Diferenční skenovací kalorimetrie s teplotním rozsahem -120 až 600 oC a diferenční termická analýza s termogravimetrií s teplotním rozsahem +30 až 1000 oC, kdy u obou metod lze volit vhodnou atmosféru a rychlost zahřívání nebo ochlazování do 100 0C.min-1, poskytují možnost určit bod tání a tepelné jevy materiálů v daném rozmezí teplot, včetně stanovení úbytku hmotnosti při zahřívání.
Vakuový stabilitní test detekcí objemu rozkladných plynů při dlouhodobém zahřívání za teplot do +200 oC slouží ke stanovení tepelné stability materiálů a jejich chemické snášenlivosti.
Dynamická mechanická analýza pomocí modulů pružnosti v rozsahu teplot -120 až 400 oC při frekvenci 0,001 - 100 Hz v ohybu, tlaku a tahu umožňuje stanovit meze teplotní použitelnosti konstrukčních materiálů, určit jejich mechanické vlastnosti v širokém rozsahu teplot a za určitého způsobu namáhání. Z průběhu závislosti modulu pružnosti na teplotě se určuje např. i teplota skelného přechodu, která je nejdůležitější fyzikální charakteristikou při rozhodování o teplotním rozsahu konstrukčního užití plastů.
Termomechanickou analýzou lze stanovit tepelnou roztažnost konstrukčních materiálů v rozsahu teplot -100 až 800 oC.