úvahy navrhla firma KraussMaffei Technologies výrobní buňku pro aseptickou produkci sterilních zdravotnických výrobků z plastické hmoty. Těžištěm koncepce je plně elektrický vstřikovací stroj EX CleanForm a automatizace, dále „čistý prostor“, ve kterém je umístěno kompletní výrobní zařízení. Výrobní buňka je zakončena balicím zařízením a případně dalšími přístroji nebo pomůckami. Výrobní buňka byla navržena při respektování tří kritérií: produkt určuje podmínky okolního prostředí, musí být zachován čistý a sterilní stav výlisků při otevření formy až do jejich řádného zabalení do sterilního obalu a výrobní buňka musí být navržena v souladu s výrobním procesem tak, aby bylo dosaženo shody daných skutečností typických pro vstřikové lití s požadavky směrnic GMP.

Obr. 2 Částice a zárodky během výrobního procesuTo znamená, že právě v oblasti lékařské techniky musí být kvalita od počátku plánována. Obdobně jsou kladeny komplexní požadavky na vstřikovací buňku. Rozhodující je, aby výrobek a výrobní koncepce byly vzájemně přizpůsobeny při zohlednění podmínek okolního prostředí. Firma KraussMaffei přitom využila své dlouholeté zkušenosti v oblasti techniky pro čisté prostory.

Rizikové analýzy

Pro dosažení shody všeobecně platných směrnic GMP a daných skutečností při vstřikování podmíněných provozem byly provedeny rizikové analýzy. Opatření z toho odvozená tvořila základ koncepce. Na základě výrobně-technických požadavků a požadavků na výrobek byly definovány výrobní a systémové prostory, které byly přiřazeny k příslušným zónám čistých prostorů. Systémový prostor 1 je srdcem aseptické výrobní buňky a obsahuje výrobní systémy (forma, uzavírací jednotka, robot a balicí stroj), které se bezprostředně podílejí na výrobě od vzniku výrobků až po jejich zabalení. V celém systémovém prostoru 1 musí být dodržena třída čistoty A podle GMP. Pro minimalizaci rizika kontaminace nechráněných výrobků byl vymezen manipulační prostor a definován jako výrobní prostor.

Automatizované procesy snižují nebezpečí kontaminace

Zázemí pro systémový prostor 1 tvoří systémový prostor 2 podle GMP B (s vymezením vzduchotechniky na principu tlakového rozdílu nebo proudění), případně systémový prostor 3 s GMP C (s vymezením podle bariérového principu) s odpovídající třídou čistoty B, popřípadě C, podle směrnic GMP. Systémový prostor 1 je ohraničen jak obkladem uzavírací jednotky, tak stěnami čistého prostoru, který obsahuje manipulaci a balení. Uvnitř tohoto čistého prostoru musí převažovat neturbulentní výtlačné proudění (laminární proudění). Přípustné pojezdové dráhy podávacího ramena robotu pro manipulaci s výrobky jsou uspořádány výhradně mimo definovaný výrobní prostor – od kavity v nástroji až do vstupní oblasti balicího stroje.

Obr. 3 Výrobní buňka pro výrobu sterilních zdravotnických výrobků z plastu. Na základě požadavků byly definovány výrobní a systémové prostory, přiřazené k příslušným zónám čistých prostorů.

Směrnice GMP předepisuje, že provozní prostředky nesmí znamenat žádné riziko pro jakost vyráběných produktů. Při aseptické výrobě je kladen hlavní důraz na procesní bezpečnost tak, aby byly minimalizovány zásahy osob a s tím spojená partikulární a mikrobiologická kontaminace. Proto je nezbytně nutný vysoký stupeň automatizace.

Hermeticky zapouzdřené servomotory

U strojů a zařízení je důležité, aby splňovaly technickou způsobilost pro čisté prostory ohledně emisí částic, proudění vzduchu a čistitelnosti příslušné zóny čistých prostor. Vstřikovací stroje konstrukční řady EX v provedení CleanForm jsou navrženy speciálně pro použití v čistých prostorech. Hlavní pohony jsou vybaveny vodou chlazenými, hermeticky zapouzdřenými přímými servomotory. Pohyblivá deska je vedena po přesném lineárním vedení a nikoli vodicími sloupy, které proto zůstávají čisté a bez obsahu maziv. Koncepce uzavírání je založena na patentovaném Z-kloubu od firmy KraussMaffei, který vykazuje pouze osm pohyblivých kloubových bodů, jež jsou mazány v uzavřeném olejovém okruhu. Pomocí odsávacího krytu jsou účinně odsávány partikulární a termické emise vznikající při vstřikování. Zařízení pracuje téměř bez emisí.

V oblastech s neturbulentním výtlačným prouděním (třída čistoty A) není laminární proud v zásadě porušen. Stroje EX Clean-Form byly z hlediska proudění vzduchu optimalizovány. Ve vertikálním směru je zachováno stabilní laminární proudění, zejména při pohybech nástroje. Stejně jako stroj, tak také automatizovaná zařízení splňují požadavky ohledně emisí částic, proudění vzduchu a čistitelnosti. Výhradní zastoupení firmy KraussMaffei pro Českou a Slovenskou republiku poskytuje společnost Kuboušek.

Kuboušek
Zpracoval
Ing. Martin Košař
[email protected]

Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 120131
Datum: 15. 02. 2012
Rubrika: Komerční příloha / Finance
Autor:
Firmy
Související články
Revoluce udržitelnosti: Inovativní materiály zítřka

Ekologické alternativy technických materiálů dnes pronikají napříč nejrůznějšími odvětvími – od stavebnictví přes obaly a módu až po automobilový průmysl. Již dnes je například možné postavit dům z konopného betonu, zabalit elektroniku do myceliového obalu, obléct si oděv z „kůže“ vypěstované z podhoubí nebo jezdit autem, které obsahuje díly z rostlinných biopolymerů.

Letošní veletrh Formnext slibuje hojnou účast

Formnext, přední světový veletrh aditivní výroby a průmyslové produkce nové generace, slaví úspěšný start do nového veletržního roku – navzdory poněkud utlumené ekonomické situaci v Německu a globálním politickým výzvám se do konce února přihlásilo již přibližně 574 společností z 35 různých zemí.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Související články
VaVaI a průmysl:
Znát budoucí potřebu zákazníka

Biochemik Vladimír Velebný je majitelem, generálním ředitelem, a současně i vedoucím výzkumu a vývoje ve společnosti Contipro. Jeho firma se zabývá biotechnologickou výrobou kyseliny hyaluronové, která má širokou škálu potenciálního využití v nejrůznějších oblastech medicíny a kosmetiky. O tom, jak ideálně propojit oblast vědy a výzkumu s oblastí průmyslu ku prospěchu obou, a zejména nás všech, ví rozhodně mnohé.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Síla společnosti tkví v chytrých lidech a vědecké základně

Nadační fond Neuron vznikl na podporu české vědy v období hospodářské krize po roce 2009. Jeho mecenáši rozdali za dobu jeho existence více než 110 milionů korun. Není závislý na státních financích, ale přesto, pokud by se současný státní rozpočet vydal cestou škrtání výdajů na vědu, byl by to pro jeho členy signál pro to, aby své aktivity zesílili a nedovolili, aby česká věda upadla v zapomnění a čeští vědci odcházeli do zahraničí. Hovoříme s Monikou Vondrákovou, která Nadační fond Neuron od jeho vzniku řídí.

Synergie: klíč úspěchu

Na to, jak je mladý, už toho ve své profesi dokázal vskutku hodně. Už na začátku vysokoškolského studia začal podnikat v oblasti jachtingu, do čehož spadá například distribuce materiálů pro povrchové úpravy a poradenství. Dnes je Ing. Viktor Brejcha nejen spojován se společností Sea-Line, ale především je specialistou pro kompozitní materiály ve společnosti Siemens Mobility.

Nahrajeme si vědomí do počítače?

Profesor kybernetiky Michael Šebek nevylučuje svoji přítomnost v jiném, uměle vytvořeném prostoru. Průmysl 4.0 chápe jako zásadní a přelomovou změnu a současné školství nás na budoucnost nepřipraví. Firmám radí „nechte své zaměstnance tvořit nesmysly“‎.

Chceme se přiblížit průmyslové sféře, říká rektor Tomáš Zima

Před rokem založila nejstarší česká univerzita společnost Charles University Innovations Prague, s. r. o. Šlo o první počin, který se uskutečnil na české univerzitní půdě. O zkušenostech a prvním úspěchu z univerzitního podnikání jsme si povídali s rektorem Univerzity Karlovy profesorem Tomášem Zimou.

Formárenský veletrh se blíží

Již třetí ročník formárenského veletrhu Moulding Expo v druhé polovině května bude hostit výrobce forem a nástrojů a dodavatelé potřebných technologií ve Stuttgartu. Pořadatelé sezvali novinářskou obec do slovinské Lublaně, kde prozradili několik detailu o blížícím se veletrhu. Součástí tiskové konference byla také návštěva místních nástrojáren a výzkumného centra pro formárenství.

Česko a Sasko společně pro plasty

Pracovní skupina zabývající se technologiemi plastů a vláknových kompozitů se na Vysoké škole v Žitavě/Zhořelci (Hochschule Zittau/Görlitz) začala postupně ustavovat v zimním semestru roku 2015.

Made in Česko - Aby mohli skutečně žít

O tom, že my Češi máme obrovskou invenci, nás mohou přesvědčit významné originální české produkty. V tomto případě z oblasti, která kombinuje medicínu a moderní technologie. V tomto díle našeho seriálu vám představíme revoluční miniinvazní rostoucí endoprotézu stehenní kosti, která může zajistit kvalitní budoucí život dětským pacientům s kostním tumorem.

Rodinné podnikání v přesné strojařině

Brněnská firma VKV Horák se zabývá konstrukcí, vývojem a výrobou přístrojové mechaniky, přípravků, jednoúčelových strojů, forem pro vstřikování plastů, lití polyuretanových dílů a vakuovému tváření plastů. S jejím zakladatelem, panem Zdeňkem Horákem, jsme si povídali o aspektech podnikání v českém prostředí, o vzdělávání, kvalitě škol, průmyslu budoucnosti.

Na co aspiruje umělá inteligence?

Profesor Michal Pěchouček patří ke světové špičce ve výzkumu umělé inteligence. Je nejen vynikajícím vědcem, ale byl i úspěšným podnikatelem. Ale jak sám říká, „je ČVÚT srdcařem“. Proto se naplno rozhodl věnovat výzkumu a vývoji umělé inteligence a propojovat tento zajímavý a perspektivní obor s byznysem.

Strojírenské fórum 2018: Zaměřeno na nové technologie a materiály

Příběh pátého ročníku Strojírenského fóra se začal psát 10. května 2018 na půdě Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně konferencí na téma moderní výrobní technologie a materiály s důrazem na aditivní výrobu z velké části kovových materiálů a na inovativní aplikace kompozitních materiálů. Na sto účastníků z řad výrobní a akademické sféry vyslechlo na 13 přednášek a následně v pozdních odpoledních hodinách se větší část z nich odebrala na exkurzi po šesti VaV pracovišťích zaměřených na nové technologie. Plný den poznání a nových setkání. Pojďme se k němu vrátit fotoreportáží.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit