Témata
Reklama

City Green Court jako příklad úspěšného projektu

V pořadí již třetí realizovaná budova architekta Richarda Meiera v této atraktivní lokalitě, v samém centru Prahy 4 a zároveň v přímém sousedství rozlehlého parku na Kavčích horách. Patří také mezi první inteligentní a šetrné budovy v Čechách s označením LEED Platinum.

City Green Court je pronajímatelná administrativní budova, která ve svých osmi nadzemních podlažích nabízí svým uživatelům asi 16 000 m2 komfortních kancelářských ploch, soustředěných kolem prostorného, v letních měsících přirozeně větraného vnitřního atria, zastřešeného prosklenou střechou. Střecha, kde jsou umístěna technická zařízení, je pokryta extenzivní zelení. Atrium oživuje strom a zelená stěna, stejně jako mosty mezi východní a západní částí budovy. Solitérní objekt schodiště, spojující první čtyři podlaží, pomáhá snižovat obsazenost výtahů a zároveň vertikálně rytmizuje objem atria a dává mu adekvátní měřítko. Výsledkem je klidná, neokázalá architektura, vytvářející příjemné prostředí svým nájemníkům i sousedům. City Green Court je šetrná stavba, a to nejen svými nízkými nároky na spotřebu energií při svém provozu, ale v celé řadě dalších kritérií, jako jsou minimální spotřeba pitné vody, použití dešťové vody pro technologie budovy, systém regulace osvětlení v závislosti na denním světle, použití lokálních materiálů a dalších.

Reklama
Reklama

Návrh a následná úprava projektu

Konstrukčně je budova navržena jako sloupový železobetonový skelet se ztužujícími jádry v nadzemních podlažích, s obvodovými ŽB stěnami v podzemních podlažích. Fasáda je řešena jako modulový lehký obvodový plášť, který kombinuje prosklené části s vertikálními neprůhlednými panely. Střecha budovy je řešena jako obrácená skladba s tepelnou izolací extrudovaným polystyrenem na hydroizolačním souvrství. Střecha je zelená se zelení vyžadující minimální zálivku, část je pochozí. Prosklená střecha nad atriem je uložena na ocelové příhradové konstrukci.

Původní projekt TZB vypracovaný firmou OptimalEngineering byl poplatný době vzniku (rok 2007), kdy většina developerů na provozní náklady budovy nehleděla, a proto nekladl žádné zvláštní nároky na nízkou spotřebu energie. Požadavek nového majitele na jednu stranu trval na zachování původní koncepce zdrojů tepla a chladu, na druhé však také na tom, že budova jako celek musí splňovat kritéria pro certifikaci LEED Platinum. Investor také trval na dodržení svých standardů, osvědčených postupů a technických řešení. Úprava projektu tedy začala změnou pláště. Prvním krokem bylo zastřešení atria a tím i jeho převedení na vnitřní klimatizovaný prostor, což přineslo výrazné snížení plochy ochlazované fasády, a zároveň i snížení nákladů na vnitřní fasádu, ze které se stala vnitřní dělicí konstrukce. Dalším krokem pak byla úprava poměru průhledných a neprůhledných ploch na fasádě a integrace stínicích prvků. Hlavním cílem bylo, aby úpravy fasády snížily tepelnou zátěž v kancelářích natolik, aby bylo možné použít ke klimatizaci prostoru chladicí trámy. Protože již v té době měl OptimalEngineering připravený energetický model budovy, bylo jeho výstupů možno použít k vyhodnocení vlivu různých variant typu zasklení a tvaru stínění na celkovou energetickou spotřebu budovy a tím i zvážit, jaké

materiály a jaký tvar stínicích lamel mají pro budovu největší přínos. Tyto studie probíhaly několik měsíců a projekční tým zvažoval různé typy zasklení s různými tepelně-technickými vlastnostmi a různé geometrie stínicích lamel – od vnější předsazené horizontální konstrukce po vertikální lamely integrované jako součást fasády. Konečný výsledek studií, který se také realizoval, byly vertikální stínicí lamely v modulu fasády s různým sklonem vůči dopadajícím slunečním paprskům.

Úhel lamel vůči fasádě byl optimalizován podle energetického modelu a lamely byly osazeny na všech solárně exponovaných fasádách, na každé s jiným sklonem spočteným tak, aby maximálně odstínily sluneční záření v době největších tepelných zisků. Nutno říci, že výsledky modelu ukazující prakticky stejnou efektivitu stínicích lamel svislých a vodorovných byly překvapením pro projekční tým. Tepelně-technické vlastnosti použitých materiálů jsou také nadstandardní, použitá skla patří ke špičce současných skel se selektivní vrstvou, které propustí do objektu minimum tepelného záření a zároveň i maximum denního světla. Stejně tak i ostatní obvodové konstrukce mají celkové tepelné vlastnosti lepší, než požaduje platná ČSN.

Kompletní energetická bilance budovy včetně rozdělení roční spotřeby energie podle oblastí spotřeby je vidět na přiloženém grafu.

Optimalizace budovy

Bylo použito integrovaného návrhu s podporou energetického modelu, kdy vlastnosti fasády byly upravovány tak, aby bylo dosaženo měrného chladicího výkonu dosažitelného chladicími trámy. Zároveň byla i vytipována a posouzena nejkritičtější místa (rohové kanceláře) a simulováno jejich chování (průběh vnitřních teplot) v průběhu návrhového dne. Dalším krokem bylo zahrnout veškeré požadované úpravy systému TZB do navržené budovy. Byly upraveny dispozice strojoven, velikosti šachet a servisních prostor tak, aby veškerá hlavní zařízení bylo možné obsluhovat ze společných prostor. Ve spolupráci s technickými konzultanty investora byly upraveny provozní parametry technologií a přikročeno k tvorbě prováděcí dokumentace. Vybraná varianta klimatizace kancelářských prostor používá podhledové indukční jednotky (chladicí trámy) pro chlazení a nízké teplovodní konvektory pod okny pro vytápění, přívod vzduchu je přes indukční jednotky. Vzduch je připravován ve dvou centrálních vzduchotechnických jednotkách a přiváděn do kanceláří, odvod je přetlakem přes podhled do atria a poté odváděn do garáží. Odvod z garáží je řešen přes centrální jednotky s kapalinovou rekuperací a vyfukován na střechu. Celý systém je maximálně centralizován a soustředěn do minimálního počtu zařízení, takže pro větrání celé kancelářské části a garáží je použito pouze tří hlavních ventilátorů (které jsou z prostorových důvodů rozděleny do dvou paralelních systémů). Atrium je dále doplněno systémem přirozeného větrání, který funguje při příznivých venkovních podmínkách pro větrání, případně noční vychlazování atria. Přívod je klapkami nad vstupními dveřmi, odvod vzduchu pak střešními otevíratelnými světlíky. Všechny větrací zařízení a rozvody jsou optimalizovány tak, aby spotřeba elektrické energie pro větrání byla co nejnižší. Z tohoto důvodu je také zvlhčení přívodního vzduchu realizováno adiabatickým rozstřikem místo parního vyvíječe. Toto řešení má tu výhodu, že místo drahé elektřiny využívá pro úpravu vlhkosti levnější energie z CZT.

Systém přípravy topné a chladicí vody byl ponechán v původní podobě. Vytápění je zajišťováno dodávkou teplé vody z CZT (Pražská teplárenská), která taktéž provozuje výměníkovou stanici v budově. Systém řízení výměníkové stanice je částečně provázán se systémem budovy, takže je možné zasílat požadavky přímo řídicímu systému výměníkové stanice. Ohřev TUV je řešen lokálně, neboť podrobná analýza spotřeby a energetických nákladů na ohřev ukázala, že při uvažované spotřebě vody vychází elektrický ohřev výrazně levněji a úsporněji než centrální systém s cirkulací TUV. Příprava chladicí vody je v kompresorových chladicích strojích s otevřenou chladicí věží na střeše. Systém pracuje s vysokou účinností díky vyšší teplotě chlazené vody (chladicí trámy) a díky vysoké účinnosti otevřené chladicí věže. Voda pro chladicí věž je používána dešťová naakumulovaná v nádrži dešťové vody v suterénu.

Zde se dostáváme k dalšímu systému, který nemá přímo vliv na spotřebu energie, ale řeší vodní hospodářství v objektu. Cílem projektu bylo dosáhnout snížení potřeby pitné vody na straně jedné, a zároveň i snížit odvod dešťových vod do kanalizace na straně druhé. Logickým vyústěním těchto požadavků je instalace akumulační nádrže dešťové vody v objektu. Z ročních úhrnů srážek pak vychází, že celkový naakumulovaný objem dešťové vody (která je sbírána ze všech zpevněných ploch a střech na pozemku) vystačí pro zásobování chladicích věží a zálivku zeleně v areálu, pro další využití vody nezbývá. Snížení spotřeby pitné vody v objektu je dále dosahováno využitím úsporných armatur a zařizovacích předmětů, především pak využitím tzv. suchých pisoárů, které ke svému provozu nepotřebují vodu. Celková úspora pitné vody v objektu s těmito opatřeními je více než 40 % v porovnání s referenční budovou. Jelikož je referenční budova uvažována podle standardů Ashrae, byla by úspora při porovnání s běžnou kancelářskou budovou v ČR pravděpodobně ještě vyšší.

V neposlední řadě je nutné se zmínit o systému osvětlení, který se v běžné kancelářské budově podílí cca 30 % na celkové roční spotřebě elektrické energie a tím i na cca 18 % nákladů za energii. Osvětlení, stejně jako každý elektrický spotřebič, vyzařuje při svém provozu teplo a v takto koncipované budově musí být každé teplo odvedeno systémem chlazení. Každá prosvícená kilowatthodina se nám tedy promítne ještě nárůstem energie na chlazení. Snížením spotřeby energie na osvětlení tedy dosáhneme dvojitého efektu. Z tohoto důvodu jsou v budově použity úsporné zdroje světla (zářivky s elektronickým předřadníkem v kancelářích a LED svítidla na WC a komunikačních prostorech a v části kanceláří), dále je zde instalován systém regulace intenzity světla podle intenzity venkovního osvětlení. Systém je vybaven směrovými snímači denního světla na střeše a reguluje podle nastaveného programu intenzitu světla v kanceláři, případně osvětlení vypne, pokud je venkovního světla dostatek. Tato regulace je automatická, uživatel však může ručně světla rozsvítit či zhasnout podle potřeby. Po určité době se systém vrátí k automatickému řízení.

Ing. Pavel Hosenseidl – OptimalEngineering
Ing. arch. Aleš Papp – Cuboid architekti

Název stavby: City Green Court, Praha
Investor: Skanska Property Czech Republic
Autor: Richard Meier & Partners, Architects LLP
Spolupracující architekti: Aleš Papp, Magda Pappová, Milan Vít/CUBOID
Generální projektant: CUBOID ARCHITEKTI
Hlavní inženýr projektu: Martin Kovařík/M3M
Projektant TZB: Pavel Hosenseidl, Jiří Kubias/OptimalEngineering
Dodavatel: Skanska, a. s., závod Morava

Reklama
Vydání #10
Kód článku: 131057
Datum: 01. 10. 2013
Rubrika: Komerční příloha / Stavebnictví & Strojírenství
Autor:
Firmy
Související články
Šetrné budovy: od módy k trvalému zájmu

Česko rychle dohání světový trend šetrného stavebnictví. Pozadu jsou jen veřejné budovy.

Facility management pojem téměř neznámý

Koncem letošního roku budou v češtině uveřejněny další čtyři díly evropské normy Facility managementu ČSN EN 15221. Obor tak bude standardizován v celé své šíři a doufejme, že ještě více vejde do povědomí odborné veřejnosti.

Možná řešení průmyslových a výrobních hal

Vizuální komunikace firmy v souladu s moderní architekturou – to je současný trend v oboru průmyslové haly a komerční objekty. Vítězí jednoduché, energeticky úsporné a bezpečné stavební systémy.

Související články
MM Podcast: Glosa - Jak se upekl dort (Národního plánu obnovy)

Národní plán obnovy ČR a jeho objem 191 mld. Dokážeme jej skutečně využít? Na Slovensku kolem premiéra Krečmara vzniká poradní tým odborníků, které do tohoto postu neuvedla politická loajalita, jak tomu bývá u nás, ale skutečné zkušenosti globálního charakteru např. s vlastním podnikáním a zaváděním inovací do praxe. Mají jasno, co budoucí průmysl pro nakopnutí země potřebuje. Žádný politický populismus, žádné zpátečnické názory. 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Využití výrobků z recyklovaných plastů

Plastové odpady a jejich využití je v současné době velmi diskutovaným tématem. Očista naší země je velice důležitá, protože spousta plastového odpadu končí na skládkách a ve vodách oceánů. Proč tento odpad nezpracovat v rámci recyklace na smysluplné výrobky?

Co se skrývá za značkou? Opel, Peugeot, Porsche

Další díl našeho seriálu, navazující na historickou encyklopedii ostravské rodačky a profesorky Jany Geršlové, vám poodhaluje historická fakta spojená se vznikem světových firem a korporací. Každý měsíc vám předkládáme zkrácené ukázky třech vybraných oborově tříděných značek. 

Nové technologie a řidící systémy budov

Současným trendem výstavby budov v rozvinutých zemích jsou úsporné budovy, které zajišťují pro své uživatele celou řadu funkcí. Pro tyto budovy se v současné době používá obecnější termín inteligentní budova. Inteligentní budova je zpravidla vybavena řídicím systémem, který zajišťuje provoz budovy.

Inteligentní a šetrné budovy napříč obory

Problematika inteligentních a šetrných budov se netýká pouze samotné stavby. Spojuje obory stavební, strojní a elektrotechnické, potažmo také informační technologie a Facility Management. K hlavním tématům patří energetické úspory, aplikace nových komunikačních, bezpečnostních a multimediálních technologií v moderní výstavbě průmyslových budov a velkých firemních provozů, kde je třeba řídit, monitorovat a optimalizovat služby. Potenciál, který se za touto novou koncepcí technologie budov skrývá, je obrovský.

Legislativní požadavky a energetická náročnost budov legislativě

Hodnocení energetické náročnosti budov a certifikace budov se v České republice provádí již od 1. ledna 2008, nicméně od 1. 1. 2013 je platná změna zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, která výrazně změnila a upřesnila stávající pohled na problematiku hospodaření energií v souvislosti s implementací směrnice 2010/31/EU.

Průmyslové haly podporují exkluzivitu značky

Vybudování kvalitní průmyslové haly, která splňuje veškeré technické i estetické nároky, nebývá jednoduché. Realizační firma musí ovládat nejen veškeré stavební záležitosti, ale i další návazné činnosti. V případě značky Peugeot především nároky automobilového, strojírenského a elektrotechnického průmyslu.

International Galvanizing Awards 2012

V roce 2009 Evropské sdružení asociací žárových zinkoven (EGGA) vyhlásilo 1. ročník soutěže o nejlepší evropskou stavbu s užitím žárově pozinkované oceli - European Galvanizing Award 2009. Pro rok 2012 (2. ročník) byla soutěž přejmenována na International Galvanizing Awards a měla již celosvětovou působnost.

Povrchové úpravy v automobilovém průmyslu

Výroba automobilů, která splní veškerá přání a požadavky zákazníků, je skutečným uměním. V TPCA je za ni zodpovědná Toyota, jejíž výrobní systém TPS (neboli Toyota Production System) je v automobilovém průmyslu pojmem a zárukou efektivní výroby. Hlavní prioritou je skloubit nekompromisní požadavky na kvalitu a bezpečnost s naprostým respektem k ochraně životního prostředí.

Korozní problémy při spalování biomasy a komunálního odpadu

Kotle pro spalování biomasy jsou určeny buď ke 100% spalování biomasy, nebo ke kombinaci biomasa - uhlí. V současné době se spaluje především dřevní štěpka, ale přechází se i na spalování zemědělských produktů (sláma, otruby, seno, slupky, oříšky). Předpokládá se i spalování energetických rostlin (šťovík, laskavec, topolovka, mužál). Ve srovnání s dřevnými štěpky se jedná o suroviny s vyššími obsahy chlóru a síry a jejich sloučeniny ve spalinách zvyšují korozní problémy teplosměnných ploch kotlů.

MM Podcast: Glosa - Dědici evropské historie

Evropa se během relativně krátké doby proměnila z technologicky, ekonomicky i vojensky nejrozvinutějšího regionu planety v turistický skanzen s otevřeným zbytnělým sociálním systémem, na který se snaží napojit vlny přicházejících z celého světa.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit