Digitalizace mění svět

Tak bych charakterizoval letošní expozici koncernu Siemens na největším světovém průmyslovém veletrhu v Hannoveru. Na ploše 3 500 m2 ukazovala na názorných příkladech, jak se začíná prolínat reálný a virtuální svět a jak z této revoluční změny můžeme mít prospěch.

Prolínání politiky s ekonomikou podtrhl na zahájení veletrhu americký prezident Barack Obama. V expozici Siemens uvítal vzácné hosty předseda představenstva Joe Kaeser a s malou nadsázkou zdůraznil, že koncern nečekal, až bude přijata smlouva o transatlantickém volném obchodu a investicích, zvaná TTIP, ale už ji sto let provádí v praxi. To americký prezident, který by rád, aby se tato dohoda podepsala ještě letos, slyšel s potěšením. Společnost Siemens úzce spolupracuje s USA, kde zaměstnává asi 50 tisíc lidí.

Za příklad úspěšné spolupráce můžeme označit továrnu Rolls-Royce v Crosspointe, ve státě Virginie, kde se Siemens podílí na Center of Excellence, výzkumném a vývojovém středisku výroby přesných dílů pro nejmodernější letadla na světě. Zdejší výrobní základna Rolls-Royce je největší v USA a celou ji ovládají řídicí systémy Siemens. To platí jak pro administrativu, tak pro výrobu. Rolls-Royce je vůbec největším zákazníkem řídicího systému Simatic, který využívá na světě na více než 84 místech, což představuje více než 80 procent všech jeho výrobních závodů.

Jinou atraktivní ukázkou spolupráce s americkou firmou je Local Motors, jež byla založena v arizonském Phoenixu. Jejím unikátním rysem je fakt, že má po celém světě 50 tisíc dobrovolných designérů, kteří doma navrhují nejlepší konstrukci i vzhled pro jedinečná auta a výsledky předkládají na internetu jiným konstruktérům k diskuzi. Firma se proslavila také prvním osobním autem vytištěným v tiskárně 3D za pouhých 44 hodin. Nyní chce tato auta tisknout už sériově v minihale na východním pobřeží, asi 100 km severně od Washingtonu. Také tato firma je zákazníkem softwarového domu Siemens PLM. Nyní se obě společnosti staly programovými partnery. Finančně se na projektu začal podílet koncern Airbus.

Jistě není bez zajímavosti, že Local Motors otevřel první filiálku v Evropě. Jedná se o konstrukční kancelář se čtyřmi lidmi v berlínské bohémské čtvrti Kreuzberg. Brzy se však má rozrůst, protože už je hotov návrh minibusu, který by se mohl brzy začít vyrábět.

Šéf firmy Siemens informoval amerického prezidenta a kancléřku o výhledových záměrech a apeloval na ně, aby silou své autority podpořili vývoj společného 3D tisku aut.

A poukázal ještě na jeden přínos digitalizace. Je to personifikace výroby, a jak představitelé firmy Siemens ukázali, v budoucnu nebude žádný problém nechat si vyrobit třeba surfovací prkno nebo golfovou hůl podle své představy a podle své postavy. Dokladem je příklad z továrny Siemens v Ambergu, která je ze 75 % automatizována a kde během směny mohou rychle a bez problémů měnit výrobu – výsledkem je více než 120 variant denně!

A na závěr dostalo nejvyšší politické duo jako dárek individuálně pro ně vyrobené golfové hole. Obama obdržel hůl s nápisem „Yes, we can“, což bylo jeho volební heslo, a Merkelová se svým sloganem „Dokážeme to“.

Průmyslový veletrh v Hannoveru se proměnil tak, jak se změnila technologická scéna. Do popředí se dostaly softwarové firmy. I tradiční koncerny mění pod tíhou nových okolností svou strukturu. Prodávají celé divize, kupují jiné, hledají nejefektivnější jádro svého podnikání. Týká se to samozřejmě i firmy Siemens. Kdo ji znal před dvaceti lety, nemůže ji dnes poznat. A veletržní expozice je toho dokladem.

Málokterý člověk, natož světová firma však přiznává své chyby, jichž se ve své historii dopustila. Je proto chvályhodné, když se najde úctyhodná výjimka.
Předseda představenstva Joe Kaeser překvapivě přiznal jednu z největších chyb, kterých se tento proslulý koncern v minulosti dopustil. Ve svém článku v deníku Handelsblatt pod titulkem „Byli jsme domýšliví“ uvedl:

„Koncem osmdesátých let přišli k firmě Siemens do Mnichova tři mladí muži z Kalifornie. Měli skutečně vynikající obchodní myšlenku a chtěli se s námi setkat. Říkali: Vyvíjíme technologii, která umožní telefonovat prostřednictvím internetu. Měli byste zájem se k nám přidat?

Představitelé koncernu Siemens mladým nadšencům neuvěřili. Ti založili startup, z něhož se stal největší dodavatel síťových technologií Cisco. V prosinci 1984 založili Leonard Bosack, jeho žena Sandy Lerner a Kirk Lougheed společnost Cisco System.

V současné době zaměstnává více než 65 000 lidí po celém světě. Nynější hodnota společnosti je odhadována na 148 miliard dolarů.“

Zakladatel koncernu Siemens, vynálezce ručičkového telegrafu a vizionář Werner von Siemens, byl svými následovníky nepochopen, vlastně zrazen.

Tato chyba měla nebezpečné následky. Podnik zaspal a jeho telekomunikační část se dostala do velkých potíží. Jen takové podniky mohou nyní přežít, zdůraznil Kaeser, jež se budou moci nejlépe přizpůsobit změnám ve světě. Tvůrci digitálního věku mohou přijít z nějaké garáže v Silicon Valley nebo zadního dvorku v Kreuzbergu.

Pro čtenáře neznalého německých reálií dodejme, že Kreuzberg, část Berlína, je již po generace domovem pro punkery, bohémy, osoby s neheterosexuálním zaměřením a nadšence okrajových kulturních směrů.

Siemens se poučil a nyní už se nebrání novým, někdy převratným nápadům. Na setkání s novináři před veletrhem uvedl Anton S. Huber, CEO divize Digital Factory: „Konzistentní softwarové nástroje a systémy, průmyslová komunikační a bezpečnostní řešení a služby na bázi dat jsou základními kameny digitální transformace. Jen jejich prostřednictvím můžeme pomoci našim zákazníkům, aby jejich klíčové procesy byly pružnější a rychlejší. Rozšířením našeho portfolia průmyslové nástrojové simulace a integrací se světovými experty v tomto oboru jsme podstatně posílili naši kompetenci v této důležité oblasti průmyslového vývoje,“ konstatoval s uspokojením.

V posledních 15 letech Siemens své portfolio v oblasti softwaru průběžně rozšiřoval. „V těchto letech jsme nakoupili 18 firem a investovali okolo 5 miliard eur. Nyní tedy patříme k vedoucím společnostem v oboru průmyslového softwaru. Na veletrhu ukážeme, čeho jsme dosáhli,“ řekl nám ředitel Anton S. Huber. „Hlavní výzvy jsou pro všechny společnosti stejné. Je to včasné uvádění novinek na trh ve zkratce time-to-market, dále zvyšování flexibility a efektivity – a to vše se stále vyšší kvalitou. Díky digitalizačním nástrojům jsme připraveni pomáhat našim zákazníkům v celém výrobním cyklu, jsme schopni nabídnout kompletní softwarový řetězec od samotné projekce a konstrukce přes automatizaci výroby až po údržbu a další služby.“

V samostatném stánku Siemens v hale 6 se návštěvníci tísnili kolem pilotního trenažéru. Tak na první pohled vypadá zkušební a měřicí zařízení, které ukazuje razantní změny ve způsobu testování součástek na příkladu podvozku letadla. A demonstrátor vysvětluje jeden z módních pojmů – digitální dvojčata.

