Témata
Reklama

Zajištění bezpečnosti jako součást péče o jakost

Z hlediska obecné definice jakosti ve smyslu schopnosti uspokojovat požadavky a očekávání zákazníků a dalších zainteresovaných stran jsou dominantní užitné vlastnosti a s nimi spojené náklady. Požadavky na jakostní znaky, které vyjadřují užitné vlastnosti (např. funkčnost, bezpečnost, spolehlivost, ekologičnost atd.), jsou v řadě případů závazné, vyplývající z právních předpisů, což se týká zejména bezpečnosti. Ta je chápána jako vlastnost vyjadřující schopnost objektu (produktu, procesu, systému atd.) při plnění jeho funkcí za stanovených podmínek být ve stavu, kdy riziko ohrožení života a zdraví lidí, životního prostředí a poškození majetku je omezeno na přijatelnou úroveň.

Zajištění stanovené nebo očekávané bezpečnosti je požadováno jak zákazníky, tak společností a týká se produktů, procesů, projektů, systémů. Stát pak pomocí právních předpisů formuluje požadavky na bezpečnost, aby chránil své obyvatelstvo před uvedenými riziky, označovanými někdy jako rizika ohrožení oprávněných (veřejných) zájmů tak, aby tato rizika byla omezena na přijatelnou úroveň.
Reklama
Reklama
Reklama

Bezpečnost a management rizik

Zajištění bezpečnosti, která velmi úzce souvisí s problematikou spolehlivosti, je nedílnou a velmi významnou součástí obecné péče o jakost, s níž má společnou stránku manažerskou, tj. stanovení cílů a pro jejich realizaci v organizaci stanovení odpovědností a pravomocí, procesů, postupů, zdrojů atd., stránku technickou, tj. stanovení konkrétních používaných technik a metod, a nutnost věnovat se problematice během celého životního cyklu.
K dosažení požadované bezpečnosti je nutné se v rámci managementu organizace, resp. managementu jakosti systematicky zabývat managementem rizik. Management rizik se v organizacích uplatňuje pro všechny činnosti a procesy podél smyčky jakosti, resp. pro všechny etapy životního cyklu výrobků. Obecně vyžaduje vymezit pravomoci a odpovědnosti, přidělit zdroje a specifikovat postupy pro:
  • analýzy rizik, tj. identifikaci nebezpečí (nebezpečných událostí), odhalování rizik atd.,
  • hodnocení rizik, tj. rozhodnutí o přijatelnosti či nepřijatelnosti jednotlivých identifikovaných a analyzovaných rizik s navazujícími analýzami možných opatření k odstranění nebo snížení nepřijatelných rizik na přijatelnou úroveň,
  • ošetření (regulování) rizik, tj. rozhodnutí o nápravných opatřeních k odstranění rizik nebo ke snížení rizik na přijatelnou úroveň, jejich realizace a sledování jejich efektu.
  • Zajištění bezpečnosti jako významného znaku jakosti je tedy požadováno jak zákazníky, tak společností. Požadavky na bezpečnost jsou však obsahem celé řady právních předpisů a týkají se omezení rizik ohrožení života a zdraví zákazníků a dalších osob, velkých hmotných ztát a ohrožení životního prostředí při užívání výrobků, při realizaci procesů včetně ohrožení člověka v pracovním procesu při vykonávání různých činností v rámci procesů, při návrhu a realizaci projektů atd.
    Součástí zajištění bezpečnosti je hodnocení a omezování rizik na pracovištích, jehož obsahem je systematické zkoumání všech aspektů práce s cílem zkoumat, co by mohlo způsobit úraz nebo škodu, zda by ohrožení mohlo být odstraněno, a pokud ne, jaká preventivní nebo ochranná opatření lze uplatnit. Zákoník práce (zákon 155/2000 Sb.) požaduje po zaměstnavatelích zajištění managementu rizik při práci, jehož hlavním účelem je prevence těchto rizik (riziko je v zákoně definováno jako "kombinace pravděpodobnosti a rozsahu možného zranění nebo poškození zdraví zaměstnance, vystaveného v pracovním procesu jednomu nebo více potenciálním zdrojům pracovních úrazů nebo ohrožení zdraví"). Bývá obecně označován jako management bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP).
    Obdobně zajištění obecně chápané bezpečnosti zahrnuje identifikaci, analýzu, hodnocení a ošetření rizik ohrožení životního prostředí. V rámci managementu organizace je tato problematika obsahem mnohdy vyčleněného environmentálního managementu.

    Analýzy, hodnocení a posuzování rizik

    Zajištění požadované úrovně bezpečnosti je obecně založeno na identifikaci, analýze, hodnocení, posouzení a ošetření rizik, přičemž rizikem se obecně rozumí kombinace četností nebo pravděpodobnosti výskytu specifikované nebezpečné události a jejích následků.
    Pro znázornění a posuzování přijatelnosti rizik se často používají diagramy např. v podobě matice, které zobrazují oblasti přijatelnosti a nepřijatelnosti potenciálních rizik v závislosti na pravděpodobnosti (četnosti) jejich nastání a závažností jejich následků.
    Na analýzu identifikovaných rizik bezprostředně navazuje jejich hodnocení a posuzování, které mimo jiné zahrnují srovnání úrovně rizika s kritérii přijatelnosti (tzv. mezní rizikovosti) a nastavení počátečních priorit pro ošetřování rizik. Úplné vyloučení rizik je prakticky nemožné, určitá míra rizika se považuje za přijatelnou vzhledem k současnému stavu vědeckých, technických a dalších poznatků a s nimi souvisejících možností. Tato "malá" rizika mohou být přijata bez ošetření a označují se jako zbytková rizika (jsme si jich vědomi a zůstávají i po provedení příslušných opatření). Je však nutné je uvádět v seznamu všech identifikovaných rizik, aby mohlo být prováděno jejich efektivní monitorování. Rizika, která nebyla přijata, musí být ošetřena, tj. navržena a provedena nápravná opatření k jejich snížení nebo odstranění.
    Opatření ke snižování rizikovosti např. u výrobků typu technických zařízení se provádí v předvýrobních etapách životního cyklu úpravami konstrukce, projektu apod., ve výrobní etapě úpravou výrobních procesů a v podvýrobních etapách úpravami či zpřesněním podmínek užívání, tj. doplněním o bezpečnostní opatření, která se musí při užívání (provozu) uplatňovat.

    Právní odpovědnost za bezpečnost výrobků

    Právní odpovědnost za výrobek a jeho bezpečnost je řešena v podmínkách České republiky v oblastech soukromoprávní a veřejnoprávní ochrany.
    V oblasti soukromoprávní ochrany (tj. v mimosmluvních vztazích) jsou základními právními předpisy:
  • Občanský zákoník - zákon 40/1964 Sb. ve znění všech pozdějších dalších úprav,
  • zákon 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších právních úprav,
  • zákon 59/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku ve znění zákona 209/2000 Sb., podle něhož z hlediska přiměřené úrovně bezporuchovosti a bezpečnosti pro mimosmluvní vztahy odpovídá výrobce nebo distributor za škodu způsobenou vadou výrobku, prokáže-li poškozený vadu výrobku, vzniklou škodu (tj. škodu na zdraví nebo následnou škodu na jiné věci, než je vadný výrobek) a příčinnou souvislost mezi vadou výrobku a škodou.
  • V oblasti veřejnoprávní ochrany se pak jedná o následující předpisy:
  • obecně zákon 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků,
  • pro výrobky s užitím ve specifikovaných oblastech, např. zákon č. 38/1995 Sb. o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, zákon 114/1995 Sb. o vnitrostátní přepravě, zákon 18/1997 Sb. o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření, zákon 258/2001 Sb. o ochraně veřejného zdraví,
  • pro skupiny výrobků vymezených speciálním zákonem, např. zákon č. 79/1997 Sb. o léčivech, zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích atd.,
  • pro výrobky stanovené zákonem č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky ve znění zákona č. 71/20000 Sb., kde konkrétní skupiny stanovených výrobků, technické požadavky na ně a postupy posuzování shody s těmito požadavky jsou upravovány jednotlivými nařízeními vlády.
  • Účelem zákona 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků je zajistit, aby výrobky uváděné na trh a do oběhu byly bezpečné. Termín výrobek je pro účel tohoto zákona definován jako jakákoliv movitá věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k nabídce spotřebiteli nebo lze očekávat, že bude užívána spotřebiteli, pokud je tato věc dodávána v rámci podnikatelské činnosti úplatně nebo bezúplatně, a to jako věc nová nebo použitá či upravená.
    Podle § 5 zákona 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků jsou výrobci a dovozci povinni uvádět na trh a do běhu pouze výrobky, které jsou bezpečné. Podle § 3 tohoto zákona se za bezpečný považuje takový výrobek, který za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek užití nepředstavuje po dobu stanovené nebo obvyklé použitelnosti žádné nebezpečí nebo jehož užití představuje vzhledem k bezpečnosti a zdraví osob pouze minimální nebezpečí při jeho správném užívání, přičemž se sledují zejména:
  • vlastnosti výrobku, jeho životnost, složení, způsob balení, návod na jeho montáž a uvedení do provozu, pro způsob užívání včetně vymezení prostředí užití, způsoby označení, návod na údržbu a likvidaci a další údaje poskytnuté výrobcem;
  • vliv na další výrobky, jestliže lze důvodně předpokládat jeho užívání s dalšími výrobky;
  • způsoby předvádění výrobků;
  • kategorie uživatelů, kteří mohou být ohroženi při užití výrobku, zejména děti a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.
    Podle § 3 zákona se za bezpečný se považuje výrobek splňující požadavky zvláštního právního předpisu a mezinárodních smluv, jimiž je ČR vázána. Pokud takový předpis neexistuje, považuje se za bezpečný výrobek, který splňuje požadavky českých technických norem nebo odpovídá stavu vědeckých a technických poznatků známých v době jeho uvedení na trh. Zákon dále stanovuje požadavky na průvodní dokumentaci a označování výrobků, povinnosti osob při zajišťování bezpečnosti výrobků uváděných na trh, povinnost orgánů veřejné správy (tj. státní správy a územní samosprávy v přenesené působnosti) činit v mezích své působnosti veškerá opatření, aby zamezila dovozu, vývozu a uvádění na trh výrobků, které nejsou bezpečné, a všemi dostupnými prostředky o nich informovat spotřebitelskou veřejnost, principy dozoru nad tím, zda jsou na trh uváděny bezpečné výrobky, a dále orgány (stanovené zvláštními předpisy), které dozor provádějí, včetně jejich oznamovací povinnosti v situacích vážného a bezprostředního rizika pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů.
    Zákon také stanovuje možnou výši ukládaných pokut až 20 milionů Kč, způsob ukládání pokut, jejich splatnost, vybírání a vymáhání řeší odkazem na zvláštní právní předpisy.
    Odpovědnost za bezpečnost (a obdobně za spolehlivost) však není jen záležitostí výrobců/dodavatelů, ale je sdílena i zákazníky. Sdílení odpovědnosti např. u objektů typu technických zařízení a systémů lze rámcově a stručně shrnout takto:
    výrobce zodpovídá za stanovení požadavků na bezpečnost a spolehlivost pro stanovené podmínky a dobu užívání, jejich vkonstruování (vprojektování) do návrhu či projektu, dále za inherentní bezpečnost (a obdobně životnost, bezporuchovost atd.), realizovanou během výrobních etap, za stanovení politiky údržby a podstatnou měrou za zajištěnost údržby (jak po poruše, tak preventivní),
    zákazník má obecně odpovědnost především za dodržování stanovených podmínek užívání, tj. zejména provozních podmínek (zatížení, namáhání, podmínky prostředí), za zacházení (kvalifikovanost obsluhy apod.), za zajištění provádění preventivní údržby a podle okolností sdílí či přejímá odpovědnost za údržbu po poruše a zajištěnost údržby v podmínkách organizace.
    Doc. Ing. Antonín Mykiska, CSc.
    Reklama
    Vydání #6
    Kód článku: 50634
    Datum: 15. 06. 2005
    Rubrika: Trendy / Jakost
    Autor:
    Firmy
    Související články
    Kontrolní a třídicí systém Equator

    Ve spolupráci s předními výrobci v automobilovém průmyslu s cílem získat efektivní dílenské měřidlo pro automatizovanou kontrolu sériově vyráběných dílů byl vyvinut kontrolní a třídicí systém Equator. Jeden takový přístroj dokáže zastat stejnou práci jako stovky jednoúčelových měřidel, přípravků nebo kalibrů.

    Prediktivní diagnostika přesnosti CNC strojů

    Jak přesný je náš stroj? Můžeme jeho parametry nějak zlepšit? Je stále ještě ve stavu, který předpokládáme? Často je obráběcí stroj pro uživatele černou skříňkou, která v optimálním případě produkuje shodné výrobky. Nemusí to tak zůstat a stav strojů lze i cíleně zlepšovat.

    Převratná novinka pro povrchy

    Novinku pro měření vlastností a jakosti povrchu nazvanou TALYScan 280 představila Společnost Taylor Hobson. Jedná se o bezkontaktní, optický přístroj navržený pro rychlou a přesnou 3D kontrolu povrhu v dílenském prostředí.

    Související články
    Měření v rámci celého výrobního řetězce

    Na cestě k aplikaci konceptu Průmyslu 4.0 se měřicí a kontrolní technologie čím dál víc používají jako řídící nástroj ve výrobě. V rámci plnění této nové role ale potřebují pružněji a rychleji zachytit kvalitativní údaje na různých místech: v měřicí laboratoři, v těsné blízkosti výrobní linky, stejně tak jako přímo v ní.

    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Související články
    Délkové snímače pro automatickou kontrolu

    Linková montáž mění výrazně charakter kontroly. Do linek jsou integrovány automatické kontrolní stanice pro 100 % kontrolu s taktem v řádu sekund a s přesností běžnou donedávna jen u laboratorní měřicí techniky.

    Flexibilní multisenzorová technologie

    Měřicí stroj Werth ScopeCheck FB DZ umožňuje díky dvěma nezávislým senzorovým osám provádět bez omezení rozličná multisenzorová měření. Po demontáži skleněného stolu s jednotkou spodního osvitu je možné přímo na měřicím stole umístit a měřit také těžké obrobky.

    Měřicí technologie pro Průmysl 4.0 v Nitře

    Průmysl 4.0 závisí na propojení systémů schopných spolu komunikovat, schopných získávat, vyhodnocovat a sdílet data a na takto zpracované informace reagovat v reálném čase. Údaje z měření jsou nezbytné pro shromažďování informací, které mají být použity při inteligentním rozhodování za účelem zabránit nežádoucím procesním změnám.

    Velmi přesný měřicí stroj pro výpočetní tomografii

    Nový model TomoCheck S HA (High Accuracy) 200 společnosti Werth Messtechnik GmbH se senzorem pro výpočetní tomografii je aktuálně nejpřesnějším souřadnicovým měřicím strojem na světě.

    Měřicí technika se stává součástí výrobních strojů

    Vzhledem k tomu, že jednou z aktivit České metrologické společnosti, z. s., je mimo jiné také sledování prezentace aktuálních metrologických novinek, trendů vývoje a zastoupení metrologie na veletrzích pořádaných v České republice i v zahraničí, navštívili jsme mimo jiné veletrh Toolex 2017, který se již po desáté konal v polském městě Sosnowiec na třetím největším výstavišti v Polsku – Expo Silesia.

    Komplexní způsob kontroly procesu odmaštění

    Článek pojednává o možnostech komplexní kontroly procesu odmaštění v průmyslových aplikacích, tj. především o možnostech kontroly stavu povrchu výrobků před procesem odmaštění a po něm a o kontrole stavu odmašťovacích kapalin pomocí UV-VIS spektroskopie.

    Další krok pro efektivnější měření

    Společnost Faro Technologies představila novou řadu měřicích ramen Faro Quantum, čímž opět zvýšila výkonnost procesu kontroly výroby díky nejlepším parametrům v této třídě měřicích přístrojů, vylepšené ergonomii a mobilitě.

    Rozpínací vřetena pro upínání ozubených kol

    Rozpínací vřetena, kterými se upínají ozubená kola mezi hroty, se používají při výrobě ozubených kol, nejčastěji pro účely výstupní kontroly, kde je velkou výhodou vysoká přesnost a rozsah rozpínání.

    CT měřicí technika - nový způsob zobrazování i nový nástroj měření

    Mezi rychle se rozvíjející zobrazovací techniky patří počítačová nebo také výpočetní tomografie – Computed (axial) Tomography, zkráceně CT. Tento způsob softwarového zpracování energie procházející hmotou (například rtg. záření) se začal vyvíjet jako diagnostická metoda v medicíně. Brzy se však přišlo na rozsáhlé možnosti využití v technických oborech.

    Konfirmace měřidel

    Příspěvek se zabývá problematikou zajištění návaznosti měření a rozebírá obvyklé metrologické čin-nosti, které jsou za tím účelem prováděny. Zákon o metrologii i běžná praxe zmiňují jako základní postupy kalibraci nebo ověření stanovených měřidel. Kalibrace je postup vedoucí k dosažení způsobilého měřidla ve dvou logických krocích podle definice VIM. Vždy musí být zjištěn aktuální stav měřidla – provádí se zkouškou, která ověří, zda je měřidlo způsobilé plnit dané specifikace, či nikoliv. Nezpůsobilé měřidlo se musí kalibrovat nebo vyřadit. O výsledku je vydán doklad (kalibrační certifikát), jímž je potvrzena způsobilost z dřívější kalibrace nebo způsobilost dosažená kalibrací novou. Zvláštní pozornost je věnována kalibraci měřidel řízených softwarem, např. u souřadnicových měřicích strojů.

    Reklama
    Předplatné MM

    Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

    Proč jsme nejlepší?

    • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
    • Vysoký podíl redakčního obsahu
    • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

    a mnoho dalších benefitů.

    ... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

        Předplatit