Témata
Reklama

Vítr pro Británii

Velká Británie by mohla sloužit jako důkaz tvrzení, že na velikosti nezáleží. Navzdory své relativně malé rozloze dala světu fotbal, nejpopulárnější sport na Zemi; Beatles, kapelu, jejíž popularitu už jen těžko někdo překoná či jednu z nejoblíbenějších pochutin – čokoládovou tyčinku. K těmto nej nyní přidala další: v ústí řeky Temže byla začátkem července otevřena celosvětově největší větrná farma na volném moři, čítající 175 větrných turbín dodaných společností Siemens.

Reklama
Reklama
Reklama
Kromě samotných turbín dodala společnost Siemens i vybavení pro připojení farmy k rozvodné síti. Jednotlivé turbíny jsou propojeny dvěma sty kilometrů kabelů, které je spojují i se dvěma transformovnami umístěnými přímo na moři. K pobřeží, kde se nachází další transformovna, je elektřina dopravována čtveřicí vysokonapěťových podmořských kabelů.

Výkon jako třetina Temelína

Pohled na větrnou farmu, jež dostala jméno London Array, je působivým zážitkem. Všechny turbíny jsou vybaveny rotorem o průměru 120 metrů, umístěným téměř 90 metrů nad vodní hladinou. Každá turbína poskytuje výkon 3,6 megawattů (MW), v součtu tak celá farma má 630 MW (pro srovnání, elektrárna Temelín má výkon 2 000 MW). Kapacita London Array by měla pokrýt spotřebu zhruba půl milionu britských domácností a podle odhadů snížit emise oxidu uhličitého přibližně o 900 000 tun ročně, tedy asi o tolik, kolik za stejnou dobu vyprodukuje 300 000 osobních automobilů. Vyrobená elektřina je hned na moři sdružována a přeměňována ve dvou transformovnách, odkud je na pobřeží dopravována čtveřicí podmořských kabelů o délce 50 kilometrů.

Instalaci turbín provádějí speciální lodě schopné zvednout svůj trup pomocí soustavy pilířů nad úroveň vodní hladiny. Pravidelnou údržbu větrné farmy pak bude po dobu její životnosti, plánované minimálně na 20 let, zajišťovat 70 techniků a 20 členů podpůrného personálu.

Za sedm let na sedminásobku

Výstavbou rekordní farmy však ambice Velké Británie v oblasti využívání větrné energie na volném moři rozhodně nekončí. Spolu s Německem patří v této oblasti k největším průkopníkům, a zatímco Německo plánuje rozšířit do roku 2020 svoje mořské větrné farmy na kapacitu 10 GW, Velká Británie chce jít ještě dále. Za stejnou dobu plánuje navýšit výkon svých mořských farem ze současných přibližně 2,5 GW na 18 GW. Celá jedna pětina britské spotřeby elektrické energie by tak byla kryta výhradně díky síle mořského větru.

-js-

Reklama
Firmy
Související články
Jak zjistit kvalitu vnějšího prostředí

Na vývoji nové senzorové platformy pro měření kvalitativních parametrů venkovního prostředí v současné době pracuje Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT.

Sofistikovaná fasáda budoucnosti

Vývoj inovativního systému lehkých obvodových plášťů, který bude aktivně přispívat k vnitřnímu komfortu a redukci uhlíkové stopy nebytových budov. To je cílem, na který se v rámci mezinárodního projektu Powerskin+ zaměřuje ČVUT UCEEB.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Globální trh s průmyslovými odvlhčovači roste

Kontrola vlhkosti se vyvinula z prosté údržby zařízení v kritický provozní parametr. Nadměrná vlhkost totiž přímo ohrožuje kvalitu produktů, podporuje mikrobiální růst a způsobuje korozi strojů, což může vést k nákladným odstávkám výroby. V souvislosti s digitalizací a automatizací průmyslu se odvlhčovače stále častěji integrují přímo do systémů pro správu budov a skladů, čímž se trh mění z prostého prodeje vybavení na poskytování komplexních řešení kontroly životního prostředí.

Výstava Volty v Ostravě již podruhé

Výstavy a veletrhy se v Ostravě pořádají (v jiné podobě než dnes, samozřejmě) již od roku 1362, kdy král Karel IV. vydal ostravským měšťanům povolení pořádat dobytčí trhy. První pavilon pro skutečné výstavy a veletrhy se zde otevřel v roce 1958. Druhý ročník Elektrotechnické výstavy Volty.cz, kterou Ostrava zažila letos začátkem října, se hlásí k tradici technických výstav v Ostravě.

Energetické úspory ve firmách

Firmy jsou postiženy drahými energiemi stejně jako domácnosti a na jejich ekonomiku to má zásadní dopad. Nejčastěji na zvýšené náklady podniky reagují investicemi do úsporných opatření. Jaká nejčastěji zavádějí a jak tyto změny fungují?

Budoucnost stavebnictví: Odpadní termoplasty

Různé polymerní typy odpadů, pro které zatím není širší uplatnění. To je vedlejší produkt, vznikající při výrobě a zpracování plastů. Čeští výzkumníci se proto pustili do studia jejich klíčových vlastností, aby umožnili jejich následné zpracování. Výsledkem jejich práce je vytvoření uceleného přehledu možností využití odpadních termoplastů ve výrobě kompozitních materiálů pro stavebnictví. Z odpadu lze tedy nyní vyrábět různé stavební prvky z polymerbetonu nebo například odolné dlaždice.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit