Témata
Reklama

City Green Court jako příklad úspěšného projektu

V pořadí již třetí realizovaná budova architekta Richarda Meiera v této atraktivní lokalitě, v samém centru Prahy 4 a zároveň v přímém sousedství rozlehlého parku na Kavčích horách. Patří také mezi první inteligentní a šetrné budovy v Čechách s označením LEED Platinum.

City Green Court je pronajímatelná administrativní budova, která ve svých osmi nadzemních podlažích nabízí svým uživatelům asi 16 000 m2 komfortních kancelářských ploch, soustředěných kolem prostorného, v letních měsících přirozeně větraného vnitřního atria, zastřešeného prosklenou střechou. Střecha, kde jsou umístěna technická zařízení, je pokryta extenzivní zelení. Atrium oživuje strom a zelená stěna, stejně jako mosty mezi východní a západní částí budovy. Solitérní objekt schodiště, spojující první čtyři podlaží, pomáhá snižovat obsazenost výtahů a zároveň vertikálně rytmizuje objem atria a dává mu adekvátní měřítko. Výsledkem je klidná, neokázalá architektura, vytvářející příjemné prostředí svým nájemníkům i sousedům. City Green Court je šetrná stavba, a to nejen svými nízkými nároky na spotřebu energií při svém provozu, ale v celé řadě dalších kritérií, jako jsou minimální spotřeba pitné vody, použití dešťové vody pro technologie budovy, systém regulace osvětlení v závislosti na denním světle, použití lokálních materiálů a dalších.

Reklama
Reklama
Reklama

Návrh a následná úprava projektu

Konstrukčně je budova navržena jako sloupový železobetonový skelet se ztužujícími jádry v nadzemních podlažích, s obvodovými ŽB stěnami v podzemních podlažích. Fasáda je řešena jako modulový lehký obvodový plášť, který kombinuje prosklené části s vertikálními neprůhlednými panely. Střecha budovy je řešena jako obrácená skladba s tepelnou izolací extrudovaným polystyrenem na hydroizolačním souvrství. Střecha je zelená se zelení vyžadující minimální zálivku, část je pochozí. Prosklená střecha nad atriem je uložena na ocelové příhradové konstrukci.

Původní projekt TZB vypracovaný firmou OptimalEngineering byl poplatný době vzniku (rok 2007), kdy většina developerů na provozní náklady budovy nehleděla, a proto nekladl žádné zvláštní nároky na nízkou spotřebu energie. Požadavek nového majitele na jednu stranu trval na zachování původní koncepce zdrojů tepla a chladu, na druhé však také na tom, že budova jako celek musí splňovat kritéria pro certifikaci LEED Platinum. Investor také trval na dodržení svých standardů, osvědčených postupů a technických řešení. Úprava projektu tedy začala změnou pláště. Prvním krokem bylo zastřešení atria a tím i jeho převedení na vnitřní klimatizovaný prostor, což přineslo výrazné snížení plochy ochlazované fasády, a zároveň i snížení nákladů na vnitřní fasádu, ze které se stala vnitřní dělicí konstrukce. Dalším krokem pak byla úprava poměru průhledných a neprůhledných ploch na fasádě a integrace stínicích prvků. Hlavním cílem bylo, aby úpravy fasády snížily tepelnou zátěž v kancelářích natolik, aby bylo možné použít ke klimatizaci prostoru chladicí trámy. Protože již v té době měl OptimalEngineering připravený energetický model budovy, bylo jeho výstupů možno použít k vyhodnocení vlivu různých variant typu zasklení a tvaru stínění na celkovou energetickou spotřebu budovy a tím i zvážit, jaké

materiály a jaký tvar stínicích lamel mají pro budovu největší přínos. Tyto studie probíhaly několik měsíců a projekční tým zvažoval různé typy zasklení s různými tepelně-technickými vlastnostmi a různé geometrie stínicích lamel – od vnější předsazené horizontální konstrukce po vertikální lamely integrované jako součást fasády. Konečný výsledek studií, který se také realizoval, byly vertikální stínicí lamely v modulu fasády s různým sklonem vůči dopadajícím slunečním paprskům.

Úhel lamel vůči fasádě byl optimalizován podle energetického modelu a lamely byly osazeny na všech solárně exponovaných fasádách, na každé s jiným sklonem spočteným tak, aby maximálně odstínily sluneční záření v době největších tepelných zisků. Nutno říci, že výsledky modelu ukazující prakticky stejnou efektivitu stínicích lamel svislých a vodorovných byly překvapením pro projekční tým. Tepelně-technické vlastnosti použitých materiálů jsou také nadstandardní, použitá skla patří ke špičce současných skel se selektivní vrstvou, které propustí do objektu minimum tepelného záření a zároveň i maximum denního světla. Stejně tak i ostatní obvodové konstrukce mají celkové tepelné vlastnosti lepší, než požaduje platná ČSN.

Kompletní energetická bilance budovy včetně rozdělení roční spotřeby energie podle oblastí spotřeby je vidět na přiloženém grafu.

Optimalizace budovy

Bylo použito integrovaného návrhu s podporou energetického modelu, kdy vlastnosti fasády byly upravovány tak, aby bylo dosaženo měrného chladicího výkonu dosažitelného chladicími trámy. Zároveň byla i vytipována a posouzena nejkritičtější místa (rohové kanceláře) a simulováno jejich chování (průběh vnitřních teplot) v průběhu návrhového dne. Dalším krokem bylo zahrnout veškeré požadované úpravy systému TZB do navržené budovy. Byly upraveny dispozice strojoven, velikosti šachet a servisních prostor tak, aby veškerá hlavní zařízení bylo možné obsluhovat ze společných prostor. Ve spolupráci s technickými konzultanty investora byly upraveny provozní parametry technologií a přikročeno k tvorbě prováděcí dokumentace. Vybraná varianta klimatizace kancelářských prostor používá podhledové indukční jednotky (chladicí trámy) pro chlazení a nízké teplovodní konvektory pod okny pro vytápění, přívod vzduchu je přes indukční jednotky. Vzduch je připravován ve dvou centrálních vzduchotechnických jednotkách a přiváděn do kanceláří, odvod je přetlakem přes podhled do atria a poté odváděn do garáží. Odvod z garáží je řešen přes centrální jednotky s kapalinovou rekuperací a vyfukován na střechu. Celý systém je maximálně centralizován a soustředěn do minimálního počtu zařízení, takže pro větrání celé kancelářské části a garáží je použito pouze tří hlavních ventilátorů (které jsou z prostorových důvodů rozděleny do dvou paralelních systémů). Atrium je dále doplněno systémem přirozeného větrání, který funguje při příznivých venkovních podmínkách pro větrání, případně noční vychlazování atria. Přívod je klapkami nad vstupními dveřmi, odvod vzduchu pak střešními otevíratelnými světlíky. Všechny větrací zařízení a rozvody jsou optimalizovány tak, aby spotřeba elektrické energie pro větrání byla co nejnižší. Z tohoto důvodu je také zvlhčení přívodního vzduchu realizováno adiabatickým rozstřikem místo parního vyvíječe. Toto řešení má tu výhodu, že místo drahé elektřiny využívá pro úpravu vlhkosti levnější energie z CZT.

Systém přípravy topné a chladicí vody byl ponechán v původní podobě. Vytápění je zajišťováno dodávkou teplé vody z CZT (Pražská teplárenská), která taktéž provozuje výměníkovou stanici v budově. Systém řízení výměníkové stanice je částečně provázán se systémem budovy, takže je možné zasílat požadavky přímo řídicímu systému výměníkové stanice. Ohřev TUV je řešen lokálně, neboť podrobná analýza spotřeby a energetických nákladů na ohřev ukázala, že při uvažované spotřebě vody vychází elektrický ohřev výrazně levněji a úsporněji než centrální systém s cirkulací TUV. Příprava chladicí vody je v kompresorových chladicích strojích s otevřenou chladicí věží na střeše. Systém pracuje s vysokou účinností díky vyšší teplotě chlazené vody (chladicí trámy) a díky vysoké účinnosti otevřené chladicí věže. Voda pro chladicí věž je používána dešťová naakumulovaná v nádrži dešťové vody v suterénu.

Zde se dostáváme k dalšímu systému, který nemá přímo vliv na spotřebu energie, ale řeší vodní hospodářství v objektu. Cílem projektu bylo dosáhnout snížení potřeby pitné vody na straně jedné, a zároveň i snížit odvod dešťových vod do kanalizace na straně druhé. Logickým vyústěním těchto požadavků je instalace akumulační nádrže dešťové vody v objektu. Z ročních úhrnů srážek pak vychází, že celkový naakumulovaný objem dešťové vody (která je sbírána ze všech zpevněných ploch a střech na pozemku) vystačí pro zásobování chladicích věží a zálivku zeleně v areálu, pro další využití vody nezbývá. Snížení spotřeby pitné vody v objektu je dále dosahováno využitím úsporných armatur a zařizovacích předmětů, především pak využitím tzv. suchých pisoárů, které ke svému provozu nepotřebují vodu. Celková úspora pitné vody v objektu s těmito opatřeními je více než 40 % v porovnání s referenční budovou. Jelikož je referenční budova uvažována podle standardů Ashrae, byla by úspora při porovnání s běžnou kancelářskou budovou v ČR pravděpodobně ještě vyšší.

V neposlední řadě je nutné se zmínit o systému osvětlení, který se v běžné kancelářské budově podílí cca 30 % na celkové roční spotřebě elektrické energie a tím i na cca 18 % nákladů za energii. Osvětlení, stejně jako každý elektrický spotřebič, vyzařuje při svém provozu teplo a v takto koncipované budově musí být každé teplo odvedeno systémem chlazení. Každá prosvícená kilowatthodina se nám tedy promítne ještě nárůstem energie na chlazení. Snížením spotřeby energie na osvětlení tedy dosáhneme dvojitého efektu. Z tohoto důvodu jsou v budově použity úsporné zdroje světla (zářivky s elektronickým předřadníkem v kancelářích a LED svítidla na WC a komunikačních prostorech a v části kanceláří), dále je zde instalován systém regulace intenzity světla podle intenzity venkovního osvětlení. Systém je vybaven směrovými snímači denního světla na střeše a reguluje podle nastaveného programu intenzitu světla v kanceláři, případně osvětlení vypne, pokud je venkovního světla dostatek. Tato regulace je automatická, uživatel však může ručně světla rozsvítit či zhasnout podle potřeby. Po určité době se systém vrátí k automatickému řízení.

Ing. Pavel Hosenseidl – OptimalEngineering
Ing. arch. Aleš Papp – Cuboid architekti

Název stavby: City Green Court, Praha
Investor: Skanska Property Czech Republic
Autor: Richard Meier & Partners, Architects LLP
Spolupracující architekti: Aleš Papp, Magda Pappová, Milan Vít/CUBOID
Generální projektant: CUBOID ARCHITEKTI
Hlavní inženýr projektu: Martin Kovařík/M3M
Projektant TZB: Pavel Hosenseidl, Jiří Kubias/OptimalEngineering
Dodavatel: Skanska, a. s., závod Morava

Reklama
Vydání #10
Kód článku: 131057
Datum: 01. 10. 2013
Rubrika: Komerční příloha / Stavebnictví & Strojírenství
Autor:
Firmy
Související články
MM Podcast: Glosa - Jak se upekl dort (Národního plánu obnovy)

Národní plán obnovy ČR a jeho objem 191 mld. Dokážeme jej skutečně využít? Na Slovensku kolem premiéra Krečmara vzniká poradní tým odborníků, které do tohoto postu neuvedla politická loajalita, jak tomu bývá u nás, ale skutečné zkušenosti globálního charakteru např. s vlastním podnikáním a zaváděním inovací do praxe. Mají jasno, co budoucí průmysl pro nakopnutí země potřebuje. Žádný politický populismus, žádné zpátečnické názory. 

Využití výrobků z recyklovaných plastů

Plastové odpady a jejich využití je v současné době velmi diskutovaným tématem. Očista naší země je velice důležitá, protože spousta plastového odpadu končí na skládkách a ve vodách oceánů. Proč tento odpad nezpracovat v rámci recyklace na smysluplné výrobky?

BIM otevírá dveře k robotizaci stavebnictví

Robot, který místo člověka postaví zeď, nanese omítky nebo třeba takový, co vyvrtá díry pro rozvody vody či elektřiny. To není sci-fi ani budoucnost vzdálená staletí. Je to realita, kterou máme (nebo můžeme mít) nadosah. Zásadní úlohu v nástupu robotů na stavby přitom hraje metoda BIM, přesněji digitální model stavby (DiMS). Právě ten totiž nese informace potřebné k řízení automatických nebo poloautomatických strojů, které mají lidem výrazně ulehčit práci.

Související články
Revoluce udržitelnosti: Digitalizací k úsporám

Průmyslová udržitelnost se v posledních letech stala nejen věcí image, ale také ekonomiky. Rostoucí ceny energií, tlak na snižování emisí i požadavky zákazníků nutí podniky hledat způsoby, jak vyrábět chytřeji. Jednou z hlavních cest je digitalizace. Ta dovoluje provoz detailně prozkoumat a z drobných optimalizací sestavit významné energetické úspory.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Revoluce udržitelnosti: Inovativní materiály zítřka

Ekologické alternativy technických materiálů dnes pronikají napříč nejrůznějšími odvětvími – od stavebnictví přes obaly a módu až po automobilový průmysl. Již dnes je například možné postavit dům z konopného betonu, zabalit elektroniku do myceliového obalu, obléct si oděv z „kůže“ vypěstované z podhoubí nebo jezdit autem, které obsahuje díly z rostlinných biopolymerů.

Made in Česko: Zdění bez dotyku lidské ruky

Psal se rok 2012, když majitel firmy KM Robotics začal pracovat na projektu WLTR – robotického zedníka. Tento stroj nemá v Evropě konkurenci, představuje revoluci ve stavebnictví a otevírá nové možnosti v oblasti efektivity, přesnosti a udržitelnosti výstavby. Díky pokročilým algoritmům a integrovanému senzorickému systému dokáže operovat s minimálními odchylkami a rychlostí, která výrazně převyšuje lidské zedníky. Vývoj robotického zedníka byl v roce 2019 finančně podpořen z programu Trend TA ČR.

Evropská unie a my: Pavel Sobotka

Na podnikatelské subjekty je ze strany Evropské unie postupně kladeno celé spektrum požadavků. Unie vedle sledování svých fiskálních zájmů a cílů v poslední době upíná pozornost směrem k udržitelnému rozvoji. S novou unijní směrnicí CSRD (Corporate sustainability reporting directive) přibývá firmám povinnost zveřejnit spolu s výroční zprávou i zprávu o své udržitelnosti. Mají v ní být obsaženy plány a výhled v oblasti dekarbonizace a společenské odpovědnosti. Za rok 2024 měly povinnost reportovat firmy, které jsou na burze nebo mají vydané cenné papíry. V letošním roce se již povinnost týká všech firem s více než 250 zaměstnanci, obratem nad 50 milionů eur nebo rozvahou nad 25 milionů eur.

Revoluce udržitelnosti: Bezuhlíková ocel je pouze zdánlivý paradox

Výroba oceli je dlouhodobě strategickým odvětvím, na němž nevyhnutelně stojí obrovská část strojírenské výroby. Jak může být ocel „bezuhlíková”, když je uhlík její nedílnou součástí? Odpovědí je změna výrobního procesu – nové technologie, které místo uhlíku využívají vodík a zelenou elektřinu, již v dnešní době přispívají k dekarbonizaci tohoto odvětví.

Revoluce udržitelnosti: Uzavřené smyčky v kovoprůmyslu

Navzdory sebevětšímu úsilí o maximální efektivitu zůstává produkce odpadu v průmyslu kovovýroby nedílným doprovodným faktorem. Recyklace třísek, emulzí a olejů je proto, zvláště pro malé a střední podniky, moudrým krokem do budoucna - šetří peníze i planetu, zefektivňuje ekonomickou stránku provozu a přispívá k dobrému jménu v očích potenciálních zákazníků.

Evropská unie a my: Libor Witassek

Na podnikatelské subjekty je ze strany Evropské unie postupně kladeno celé spektrum požadavků. Unie vedle sledování svých fiskálních zájmů a cílů v poslední době upíná pozornost směrem k udržitelnému rozvoji. S novou unijní směrnicí CSRD (Corporate sustainability reporting directive) přibývá firmám povinnost zveřejnit spolu s výroční zprávou i zprávu o své udržitelnosti. Mají v ní být obsaženy plány a výhled v oblasti dekarbonizace a společenské odpovědnosti. Za rok 2024 měly povinnost reportovat firmy, které jsou na burze nebo mají vydané cenné papíry. V letošním roce se již povinnost týká všech firem s více než 250 zaměstnanci, obratem nad 50 milionů eur nebo rozvahou nad 25 milionů eur.

Ekologická odpovědnost jako firemní výhoda

Firmy čelí rostoucím požadavkům na udržitelnost, a přestože se dotační a rozvojové programy snaží ekologicky smýšlející podniky zvýhodnit, zelené investice mají dlouhou návratnost a vyznačují se vyšší administrativní zátěží. Mezi výsledné výhody nicméně patří zvýšená konkurenceschopnost, reputace a atraktivita pro investory i obchodní partnery

Stroje v pohybu: Dálniční most přes staveniště

Tento stroj mají k dispozici švýcarští silničáři. Most Astra je mobilní staveništní most určený pro použití při údržbě dálnice. Práce lze provádět pod mostem, zatímco přes něj projíždějí vozidla ve dvou jízdních pruzích. Díky tomu je možné pracovat během dne, a to bez uzavírek a odklonů dopravy. Most váží přibližně 1 300 tun, jeho celková délka může být až 257 m a pracovní prostor pod mostem má délku až 100 m, šířku 5,08 m a výšku 3,1 m.

Materiály z hub, ananasu i skleníkových plynů

Nejen v módním průmyslu se objevují moderní alternativy k tradičním materiálům s důrazem na udržitelnost. Mezi tyto materiály patří například aircarbon vyráběný ze skleníkových plynů, rostlinná tkanina Piñatex z listů ananasu či myceliová „kůže“ z hub. Tyto inovace nabízejí ekologičtější řešení pro výrobu oblečení i doplňků.

Revoluce udržitelnosti: Ekonomické přínosy ekologického smýšlení

Udržitelnost není pouze módní trend, ale především strategický přístup, který může strojírenským výrobcům přinést významné ekonomické výhody. Firmy, které zavádějí ekologická opatření, mohou těžit mimo jiné z úspor v oblasti nákladů či materiálů, a to skrze pokročilé řízení energetické spotřeby či zodpovědný přístup k recyklaci a odpadu z výroby.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit