Témata
Reklama

Aplikovaný vývoj a výzkum 3D technologií

CARDAM (Centre of Applied Research and Development for Additive Manufacturing) je unikátní výzkumně-vývojové pracoviště, které se zaměřuje na realizaci nových technicky a technologicky vyspělých řešení a produktů při využití aditivní výroby kovů. Poskytuje služby aplikovaného výzkumu a vývoje, kompletní inženýrské řešení pro tvorbu nových aplikací a výrobních procesů, pomáhá společnostem vytvořit potřebné vědomosti, znalosti a know-how v nové oblasti aditivního designu a výroby. Aditivní design a výroba patří mezi nejdůležitější technologické směry, celosvětově rozvíjené v rámci „Průmyslové revoluce 4.0“.

Za cíl si společnost klade vytvořit technickou a ekonomickou přidanou hodnotu na základě efektivní spolupráce Akademie věd ČR a průmyslových podniků. Zakládajícími členy a vlastníky CARDAMu jsou dva významné ústavy AV ČR (Fyzikální ústav a Ústav termomechaniky) a dvě důležité a stabilně rostoucí české firmy (jedna za přesné strojírenství, jedna za slévárenství). Ústavy AV ČR pokrývají široké pásmo vědecko-technologických disciplín, které vstupují do aditivního designu a výroby, a přes tyto významné zdroje CARDAM navazuje na současné i historické know-how rozvinuté české vědy. Klíčovou motivací pro zakladatele z průmyslu je naplnění dlouhodobých potřeb pro vytvoření společného pracoviště s akademickým prostředím. Inovativní platforma spolupráce přispěje k vytvoření budoucího produktového portfolia a nového výrobního procesu a umožní dynamický přechod na technologie aditivního designu a výroby v ČR.

Reklama
Reklama
Reklama
Výzkumně vývojové centrum CARDAM sídlí v Dolních Břežanech u Prahy.

Za hlavní misi si společnost klade dlouhodobě podporovat inovační činnosti a technologický rozvoj na základě integračního procesu spolupráce s českými a mezinárodními strukturami. Inovace a technologický rozvoj budou dále realizovány za přispění významných asociací a institutů České republiky a evropských organizačních struktur a projektů pro aditivní design a výrobu.

Podle komplexnosti projektu jsou dílčí úkoly a požadavky přenášeny na pracoviště Fyzikálního ústavu, popřípadě na jiné doporučené pracoviště Akademie věd nebo pracoviště vybrané univerzity v ČR. Řešení pak vychází mimo jiné z takto sdílených znalostí z několika pracovišť a společnost CARDAM odpovídá za kvalitu a včasnost dodaného řešení.

Významné firmy z oboru spolupracují

Důležitý článek CARDAMu reprezentuje technologický partner, který se zabývá jak technologickým vývojem procesu aditivní výroby, tak i vývojem a výrobou strojů, které tento výrobní proces umožňují. V Evropě v současné době působí omezený počet významných firem tohoto charakteru, které pokrývají stěžejní průmyslové oblasti a se kterými jsou zakladatelé CARDAMu dlouhodobě v kontaktu.

CARDAM strategicky staví na dlouhodobé finanční soběstačnosti. Ve výchozí fázi využije vložené finanční prostředky průmyslových investorů k realizaci výzkumně-vývojových projektů. Následně budou finanční zdroje posíleny o zakázky od dalších komerčních subjektů z důležitých průmyslových odvětví a rovněž o prostředky z veřejných soutěží, které jsou určené na podporu aplikovaného výzkumu a vývoje v ČR.

Aditivní výroba – technologický a společenský pokrok

Dlouhodobě je upozorňováno na nedostatečné propojení výzkumné a vývojové sféry s průmyslovými výrobními podniky. Na dobře fungující model takové spolupráce se nemusíme chodit dívat daleko –v sousedním Německu mají takové standardy nastaveny již dlouhá léta v podobě např. Fraunhoferových institutů. S podobným ideálem bylo založeno výzkumně-vývojové pracoviště CARDAM v Dolních Břežanech. O tom, jakými kroky a prostředky bude své cíle naplňovat, jsme si povídali s jednatelem společnosti Andrejem Chrzanowským.

„Vytváříme technickou a ekonomickou přidanou hodnotu pro všechny své zákazníky, na základě efektivní spolupráce Akademie věd ČR a průmyslových podniků,“ představuje jednatel společnosti Andrej Chrzanowski hlavní misi společnosti CARDAM.

MM: Zakladateli CARDAMu jsou vedle Fyzikálního ústavu AV ČR také dva významné strojírenské podniky – za přesné strojírenství Česká zbrojovka a za slévárenství společnost Beneš a Lát. Co bylo pro ně hnacím motorem CARDAM založit? Na jakých projektech společně pracujete?

A. Chrzanowski: Hlavní motivací pro oba průmyslové zástupce byla touha po vytvoření společného pracoviště s akademickým a univerzitním prostředím, které se zaměří na projekty aplikovaného výzkumu a vývoje. Pracoviště, které vytváří a rozšiřuje nezbytné dovednosti a znalosti pro další inovace produktů a služeb, jež podniky nabízejí. Výrobní společnosti si tak vytvářejí potřebný lidský potenciál a know-how pro dlouhodobou udržitelnost.

S ohledem na dodržování důvěrnosti informací není možné sdílet podrobnosti projektů, nicméně v současnosti pracujeme na vývoji produktů a nových výrobních procesech, které např. zohledňují výhody aditivních technologií výroby, matematických simulací, vývoje nových materiálů a inovativních povlaků.

MM: Jak se do společného výzkumu a vývoje mohou připojit další výrobní podniky?

A. Chrzanowski: Naše společnost spolupracuje a nabízí služby i jiným průmyslovým společnostem, v tomto smyslu se chováme jako standardní R&D (research and development) pracoviště. Pokud zákazník chce využít našich služeb, je možné tak učinit na základě standardní smlouvy o výzkumu a vývoji.

MM: Jak potom společný výzkum a vývoj probíhají?

A. Chrzanowski: Pro nás je důležité co nejlépe porozumět požadavkům zákazníka, které mohou souviset s novým produktem nebo např. optimalizací výrobního procesu, proto považujeme za nezbytné pozitivní nastavení vztahů s klíčovými lidmi jak z výrobních procesů, tak na vývojovém pracovišti klienta. Podle komplexnosti projektu přenášíme dílčí úkoly a požadavky na pracoviště Fyzikálního ústavu, popřípadě na jiné doporučené pracoviště Akademie věd nebo pracoviště vybrané univerzity v ČR. V případě, že jsme schopni nabídnout klientovi řešení, mimo jiné i na základě takto vytvořeného sdílení znalostí z několika pracovišť, naše společnost CARDAM odpovídá za kvalitu a včasnost dodaného řešení.

MM: Čím podle vás spadá aditivní design a výroba do čtvrté průmyslové revoluce?

A. Chrzanowski: Aditivní technologie výroby (AM – additive manufacturing) lze vnímat jako součást technologického a společenského pokroku, která nám v budoucnu např. umožní snížit závislost na množství skladovaného zboží. Změní a zjednoduší oblast logistiky produktů a zboží, produkty nebo jen jejich části se již nebudou muset přepravovat na obrovské vzdálenosti, budou vyrobeny v místě spotřeby. Aditivní technologie již nyní zasahují do některých oblastí výroby dílů, zvyšujeme tak efektivnost využití materiálu a snižujeme ztráty. AM umožňují propojení dvou či více různých technologií do jednoho integrovaného výrobního procesu.

V souvislosti s obsahovou náplní Průmyslu 4.0 bych především zdůraznil klíčový benefit, a to přímé propojení mezi digitálním modelem produktu a vlastní výrobní technologií – hovoříme o „výrobě z nul a jedniček“. V budoucnu tedy dojde ke značnému zdynamičtění iterace mezi procesy vývoje a výroby.

MM: Kdo je pro CARDAM technologickým partnerem? Na jakých zařízeních a ve spolupráci s kým je výzkum a vývoj uskutečňován?

A. Chrzanowski: Co se týče aditivních technologií výroby, dnes spolupracujeme s vybranými pracovišti jak v ČR, tak v Evropě. Jen pro vaši představu, na trhu je dnes více než dvacet různých technologií zaměřených na zpracování kovových a polymerních materiálů. My se zaměřujeme na spolupráci s univerzitami a výzkumnými centry, které technologie vlastní.

MM: Vnímáte nějaké rozdíly mezi jednotlivými výrobci zařízení pro 3D tisk? V čem se zejména liší?

A. Chrzanowski: Ano, mezi jednotlivými výrobci jsou rozdíly, např. v produktivitě a kvalitě výroby, množství zpracovatelných materiálů a zejména v ceně technologie.

MM: Jaké jsou podle vás hlavní přínosy této technologie pro strojírenství?

A. Chrzanowski: Částečně jsem již odpověděl v jednom z předchozích dotazů k Průmyslu 4.0, avšak mohu ještě předeslat jeden neméně důležitý přínos. AM design umožňuje vytvářet inovativní tvarové struktury a s tím související nové materiálové vlastnosti – budeme tak svědky proměny dnešního přístupu konstrukčně technologického řešení produktu.

MM: Myslíte si, že mohou aditivní technologie v budoucnu zcela nahradit konvenční výrobní technologie? A jestli ano, jaké? Případně za jak dlouho k tomu může dojít?

A. Chrzanowski: Pokud budeme uvažovat v horizontu několika málo desítek let, AM bychom měli vnímat spíše jako komplementární technologii k současným konvenčním výrobním technologiím. Výraznější změny bych pak očekával spíše např. ve stavitelství než ve strojírenství.

MM: Děkuji vám za rozhovor.

Eva Buzková

Eva.buzkova@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #4
Kód článku: 180457
Datum: 11. 04. 2018
Rubrika: Servis / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Strojírenské fórum 2018: Zaměřeno na nové technologie a materiály

Příběh pátého ročníku Strojírenského fóra se začal psát 10. května 2018 na půdě Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně konferencí na téma moderní výrobní technologie a materiály s důrazem na aditivní výrobu z velké části kovových materiálů a na inovativní aplikace kompozitních materiálů. Na sto účastníků z řad výrobní a akademické sféry vyslechlo na 13 přednášek a následně v pozdních odpoledních hodinách se větší část z nich odebrala na exkurzi po šesti VaV pracovišťích zaměřených na nové technologie. Plný den poznání a nových setkání. Pojďme se k němu vrátit fotoreportáží.

Související články
Vliv složek ochranných atmosfér na WAAM

Svařování v současné době není už pouze technologií ke spojování materiálů. S rozvojem aditivní výroby strojních součástí lze tento proces využít také pro výrobu komplexních a geometricky složitých součástí. Technologie WAAM využívá svařování pro vrstvení jednotlivých svarových housenek do tvaru vyráběné strojní součásti a je charakterizována mnoha proměnnými – mimo jiné i účinky ochranné atmosféry. Cílem příspěvku je zhodnotit vliv jednotlivých složek ochranných atmosfér používaných pro MAG svařování.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Výuka a výzkum aditivních technologií

Inovativní výrobní technologie nacházejí své místo také v technickém vzdělávání. Do svých osnov je dříve či později zakomponovaly všechny technické vysoké školy. Avšak pořízení nákladných technologií se neobejde bez podpory ze strany průmyslového výzkumu. Na Fakultě strojní ČVUT v Praze nyní disponují úplně novým zařízením M2 cusing pro výrobu dílů metodou DMLS německého výrobce Concept Laser, dnes působící pod značkou GE Additive. Stroj dodala společnost Misan a technologie slouží primárně pro výzkum v leteckém průmyslu.

Kombinace technologií slévání a 3D tisku

Aditivní technologie přinášejí do oboru slévárenství nový pohled na věc a výrazně ovlivňují nejen proces výroby odlitků, ale i myšlení pracovníků ve slévárnách. Aditivní výroba zásadním způsobem mění zavedené pracovní postupy, systémy práce s výrobní dokumentací, technickou přípravu výroby a technologii výroby odlitků. Mění také možnosti konstrukce odlitků včetně jejich tvarové náročnosti. Proto můžeme bez přehánění tvrdit, že celou slévárnu a její postup výroby odlitků lze vměstnat do jednoho stroje - 3D tiskárny na kovy.

Aditivní výroba unikátních řezných nástrojů

Aditivní technologie jsou jedním z nosných pilířů Průmyslu 4.0. Od roku 2014, kdy v ČR 3D tisk kovů odstartoval „ve velkém“, byla o této problematice napsána celá řada publikací, díky nimž je tato technologie považována za poměrně známou. Jedním z průkopníků 3D tisku v ČR je firma Innomia, která přinášela informace o technologii DMLS do povědomí českého průmyslu již několik let před tímto zmiňovaných boomem.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Cyklické zkoušky pro reálnější simulace

Životnost, trvanlivost, odolnost, ale i třeba degradace jsou důležitými pojmy, pokud se bavíme o životním cyklu jakékoliv součásti. Kupující nebo odběratel požaduje záruky, že právě obdržený díl, zařízení či konstrukce bude fungovat předem stanovenou dobu, navíc je-li ve hře také otázka bezpečnosti. Udělení certifikace či určení doby trvanlivosti často předcházejí různé zkoušky. Důležitou skupinou z nich jsou urychlené korozní zkoušky. Nejen jimi se v úzké spolupráci s průmyslem zabývají ve vědecko-technickém parku v Kralupech nad Vltavou.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Vždy jde o pochopení procesu

Převratný rozvoj nových technologií, jehož jsme v posledních letech svědky, se stává zásadním pomocníkem výrobních společností při jejich nepřetržitém zdokonalování procesů, zvyšování efektivity práce, minimalizaci nákladů a řadě dalších kroků. S Filipem Grobem, výrobně-technickým ředitelem společnosti Fosfa, hovoříme o konkrétních inovativních projektech, které v břeclavském závodě realizovali, o tom, s jakými úskalími se při jejich zavádění potkávali a s jakými benefity je aktuálně v praxi využívají.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Hybatelé byznysu

Jan Zadák se více než dvacet let pohyboval v nejvyšších patrech globálního byznysu v oblasti IT. Mimo jiné zodpovídal za globální prodej, strategii a marketing veškerých produktů a služeb Hewlett-Packard. Nejen jeho zkušenosti z velkého byznysu, ale i jeho optimismus a víru v nastupující generaci vám chceme přiblížit prostřednictvím rozhovoru, který naší redakci poskytl.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit