Témata

Bezpečně mezi roboty

Jsou tomu už téměř dva roky, co jsem se v sídle společnosti Pilz Czech and Slovakia sešel s jejím ředitelem, panem Michalem Nevěřilem. Povídali jsme si tenkrát o bezpečnosti v oblasti automatizace a náš rozhovor byl otištěn v prázdninovém vydání MM Průmyslového spektra č. 7 & 8 / 2019.

Pavel Marek

Patří mezi klíčové osobnosti časopisu MM Průmyslové spektrum, kde zastává pozici odborného redaktora časopisu. Je absolventem strojní fakulty ČVUT v Praze. Po ukončení studia pracoval v Poldi SONP Kladno v závodě Doprava, poté jako konstruktér a projektant ve společnosti ČKD Lokomotivka. Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 1999.

Reklama

Protože toto téma je stále žhavé a obor automatizace a robotizace se rychle vyvíjí, pozvali jsme tentokrát pana Nevěřila k nám do redakce, abychom na toto téma navázali a ohlédli se, kam se za tu dobu situace posunula.

MM: Pane Nevěřile, změnil se od doby našeho minulého setkání přístup firem k otázkám bezpečnosti v oblasti automatizace a robotizace?

M. Nevěřil: Já jsem přesvědčen o tom, že trend jde dobrým směrem a že řada firem bezpečnost vnímá jako důležitou část své výroby. Zatímco před dvěma roky tak 70 zákazníků ze 100 přicházelo až poté, kdy se u nich něco stalo, dnes už možná je více těch, kteří přicházejí proto, že chtějí, aby jejich továrna byla bezpečná.

Michal Nevěřil, ředitel společnosti Pilz Czech and Slovakia. (Foto: Pavel Marek)

MM: Jak se v důsledku digitalizace a technického vývoje mění struktura automatizačních řešení?

M. Nevěřil: Dnes se tomu říká digitalizace, před dvěma roky jsme si hráli se slůvky Průmysl 4.0 nebo internet věcí. Teď vnímám nový fenomén – digitální dvojče. Najednou ho umí všichni, najednou ho všichni zákazníci potřebují… Ale k vaší otázce: s digitalizací přichází větší rozsah automatizace. Podle mě rozhodně odvětví, kterému říkáme general industry, tedy v jiných oblastech, než je automobilový průmysl. Jak automobilky, tak i jejich dodavatelé jsou již na relativně vysokém stupni automatizace, a ta se nyní dostává do dalších oblastí průmyslu. Obrovský nárůst je v potravinářství a úplně novým oborem je logistika. Svět se přesunul do „onlinu“, nakupovat v kamenných obchodech nemůžeme, a o to víc se zvýšil tlak na automatizaci a digitalizaci v oblasti intralogistiky a logistiky. Díky digitalizaci také firmy začínají více přemýšlet o tom, co jejich stroje vlastně dělají. Ve strojích je spousta dat, ale většina firem zatím nemá systémy, které by data ze strojů dokázaly sesbírat a efektivně s nimi pracovat.

MM: Roste mezi výrobními firmami zájem o komplexní dodávky ucelených automatizačních řešení?

M. Nevěřil: Firmy, které chtějí investovat do nové technologie, se snaží koupit stroj s automatizací jako celek, protože to je jistě jednodušší. Ty, které mají nějaký strojový park, jejž chtějí zefektivnit, se převážně obracejí na integrátora. Ale začíná se projevovat trend, že firmy se obracejí na takového integrátora, který jim dodá komplexní řešení, ideálně i s výstupem na digitalizaci ve smyslu sběru dat a jejich vyhodnocení.

Reklama
Reklama

Pokud bych měl navázat na vaši první otázku, spousta firem pochopila, že čím lepší a kvalitnější stroje, i z hlediska bezpečnosti, si pořídí, tím lepší budou mít výsledek a zároveň tím méně riskují. Troufám si odhadnout, že již kolem 30 % našeho byznysu v oblasti poradenství se odehrává v oblasti posouzení/kontroly strojů u jejich výrobců předtím, než začnou fungovat u koncového uživatele. V tomto případě, si nás výrobní firma (koncový zákazník) pozve už ve stadiu projektu. My začneme s jeho dodavatelem řešit úroveň bezpečnosti a veškerá opatření, která navrhl, a pomáháme tak koncovému uživateli k tomu, aby stroj, který si do továrny přiveze, byl pokud možno bezpečný a v souladu s legislativou.

MM: Pozorujete výraznější nástup kolaborativní robotiky do běžné průmyslové praxe? Jak se změnila informovanost firem v této oblasti?

M. Nevěřil: Informovanost se jistě zlepšila, úroveň nasazení se podle mě moc nezvýšila, ale výrazně se změnilo to, že lidé u toho začali přemýšlet. První trend byl: „Dejte si do výroby kolaborativního robota,“ – a kdo ho neměl, jako by nebyl. Spousta poboček nadnárodních firem to dokonce dostala příkazem, ale když jste tam přišli po roce, tak chudák ležel složený někde u zdi. Proč? Protože: „On nám jezdí hrozně pomalu. A když mu dáte něco složitějšího, tak to vlastně dělat nemůže.“ Takže jsme se zamysleli nad tím, na co je takové zařízení vlastně dobré, a dnes se setkáváme s případy, kde tyto roboty pomáhají v ergonomicky náročných aplikacích, a nejedná se přitom o aplikace nebezpečné, kdy by robot držel místo chapadla třeba nůž. Ale stále platí, že pokud za rok uvidíme 100 robotických pracovišť, tak jestli z nich bude v plně kolaborativním módu 10, je to hodně.

Bezpečnost a úroveň firemní kultury přímo ovlivňuje, zda je na tom firma dobře a jak je efektivní.

Pořád přitom platí to, co už jsem řekl a za čím si stojím, že „když si kupujete robota, tak chcete, aby makal a neflákal se“. Robot v kolaborativním režimu nikdy nepojede rychleji než 250 mm.s–1, a to v ideálním případě. Robot, který bude v kleci, pojede klidně rychlostí 5 000, 7 000, nebo i 10 000 mm.s–1. Samozřejmě s ohledem na jeho velikost a aplikaci.

MM: Dalším fenoménem jsou mobilní roboty, které zajišťují například zmíněnou vnitropodnikovou logistiku. Jaké otázky je třeba řešit v těchto případech?

M. Nevěřil: Děkuji za tuto otázku. Já jsem měl před několika dny zrovna na toto téma několikahodinovou diskuzi s kolegy z našeho regionu i z okolních zemí. Situace je tu podobná jako v kolaborativní robotice před nějakými pěti lety. Kolaborativní robotika předběhla svou dobu v tom smyslu, že tu nebyla žádná legislativa vymezující, co tato zařízení mohou dělat. Dodnes na kolaborativní robotiku neexistuje legislativa na úrovni normy, pouze technický standard. Podobně jsou na tom dnes AGV či mobilní roboty. Existuje legislativa, která říká, že tato vozidla se mohou pohybovat mezi lidmi. Ale dnes existuje i kombinace, kdy na tomto AGV jede šestiosý robot. Nebo vozík, který vyšplhá do regálu, naloží si krabici a odveze ji na místo určení. V tuto chvíli máme komplikovanou situaci, protože kombinujeme několik legislativ dohromady. Jako společnost Pilz jsme zastoupeni v mezinárodních standardizačních komisích, kde tato legislativa vzniká, a průmysl dnes vyvíjí velký tlak na to, abychom tuto legislativu nějak uchopili, protože trend opět předběhl svou dobu.

Další zajímavou oblastí jsou roboty v medicíně. Představte si robot, který drží CT nebo magnetickou rezonanci. Teď si představte, že jako pacient ležíte a nad vámi robot drží něco, co váží tunu… Z hlediska toho, jak vás to oskenuje, je to super. Ale z hlediska bezpečnosti je to robot, potažmo robotická aplikace, nese břemeno, které je navíc obrovsky těžké. A kde je k tomu legislativa? A je ten robot kolaborativní? Asi ne, že?

Abych se vrátil k vaší otázce – ano, mobilní robotika je trend, ale zatím jsme na počátku. Aplikací bude daleko více než dnes a já sám si dokážu představit daleko větší rozsah působnosti, který bude potřeba legislativně uchopit a ve kterém je z hlediska automatizace a robotizace velký potenciál, který zatím není využit.

MM: Jak velké vlastně je zpoždění legislativy za těmito novými technologiemi?

M. Nevěřil: Vypracování normy v rámci EU trvá většinou mezi pěti až sedmi lety. Nyní je před dokončením nová robotická norma, která již bude zahrnovat kolaborativní robotiku, ale to jsme pozadu o nějakých pět nebo šest let. Dobře, norma na mobilní naváděné vozíky existuje, ale na mobilní naváděné vozíky s kolaborativním robotem nikoliv…

Předváděcí robotická buňka Pilz s příklady bezpečnostních prvků. (Foto: Pavel Marek)

MM: Jak to tedy firmy řeší?

M. Nevěřil: Řeší to dodavatelé těchto zařízení. Se spoustou z nich jednáme a znamená to využít legislativy, která je k dispozici, a v ostatních případech musíme vycházet z praktických znalostí a zkušeností, které máme, abychom zajistili, že to zařízení bude na jednu stranu bezpečné a funkční, ale nesmíme přitom zapomenout na to, že musí být i provozování schopné.

MM: Jak současná koronakrize změnila zájem o automatizaci a robotizaci?

M. Nevěřil: V některých oblastech zájem obrovsky narostl, ale jsou odvětví, která stagnují. V automobilovém průmyslu roste odvětví elektromobility. Dojíždí řada naplánovaných projektů, ale u nových velkých projektů většinou panuje velká opatrnost, co se týká investic. Jasným trendem je využití stávajících technologií a „vymačkat“ z nich, co jde. Oblasti, které rostou, jsou general industry a potravinářství. Hlavní motivací je hrozba nedostatku pracovníků, která je aktuálnější než kdy jindy, protože jednak zde nejsou ti zahraniční a jednak továrna může mít jednoduše ze dne na den fatální problém, protože se zjistí výskyt viru a polovina pracovníků na tu směnu prostě nepřijde, buď z důvodu nemoci, nebo karantény.

Velký nárůst v oblasti automatizace a robotizace je hlavně v oblasti malých a středních firem, které jsou mnohem flexibilnější a jejich majitelé se snaží reagovat na aktuální situaci. Právě pro malé a střední firmy se hodí systém, který jsme vyvinuli v České republice a kterému říkáme PDS, tedy Pilz Data System, a sbírá data z výroby. Díky tomu pak lze snadno sledovat efektivitu každého stroje, a ta je často závislá na efektivitě obsluhy.

MM: Jak bezpečnost výrobních zařízení souvisí s firemní ekonomikou? Jinými slovy – může mít investice do bezpečnosti i reálný finanční přínos?

M. Nevěřil: Obecně platí, že pokud je firemní kultura dobrá, pak i celkový trend v továrně je dobrý. A pokud je součástí této firemní kultury i bezpečnost, má to přímý vliv, protože lidé se snaží obsluhovat zařízení správně a bezpečně. Nyní je manuálních pracovníků méně, a ti začínají více přemýšlet. Platová úroveň se až na výjimky srovnala a lidé začínají vnímat širší obrázek toho, co je součástí jejich práce. Je pracovní prostředí hezké? Dají jim tam pohodlné pracovní oblečení? Postaví je k hezkému stroji, z kterého je nebolí záda? A nestává se, že se každý druhý týden někdo ošklivě zraní? Pokud je firemní kultura dobrá, lidé chodí do firmy rádi a dříve nebo později většina z nich pochopí, že budou chodit raději sem než někam, kde jim dají stejně nebo o málo víc (protože nebudou mít lidi), ale každou chvíli se tam někomu něco stane nebo se nemůžou u práce narovnat. Tedy bezpečnost a úroveň firemní kultury tak přímo ovlivňuje, zda je na tom firma dobře a jak je efektivní.

Bohužel jsem hlavně v poslední době zažil několik případů, kdy firma chtěla ušetřit a koupila si stroje od čínského integrátora. Ano, Číňané se naučili velice dobře kopírovat, takže jejich stroje vypadají celkem slušně. Ale pokud jde o technologie, kde je několik robotů, které manipulují s břemeny o hmotnosti několika stovek kilogramů, záleží i na know-how čili na tom, jak je ta technologie inženýrsky zpracovaná, a to se dá okopírovat těžko. Jde o to, jak fungují logické funkce a posloupnost činností nebo například, co se stane, když se otevřou dveře a někdo vleze dovnitř... Pak může dojít k situaci, že přijdete na inspekci, vlezete dovnitř a proti vám jede robot, který má tři tuny! Ten robot by se přece za žádných okolností neměl pohnout! V tu chvíli musíte řešit, co s tím. Takže bohužel jsem už několikrát jako jednatel Pilzu ihned napsal dopis, že doporučuji, aby dané zařízení bylo okamžitě zastaveno do doby, než se udělají alespoň určitá minimální, ale zásadní opatření, aby to zařízení nemohlo někomu ublížit. A vězte, že jsou místa, kde se to zastaví a začne řešit, a že jsou místa, kde řeknou: „My ale potřebujeme dodávat, děkujeme.“ V takovém případě instruuji své kolegy, že do této firmy chodit nebudeme, protože s tím nechci mít nic společného ani se dívat, jak jednoho krásného dne robot vyveze člověka za plot. A dopis napíšu proto, protože mi to není jedno. Naše situace je podobná situaci právníka, který vám neřekne, jak co máte udělat, ale: „Bylo by potřeba, abys to udělal asi takhle, a pod to se ti pak podepíšu.“ Jenže nedokážeme věc přímo ovlivnit. Pokud továrna chce stále fungovat, tak bude stále fungovat.

Ale trend je určitě lepší než dříve. Uvedu krásný příklad z loňského roku: úplně nová továrna, technologie, na konci jsou výrobky ze dřeva. Od té doby, co přijely bagry kopat do země, jsme partnerem této společnosti v oblasti bezpečnosti a dohlížíme na celkovou dodávku technologie. Jezdíme k dodavatelům, hlídáme, aby technologie byla v pořádku, a na konci pomáháme certifikovat vzniklý výrobní celek. Oni nás mají jako garanta, že technologie bude v pořádku. Takový přístup vnímám jako obrovský pokrok a jako metu, které bychom měli dosahovat. A to nejen proto, že komerčně je to pro nás zajímavé, ale hlavně proto, že pak je ten cyklus správný, protože postavíte lidi k něčemu, co je navrženo dobře a za normálních okolností jim to neublíží. Pro nás je naše práce nejen obživou, ale i posláním v duchu motta: „Pilz ambassador in Safety“.

MM: Děkuji vám za rozhovor a přeji nejen vám, ale i nám všem, aby takových osvícených firem bylo co nejvíce.

Videozáznam celého rozhovoru:

Související články
(Ne)bezpečná automatizace

Doba nahrává automatizaci a robotizaci. Je ale snadné nahradit zaměstnance robotem? Může být tento robot potenciálně nebezpečný? A jakou roli vůbec otázka bezpečnosti při automatizaci hraje? O tom jsem si povídal s Michalem Nevěřilem, ředitelem společnosti Pilz Czech and Slovakia, koordinujícím také pobočky v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku.

Bílá kniha - zónová bezpečnost

Výrobci jsou povinni předcházet pracovním úrazům prevencí bezpečnostních rizik. Dosažení požadované úrovně bezpečnosti může být náročné, jelikož může dojít ke zvýšení složitosti a snížení produktivity. Tato bílá kniha představuje unikátní řešení zónové bezpečnosti, která snižuje složitost konstrukce redundantních pneumatických bezpečnostních okruhů a zvyšuje produktivitu stroje. Jsou zde vysvětleny výhody tohoto konceptu oproti tradičním metodám pneumatických bezpečnostních okruhů, využívajících vypouštěcí ventily a zároveň jsou zmíněny jeho přínosy jak pro výrobce strojů a zařízení (OEM), tak pro koncové uživatele.

Modulární a flexibilní ochranné zábrany

S nově vyvinutými ochrannými zábranami podle EN ISO 14120 nabízí společnost Engel významné plus z hlediska bezpečnosti. Jejich modulární koncepce přináší zvlášť jednoduchou konfiguraci a snadnou montáž. Široký výběr ochranných panelů a funkčních prvků, jako jsou prostupy, rozváděče, kabelové kanály, otočné a posuvné dveře, umožňuje rovněž úspornou realizaci individuálních provedení.

Související články
Elektronika snižuje riziko požárů

Nadarmo se oheň nepřirovnává k dobrému sluhovi, ale zlému pánovi. Historie je plná názorných příkladů o obou aspektech tohoto živlu, který jednak výrazně pomohl rozvoji civilizace, jednak také zničil mnoho výsledků lidského snažení. V laboratoři zaměřené na fyzikální hlediska a na spolehlivost detektorů vzhledem k jejich umístění v provozní síti lze najednou testovat až 40 tisíc detektorů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Systém pro monitoring strojů a robotů

Společnost Pilz Czech je odborníkům v oboru automatizace dobře známa jako firma s velkými kompetencemi především v oblasti bezpečnosti strojních zařízení. Na základě dlouholetých zkušeností z automatizace se firma Pilz Czech rozhodla vyvinout systém pro monitoring strojních zařízení a technologií, který nazvala PDS – Pilz Data System. Poprvé ho představila na podzim minulého roku.

E-commerce posouvá logistiku do vyšší dimenze

S rozvojem elektronického obchodování zaznamenala logistika velké změny. Dalším zlomovým okamžikem byl příchod pandemie na začátku tohoto roku, kdy e-shopy a logistické společnosti poskytující služby pro e-commerce musely prakticky den ze dne změnit své obchodní jednání, včetně logistiky. Proč se to jako jednomu z mála segmentů ekonomiky úspěšně podařilo a dále daří, jaké jsou nové trendy a jaký potenciál má umělá inteligence a další moderní technologie v logistickém byznysu? MM Průmyslové spektrum nad těmito tématy diskutovalo se zakladatelkou Zásilkovny a výraznou osobností české e- commerce Simonou Kijonkovou.

Moderní výukové systémy a laboratoře

O školství se traduje, že je velmi rigidní a rychlý rozvoj nových technologií lze jen velmi obtížně promítnout do současné výuky. Vše je ale nakonec hlavně o lidech. Jak se se současnými trendy v oblasti spojování materiálů vypořádává výuka na Ústavu strojírenské technologie na Fakultě strojní na ČVUT v Praze, a ne jen na to, jsme se ptali vedoucího tohoto ústavu docenta Ladislava Kolaříka.

Prostor pro laserovou automatizace je stále obrovský

Česká společnost Lascam systems se zabývá zejména dodávkami laserových zařízení pro obrábění kovů a plastů. Byla včas u rozvoje moderních laserových technologií a dnes pomáhá firmám s integrací laserových aplikací do výrobních procesů. Podle slov obchodního ředitele společnosti Karola Flimela se považují spíše za dodavatele řešení než distributora jednotlivých zařízení a za největší výzvu považují složité inovativní projekty, které přinášejí nový způsob výroby.

MSV představí svět budoucnosti

Mezinárodní strojírenský veletrh vstupuje do svého již 61. ročníku. Během let se z něj stal nejrenomovanější oborový veletrh. Je tedy jasné, že řídit jej tak, aby renomé neztratil, není nic snadného a vyžaduje to člověka nejen schopného, ale i zkušeného. Současný ředitel, Ing. Michalis Busios, bezesporu splňuje obojí. Dokladem je skutečnost, že pro veletrh úspěšně pracuje již od roku 2008.

Soustředit se na jednu věc a dotáhnout ji do konce

"Bylo důležité, aby zaměstnanci uvěřili, že se podnik vydal správným směrem, protože v roce 2016 byl ve velmi těžké pozici," dodává Ing. Libor Kuchař k nelehké situaci po svém nástupu do vedení společnosti Kovosvit MAS v roce 2017. Podle posledních zpráv společnost ustálila soustružnický program a soustředí se na multifunkční obrábění. Jaké jsou vyhlídky na další období? Podaří se společnosti udržet krok s nelehkou konkurencí? Čtěte, jaké jsou plány jihočeského výrobce obráběcích strojů.

Nechte si poradit

Nákup nové technologie je důležité a často nezbytné rozhodnutí k zajištění konkurenceschopnosti výrobní firmy. Dostupných technologií je dnes plný trh a správné rozhodnutí vyžaduje důkladné analýzy a rozsáhlé technologické znalosti. Na to ve chvíli, kdy nestačí výrobní kapacity, jen málokdo má opravdu čas. Stále častěji se proto firmy obracejí na poradenské společnosti, které výběr vhodné technologie mají přímo v popisu práce.

Rodinné podnikání v přesné strojařině

Brněnská firma VKV Horák se zabývá konstrukcí, vývojem a výrobou přístrojové mechaniky, přípravků, jednoúčelových strojů, forem pro vstřikování plastů, lití polyuretanových dílů a vakuovému tváření plastů. S jejím zakladatelem, panem Zdeňkem Horákem, jsme si povídali o aspektech podnikání v českém prostředí, o vzdělávání, kvalitě škol, průmyslu budoucnosti.

Upínače jsou stejně důležité jako stroj nebo nástroj

Výrobní zařízení pro třískové obrábění s nástupem CNC řízení a víceosých technologií významně změnily požadavky na složitost obrobků, řezné nástroje a v konečném důsledku také na automatizaci a robotizaci. Čemu se však často nevěnuje tolik pozornosti, jsou upínací technologie i přesto, že mohou mít zásadní vliv na výslednou kvalitu obráběného dílu, ale i na náklady.

Trendy v automatizaci z pohledu dodavatele robotů

Tématem aktuálního vydání je automatizace, robotizace a digitalizace. Právě s nimi má co do činění společnost FANUC. Tu založil v roce 1956 v Japonsku Dr. Seiuemon Inaba, jenž se následně stal spolutvůrcem technologie číslicového řízení. V 70. letech pak firma přišla s počítačovým CNC řízením, vlastními obráběcími centry a také průmyslovými roboty.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit