Témata
Zdroj: Siemens

Aspekt globalizace, implementace technologických inovací a rostoucí konkurence vyvíjí na firmy stále větší tlak v oblasti efektivity veškerých jejich činností. Klíčovou cestou k jejímu dosažení je digitální transformace.
Často jsou v této otázce vítězi menší firmy, neboť velké společnosti kvůli nepružnosti provozního modelu a zastaralých IT systémů často nedokážou změny implementovat dostatečně rychle.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Digitální transformace firmám pomůže plnohodnotně fungovat v digitálním prostředí. Firmy pak mají předpoklady naplňovat očekávání svých zákazníků, pružněji reagovat na měnící se tržní podmínky, a především zavádět inovace rychle a efektivně. Takový model fungování pak využívá silné stránky prozákaznického designu, agilního řízení a v neposlední řadě modularizace organizace.

Devět let Průmyslu 4.0

Poprvé byl za účasti tehdejší kancléřky Angely Merkelové pompézně představen dokument konceptu Průmyslu 4.0 během veletrhu EMO Hannover na podzim 2013. Od té doby se toho o této iniciativě hodně namluvilo a napsalo, skrze dotační programy z národních a evropských zdrojů přerozdělilo nemálo milionů eur. Původní „výkřiky“ o 4. průmyslové revoluci se postupně vrátily pevnýma nohama na zem, aby jejich protagonisté uznali, že jsme součástí přirozené technické evoluce, nikoliv tvůrci revoluce.

Sedm tematických zastavení v Digitální aréně. Na jednotlivých velkoplošných obrazovkách jsou návštěvníkům detailně prezentovány výhody komplexní digitální transformace firmy a aspekty, které to do jejího chodu přináší. V současné době se jedná o následující témata:

• jak utvářet digitální transformaci;
• jak urychlit inovační proces;
• jak flexibilně přizpůsobit firemní zdroje;
• jak maximalizovat výkon;
• jak neustále zlepšovat procesy a produkty;
• jak řídit globální firemní síť;
• jak nastavit stroje rychle a efektivně.


(Foto: R. Dvořák)

Mezi hlavní představitele iniciativy Průmysl 4.0 bezesporu patří firma Siemens, která společně s dalšími německými společnostmi byla u zrodu této myšlenky. A aby byla schopna svým partnerům jasně prezentovat ideu, že se nejedná pouze o integraci robotů do výrobních prostorů, ale o komplexní digitální transformaci, vybudovala v roce 2016 ve svém závodě na výrobu elektromotorů v německém Bad Neustadt an der Saale Digitální arénu, která slouží jako praktická ukázka digitálních aplikací. Návštěvníci zde vidí v simulacích provoz reálné fabriky, a to od projektování až po výrobu.

Teorie v praxi

Elektromotory pro průmyslové využití jsou ve zdejším závodě vyráběny přes 80 let. S nastupujícím trendem digitalizace a implementací konceptu Průmyslu 4.0 do praxe se zdejší vedení společnosti rozhodlo vytvořit prezentační továrnu pro digitalizaci se zaměřením na kovozpracující průmysl a výrobu motorů. Zákazníci a partneři, kteří sem přijíždějí z celého světa, mají možnost na ploše přes 800 metrů čtverečních při moderovaných prohlídkách s průvodcem proniknout do aplikací digitálních nástrojů v reálném provozu, který se odehrává za zdejšími zdmi Digitální arény.

Reklama
Reklama

Siemens interaktivním způsobem na velkoplošných obrazovkách a obslužných panelech prezentuje sedm „okruhů“, kde názorně krok za krokem ukazuje aspekty digitální transformace jak v obecné rovině, tak i v konkrétních aplikacích zdejšího závodu. Základním předpokladem kýžené efektivity jsou digitální dvojčata, jak každého vyráběného motoru, tak i celého výrobního procesu. Vše, co se v závodě v reálném světě odehrává, funguje zároveň just-in-time i ve světě virtuálním a skrze velkoplošné obrazovky návštěvníci Digitální arény vidí na vlastní oči to, co vidět mají (…).

Zásluhou vlastního vývoje a mnohaletých zkušeností s rozvojem výroby je tento závod v Bad Neustadt zároveň i důkazem toho, jak digitalizace již dnes pomáhá v oblasti produktivity a efektivity v tzv. diskrétní výrobě. Digitalizace zdejších továrních procesů se neustále vyvíjí. V první fázi došlo na digitalizaci výroby pro vytvoření ucelené platformy navazujícího řetězce CAD – CAM – CNC, včetně nástrojového managementu. Systémy, které byly dříve samostatné, zdejší inženýři synchronizovali a doplnili je o digitální rozhraní. Zdejší továrna tak ve výsledku po změně procesů dosáhla zrychlení doby zpracování o 40 % a zároveň se zde podařilo zkrátit dobu korekce o 50 % a zlepšit dobu náběhu u nových strojů až o 60 %.

Customizace hraje prim

Trendem současné moderní výroby je koncentrace na zákaznická řešení na míru v co nejnižších nákladech, dále pak na rychlost, flexibilitu, a samozřejmě i nadále na kvalitu a postprodejní přístup. Pro udržení konkurenceschopnosti musejí výrobní podniky reagovat na stále sofistikovanější nároky zákazníků a být schopni dosáhnout flexibilní výroby i při objemu jediné výrobní dávky, či dokonce jednoho kusu. Na základě těchto požadavků firma Siemens vytvořila ucelenou nabídku produktů a řešení pod hlavičkou digitálního podniku (Digital Enterprise), které tyto situace dokážou zvládnout.

Skupina českých zákazníků a partnerů společnosti Siemens při návštěvě Digitální arény a dvou zdejších závodů na výrobu elektromotorů pro průmyslové aplikace v německém Bad Neustadt an der Saale. (Zdroj: Siemens)

Produkty Siemens, a to buď díky akvizicím, nebo vlastním vývojem, v současné době pokrývají celý hodnotový řetězec – od návrhu výrobku přes plánování a projektování výroby až po samotnou výrobu, a samozřejmě i servis. To vše je zastřešeno softwarovým řešením Teamcenter a platformou MindSphere, která přináší analytiku životního cyklu a dat. Integrace a digitalizace celého procesu výroby přináší výraznou celkovou optimalizaci výroby. Siemens před šesti lety spustil vlastní cloudové řešení MindSphere, do něhož si firmy ukládají data o fungování svých strojů a zařízení. Následně je mohou analyzovat a optimalizovat, což jim napomáhá s optimalizací výroby. Výsledkem analýzy jsou také doporučení ohledně včasné údržby, a Siemens tak může svým zákazníkům díky predikci garantovat, že zařízení bude fungovat 99 % času. To bezesporu vytváří prostor pro nové obchodní modely servisu.

Reklama

Vít Hadáček z divize Siemens Motion Control firmy Siemens k tomu dodává následující: „Domnívám se, že čas čistého teoretizování a prezentací na téma digitální transformace již pominul. Důležité je začít zavádět nové přístupy do praxe. A kde jinde bychom měli demonstrovat přínosy digitálních řešení než ve vlastních výrobních závodech? Proto i v České republice zavádíme pokročilá řešení, která budeme na praktických ukázkách prezentovat našim výrobcům strojů.“

Digitalizace je dlouhodobý a nekončící proces. Pokud se pro ni podnik rozhodne, otevírá se mu primárně velká příležitost k vlastní revizi aktuálního stavu. Až poté následuje tvorba její strategie. Digitální transformace má vliv na všechny části výrobního závodu, který v průběhu změny zůstává v režimu plného provozu, tudíž je nezbytné zahrnout do procesu všechny organizační složky závodu. Důležité je současně neotevírat příliš mnoho témat najednou a vždy brát v potaz následné kroky. Celý proces je pak řízený a výsledky jednotlivých kroků jsou jasně měřitelné.

Na jeho slova navazuje vedoucí technické podpory pro oblast obráběcích strojů Adam Koncer a přibližuje vliv digitalizace na celý ekosystém: „Návštěva digitální továrny pro mě byla inspirací a dodala mi velmi užitečný pohled na celou problematiku. Ujistil jsem se, že digitalizaci je nutné prezentovat jako celek na praktickém příkladu, a ne jako jednotlivá průmyslová odvětví. Během návštěvy jsou přítomným vysvětleny výzvy, které výrobní proces představuje. A jak jsme se s těmito výzvami díky digitalizaci výroby poprali. Digitalizaci je potřeba začít ukazovat prakticky také v České republice, kde jsme již mnohá řešení nasadili. V oblasti obráběcích strojů, kde se pohybuji, je to např. adaptivní řízení posuvu ve výrobě motorů. Pracujeme také na nasazení EDGE aplikací, které testují mechaniku obráběcích strojů nebo předchází možným kolizím. Mojí snahou tedy bude zpřístupnit tyto reference také v rámci České republiky.“

Díky komplexní digitalizaci si zdejší inženýři firmy Siemens v závodě na výrobu elektromotorů v Bad Neustadt an der Saale snadno poradí s častými inovacemi a na míru navrženými výrobky, čímž dosahují vysoké míry produktové diverzity. Konstruktéři i obsluha tak získávají nebývalé možnosti pro efektivní řízení celého procesu. Digitalizace je klíč, který závodu pomáhá tyto výzvy úspěšně zvládnout, a prostřednictvím Digitální arény sdílet získané zkušenosti s ostatními.

Související články
Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Deset zastavení s JK: Síťování

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Související články
Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
MM Podcast: Glosa - S koulí u nohy

Leží, sotva se hýbe, vzdychá, heká a je na umření. Vtipy o rýmičce, „smrtelné“ mužské chorobě, se staly koloritem témat ženských diskuzí, když jejich metrákového pořízka, který je za běžných okolností pevný jako skála a odvážný jako lev, skolí ucpaný nos a škrábání v krku. Covidové trable posledních dvou let v porovnání se současným střemhlavým pádem evropské ekonomiky do recese jsou onou banální rýmičkou, která se v době propuknutí zdála býti tím nejhorším, co nás mohlo v našich životech potkat.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Milan Edl, ZČU v Plzni

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Milana Edla, děkana Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni.

E-commerce posouvá logistiku do vyšší dimenze

S rozvojem elektronického obchodování zaznamenala logistika velké změny. Dalším zlomovým okamžikem byl příchod pandemie na začátku tohoto roku, kdy e-shopy a logistické společnosti poskytující služby pro e-commerce musely prakticky den ze dne změnit své obchodní jednání, včetně logistiky. Proč se to jako jednomu z mála segmentů ekonomiky úspěšně podařilo a dále daří, jaké jsou nové trendy a jaký potenciál má umělá inteligence a další moderní technologie v logistickém byznysu? MM Průmyslové spektrum nad těmito tématy diskutovalo se zakladatelkou Zásilkovny a výraznou osobností české e- commerce Simonou Kijonkovou.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Řídicí systém nejen pro budoucnost

Podpora komplexní digitalizace. Tak by se dala stručně charakterizovat základní vlastnost řídicího systému Sinumerik One z produkce společnosti Siemens. Mezi typické zástupce firem, které jej úspěšně využívají, patří i výrobce obráběcích strojů Soraluce a jejich uživatel Abus Kransysteme. Tyto dvě společnosti jsou důkazem, že digitalizaci lze zavádět postupně a vlastním tempem, které zohledňuje všechny specifické potřeby podniku.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Byznys je o přidané hodnotě

Česká ekonomika dlouhodobě vykazuje nerovnovážný stav. Budoucnost montoven, a to i úspěšných, nemá z dlouhodobého hlediska perspektivu. Pokud nezvýšíme konkurenceschopnost našich produktů, více se nezačleníme do ekonomiky eurozóny a pokud bude ČNB dále diktovat českému trhu, problémy budou podle kybernetika, podnikatele a manažera Libora Witasska přetrvávat.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit