Témata
Reklama

Vyšší tepelná účinnost a spolehlivá ochrana

Vyspělé technologie a materiály nabízejí nové možnosti pro dosud těžko realizovatelné rekonstrukce. Příkladem může být Ústřední knihovna v Liverpoolu, kde se nacházejí cenné sbírky, vyžadující stálou teplotu, správnou ventilaci a optimální vlhkost. K budově je třeba přistupovat se zvláštní pečlivostí. Na rekonstrukci se podílela i společnost DuPont, která nabídla pod fasádu severní obvodové zdi depozitáře prodyšné membrány, chránící konstrukci a zlepšující vnitřní klima. „DuPont Tyvek Supro vytváří pod fasádou vzduchotěsnou, leč paropropustnou vrstvu a je významnou součástí holistického řešení budovy,“ vysvětlují dodavatelé. Je nepopiratelné, že tepelný výkon, vzduchotěsnost a energetická účinnost konstrukce závisí na správném fungování celého systému, počínaje obvodovými zdmi a izolacemi přes vnitřní úpravy stěn až po klimatizační systém a DuPont Tyvek bude hrát v celkové materiálové struktuře depozitáře klíčovou roli.

Reklama
Reklama
Reklama
Membrána je díky své jednovrstvé struktuře vlastně jedinečným produktem – je přirozeně paropropustná, ale zároveň vzduchotěsná a voděodolná, na snímku Ústřední knihovna v Liverpoolu.

Je lehká a přitom robustní, snadno se instaluje na vnější zdi a střechy a vykazuje dlouhodobou osvědčenou spolehlivost. Hlavním ekologickým rysem liverpoolské Ústřední knihovny je její nízká infiltrační schopnost, která snižuje nežádoucí tepelné ztráty a příjmy. Doplňuje ji úsporný systém vytápění a rekuperace tepla, vysoce účinné kotle (plus biodieselový generátor), efektivní osvětlení a využití dešťové vody. Modernizací a dostavbou získala knihovna zpět svoji bývalou slávu a její znovuotevření je plánováno na květen 2013.

Reklama
Firmy
Související články
Budoucnost stavebnictví: Odpadní termoplasty

Různé polymerní typy odpadů, pro které zatím není širší uplatnění. To je vedlejší produkt, vznikající při výrobě a zpracování plastů. Čeští výzkumníci se proto pustili do studia jejich klíčových vlastností, aby umožnili jejich následné zpracování. Výsledkem jejich práce je vytvoření uceleného přehledu možností využití odpadních termoplastů ve výrobě kompozitních materiálů pro stavebnictví. Z odpadu lze tedy nyní vyrábět různé stavební prvky z polymerbetonu nebo například odolné dlaždice.

Jak zjistit kvalitu vnějšího prostředí

Na vývoji nové senzorové platformy pro měření kvalitativních parametrů venkovního prostředí v současné době pracuje Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT.

Související články
Sofistikovaná fasáda budoucnosti

Vývoj inovativního systému lehkých obvodových plášťů, který bude aktivně přispívat k vnitřnímu komfortu a redukci uhlíkové stopy nebytových budov. To je cílem, na který se v rámci mezinárodního projektu Powerskin+ zaměřuje ČVUT UCEEB.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit