Témata
Reklama

Elektrické vozy jsou s největší pravděpodobností budoucností osobní dopravy. Přesto zatím mezi lidmi nemají úplně nejlepší pověst. Většina komerčně prodávaných elektromobilů jsou malé příměstské vozy, které jsou pomalé, designově nijak výjimečné a na delší cesty, než do práce či na nákup, i nepraktické. Možnosti současných elektromobilů jsou ovšem podstatně větší a dokázat se to snaží i francouzská automobilka Exagon se svým vozem Furtive eGT.

Reklama
Reklama
Reklama
Furtive eGT se může se svým zrychlením z nuly na 100 km/h za 3,5 vteřiny a maximální rychlostí téměř 300 km/h směle měřit s klasickými supersportovními vozy.

Furtive eGT je čistě elektrický vůz poháněný dvěma elektromotory od společnosti Siemens. Každý z těchto motorů váží pouhých 52 kilogramů a poskytuje výkon 148 kW, dohromady tedy 296 kW (402 koní). Díky tomu, že elektromotory dokáží poskytnout maximální točivý moment už při minimálních otáčkách, umí vůz zrychlit z nuly na 100 km/h během 3,5 vteřiny. Ručička tachometru se dokáže vyšplhat až na 287 km/h, na běžných silnicích je pak omezena na 250 km/h.

Vůz byl otestován i na slavné Nordschleife, neboli Severní smyčce německého závodního okruhu Nürburgring. Tato trať, vybudovaná již ve dvacátých letech minulého století, je díky svému členitému profilu, více než stovce zatáček a různým povrchům, stále považována za nejlepší test pro ověření vlastností automobilů a pochopitelně i řidičských dovedností. Na okruhu dlouhém dvacet kilometrů dokázal Furtive eGT jet rychlostí až 240 km/h.

Do baterií vozu je možné uložit 53 kWh elektrické energie, s nimiž má dojezd až 400 km. Baterie jsou navíc velmi stabilní – i po více než 3000 nabíjecích cyklech si uchovají přes 80 % původní kapacity. Vůz tak celkem může bez problémů najezdit kolem jednoho milionu kilometrů.

-js-

Reklama
Firmy
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Ferrari Luce: Budoucnost z Maranella s rukopisem Jonyho Ivea

Italská automobilka Ferrari otevírá novou kapitolu své historie představením designu interiéru a názvu svého vizionářského plně elektrického sportovního vozu Ferrari Luce. Tento model, jehož jméno v italštině znamená „světlo“ či „osvícení“, symbolizuje strategické zaměření značky na budoucnost a novou éru, v níž se technické know-how pojí s nekompromisní vizí. Vývoj probíhal v San Franciscu ve spolupráci s kreativním kolektivem LoveFrom, který založili designéři Sir Jony Ive a Marc Newson. Spolupráce trvající již pět let měla za cíl vytvořit automobil, který ctí legendární dědictví Ferrari, ale zároveň přehodnocuje každý detail od materiálů až po uživatelský zážitek.

Propojení technologií a lidí pro 35 let růstu

Za 35 let své existence se Šmídl Holding od skromných začátků běžného silničního dopravce rozrostl v jednu z největších čistě českých dopravních společností. Dnes disponuje vozovým parkem 600 vozidel a jeho roční tržby dosáhly 2,65 miliardy korun.

Výroba BMW i3 již minulostí

Elektrické BMW i3 nedostalo přímého nástupce, jelikož v elektrifikační strategii BMW není prostor pro výstřední městské miniauto. Mnichovská automobilka se loučí se svým výrazným městským elektromobilem, který odstartoval novou éru. Výroba i3 byla nákladná. Auto má karbonové konstrukční díly a máloco sdílí s ostatními modely BMW. Původně i3 byla tahák, poutač pozornosti na něco tak výjimečného, jako je elektromobil. Což již ale dnes není potřeba, protože EV se postupně stávají „běžným“ dopravním prostředkem.

Znal je již Napoleon a dá se s nimi i hnojit

Před více než dvěma staletími spatřil tento vynález světlo světa a dodnes hraje nezastupitelnou roli v naší každodennosti. Řeč je o bateriích. Jejich objevitelem je italský fyzik Alessandro Volta, na jehož počest slavíme 18. února, v den vynálezcových narozenin, Mezinárodní den baterií. Jaká tajemství se skrývají pod jejich tvrdou „slupkou“ a které interesantní příběhy jsou s vývojem baterií spojeny? 

Auto jako digitální platforma

Každý druhý vůz na evropských silnicích by v polovině příštího desetiletí mohl být autonomní. Studie společnosti Ericsson se zabývá tím, co všechno by takový systém zahrnoval, včetně infrastruktury podél silnic založené na konceptu IoT a neustálé vzájemné komunikace nejen mezi auty samotnými, ale s celým dopravním ekosystémem.

Budoucnost stavebnictví: Odpadní termoplasty

Různé polymerní typy odpadů, pro které zatím není širší uplatnění. To je vedlejší produkt, vznikající při výrobě a zpracování plastů. Čeští výzkumníci se proto pustili do studia jejich klíčových vlastností, aby umožnili jejich následné zpracování. Výsledkem jejich práce je vytvoření uceleného přehledu možností využití odpadních termoplastů ve výrobě kompozitních materiálů pro stavebnictví. Z odpadu lze tedy nyní vyrábět různé stavební prvky z polymerbetonu nebo například odolné dlaždice.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit