Témata
Zdroj: Siemens

Aspekt globalizace, implementace technologických inovací a rostoucí konkurence vyvíjí na firmy stále větší tlak v oblasti efektivity veškerých jejich činností. Klíčovou cestou k jejímu dosažení je digitální transformace.
Často jsou v této otázce vítězi menší firmy, neboť velké společnosti kvůli nepružnosti provozního modelu a zastaralých IT systémů často nedokážou změny implementovat dostatečně rychle.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Digitální transformace firmám pomůže plnohodnotně fungovat v digitálním prostředí. Firmy pak mají předpoklady naplňovat očekávání svých zákazníků, pružněji reagovat na měnící se tržní podmínky, a především zavádět inovace rychle a efektivně. Takový model fungování pak využívá silné stránky prozákaznického designu, agilního řízení a v neposlední řadě modularizace organizace.

Devět let Průmyslu 4.0

Poprvé byl za účasti tehdejší kancléřky Angely Merkelové pompézně představen dokument konceptu Průmyslu 4.0 během veletrhu EMO Hannover na podzim 2013. Od té doby se toho o této iniciativě hodně namluvilo a napsalo, skrze dotační programy z národních a evropských zdrojů přerozdělilo nemálo milionů eur. Původní „výkřiky“ o 4. průmyslové revoluci se postupně vrátily pevnýma nohama na zem, aby jejich protagonisté uznali, že jsme součástí přirozené technické evoluce, nikoliv tvůrci revoluce.

Sedm tematických zastavení v Digitální aréně. Na jednotlivých velkoplošných obrazovkách jsou návštěvníkům detailně prezentovány výhody komplexní digitální transformace firmy a aspekty, které to do jejího chodu přináší. V současné době se jedná o následující témata:

• jak utvářet digitální transformaci;
• jak urychlit inovační proces;
• jak flexibilně přizpůsobit firemní zdroje;
• jak maximalizovat výkon;
• jak neustále zlepšovat procesy a produkty;
• jak řídit globální firemní síť;
• jak nastavit stroje rychle a efektivně.


(Foto: R. Dvořák)

Mezi hlavní představitele iniciativy Průmysl 4.0 bezesporu patří firma Siemens, která společně s dalšími německými společnostmi byla u zrodu této myšlenky. A aby byla schopna svým partnerům jasně prezentovat ideu, že se nejedná pouze o integraci robotů do výrobních prostorů, ale o komplexní digitální transformaci, vybudovala v roce 2016 ve svém závodě na výrobu elektromotorů v německém Bad Neustadt an der Saale Digitální arénu, která slouží jako praktická ukázka digitálních aplikací. Návštěvníci zde vidí v simulacích provoz reálné fabriky, a to od projektování až po výrobu.

Teorie v praxi

Elektromotory pro průmyslové využití jsou ve zdejším závodě vyráběny přes 80 let. S nastupujícím trendem digitalizace a implementací konceptu Průmyslu 4.0 do praxe se zdejší vedení společnosti rozhodlo vytvořit prezentační továrnu pro digitalizaci se zaměřením na kovozpracující průmysl a výrobu motorů. Zákazníci a partneři, kteří sem přijíždějí z celého světa, mají možnost na ploše přes 800 metrů čtverečních při moderovaných prohlídkách s průvodcem proniknout do aplikací digitálních nástrojů v reálném provozu, který se odehrává za zdejšími zdmi Digitální arény.

Reklama
Reklama
Reklama

Siemens interaktivním způsobem na velkoplošných obrazovkách a obslužných panelech prezentuje sedm „okruhů“, kde názorně krok za krokem ukazuje aspekty digitální transformace jak v obecné rovině, tak i v konkrétních aplikacích zdejšího závodu. Základním předpokladem kýžené efektivity jsou digitální dvojčata, jak každého vyráběného motoru, tak i celého výrobního procesu. Vše, co se v závodě v reálném světě odehrává, funguje zároveň just-in-time i ve světě virtuálním a skrze velkoplošné obrazovky návštěvníci Digitální arény vidí na vlastní oči to, co vidět mají (…).

Zásluhou vlastního vývoje a mnohaletých zkušeností s rozvojem výroby je tento závod v Bad Neustadt zároveň i důkazem toho, jak digitalizace již dnes pomáhá v oblasti produktivity a efektivity v tzv. diskrétní výrobě. Digitalizace zdejších továrních procesů se neustále vyvíjí. V první fázi došlo na digitalizaci výroby pro vytvoření ucelené platformy navazujícího řetězce CAD – CAM – CNC, včetně nástrojového managementu. Systémy, které byly dříve samostatné, zdejší inženýři synchronizovali a doplnili je o digitální rozhraní. Zdejší továrna tak ve výsledku po změně procesů dosáhla zrychlení doby zpracování o 40 % a zároveň se zde podařilo zkrátit dobu korekce o 50 % a zlepšit dobu náběhu u nových strojů až o 60 %.

Customizace hraje prim

Trendem současné moderní výroby je koncentrace na zákaznická řešení na míru v co nejnižších nákladech, dále pak na rychlost, flexibilitu, a samozřejmě i nadále na kvalitu a postprodejní přístup. Pro udržení konkurenceschopnosti musejí výrobní podniky reagovat na stále sofistikovanější nároky zákazníků a být schopni dosáhnout flexibilní výroby i při objemu jediné výrobní dávky, či dokonce jednoho kusu. Na základě těchto požadavků firma Siemens vytvořila ucelenou nabídku produktů a řešení pod hlavičkou digitálního podniku (Digital Enterprise), které tyto situace dokážou zvládnout.

Skupina českých zákazníků a partnerů společnosti Siemens při návštěvě Digitální arény a dvou zdejších závodů na výrobu elektromotorů pro průmyslové aplikace v německém Bad Neustadt an der Saale. (Zdroj: Siemens)

Produkty Siemens, a to buď díky akvizicím, nebo vlastním vývojem, v současné době pokrývají celý hodnotový řetězec – od návrhu výrobku přes plánování a projektování výroby až po samotnou výrobu, a samozřejmě i servis. To vše je zastřešeno softwarovým řešením Teamcenter a platformou MindSphere, která přináší analytiku životního cyklu a dat. Integrace a digitalizace celého procesu výroby přináší výraznou celkovou optimalizaci výroby. Siemens před šesti lety spustil vlastní cloudové řešení MindSphere, do něhož si firmy ukládají data o fungování svých strojů a zařízení. Následně je mohou analyzovat a optimalizovat, což jim napomáhá s optimalizací výroby. Výsledkem analýzy jsou také doporučení ohledně včasné údržby, a Siemens tak může svým zákazníkům díky predikci garantovat, že zařízení bude fungovat 99 % času. To bezesporu vytváří prostor pro nové obchodní modely servisu.

Reklama

Vít Hadáček z divize Siemens Motion Control firmy Siemens k tomu dodává následující: „Domnívám se, že čas čistého teoretizování a prezentací na téma digitální transformace již pominul. Důležité je začít zavádět nové přístupy do praxe. A kde jinde bychom měli demonstrovat přínosy digitálních řešení než ve vlastních výrobních závodech? Proto i v České republice zavádíme pokročilá řešení, která budeme na praktických ukázkách prezentovat našim výrobcům strojů.“

Digitalizace je dlouhodobý a nekončící proces. Pokud se pro ni podnik rozhodne, otevírá se mu primárně velká příležitost k vlastní revizi aktuálního stavu. Až poté následuje tvorba její strategie. Digitální transformace má vliv na všechny části výrobního závodu, který v průběhu změny zůstává v režimu plného provozu, tudíž je nezbytné zahrnout do procesu všechny organizační složky závodu. Důležité je současně neotevírat příliš mnoho témat najednou a vždy brát v potaz následné kroky. Celý proces je pak řízený a výsledky jednotlivých kroků jsou jasně měřitelné.

Na jeho slova navazuje vedoucí technické podpory pro oblast obráběcích strojů Adam Koncer a přibližuje vliv digitalizace na celý ekosystém: „Návštěva digitální továrny pro mě byla inspirací a dodala mi velmi užitečný pohled na celou problematiku. Ujistil jsem se, že digitalizaci je nutné prezentovat jako celek na praktickém příkladu, a ne jako jednotlivá průmyslová odvětví. Během návštěvy jsou přítomným vysvětleny výzvy, které výrobní proces představuje. A jak jsme se s těmito výzvami díky digitalizaci výroby poprali. Digitalizaci je potřeba začít ukazovat prakticky také v České republice, kde jsme již mnohá řešení nasadili. V oblasti obráběcích strojů, kde se pohybuji, je to např. adaptivní řízení posuvu ve výrobě motorů. Pracujeme také na nasazení EDGE aplikací, které testují mechaniku obráběcích strojů nebo předchází možným kolizím. Mojí snahou tedy bude zpřístupnit tyto reference také v rámci České republiky.“

Díky komplexní digitalizaci si zdejší inženýři firmy Siemens v závodě na výrobu elektromotorů v Bad Neustadt an der Saale snadno poradí s častými inovacemi a na míru navrženými výrobky, čímž dosahují vysoké míry produktové diverzity. Konstruktéři i obsluha tak získávají nebývalé možnosti pro efektivní řízení celého procesu. Digitalizace je klíč, který závodu pomáhá tyto výzvy úspěšně zvládnout, a prostřednictvím Digitální arény sdílet získané zkušenosti s ostatními.

Související články
Digitální výroba pro produktovou diverzitu

V německém dolnofranském lázeňském městě Bad Neustadt, nacházejícím se na severozápadním okraji Bavorska, se elektromotory pro průmyslové využití vyrábějí již přes 80 let. Zásluhou vlastního vývoje a mnohaletých zkušeností s rozvojem výroby je tento závod společnosti Siemens zároveň i důkazem toho, jak zásadně je digitalizace nápomocna v oblasti efektivity a produktivity v tzv. diskrétní výrobě.

CIMT a Čína v roce 2023

Počínaje Velikonočním pondělím se v Pekingu, téměř tradičně v tomto čase, po pět dnů konal další ročník veletrhu výrobních strojů CIMT 2023. Pro cizince byla poslední výstava jednoduše dostupná na jaře roku 2019. Od ledna 2020 se přestalo do Číny létat a události nabraly nečekaný spád. V tomto krátkém textu se podíváme na výstavu i před brány výstaviště.

EMO 2025 – očima vystavovatele & návštěvníka

Letošní veletrh obráběcích strojů EMO 2025 vyhlíželi jak lidé pohybující se v oboru výrobní techniky – výrobci strojů, tak i lidé spojení s výrobou jako takovou – uživatelé strojů, s velkým očekáváním. Každý si pak z Hannoveru odvážel své postřehy. V tomto příspěvku se podíváme na některé aspekty veletrhu ze dvou pohledů: právě výrobce a uživatele. Předložené informace vycházejí z volně dostupných zdrojů, dále pak z archivních podkladů autora a jeho vzpomínek. Reportážní výstup šéfredaktora Romana Dvořáka se zaměřil na vybrané expozice, exponáty, firmy a v závěru pak na porovnání evropských a asijských výrobců obráběcích strojů, zde budeme poněkud „klouzat“ po povrchu.

Související články
CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
USA: Sázka na stabilní trh

Spojené státy americké se řadí mezi největší vývozce na světě. Pro naše firmy představuje nejúspěšnější exportní destinaci z mimoevropských trhů. Za poslední období dochází k postupnému nárůstu našeho exportu, v roce 2019 poprvé v historii přesáhl 100 mld. Na trh USA vyvážíme zboží s nejvyšší inovační hodnotou, jako jsou např. letecké motory, zdravotnická zařízení či mikroskopy. Tyto komodity by se nyní mohly rozšířit o další sektory, jako například výrobní stroje pro high-tech výrobu.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Technický a ekonomický potenciál jaderných mikroreaktorů

V rámci probíhající transformace české energetiky, tedy transformace orientované na odklon od fosilních paliv, jsou malé reaktory a mikroreaktory (MMR) kritickým prvkem, pokud jde o zajištění stability elektrické sítě. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR v dokumentu „Cestovní mapa pro SMR – malé a střední reaktory“ z roku 2023 definuje malé reaktory a mikroreaktory jako pilíře budoucí energetické bezpečnosti. Strategie ministerstva se nezaměřuje pouze na náhradu velkých uhelných bloků, ale akcentuje také potenciál mikroreaktorů o výkonu do 20 MWe pro decentralizaci výroby a pro přímé napájení průmyslových center. Ambicí státu je přitom transformace České republiky v regionální hub zajišťující výrobu a servis těchto modulárních celků, což by umožnilo maximálně využít vysokou přidanou hodnotu domácího strojírenství.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Firmy přehodnocují koncentraci na americký trh

Podle Milana Kulhánka, partnera v oddělení poradenských služeb Deloitte Česká republika a lídra pro oblast automobilového průmyslu a dodavatelských řetězců, je receptem na úspěch tuzemského průmyslu kombinace digitalizace, automatizace, diverzifikace trhů a hledání výroby s vyšší přidanou hodnotou. V tom všem hraje zásadní roli jak úroveň vzdělávání, tak samozřejmě i koncepce strategie České republiky, která by měla jasně definovat, kam vlastně směřujeme a jak toho chceme dosáhnout. A s tím vším velmi úzce souvisí otázka energií a jejich cena. A pokud to vše sečteme a podtrhneme, dostáváme výsledek v podobě cenové nekonkurenceschopnosti a nejistoty českých výrobců na zahraničních trzích, aktuálně na trhu americkém.

Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Kdo se nestará o budoucnost, ten ji nemá

Pavla Kafku znám jako nositele prestižního titulu Manažer roku 2005, jímž byl oceněn ve funkci CEO firmy Siemens, následně z jeho dlouholetého působení v České manažerské asociaci, a zejména pak, již ve funkci prezidenta ČMA, z organizování v paláci Žofín právě oceňované soutěže Manažer roku. V roce 2018 stál za organizací jubilejního 25. ročníku této akce ve Španělském sále Pražského hradu za účasti premiéra a vybraných ministrů.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit