Redakce MM Průmyslového spektra přijala pozvání a tento společný počin zakládajících společností Siemens a Kovosvit MAS si prohlédla na vlastní oči. Průvodcem nám byla Ing. Eva Klocová a Ing. Jiří Urban z firmy Siemens, generální ředitel společnosti Kovosvit MAS Ing. Libor Kuchař a ředitel Ústavu strojírenské technologie doc. Ing. Miroslav Píška, CSc. Jak nám v úvodu Ing. Klocová sdělila, volba působnosti Technologického centra byla nasnadě.
"K vzájemné spolupráci jsme si zvolili právě kolektiv docenta Píšky, jelikož výsledky práce tohoto pracoviště považujeme za velmi přínosné nejen pro oblast třískového obrábění. Ku prospěchu věci přispívá i umístění našeho centra technické pomoci v bezprostřední blízkosti VUT." Od idey k realizaci však zbýval velmi podstatný krok. Bylo třeba začít prostory laboratoře ústavu postupně vybavovat potřebnou moderní technikou, která by jednak studentům umožňovala demonstrovat nejmodernější výrobní a zkušební metody, jednak zúčastněným subjektům napomáhala v jejich dalším technickém rozvoji. Podmínkou vzniku byl fakt, že se nesmí jednat o tréninkové centrum ani o komerční provoz. První oslovenou firmou byl jihočeský výrobce Kovosvit MAS, který pro výzkumné práce zapůjčil na dobu pěti let číslicově řízený soustruh SPY 280 SMC. Firmě Kovosvit patří velký dík za toto rozhodnutí. Spolu s dalšími výrobci si tato společnost čím dál tím více začíná uvědomovat potřebu užší návaznosti na konkrétní výzkumné skupiny vysokých škol. Jednak tím získává špičkové referenční pracoviště podložené výzkumnou činností a následné zpětné impulsy může implementovat do svého vývoje, jednak jsou v rámci odborných konferencí na jejích zařízeních před očima zúčastněných demonstrovány praktické ukázky.
K důvodu instalace stroje generální ředitel Kovosvitu Ing. Kuchař uvádí: "Naším zájmem je dlouhodobá a stabilní spolupráce. Ta je možná za předpokladu volby kvalitních partnerů, mezi které firma Siemens a Ústav strojírenské technologie VUT v Brně bezesporu patří. Cesta k předání tohoto prvního stroje s sebou přinášela určitá úskalí a za současnou situaci patří velký dík zde přítomným kolegům z firmy Siemens. Věřím, že najdeme možnosti spolupracovat i v budoucnu a že zde bude nainstalováno multifunkční soustružnicko-frézovací pětiosé obráběcí centrum MultiCut. V současné době máme celou řadu instalací strojů na půdě technického školství, ať je to Centrum odborné přípravy u nás v Sezimově Ústí, průmyslová škola strojní v Táboře, nebo odborná učiliště na severní Moravě. Dokonce i Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii při ČVUT v Praze je vybaveno obráběcím centrem s přídavným laserem. Naším zájmem je, aby se čeští studenti vzdělávali na českých strojích." Na trhu sílí konkurenční cenová válka. Dochází k obrovskému přílivu importovaných obráběcích strojů z asijského regionu, zejména pak z Tchaj-wanu. Jedinou možnou šancí "ustát" tento fakt je vyrábět vysoce sofistikované stroje pro složité obrábění, což se díky znalostním zkušenostem dědícím se po generace některým tuzemským výrobcům daří.
Doc. Píška k tomu dodává: "Právě na technicky špičkových strojích jsme schopni vychovávat novou technickou elitu, která se naučí v těchto dimenzích myslet a následně v praxi své vědomosti předávat do vývoje konkurenceschopných produktů. Nyní máme veškeré vstupní podmínky k tomu, abychom zde mohli předvádět moderní technologie na moderních strojích s moderními nástroji. Fakulta by se měla stát centrem technické vzdělanosti, kde by posluchači z řad studentů a techniků z praxe měli získávat informace nejvyšší kvality."
Společnost Siemens si je vědoma nutnosti vzájemného předávání znalostí a vědomostí mezi vývojovou, výrobní a akademickou sférou. Tento fakt Ing. Urban dále rozvíjí: "Naším zájmem je zde v Technologickém centru rozkrýt naše technologické know-how a pozvat sem i specialisty z našeho výzkumu a vývoje. Zpětně pak naopak můžeme zde získané výsledky aplikovat do našich produktů a tím ještě více zrcadlit potřeby praxe například v dílenském programování. Přetrvávajícím problémem je nedostatečné využívání strojního parku ze strany programátorů. Aplikace konkrétních programovacích systémů na konkrétních strojích poskytuje vynikající možnost demonstrovat zájemcům maximální výtěžnost z používaných zařízení." U všech zúčastněných stran byla patrná velká radost z dosaženého stavu a odhodlání k realizaci dalších kroků, přinášejících ještě větší zkvalitnění výuky ve zdejším Ústavu strojírenské technologie. Přejme jim, aby jejich plány byly v brzké době realizovány a nadále rozvíjeny.