Laicky řečeno – jsou k nerozeznání. Jedno je skutečné, v reálu, druhé je virtuální, vytvořené digitálně, na obrazovce.

Například na skutečné kolo podvozku se instalují čidla, jež snímají nejen hodnoty charakterizující tuto součástku, ale i okolnosti, které na reálný výrobek působí – například tlak a teplota vzduchu, rychlost větru, ale také náraz na betonovou dráhu.

A na digitálním dvojčeti lze potom modelovat působení dalších vlivů, kterým by mohlo být vystaveno jeho reálné dvojče. Takže nejde jen o diagnostiku, ale i prognostiku čili předpokládané chování.

Odborníci se shodují v názoru, že možnosti a výkonnost digitálních dvojčat pro vývoj, výrobu a testování inovativních strojů a jejich komponent bude hrát v nejbližší budoucnosti významnou roli. Především v souvislosti se softwarem PLM.

PLM (Product Lifecycle Management, řízení životního cyklu výrobku) je proces řízení celého životního cyklu výrobku od prvního nápadu přes návrh, konstrukci a výrobu až po servis a jeho likvidaci. PLM sdružuje lidi, data, podnikové procesy a systémy a pro vlastní výrobní podnik i jeho partnery vytváří páteř informací o výrobku. Pojmem PLM se označuje nejen způsob tohoto řízení, ale rovněž informační systém (software), který je podporuje.

PLM lze považovat jak za informační, tak za podnikovou strategii. Jako informační strategie umožňuje vytvoření koherentní datové struktury prostřednictvím konsolidace stávajících systémů. Jako podniková strategie umožňuje globálním organizacím pracovat při konstrukci, výrobě, podpoře a stažení výrobků jako jeden tým, a současně pro budoucí potřeby zaznamenávat osvědčené postupy a získané znalosti. Umožňuje vašemu podniku přinášet jednotná a informacemi podložená rozhodnutí ve všech fázích životního cyklu produktu.

V expozici představil Siemens nasazení svého softwaru u některých zákazníků. Z jejich zkušeností vyplývá, že pouhá částečná digitalizace procesů nestačí, protože přináší jen nevýznamné zlepšení. Je nutné provést kompletní digitalizaci: propojit prostřednictvím digitální spojnice vznik myšlenky, její realizaci a konečné využití. Pouze plně optimalizovaná digitální společnost umožňuje výrobcům lépe reagovat na inovace a změny.

Na veletrhu se nejen na stáncích jednotlivých firem, v neformálních skupinkách, na tiskových konferencích a seminářích, ale také na velkých fórech diskutovalo o možnostech, kladech a záporech digitalizace.

„Technologie je bezvýznamná, pokud se nedostane k lidem,“ prohlásil Joe Kaeser před stovkou nejvýznamnějších reprezentantů amerického a německého průmyslu. „Musíme zajistit, aby celá společnost pociťovala výhody digitalizace."

Kaeser s bavorsky zabarvenou angličtinou připomněl neuvěřitelný plán firmy Local Motors, jež by ráda vytvořila po celém světě síť mikrotováren, v nichž by tiskla automobily podle individuálních přání zákazníka. „Zda se jí to skutečně podaří, zda to bude znamenat revoluční zlom v organizaci průmyslové výroby, nevím,“ prohlásil s úsměvem Kaeser, „ale vyplatí se alespoň se o to pokusit.“ A na závěr dodal: „Průmysl 4.0 může být přehnané tvrzení, může to být bublina. Mnoho hráčů přichází, ale také odchází. Ale ti, kteří zůstávají, ti změní svět. Proto bychom se měli rychle přizpůsobit měnícímu se světu, ale nezapomínat na společnost,“ varoval.

Základní podmínkou je proto komplexní informovanost a vzdělávání pracovníků, kteří musejí čelit této digitální transformaci. Musíme ukázat, že v digitalizaci se dá žít.

Karel Sedláček, Hannover

sedlacek.kar@seznam.cz